Myst IV: Revelation CZ - recenze
8/10
zdroj: Archiv

Myst IV: Revelation CZ - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

26. 1. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Série logických adventur Myst si udržela nadprůměrnou úroveň až do čtvrtého dílu, v němž se otevírají staré osudové rány Atrusovy rodiny. Jakým pomocníkem je při putování po vězeňských Věcích lokalizace od Playmana?

Autor: Nukem
Publikováno: 26.ledna 2005
Verze hry: prodávaná/česká
Doba recenzování: 1 týden

Obrázek zdroj: Archiv
Je až s podivem, že si kultovní série logických adventur Myst udržela celkově nadprůměrnou úroveň až do nynějšího čtvrtého dílu. Kvalita sice mírně kolísala v závislosti na tom, kolik nových nápadů si tvůrci dovolili do té které části vpašovat, ale snad žádný díl (tedy až na fiasko s dodatečně zrušeným multiplayerem v URU: Ages Beyond Myst) nebyl skalními fanoušky jednoznačně odsouzen. Stejně tak asi není žádný díl jednoznačně nejlepším, neboť každý mystolog má ten svůj nej. I když první Myst bude mít mezi ostatními asi vždy zvláštní postavení, tím to totiž všechno začalo.

 Čas rány nezahojil
V příběhu čtvrtého Mystu s podtitulem Odhalení (Revelation) se otevírají staré osudové rány Atrusovy rodiny, jejichž počátek sahá až do prvního dílu. Tehdy Atrus uvěznil své zlem posedlé syny Achenara a Sirruse odděleně do dvou vězeňských Věků (rozuměj světů), kde odkázáni každý sám na sebe měli zpytovat svá svědomí a pokud možno se polepšit.

Nyní, o celých dvacet let později, se Atrus rozhodl, především na naléhání manželky Catherine, že je čas zjistit, zda jsou synové hodni návratu domů nebo jestli ve vyhnanství stráví zbytky svých mrzkých životů. Ačkoliv Atrus již dávno sestrojil zařízení, kterým je schopen nahlédnout do jednotlivých Věků, není nad to se osobně přesvědčit o tom, jak si synové vedou. Už jen proto, že se stroj během vaší přítomnosti porouchá.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

A kdo jiný by o nich mohl podat nestrannou zprávu než vy, dávný přítel Atrusovy rodiny. Na vás tedy bude spojit se do jednotlivých Věků, prozkoumat je a sdělit Atrusovi váš názor. Jenomže, jak se záhy ukáže, synové na otcovo odpuštění nečekali a sami se ze svých obrovských cel osvobodili. Nyní připravují šílený plán, kterým se otci chtějí krutě pomstít. A že jim žádná hanebnost není cizí, poznáte už hodně brzy...

 Hlavolamy nad příběhem
Zvětšit zdroj: Archiv Příběh hry má tradičně prostou zápletku, ale na to jsme si především u logických adventur už dávno zvykli. Jeho bouřlivý nástup záhy střídá pozvolné vytracení se do pozadí, kdy se během vašeho putování vězeňskými Věky prakticky nic zásadního nestane, aby se v závěru hry opět připomenul a překvapil. Tím ovšem nechci naznačit, že se hrou budete prokousávat bez hlubšího záměru. Primárním úkolem bylo přeci zjistit, jak si Achenar a Sirrus za ta dlouhá léta vězení počínali. Pak se sice některé věci zkomplikovaly, ale to vám k prozkoumávání vězeňských Věků nesmí zabránit. Naopak cenné informace z nich se vám možná budou hodit, až stanete tváří tvář oběma bratrům.

Takže po seznámení se s domovským věkem Tomahnou je pouze na vás, kam se vydáte dál. Bude to Sirrusův Spire? Svět skalistých ostrovů plovoucích volně prostorem bez známky života. Svět nikdy nekončících bouří, které nabíjejí zeleně zářící horniny mocnou elektřinou? Nebo to bude Achenarův Haven, prehistorický tropický ráj plný překrásné flóry a fauny, kde ale platí drsné pravidlo: „Lov a nenech se ulovit!“?

 Vařené mozkové závity
Vaše pouť jednotlivými Věky nebude snadná. Čeká vás spousta hlavolamů, stovky zákoutí, kde je třeba hledat indicie a spousta popsaných stránek s denními záznamy, které postupně vykreslují charaktery obou synů. Hlavolamy dobře zapadají do jednotlivých prostředí. Ve Spire to jsou vesměs elektrické obvody a zařízení, která oživujete a ovládáte pomocí desítek spínačů.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

V Havenu na vás čekají zařízení, jež využívají pouze síly gravitace a vašich svalů. Jsou ze dřeva, kamene, kostí, kůže a provazů - zkrátka všeho, co příroda dala. Nicméně nejsou nijak primitivní a jejich řešení není rozhodně nabíledni. Avšak jejich principy a hlavně účely použití jsou citlivě zapracovány do daného prostředí, takže působí daleko přirozeněji než je tomu v případě Spire. Tam sice počáteční hlavolamy mají svůj účel, ale závěr se zvrhl v něco už trochu šíleného.

 Hledat, hledat, hledat
Pochopitelně, že snad žádný hlavolam se neobejde bez nějakých těch vodítek, která se nachází v blízkém či vzdáleném okolí, naštěstí ale nikoli mimo zkoumaný Věk, takže kvůli nápovědě mezi nimi cestovat nemusíte (tedy až na dvě výjimky). Nápovědu tvoří povětšinou různé náčrtky či záznamy v denících, někdy si ale budete muset vystačit jen s vlastní intuicí. Vhod přijde i paměťový medailon, pomocí něhož si můžete přehrávat události, jimž jste buď sami byli svědky nebo dokonce i ty, které jste vidět nemohli.

Další pomůckou je fotoaparát, kterým lze vyfotit libovolné místo ve hře a později si snímek kdykoliv prohlédnout. Je nasnadě, že jeho účelem je pořizovat si snímky indicií, které leží daleko nebo jsou příliš složité na obkreslování. Každopádně tužku a papír užijete stejně, už třeba jen kvůli bludištím v Havenu nebo Serenii.

Zvětšit zdroj: Archiv

Komu však nebudou stačit indicie ve hře, pro ty je v nastavení hry připravena třístupňová nápověda. První stupeň je takovým lehkým nakopnutím, druhý je už o poznání podrobnější a ten třetí je postup krok za krokem. Spuštění nápovědy předchází varování, že jejím použitím si hru už tolik neužijete. Na druhou stranu nejsou zážitkem ani dlouhé hodiny dumání nad nějakým hlavolamem, ke kterému jste kdesi přehlédli nějaký papír nebo vám dostupná nápověda ve hře příliš nepomohla. To všechno se zde lehce může stát. Občas si nevšimnete nějaké té odbočky do džungle nebo malého detailu v místnosti přeplněné různými předměty.

Ve hře také najdete spoustu interaktivních míst a předmětů, které však nesouvisí s žádným hlavolamem ani s příběhem. Ty vás mají více v táhnout do hry, navodit pocit, že jste naplno její součástí. A tak si můžete uvařit vodu na čaj, rozhoupat nádobí, poklepat na kdejaký předmět, přičemž mnohé z nich se ozývají různými tóny podle toho, z jakého jsou materiálu. Na druhou stranu situaci trochu znepřehledňují.

 Ententýky, čtyři Věky... kam se jenom dám?
Dvousečným se zdá být princip nelinearity, co se postupu týče. Každý ze čtyř Věků můžete prozkoumávat, kdykoliv chcete. Pakliže se vám nevede v jednom, můžete přejít do druhého a řešit úkoly zde. Žádná akce vyvolaná v některém z Věků nemá vliv na ostatní. Výjimkou jsou pouze dvě místa v Serenii, se kterými nehnete dříve, než projdete oba vězeňské Věky. To je ale až samotný závěr, do té doby si můžete hrát všude.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Přímo z principu této volnosti vyplývá i její stinná stránka. Nic vás hrou nevede. Protože prakticky kdykoliv můžete z daného Věku odejít, nejste si do poslední chvíle jisti, zda je to všechno, co tu lze udělat. Zda jste ještě něco nepřehlédli, co by se mohlo hodit i mimo tento Věk. Chybí tu ta hnací síla, která by vás tlačila kupředu. Chybí tu jednoznačný cíl, ke kterému byste měli dospět. To především ve vězeňských Věcích, kde vlastně „pouze“ zkoumáte to, jak se na Acherona a Sirruse těch dlouhých dvacet vězení podepsalo.

Zvětšit zdroj: Archiv  Napůl film
To, co na čtvrtém Mystu, ale i na všech předchozích dílech musí ocenit každý hráč, je jeho audiovizuální zpracování, které je zkrátka perfektní. Opět jste vrženi do nádherných a originálních prostředí bohatých na detaily. Vše přitom vypadá velmi přirozeně a uvěřitelně, jako by to byl film a ne rendering. To platí i na kurzor, který co by trojrozměrný model lidské ruky působí stejně věrohodně. Když najedete na přechod mezi lokacemi, ruka plynule vystrčí ukazováček vpřed, jako byste to udělali ve skutečnosti. Když je třeba zatáhnout za páku, ruka ji uchopí a tahem myši pákou po určité dráze skutečně pohybujete. Stejně tak se otevírají knihy nebo vysunují zásuvky.

 Dotýkat se všeho povoleno
Jak jsem uvedl výše, prostředí je hodně interaktivní a hlavně značně živé. Můžete otočit knoflíkem na sporáku a za chvíli se v konvici začne vařit voda a unikat pára. Když se konvice dotknete rukou, ta odskočí, jako byste se spálili. Ťuknete do rendlíku zavěšeného v kuchyni, ozve se známý kovový zvuk a rendlík se rozhoupe. Vyjdete ven a kolem vás přelétávají ptáci. Občas usednou na zábradlí nebo ke krmítku. Někdy tak blízko vás, že na nich rozpoznáte jednotlivé detaily. Peří, zbarvení, zobáček, oči...

V mystické Serenii to jsou pak průhlední motýli, bublinkové gejzíry, chmýří poletující ve větru a všudypřítomné potůčky. Haven je pak učiněnou zoologickou a botanickou zahradou. Také světelné podmínky se mění. V Tomahně zažijete den i noc, přičemž, stejně jako v Havenu, můžete ve dne sledovat, jak se mění osvětlení krajiny, když přes Slunce přechází mraky.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Jako od Crya
Asi bych neměl zapomenout zdůraznit, že celou tuto nádheru pozorujete z pohledu vlastních očí a chodíte pouze po předem daných místech. Zkrátka po URU návrat ke kořenům. Možná by možnost volného pohybnu po mapě byla daleko přirozenější a ještě více by dotvářela pocit, že jste přímo ve hře, ale na druhou stranu by to znamenalo mnohonásobně více možností, kde by bylo třeba pátrat po aktivních místech. I když v bludištích cest Havenu a Serenii by volný pohyb byl užitečnější. No aspoň že v jednotlivých Věcích jsou „hotspoty“, na něž se rychle přesunete kliknutím na příslušný obrázek v pravém dolním rohu obrazovky. Tedy pokud je z obrázku patrné, kam míří a pokud je v danou chvíli klikatelný.

 Nenasytná hra
Zvětšit zdroj: Archiv Na věrohodnosti pak přidává spousta animovaných scén (přechody mezi lokacemi, pracující mechanismy, výtahy atd.) a především hrané scénky s živými herci, jejichž výkony rozhodně nejsou špatné. Některé sestry ze Serenie sice trochu přehrávají, ale kdo by jim to zazlíval. Je zřejmé, proč se hra distribuuje výhradně na dvou DVD (první Myst byl průkopníkem CD-ROM), přičemž plná instalace zabere 7 GB. Zvláštní je, že by se to na jedno dvouvrstvé DVD s přehledem vešlo... Každopádně se plná instalace vyplatí, neboť by vám pak neustále rotoval disk v mechanice nebo byste na něj často čekali než se roztočí.

 Zaposlouchejte se
Asi není třeba zdůrazňovat, že kvalitní grafika vyžaduje i kvalitní ozvučení a to je v Mystu naprostou samozřejmostí. Dabing je pochopitelně součástí hraných sekvencí, ale velmi často jej uslyšíte také při použití paměťového medailonu. Zvuky okolí jsou přirozené a je jich všude plno. Zpěv ptactva, bublání potůčků, syčení páry, prskání elektrických jisker, hučení a bzučení všemožných přístrojů, zvuky šelem i jiných zvířat, vaše vlastní kroky při chůzi či otáčení se na místě.

Ani hudební doprovod nezůstává nikterak pozadu. Pro zajímavost uvedu, že se na něm podílel Orchestr slovenského rozhlasu a ústřední píseň, dá-li se tak nazvat, zkomponoval a nazpíval Peter Gabriel. Navíc se ujal dabingu duchovního průvodce v Serenii a musím uznat, že jeho konejšivý hlas působil velmi uklidňujícím dojmem.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Čeština boduje
Nakonec bych se rád zmínil o dobře odvedené práci našich lokalizátorů ze společnosti Playman, kteří se museli porvat se slušnou porcí textu. Překlad se vydařil, pouze titulky jsou někdy dost rychlé, ale to asi není chyba překladatelů. To už spíš těch pár překlepů a možná nějaká ta chybka v y/i, ale tady si nejsem jist, protože někdy jsem při té rychlosti ten správný podmět možná nestačil určit ;-) Často se ve hrách setkáváme s tím, že na počeštěných dokumentech je patrné, že byly upravovány dodatečně přes originál. V Myst IV: Odhalení jsem takový pocit neměl. Jediné, co mě zaráží, je anglický manuál, který jsem ke hře dostal (ještě trochu pomačkaný od vody). Doufám, že na pulty je hra distribuována s jeho českým přepisem.

 Je už na čase to skoncovat
Čtvrtý díl Mystu rozhodně nezklame ty, kteří na něj čekali. Nováčky v mystologii možná vyděsí obtížnost většiny hlavolamů, ale pokud jste hráli třeba konkurenční Schizm, tak by vaše zděšení nemuselo být až takové. Tady se vyplatí trpělivost, trochu toho technického cítění a důkladné prozkoumávání okolí. Některé hlavolamy působí přirozeně a účelně, jiné spíše jen jako přidaná komplikace bez hlubšího významu. Hlavolamy svojí logiku veskrze mají, jen občas potvůrka není hned patrná.

Zvětšit zdroj: Archiv Díky předrenderovaným scenériím není hra příliš náročná na hardware. Minimální požadavky jsou: 700 MHz procesor, 128 MB RAM (pro WinXP 256 MB, ale to snad ví už každý), 32 MB grafická karta, 4-násobná DVD mechanika a alespoň 3,5 GB místa na pevném disku. Osobně doporučuji uvolnit 7-8 GB a zvolit plnou instalaci, ulehčíte mechanice i svým nervům. Myst IV je stabilní, alespoň mně se jej dokonce ani častým přepínáním na plochu shodit nepodařilo. Jisté problémy by mohli mít majitelé Radeonů 7000 a 7500, ale řešení je jednoduché v podobě zásahu do souboru ares_config.xml (viz technická podpora Ubisoftu).

Stáhněte si: Demo, Patch, Trailer...

Související články: Novinky, Myst III: Exile recenze (5/2001), URU: Ages Beyond Myst recenze (1/2004), URU: Path of the Shell recenze (8/2004)

Nukem
autorovi je 31 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-) (všechny články autora)


 
 
Nukem

Verdikt:

Graficky i zvukově fantastická podívaná, která je pro série Myst tak typická. Pomocí mnoha nepříliš lehkých hlavolamů uzavřete nepříjemnou kapitolu ze života Atrusovy rodiny, jejíž počátky sahají do prvního Mystu. A vše už jednoznačně spěje k závěru v Myst V: End of Ages.

Nejnovější články