| Autor: Bergy Publikováno: 17.prosince 2002 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Z dalších jednotek, které spadají pod vaše velení, mohu vyjmenovat například M60 Machingunner (voják nesoucí těžký kulomet M60, poskytuje skvělé palebné krytí i na velkou vzdálenost, nevýhodou je, že je dost pomalý a při přesunech zdržuje), Medic (jako voják nic moc, má jen pistoli, ale ve své výbavě má několik injekcí, kterými dokáže léčit zraněné vojáky), LAW (voják s RPG schopný vyřadit z provozu obrněné cíle, dá se použít i proti bunkrům a kulometným hnízdům), M16 Riflemen (oproti výše jmenovaným se tato jednotka skládá hned z několika mužů, kteří jsou sice vybavení jen standardní automatickou puškou M16, ale tito vojáci se zase mohou řadit do různých formací). Hra se skládá jen z dvanácti misí, které postupně projdete. O složení čety se vždy před začátkem mise postará počítač. Hlavně v počátečních misích si musíte vystačit jen s několika málo jednotkami. Později se ale bude počet vámi kontrolovaných jednotek rozšiřovat spolu s přibývajícími zkušenostmi. Ačkoliv jádrem vaší síly budou vždy pěší vojáci, občas vám vypomůžou i motorizované obrněné jednotky, které lze rovněž ovládat. Ve chvílích nejtěžších může zasáhnout i neviditelné letectvo, které dokáže přivolat serža Lionsdale. Na vytýčený cíl se pak za 10 vteřin snese sprška bomb, která spolehlivě zlikviduje cokoliv, co se v daném místě nacházelo (včetně bunkrů). • Využívání odlišností terénu 
zdroj:
tisková zpráva
Náplně misí vcelku ujdou, i když ze začátku je to hlavně o tom vykosit vše, co nenosí americkou uniformu. Postupně se ale najdou i záchranné a průzkumné úkoly. V těch není dobré snažit se za každou cenu vyhrát silou. Nepříteli se lze i vyhnout, čímž lze zamezit zbytečným zraněním a ztrátám. Někdy ovšem boji zabránit nelze. Pokud je cílem mise zničení veškerých sil nepřítele, je vám schovávání celkem na houby, protože dokud všechny nepostřílíte, nemáte misi splněnou. Styl hry trochu připomíná Commandos a rozhodně se nejedná o žádnou zbrklou akci. Musíte mít stále na paměti, že nepřítel je v převaze a v přestřelce na otevřeném prostranství jsou vlastní ztráty neúnosné. Hra má ale jednu významnou vlastnost v podobě členitého terénu, která vám může být velmi nápomocna. Prakticky neustále máte u kurzoru myši tabulku s údaji, které vás informují o terénu, na který právě ukazujete. Jeho hranice jsou vyznačeny bílými čarami (čáry lze pochopitelně v nastavení vypnout). Tím získáte jednoduchý a rychlý přehled o tom, jaký stupeň ochrany vám daný prostor poskytuje (údaje jsou vyjádřeny v procentech). Pro názornost uvedu pár příkladů: silnice = -25%, volné prostranství = 0%, džungle = +50% atd. Tyto procenta pak mají vliv na vaše a soupeřovy zásahy. Pokud jste tedy schováni v lese nebo džungli a střílíte na cíl, který se nachází na silnici, je velice pravděpodobné, že soupeře prakticky zmasakrujete s minimálními nebo žádnými ztrátami. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Všichni vojáci mají také několik módů pohybu. Mohou jít normální chůzí, běžet nebo se plížit. V případě, že dojde k boji, je asi jasné, že ti co neleží na zemi a nekryjí se, jsou pro soupeře nejlepším cílem. Logicky vzato, ležící nebo plížící se vojáci jsou ve velké výhodě, ovšem nemá zase smysl procházet mapu příkazem plížením vpřed :) Každý voják totiž má kromě ukazatele zdraví i stupnici výdrže, která se při běhu a plížení velice rychle vyčerpává. Úplně vyčerpaný voják je vám pak v bitvě trochu na nic, protože k obnovení sil potřebuje odpočinek a jak asi sami uznáte, uprostřed palby se neodpočívá zrovna nejlépe. Zvlášť pokud se do dotyčného ještě navíc zarývají kulky s monogramem VC. • Demence vlastních vojáků Vaše jednotky majínaprosto nulovou AI neboli umělou inteligenci. Například pokud se vám za zády vyloupne Vietnamec v černém pyžamu (tedy jednotka Viet Congu) a začne to ze svého AK-47 pražit do vašich amerických hochů, nejen že se nezačnou sami bránit, oni se ani neotočí, aby se podívali, kdo z nich dělá cedník. Pokud by se něco takového dělo v běžné strategii typu C&C, byla by to asi naprostá katastrofa, ale zde jde trochu o něco jiného. 
zdroj:
tisková zpráva
Jednotek máte v každé misi totiž jen několik a i když má skupinka Riflemenů klidně 6 členů, ovládáte je pouze jako jednoho muže. Navíc po pravé straně obrazovky máte dopředu udělané shortcuty, na které stačí kliknout a hned máte vybranou požadovanou jednotku. A co že se tím snažím vlastně vysvětlit? Je to prosté, nepřítomnost AI vlastních vojáků není chyba ale záměr. Jednotek máte ve srovnání s jinými RTS v podstatě minimálně a všichni jsou jen bezmocné loutky, které vy ovládáte. No jen považte, kdyby vaši vojáci dokázali zcela samostatně likvidovat všechno, na co narazí, jaká práce by zbyla na vás? Od vás se tedy čeká, že jakmile narazíte na nepřítele, budete to vy, kdo vojákům řekne: „lehněte si“, „otočte se“, „zahajte palbu na ten a ten cíl“ nebo „ty jsi zraněný, tak se odplaz do zákrytu“.Někdo sice může namítat, že je blbost snažit se ovládat najednou třeba 6 nebo 7 jednotek a při nepřátelském útoku synchronizovat jejich počínání, ale i na tento problém bylo ze strany autorů myšleno. Uznávám, že v případě, kdy jde o každou sekundu, je skoro nemožné rozdat všem vojákům v jednom okamžiku potřebné rozkazy, ale ono stačí jen stisknout mezerník a hra se zapauzuje. Pak máte času kolik chcete, abyste v klidu nařídili svým svěřencům vše, co je třeba a poté, co pauzu zrušíte, vše probíhá dál jak má. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Pokud už jsem nakousl umělou inteligenci, je asi vhodné ji dokončit. Tím mám na mysli umělou inteligenci soupeřů. Ta už samozřejmě nulová není, ale rozhodně se nejedná o nic extra. Například útok vedený ze tří stran mě sice vyloženě překvapil, ale jednalo se spíše o náhodu, protože jsem se svými vojáky vklínil do prostor, kde byly jednotky VC. Pokud narazíte na skupinku nepřátel, jen tupě na vás střílí a ani ve snu je nenapadne vás třeba obejít nebo vzít do kleští. Počítač má jednoznačnou výhodu ve větším počtu jednotek, které může proti vám nasadit a mnohdy je to docela znát. • Přehnaná obtížnost 
zdroj:
tisková zpráva
Obtížnost této hry je díky nemožnosti ukládat si pozice během mise docela vysoká. Během mise navíc nepřibývají jen další a další úkoly, ale také vaše vlastní ztráty. Pokud se například s posledním vypětím sil probijete k místu určení, je vám posléze suše sděleno, že se musíte zase dostat zpátky, abyste se dostali k Landing Zone (místo příletu vrtulníku, který vás odveze do bezpečí). Skoro vždy, když už si myslíte, že máte vyhráno, je vám nařízeno něco dalšího - někdy to vypadá skoro jako když vám vrchní velitelé (autoři) dávají rány pod pás. A to ještě nevíte, že v každé misi jsou vždy nějací vojáci označeni hvězdou a trikolórou, což znamená, že o tyhle týpky za žádných okolností nesmíte přijít, jinak si misi zopakujete. Když si ještě vzpomenete na onu nemožnost použití funkce save, je vám asi jasné, že hrát a dohrát tuto hru není zrovna procházka růžovou zahradou. Ve výsledku není počet 12-ti misí až tak hrozný, spoustu z nich stejně málokdo dohraje na poprvé, ale i tak si myslím, že těch misí mohlo být daleko více. Ke hře není žádný editor, žádné volné mise nebo skirmish mód (jak jsme zvyklí z jiných her), a tak se nabízí otázka, co s hrou, když oněch 12 misí dotáhnete do konce. Je tu sice ještě multiplayer, ale co se týká singleplayeru, tak máte možnost si maximálně všechny mise projet ještě jednou s tím, že už budete dopředu vědět co a jak :( Hra má bohužel ještě další neduhy. Jedním z nich je například poněkud zvláštní dabing vietnamských vojáků a obyvatel. Něco tak šíleného jsem už opravdu dlouho neslyšel a doufám, že zase dlouho neuslyším. Chápu, že hra vznikala v Maďarsku, ale i tak to určitě šlo vyřešit důstojněji. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Pozor na nedomyšlenosti Také mě docela zarazilo, že kulometčík nesoucí M60 si musí vždy před zahájením střelby lehnout na zem (o střelbě od boku s tímto kulometem asi autoři nikdy neslyšeli). Ještě zajímavější bylo zjištění, že tohoto vojáka nelze donutit, aby se plížil. Vždy si musí stoupnout a jít vzpřímenou chůzí. Tohle obzvlášť naštve, je-li jednotka pod přímou palbou nepřítele a vy jí potřebujete přesunout nebo stáhnout do bezpečí. Podle mého názoru je to vyložený nesmysl. Pokud už byla v této hře věnována taková pozornost jednotlivým vojákům, nechápu, proč každý z nich nemůže mít ve své výbavě alespoň 2 granáty. Takhle je má pouze O`Brady, který se stará o výbušniny jako takové, a comando Mitchells. Munice do palných zbraní (krom pušky ostřelovače) je neomezená, což zrovna dvakrát reálné není. Navíc mrtvoly, ať už vašich nebo nepřátelských vojáků, nelze obrat o jejich zbraně. Rozhodně více by se mi zamlouval takový model, kdy by munice byla omezená a v případě jejího vyčerpání, bych si vzal pušku i s náboji od rákosníků, které jsem zlikvidoval. 
zdroj:
tisková zpráva
Překvapen jsem byl i při použití ručních granátů. Představte si situaci, kdy stojí tři členové VC v hloučku a všichni pálí ze svých AK-ček na mé vojáky. Chtěl jsem celou věc rychle ukončit, takže jsem jim poslal pozdrav v podobě odjištěného grantu, který jim přistál u nohou a následně explodoval. Výbuch rozházel Vietnamce kolem dokola, ale jakmile se zvedl prach, milí kluci se zvedli, namířili na mě své samopaly a vesele dál po mě stříleli. Pravda, na stupnici zdraví jim cosi ubylo, ale mám za to, že pokud by se hra chovala skutečně reálně, byl by ze zasažených vojáků minimálně trhanec.• Příjemná grafika Světlejší stránkou hry je grafika, která se vcelku povedla. Postavy vojáků jsou hodně detailní a to samé platí i o obrněné technice. Džungle je ztvárněná perfektně a úplně ze všeho nejvíce mě dostala vysoká tráva. Pokud se v ní vaši vojáci plíží, jsou krásně maskováni. Dobře patrné je to i z přiložených obrázků. Pochválit mohu i destrukční model tanků a obrněných transportérů. Po ucházející explozi zůstává v místě krásný, místy ohořelý vrak, jehož součástky se válejí okolo. Škoda jen, že vrak je pokaždé úplně stejný. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Jelikož se jedná o 3D strategii, nechybí ani 3D kamera. Práce s ní ale za moc nestojí. Osobně mi naprosto nesedlo nastavování úhlu pohledu, který mi, ať jsem dělal co jsem dělal, připadal neustále příliš příkrý, takže jsem měl špatný rozhled před sebe. Úhel mi šel nastavit lépe, jen když jsem se na své vojáky díval ze strany, ale v takovém případě mi to bylo opět k ničemu. Při velkém přiblížení pohledu jsem zase do předu viděl docela dobře, ale zase jsem nemohl sledovat širší dění kolem sebe. Zkrátka řečeno, chce to zatnout zuby a obrnit se trpělivostí (případně pauzovat i kvůli změně pohledu, nic nepotěší víc, než když při štelování kamery na vás zaútočí nepřítel). Jednoznačným plusem je přijatelná hardwarová náročnost. Hru jsem testoval jak na své současné sestavě Athlon XP 2200+ s GF4400 i na starším počítači 1 Ghz Celeron s GF2 MX a neměl jsem žádných větších obtíží. • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Celkově jsou mé dojmy z této hry značně rozporuplné. Na jedné straně stojí nadšení ze strategie z prostředí vietnamské války, bezvadného terénu, díky němuž se lze při přestřelkách výborně krýt v trávě či džungli a faktu, že se nejedná o bezduché "vytěž, postav a znič". Na druhé straně je tu vysoká obtížnost bez možnosti uložit si pozici uprostřed mise, velmi malý počet misí, s jejichž dokončením končí i veškerá zábava hry jednoho hráče a také několik dalších větších či menších nedostatků. Mám tedy za to, že kdo se o válku ve Vietnamu nikdy zrovna nezajímal, ten z této hry asi moc radosti mít nebude. V opačném případě Platoon za pokus určitě stojí, je to v podstatě jediná real-time strategie (snad krom neoficiálního módu pro Close Combat 3) z tohoto prostředí.Stáhněte si: Demo, Čeština do dema, Trailer, Video, Patch, Cheaty Související články: Novinky |
| Bergy připravil: jd |
