| Autor: Agarwel Idiriz Publikováno: 27. července 2010 | Verze: X360/anglická/prodávaná Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
S protivníkem se střídáte v tazích a kdo svými kouzly a útoky připraví nepřítele o všechny životy, ten vyhrál. I když je každý souboj v principu stejný, na různé nepřátele platí různé taktiky. Podle toho jaké mají k dispozici kouzla se vyplatí jít po určitých druzích kamenů primárně a naopak se snažit protivníkovi co nejvíce zablokovat určité barvy. Při hraní narazíte i na pár vedlejších miniher, které slouží například k lootování truhlic s poklady, učení kouzel, vyrážení dveří, páčení zámků apod. Tyto minihry také spočívají ve spojování tří stejných znaků do řady. Ale hrají se pouze v jednom hráči a nepřítelem v nich je omezený počet tahů a různé podmínky vítězství. Například na přesně daných místech musíte odepsat určitý typ kamenů. Nebo máte za úkol odepsat všechny kameny v takovém pořadí, aby na konci nezůstal ani jeden. Vedlejšími minihrami hra docela šetří a dostanete se k nim zřídkakdy. Souboje jsou stále hlavní náplní herní doby. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Herní svět a RPG systém Čas mimo minihry strávíte procházením dungeonů. Na výběr jsou k dispozici čtyři povolání, každé s trochu jinými statistikami, které lehce modifikují bonusy v soubojích. Oproti prvnímu dílu se hra zaměřila na mnohem menší, detailnější herní svět. Zatímco v jedničce jste procházeli globální mapu, na jedno kliknutí cestovali mezi městy a jedna minihra znamenala vyplenění celého dungeonu. Tak ve druhém dílu jsou jednotlivé dungeony zpracovány detailně. Plné chodeb a vedlejších místností s nepřáteli. Prolézt jedno patro může zabrat i několik hodin hraní a celá hra má výrazně pomalejší spád. Tentokrát neplníte desítky questů jako na běžícím páse. Ale pouze několik, detailněji. Celá herní plocha se tak zcvrkla na několik dungeonů a úvodní město, což je trochu škoda. I když si stále zachovává hratelnost, tak ztrácí svou šťávu a hlavně návykovost. Tentokrát již odpadá nebezpečné "ještě jeden quest a jdu spát" až do čtyřech do rána. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Technické zpracování Kreslená 2D grafika nabízí hezké obrázky, ale na zadek z nich nikdo nepadne. Hudbu bych označil za střídavě oblačno. Většinu skladeb ani nebudete vnímat díky jejich nevýraznosti. Ale sem tam se najde epičtější kousek, za který by se snad nemusel stydět ani Hans Zimmer. Největší výtky bych měl ale k ovládání. Hrál jsem xboxovou verzi a ta trpěla znatelnou konverzí z handheldu DS. Každá obrazovka obsahuje pouze několik interaktivních míst a kurzor se na ně neustále automaticky lepí. Nemůžete s ním tedy klasicky jezdit po obrazovce. Ale jakmile se někde zastavíte, tak přeskočí úplně jinam. Velmi často se mi stávalo, že jsem cílový předmět vybral až napodruhé nebo napotřetí. Kdo má doma DSko a možnost ovládat stylusem, asi bych radil, ať se při výběru přikloní k handheldové verzi hry. A poslední výtku bych měl k automatickém ukládání, které trvá nepřiměřeně dlouho vzhledem k typu hry. A bohužel neběží na pozadí, takže během něj nelze nic dělat. I když se jedná pouze o pár vteřin, tak se hra ukládá velmi často a již po pár hodinách mi zaseknutí kurzoru po každé minihře začínalo lézt krkem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Naopak se situace zlepšila ohledně podvádění. To sice v předchozích dílech nešlo dokázat, ale komba, která padala nepříteli a nepoužitelné kombinace, které hra generovala vám, byly podezřele rozdílná. V Puzzle Quest 2 už jsem tolik nenadával. Protivník občas se šíleným kombem přišel. Ale stejně tak jsem měl příležitost podobná komba provést já. Takže mi hraní přišlo spravedlivější než dříve a nestávalo se, že by mi nepřítel sebral půlku života jen tím, že mu desetkrát po sobě, zcela náhodou, padnou čtyři lebky přesně do řady. Související články: Puzzle Quest Galactrix recenze |
| Agarwel Idiriz | |
| autorovi je 25 let, pracuje v IT odvětví, volný čas tráví hraním her, o nichž pak píše na svém blogu; nejvíce si potrpí na kvalitní příběh a herní svobodu, RPG, budovatelské strategie, případně propracovanější simulátor |
