Item: Terrorist Takedown
Rating: 4
Author: Redakce Games.cz

Máme tu další z her, která si vzala jako námět nelehký boj se světovým terorismem. Tentokrát se ale nejedná o nějakou komplikovanou simulaci války, nýbrž o velmi odlehčenou arkádovou akci v duchu Delta Force.

Autor: Ondřej Prokop
Publikováno: 2.prosince 2004

Verze hry: anglická/finální
Doba recenzování: 1 týden

zdroj: tisková zpráva Vedle druhé světové války a vietnamské války je boj s teroristy jedním z nejčastějších témat v novodobých akčních hrách. Díky každodennímu přídělu zpráv z Blízkého východu se asi jedná o lákavý námět i z hlediska potenciální prodejnosti. Alespoň si to myslí autoři zde recenzovaného titulu, kterými jsou naši blízcí sousedé – polský tým City Interactive. Pokud vám tahle firma nic neříká, připomenu starší third-person akci Nina Agent Chronicles (tehdy se ještě jmenovali Lemon Interactive), kterou bych se nebál označit jako propadák. Dopadla jejich novinka v podobě budgetové akční hry Terrorist Takedown krapet lépe?

• O co vlastně jde?
Terrorist Takedown by se dalo velmi jednoduše specifikovat jako vojenská arkádová střílečka. Ale co si pod tím představit? Pokud jste hráli například Medal of Honor: Pacific Assault nebo Delta Force: Black Hawk Down, jistě si vzpomenete na občasné zpestření v podobě docela zábavných meziher. Sem tam jste usedli za raketomet, protileteckou baterii nebo kulomet v letícím vrtulníku, určitou dobu jste jen pohybovali myší a stříleli nabíhající vojáky nebo sestřelovali nalétávající aeroplány. Někdo ze City Interactive si nejspíše řekl, proč dělat všechnu tu omáčku kolem, když se dá hra postavit vlastně jen na oněch mezihrách.

Hned po prvním spuštění Terrorist Takedown vás osloví líbivé intro, které mě opravdu navnadilo v očekávání toho, co asi bude následovat. Na chvíli jsem dokonce začal uvažovat, že možná nepůjde o „další béčkový titul“, jak ho dříve nazval šéfredaktor jd. Jenže vynikající střih, spád a perfektní hudba, které úvodní video nabízí, je bohužel asi tím nejlepším na celé hře. Po skončení intra přijde ledová sprcha v podobě opravdu strohého menu, čítajícího pouze čtyři položky.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Náplň misí
Po zvolení mise člověku probleskne hlavou, že nikde nebyla volba obtížnosti, ale v ten moment už sedí za těžkým kulometem ve vrtulníku. Krajina ubíhá, vy se chopíte myši a začnete mířit na cíle kolem. Střílíte, střílíte a střílíte pořád dokola, dokud nedoletíte až do cílového města, kde mise končí. Následuje další mise se stejnou náplni, rozdíl je pouze v tom, že ji absolvujete za kulometem armádního džípu.

Naštěstí to není tak jednoduché, že byste jen mačkali tlačítko myši a drželi ho až do konce. Na obrazovce máte dva ukazatele. Ten nalevo zobrazuje stav vašeho stroje (vrtulníku, džípu atd), jak je blízko svému zničení. Ten druhý napravo indikuje přehřátí zbraně. Když se například kulomet přehřeje, logicky přestane střílet a je nutné pár sekund počkat, než se zase ochladí, ale to probíhá velmi rychle. Všechny ostatní ukazatele, jako třeba počet nábojů, byste tu hledali marně.

• Voják-invalida
zdroj: tisková zpráva To jsme si ovšem probrali pouze jeden typ misí. Trochu odlišnější je sestřelování vrtulníků naváděnými raketami. To spočívá v udržení kurzoru myši v malém čtverečku kolem helikoptéry po dobu několika sekund, než se zbraň „nezaměří“. Jinak platí to samé jako předtím - ovládáte tedy pouze míření a střelbu. Dále tu jsou úkoly, kde vozidlo s odpalovacím raketovým systémem vyměníte za sebe samotného s klasickou bazookou (taktéž naváděnou) na rameni.

Trochu nepochopitelné ovšem je, že se s tímto vojákem nemůžete pohnout ani o krok. Postavička je prostě přikovaná k zemi, smí se pouze otáčet a to ještě jen do určitého úhlu. Když mě hra postavila poprvé do této role, kde jsem se ocitl sám uprostřed planiny proti nalétávajícím vrtulníkům a nemohl jsem se hnout, pochopil jsem, že Terrorist Takedown nelze brát opravdu ani trochu vážně. Naštěstí hra nabízí i (dle mého názoru nejzábavnější) mise, kde je hráči dovoleno ovládat třeba bojový vrtulník – například máte za úkol dělat doprovod konvoji kamionů.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Po celou hru se budete setkávat s odporem různých nepřátel. Většinou se jedná o nebohé pěšáky, sem tam narazíte na nějaké to kulometné hnízdo, džíp nebo helikoptéru. Existují dva druhy jednotek s odlišnými zbraněmi - buď po vás pálí klasickým kulometem nebo naváděnými raketami.

Co všechny záporňáky spojuje, je červený čtvereček kolem nich, nejspíše, abyste je určitě nepřehlédli. Chápal bych to třeba u nejnižší obtížnosti nebo jako možnost ulehčení v nastavení hry, ale bohužel zde žádná volba na vypnutí není. Je to škoda, protože design misí s členitým terénem a městečky s minarety by sváděl k nejrůznějším skrýším, aby hra byla větší výzvou pro hráče. Nu což, je to přece arkáda.

• Hratelnost
zdroj: tisková zpráva I přes toto vše mě Terrorist Takedown začalo docela bavit a to hlavně díky své čiré jednoduchosti. Po dlouhém a náročném dni člověk jen usedne k PC, hýbe myší a střílí pro odreagování. Nemusíte složitě přemýšlet, jak otevřít nějaké zamčené dveře, kam dál postupovat atd. Hra vás vede za ručičku a to ve strhujícím tempu. Některé mise zaberou doslova jen pár desítek sekund – například zničení šesti cílů v malinké arabské vesnici z bojové helikoptéry. Nebo vystřílení všech nepřátel na mapě z pohodlí vašeho kulometného hnízda.

Bohužel tempo hry je opravdu smrtící a po necelých dvou hodinách (slovo „dvou“ opravdu není překlep) se propracujete na závěr hry. V poslední misi je však udělán v obtížnosti obrovský skok a jde o vskutku tvrdý oříšek. Jako by z ní bylo cítit, že si autoři uvědomili, že necelé dvě hodiny hraní je doopravdy málo a pokusili se násilně herní dobu prodloužit. Bohužel to učinili naprosto nepochopitelným navýšením na nelidskou obtížnost, skoro by se dalo říci znemožněním hru dohrát.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Celkem tedy Terrorist Takedown obsahují šestnáct misí a nevydrží vám ani na celý večer, což je podle mého názoru i na budgetovou hru zatraceně málo. I když se většinu doby strávené ve hře nenudíte, myslím si, že kdejaký FLASH na internetu splní účel odreagování odpočinku stejně, ne-li lépe. A to ještě zadarmo.

• Zpracování
Vizuální zpracování rozhodně nikoho neohromí, ale i tak bych ho hodnotil jako jednu z těch světlejších stránek hry a dost se podobá Delta Force: Black Hawk Down. Prostředí je však celou hru úplně stejné, nedočkáte se prakticky žádné změny, snad až na parodii písečné bouře. Poměrně hezky je zpracována krajina, obloha či odlesky slunce. Naproti tomu baráčky tvořené krychlí a potažené texturou trochu zaspaly dobu. Na druhou stranu, k hraní by vám měl stačit dnes již starší počítač kolem 1 GHz s 256 MB RAM a kartou GeForce 2. Co se týká hudebního doprovodu, tak ten obsahuje pouze jednu písničku z intra. Ostatní zvuky jsou velmi průměrné a multiplayer chybí úplně.

zdroj: tisková zpráva Ačkoliv jsem po většinu recenze Terrorist Takedown spíše kritizoval, musím uznat, že jsem se docela bavil a dokázal jsem si u hry dobře odpočinout. Proti tomu ale stojí mnoho záporů v podobě neuvěřitelně krátké herní doby, nemožnosti nastavení obtížnosti či nepochopitelné znemožnění pohybu v misích, kde hrajete za vojáka. Pokud by byla hra volně ke stažení jako freeware, bylo by to něco jiného, ale 20 amerických dolarů bych za ní určitě nedal. A to ani s přihlédnutím k faktu. že nějaká procenta z prodeje jdou na konto nadace starající se o lidi postižené válkou.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Cheaty...

Související články: Novinky

Ondřej Prokop
autorovi je 18 let, studuje střední průmyslovou školu, nejraději má akční a strategické hry, ale nepohrdne ani kvalitní sportovní či závodní simulací, dříve psal pro Gameplanet, jako admin působí ještě na GameZone a E-sports. (další články autora)