• Vzpomínky na Dooma
zdroj: tisková zpráva Stýská se vám někdy po Doomovi? Oprášíte někdy z nostalgie několik disket a projedete si celého Dooma jen proto, abyste se odreagovali, vyplavili adrenalin z krve a ověřili si, že Dooma stále znáte nazpaměť? Ano? Není se co divit. Doom byl, je a stále bude pojem, jeden z největších mezníků v dějinách počítačových her. Bohužel přirozený vývoj v tomto odvětví naznačoval neodvratný konec stylu Dooma, protože stovky nestvůr ve hrách dnes nahrazují málo početní, ovšem mnohem inteligentnější nepřátelé. Kdy jsme si mohli naposledy vychutnat rotačák kosící po několik sekund davy nepřátel? Jistě, kromě nepříliš povedené hry Kiss: Psycho Circus to bylo naposledy právě v legendárním Doomu.

Až nyní přichází Serious Sam, tvrďák v obnošených džínách a tričku, aby vám dokázal, že Doom bude mít kromě potomka (Doom 3 od id Software) i nevlastního bratříčka, který si v ničem nezadá s brutalitou bráchy, od kterého hodně okoukal. Jenže Serious Sam má v sobě čerstvou krev, kterou se Doom již chlubit nemůže. Až se skoro nabízí slova klasika - Doom je mrtev, ať žije Serious Sam. Ale ne tak zhurta. Rozsudky se přece vynášejí až na závěr.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

To je o příběhu asi tak všechno, co o něm potřebujete vědět. Nedochází totiž k žádnému zvratu ve vývoji, během hry jde příběh totálně stranou a vše pouze spěje k závěrečnému souboji s Tah-umem. Ostatně, měl Doom nějaký příběh?

• Jako na střelnici
V roli tvrďáka Sama se tak ocitáte sami mezi zmutovanými nestvůrami, a to máte na začátku pouze nůž (ani jednou jsem ho nepoužil) a „pětačtyřicítku“ revolver, do kterého máte neomezeně nábojů. Naštěstí se brzy dostanete k účinnějším zbraním a nakonec i zdroj: tisková zpráva ke zbraním hromadného ničení. Celá hra se tak nese ve stylu - seber zbraň, zabij pár potvor, seber lepší zbraň, zabij víc potvor, seber ještě lepší zbraň a zabij stovky potvor, seber ty nejlepší zbraně, zabij tisíce potvor a nakonec i finálního „bosse“.

Hra se vyvíjí naprosto lineárně a prakticky nehrozí žádný zákys. Ovšem pokud zákysem není myšleno i to, že se nemůžete probojovat přes hordy nepřátel. Veškeré puzzly ve hře se omezují pouze na jednoduché úkony typu zmáčkni spínač nebo seber nějaké artefakty. Pokud si s něčím nevíte rady, máte k dispozici chip implementovaný do vaší lebky. Tento systém se jmenuje NETRICSA (Neurotronically Implanted Combat Situation Analyzer) a dává vám podrobné informace a rady o dalším postupu, o vašich protivnících, o zbraních a v neposlední řadě vám také generuje statistiku. Ta rozhodně není k zahození, protože se vám sleduje i skóre a počet zabitých nepřátel.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Hudba je ve hře totálně pohodová, krásně podbarvuje atmosféru Egypta a zvlášť emotivní je v posledním levelu. Super jsou některé hlášky přímo od Sama, který několikrát okomentuje momentální situaci ve hře stylem ne nepodobným Duke Nukemovi. Pozadu nezůstávají ani zvuky.

zdroj: tisková zpráva Mezi nejpovedenější patří křik kamikaze, kteří se na vás řítí s bombami v ruce. Ale i ostatní potvory krásně rozpoznáte už podle zvuků doprovázejících jejich pohyb. Dusot při běhu kostlivce jde bez problému rozpoznat od dusotu nosorožcobýka (jde o werebulla, já si ho pojmenoval pro zjednodušení takto), stejně tak poznáte mechy podle jejich pneumaticko-mechanických pohybů. Efekty při výstřelech zbraní jsou také doprovázeny patřičnou zvukovou kulisou a takový rozžhavený rotačák je opravdu lahodící uchu fanouška akčních stříleček.

• Rotačák nemůže chybět
Když už jsme u těch zbraní, nebude na škodu si říci něco i o nich. Kromě obligátního (a nutno říci, že i celkem zbytečného) nože je základem revolver, který budete mít brzy dvakrát - do každé ruky jeden. I další zbraně jsou ve střílečkách tradiční - brokovnice, dvojka brokovnice, samopal, rotačák (ten nesmí chybět především), raketomet, granátomet a laser gun. Teprve poslední a nejúčinnější zbraň je originální. Jde o kanon, který střílí obrovské dělové koule, které se po výstřelu kutálejí po zemi a ničí vše, co jim přijde do cesty. Po zastavení pak ještě vybuchnou. Jak daleko koule doletí, závisí na tom, jak dlouho držíte tlačítko střelby. Jde o zbraň velmi účinnou, efektní a velice originální a v posledních levelech se bez ní neobejdete.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Pro úplnost ještě dodám, že zbraně nemají alternativní mód střelby, jako má třeba Unreal Tournament.

• Potvory všeho druhu
Na rozdíl od zbraní si při vymýšlení nepřátelských potvor autoři popustili uzdu fantazie hodně daleko. Ti nejjednodušší nepřátelé jsou vlastně lidi bez hlavy, kteří se dělí na několik druhů podle toho, co střílejí nebo házejí. Mezi ně patří už zmiňovaní kamikaze, kteří jsou velice nepříjemní. Řítí se na vás s bombami v ruce a když vás dostihnou, tak explodují. Nejhorší je, že většinou se jich na vás řítí několik najednou ze všech stran. Pak jsou tu dva druhy arachnoidů, což jsou takové přerostlé ještěrky, dva druhy mechů, nosorožec smíchaný s býkem, který je schopen vás nabrat na čumák a hodit vás pěkně daleko a vysoko. Dva druhy jsou i reptiloidů, kteří vrhají ohnivé koule, jenž mají schopnost, pokud vás minou, obrátit a podniknout další útok.

zdroj: tisková zpráva Nechybí ani originální kostlivec, který napřed z dálky vrhá koule a po přiblížení k vám na vás celkem nebezpečně skáče. Pěkně udělané jsou i okřídlené létající ženy, ze kterých po zásahu krásně odlétává peří, nebo elektrické ryby ve vodě. Z těch hutných soupeřů je to golem z lávy, který je schopen produkovat malé golemky, a nejhutnější je samozřejmě boss na konci, který má navíc schopnost regenerace a normálními zbraněmi nejde zabít. Jak ho zabít vám prozrazovat nebudu, určitě na to přijdete sami, ostatně k čemu máte NETRICSU?

• Objevování se nepřátel
Zdaleka jsem ještě nevyjmenoval všechny potvory, ale to není cílem recenze. V jejím rámci je ale záhodno zhodnotit jejich inteligenci. V případě Serious Sama to mám hodně zjednodušené. Veškerá jejich inteligence se totiž soustředí pouze na to, že po vás „jdou“. To znamená dostat se nejbližší cestou k vám a za každou cenu vás zabít. To je vše. Ale v hrách jako Doom nebo Serious Sam je to tak schválně. Obtížnost nepřátel totiž nespočívá v jejich kvalitě, ale v jejich kvantitě (česky řečeno v počtu).

Iniciace nepřátel probíhá v naprosté většině případů tak, že překročíte určitou hranici, a v tom okamžiku se objeví všudypřítomné potvory. Nejhorší je, že se často objeví i tam, kde už jste to předtím vyčistili. Jedinou drobnou výtku mám pouze k tomu, že se občas o něco ty potvůrky malé zaseknou a jejich malý mozeček není z to rozpoznat, kudy to obejít. Ale to je opravdu jen výjimečně...

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Každá potvora má své slabé místo, kterého je dobré využívat. Před některými se vyplatí uhnout těsně před tím, než na vás zaútočí, a zároveň s tím ho skolit brokovnicí, u jiných se vyplatí jeden zásah z rakeťáku na dálku, na některé se hodí střelba z rotačáku, některé potvůrky střílejí po dávkách a mezi nimi jsou snadno zranitelné atd. Během hraní si sami jistě vytvoříte vlastní taktiku

• Nejen bojové arény
Design levelů není nijak převratný. Zhruba první polovina hry se hodně odehrává uvnitř budov, v údolích a nechybí ani podzemní stoka. Druhá polovina hry je už víceméně omezena jen na obrovské arény, kde se na vás valí jedna vlna nepřátel za druhou. Vrcholem je pak poslední aréna před závěrečným soubojem, kde už je to podle mého názoru i přehnané. Vůbec v druhé polovině jsem se několikrát přistihl, že u hry už ani trochu nepřemýšlím, pouze mechanicky kosím zástupy zmutovaných potvor. Aspoň, že dodávky střeliva do zbraní jsou celkem pravidelné a dostatečné, stejně jako je tomu s dodávkami lékárniček, kterých není sice nikdy dost, ale i s tímto počtem se dá hra dohrát. V tomhle směru je Serious Sam vyvážený dobře.

zdroj: tisková zpráva Hru si můžete zpestřit tím, že budete hledat tajné prostory. Těch je ve hře opravdu mnoho a klidně přiznám, že já jich moc nenašel. Kromě tajných prostor však můžete padnou i do pasti. Ve hře je i několik dobrých designových nápadů a škoda jen, že jich není více. Z těch několika bych vybral klouzání na vyleštěné podlaze v jedné místnosti, potom past, kterou můžete využít na zničení zástupu na vás se valících nosorožcobýků, nebo kus zdi, kterou vám musí prorazit právě jeden z těchto mutantů.

• Kooperativní síťová pařba
Opomenout nemohu ani multiplayer, který kromě tradičního deathmatche umožňuje hrát i v kooperaci s dalšími hráči. Kooperativní mód byl po dlouhou dobu ve střílečkách neprávem opomíjen a je jen dobře, že Serious Sam není o tuto lahůdku ochuzen. Pokud jste někdy zkoušeli hrát s kamarády v kooperaci, pak jistě víte, o čem mluvím. Třešničkou na pomyslném dortu je pak možnost hrát kooperaci ve split screenu na jednom počítači, a to až v počtu 4 hráčů! Není to sice nejpohodlnější, ale jde to. Jediným mínusem multiplayeru je tak ne zcela ideální síťový kód, čehož jsou si u Croteamu vědomi a měl by to z větší části napravit hned první patch.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Kromě patche, který by měl vyjít co nevidět, se plánuje i addon, což potvrzují i poslední slova na konci hry (to be continued …). V plánu je i konverze pro Xbox a pak s největší pravděpodobností Serious Sam 2. Mezitím se chystá další vylepšování Serious Enginu a maximální podpora pro tvůrce módů a další programátory, kteří budou mít zájem implementovat do hry všelijaké addony.

• Je Doom opravdu mrtev?
Jak jsem řekl na začátku recenze, rozsudky se vynášejí na konci a ten právě přichází. Je tedy Doom mrtev a jeho místo zaujal Serious Sam? Ne, taková situace nemůže nastat. Doom je totiž nesmrtelný a tím je vše dáno. Serious Sam je ale opravdu povedený nevlastní bratříček, který vzkřísil již skomírající styl Dooma. Jediná podstatnější výtka směřuje k délce hry, která mohla být přece jen delší. Jinak je Serious Sam mimořádně povedený kousek, který uchvátí grafikou a celkovým zpracováním vůbec.

zdroj: tisková zpráva
Pokud máte rádi Dooma a pořádné střílečky, u kterých se nemusí příliš myslet, pak je Serious Sam pro vás jistá a nejlepší volba. V tom případě od ní ale nečekejte styl Deus Ex nebo No One Lives Forever a ani se nepokoušejte o srovnání s těmito skvělými hrami. Serious Sam je čistokrevná střílečka jak jen čistokrevná může být. Ve svém žánru je ale Serious Sam naprostá špička a samotný tvrďák Sam by se mohl představovat jako Viktor „Čistič“, protože o tak dokonalém vyčišťování si mohou ostatní počítačový hrdinové nechat jen zdát.

zdroj: tisková zpráva P.S. to nejlepší na závěr - Serious Sam se na druhé straně Atlantiku prodává "jen" za 20 USD (cena obvyklá pro budgetové tituly) a tak nezbývá než doufat, že ani u nás nebude JRC výjimkou a budete si moci tuto skvělou hru koupit maximálně za tisícovku.