| Autor: Mart Publikováno: 15.listopadu 2008 | Verze: PSN/anglická/PS3 Doba recenzování: pár dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky od výrobce • Hraní na přeskáčku Siren Blood Curse vás protáhne jak interiéry, tak exteriéry, nicméně jednotlivé lokace se dost často opakují. Jde o to, že skupina lidí, která zde bojuje nejenom o vlastní přežití, je rozdělená a souběžně sledujete příběh každého jednotlivce, který se dost často protkává s osudy někoho jiného. Takže jednu chvíli hrajete za malou holčičku, podruhé za drsného doktora, který se na rozdíl od Grega House opírá především o svou dalekonosnou flintu. Tohle hraní na přeskáčku má však své kouzlo, neboť celý příběh připomíná filmovou skládačku, co se postupně dává dohromady. Tudíž vás to stále udržuje v napětí, které s přibývajícími hodinami eskaluje i díky stále většímu počtu Shibito v jednotlivých misích, komplikujících vám tak jejich plnění. Jde o to, že každá mise má předem daný cíl, typu odněkud někam dojít pokud možno v jednom celku, něco najít, či někoho ochránit. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Pro dění se dvěma postavami v obraze je pamatováno na jednoduchý systém kooperace, kdy druhé figuře buď přikážete vás následovat, nebo ji necháte stát a sami prozkoumáte nebezpečnou oblast před vámi. Dlužno zmínit, že tvůrci na vás nachystali i něco patřičně lekavých scén, mezi což může patřit i nástup nového typu oponentů… • Obejít nebo zabít? Asi nemusím připomínat, že známá místa dokážou pokaždé vydat nějaké nečekané tajemství, nemluvě o přítomnosti nových Shibito, přičemž existují dva způsoby, jak se vyhnout jejich nebezpečné pozornosti. Buďto je opatrně a obezřetně obejít, a nebo vsadit na konfrontační rámec a "zabít" je. Nicméně protože jsou nemrtví, případný odstřel či brutální ubití je pouze na čas zpacifikuje a dá vám tak žádaný prostor na případný útěk či postup dál - za nějakou dobu se Shibito probouzí a znovu navrací na scénu. Pro zmíněnou pacifikaci tu máte jednak střelné zbraně, ovšem dost často se musíte spolehnout na jiné přesvědčovací nástroje, na které tu narazíte, přičemž ve svém držení můžete mít vždy pouze jeden. Ať již se jedná o rezavý nůž, rouru či páčidlo, nebo hrnec, láhev od piva či videokameru. Zkrátka co dům (vy)dá! Nedosti na tom lze nepřítele odlákat hlasitým vykřiknutím nebo signální světlicí, v jejímž kouři se můžete jeho pozornosti snadno ztratit. Samozřejmě znovu jenom na krátký čas. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Nedomyšlená kamera Ono výše avizované obcházení má de facto status stealth akce, kde se o postavení nepřátel a jejich patrolující rutině dozvíte více skrzevá unikátní pohled, během kterého můžete zaměřit Shibito vyskytující se v dané oblasti a na dění se pak dívat jejich/jeho očima. Navrch si můžete vybrat nejblíže stojící (nebo létající) hrozbu a skrze rozdělenou obrazovku pak lépe kontrolovat situaci a vybrat nejvhodnější moment pro proklouznutí do dalšího obrazu. Zní to jako prima nápad, bohužel vaše pohybové dispozice a možnosti nejsou nějak valné a rozpohybování je značně toporné a nepřesné. Sice tu narazíme na pár animací, dávající využití a ospravedlnění Havok fyzice, ale jinak působí Siren jako hodně nedodělané dílko. Přes vděčnou alternativu přepínání mezi first-person a third-person perspektivou není ani jedna úplně ideální. Jakkoliv své využití nakonec dojdou obě. Pohled z vlastních očí se šikne zejména v těsných interiérech, ze třetí osoby zase v otevřenějším prostředí, kde vás však budou neustále iritovat malé možnosti korekce kamery téměř natvrdo ukotvené za záda postavy, která vám tak dost často překáží v lepším výhledu. Třeba pro souboj tváří v tvář, kde se může snadno stát, že svůj výpad provádíte naprázdno a než se otočíte, stihli byste napsat poslední vůli. Veškerou parádní atmosféru tedy boří nepříliš vyladěné ovládání a ona kamera, potažmo další herní mechanismy a nuance. Mezi nimiž je velice krátká doba pro dohrání, ukrutná linearita se striktně stanovenými úkoly, co udělat a kudy dál. Ne, že by to jinde, v jiných hrách snad bylo jiné, ale tady si vážně mnohdy připadáte jako nějaký pes na cvičáku. Pravda, soubojový systém je ve výsledku rozhodně lepší než ve Forbidden Siren, ale stále nedosahuje standardu současných akčních her. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii • Vstávání na nohy Vše dále podtrhuje zbytečná snaha o realističnost, takže nikde nemáte ukazatel, kolik toho ještě vydržíte, či kolik nábojů eventuálně zbývá v pistoli. Což je docela zvláštní s ohledem na naopak mimořádně vstřícnou a venkoncem dobře vyřešenou mapu, která vás zpravidla dokáže přivést k žádanému cíli. K cíli, k němuž to občas jde trochu ztuha skrzevá systém pokus-omyl, ale náladu vám částečně spraví časté checkpointy. Hmm. V obratu "ztuha" je i násilné využití Sixaxis padu, designovanému k otravně častému třesení vždy poté, když vás srazí k zemi a tímto způsobem se pak snažíte postavit na nohy. 
zdroj:
tisková zpráva
Po pravdě řečeno, pomoci na nohy by nutně potřebovala hratelnost, která hodně pokulhává a dílčí změny k lepšímu, od dob Forbidden Siren, jsou na dnešní dobu stále nedostatečné. A tohle všechno ve výsledku neospravedlní ani budgetová cena Siren (při stažení z PSN stál kompletní balík čtyř epizod 30 euro, u nás dáte za krabicovou verzi na Blu-ray disku 799 Kč). Za zapůjčení hry pro recenzi děkujeme obchodu PlayCentrum. Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Novinky... |
| Mart | |
