Autor: Martin Kaller Publikováno: 22.října 2007 | Verze hry: review/anglická/PS3 Doba recenzování: 1 týden |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Chyby v Matrixu? Teď přitlačím na pilu kritiky. Manuální korigování náhledu kamery přes pravý analog je sice příjemný standard, absence tradičního vycentrování obrazu naopak jasné pochybení, stejně jako situace, kdy se kamera nemá moc k činu. Díky čemuž se tu občas budete dosti nešikovně motat po place, který navíc párkrát nabídne barevné spektrum vůbec nepřispívající k celkovému přehledu. A pokračuji dále. Chybějící zobrazení důležitých údajů na herní obrazovce jako je aktuální stav vašeho zdraví je taktéž hodně netradiční nápad, za nějž tvůrce určitě nepochválím (byť se tenhle ukazatel pravidelně hlásí o slovo). Radost ostatně nemám ani z absence online multiplayeru. Vzato kolem a dokola, jestli tady čekáte nějakou zásadně odlišnou herní náplň, než tomu bylo v minulosti, jste na špatné adrese. Nyní už nekritizuji, pouze konstatuji s tím, že pokud vás tahle série již přestává bavit, Tools of Destruction to nemá šanci změnit. Jakkoliv je singleplayerová kampaň venkoncem příjemné herní povyražení, kde se do jednotlivých levelů můžete vracet, což může být příklad speciální arény, kde likvidací nepřátel lze vyzískat nezanedbatelný "finanční bonus". Nápadité zbraně Základní měnou zdejšího univerza jsou zase ty šroubky & matky, které tu zůstávají po každém zlikvidovaném nepříteli, potažmo v nachystaných bednách určených k rozbití, a krystaly. Prvně uvedené slouží pro dokupování nových zbraní a munice, po krystalech sáhnete v momentě, kdy budete chtít nějaký takový nástroj dále upgradovat. Ano, parametry té které zbraně se zlepšují jejím častým používáním, ale na předem daných místech lze ještě dále upgradovat dílčí atributy jako je množství munice, dostřel, kadenci, sílu, apod. Znovu platí, že zdejší zbraně jsou velice nápadité a co hlavně - pestré, přičemž v lítém boji oceníte možnost jejich výměny při zapauzovaném dění. A samozřejmě šikovné strafování doplněné auto-lockem, jakkoliv i tady lze v případě potřeby sáhnout k manuálnímu zacilování s kamerou přiblíženou k Ratchetovi. Jedinou pihou na kráse budiž fakt, že v některých hektičtějších pasážích, zejména těch v závěru hry, se toho v obraze děje tolik (spousta rozličných efektů a výbuchů), že se v něm trochu ztrácíte. Je tu k vidění kvér, z něhož vystřelíte želatinového chasníka, co se vzápětí v kamikadze útoku rozprskne o nejbližšího soka. Granát s toxinem způsobujícím vzájemnou nevraživost mezi útočníky. Robotický ochránce, který vás spolu provází a střílí naváděné rakety na blízké soupeře. Malé tornádo, jež můžete vypustit do řad nepřátel. A nebo klasičtější alternativy střílející různé projektily, mezi nimiž jsou i úlomky vracející se několikrát zpátky na vybraný cíl. Vedle bohatého rejstříku zbraní nechybí samozřejmě ani rozličné propriety, které se dílem používají automaticky, což je případ při občasném potápění či pravidelném skejťáckém sjíždění různých klandrů a kolejí, třeba i takových, po kterých jezdí vlaky, kterým je tak bezpodmínečně nutné se vyhnout efektním přeskokem na sousedící kolej. A pak propriety, co je třeba aktivovat, kam zase patří legrační pirátský kostým nutný pro infiltraci. Nebo cosi sloužící ve speciálních lokalitách k vystřelování želatinových kostek, po kterých se dá vyskákat výše a dále. zdroj: Archiv demo 15min gameplay video Herní nadstavba Navrch sem tvůrci znovu zahrnuli i hratelné pasáže s Clankem a střílení z kokpitu vaší lodi, se kterou jinak v dosti nehezké loadingové sekvenci zdoláváte vzdálenosti mezi jednotlivými planetami. Krátké úrovně s Clankem jsou ovšem příliš předdefinované. Zkraje to vypadá ještě celkem sympaticky, čekáte, že se to někam konečně posune. Při dalších opakováních se však dostavuje nuda. Povětšinou zde musíte najít malé robůtky, které vidí jenom Clank, co se přitom schovávají hned za nejbližším rohem, a s jejich pomocí posléze aktivovat nějaký ten mechanismus či spravit cosi rozbitého, čemuž se děje skrze povel v menu. A tak jediná vaše trochu činorodější aktivita je občasné přeskočení či přelet nějaké té průrvy, či zpomalení běhu času, abyste dokázali projít skrze ošklivou past. Stejně rozpačitý dojem zanechávají střílecí pasáže, v nichž participuje vaše vznášedlo, kde nic nenasvědčuje skutečnosti, že byste přitom byli na PS3. Máte velice omezený manévrovací prostor, v jehož rámci se musíte vypořádat s překážkami, které vám přicházejí v ústrety, čemuž se děje s prstem neustále na spoušti. Nuda na druhou… a mezi námi, motiv s jízdou v gyroskopickém vozítku mi také nepřišel nějak extra. Akční rámec A v neposledku přeskakování velkých, jinak nezdolatelných mezer pomocí vystřelovacího háku, co se zachytí na příhodně umístěném a jasně viditelném panelu ve vzduchu - pak je možné se rozhoupat a doskočit na druhou stranu. Občas tu ještě narazíte na pobudu spolu pomáhajícího osvětlit nastalou situaci a k tomu ještě na pár dalších nápadů jako je úroveň se speciálním kanónem teleportujícím vás mezi levitujícími úlomky tvořícími části jedné rozbité planetky. Skoro jak v Malém princi od Exuperyho. další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Do kroku vám tady hraje poměrně příjemná a stylová hudba, kde mne zaujal především pirátský motiv jak vystřižený z filmových Pirátů z Karibiku. Herní prostředí nabídne návštěvu urbanistických zón stejně jako džungle plné svěží zeleně, industriálních komplexů, planety s lávovými jezery či výjimečně otevřených plání, po kterých běhá cosi obrovitého, co by se s jistou nadsázkou dalo označit jako pravěký tvor. jízda po kolejích gameplay video - stažitelná verze Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Novinky... |
Martin Kaller | |