M.Schumacher WT Kart 2004 - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

M.Schumacher WT Kart 2004 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

27. 5. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Michaela Schumachera, mnohonásobného mistra FIA Formule 1, zná asi každý. Možná už ale nevíte, že začínal na motokárách, jejichž závodům ve hře World Tour Kart propůjčil své jméno i v aktuálním ročníku 2004.

Autor: Cappy
Publikováno: 27.května 2004
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1 týden

Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Michaela Schumachera, mnohonásobného šampióna FIA Formule 1, zná asi každý. V průběhu let mu jeho závodnický um vynesl šest titulů mistra světa a příjem, díky kterému se mu každou vteřinu připisuje na účet částka 4 Euro (a to i když spí). Málokdo však ví, že tento člověk začínal svojí závodnickou kariéru na motokárách. Možná rovněž nevíte, že i tento rok, stejně jako v letech minulých, propůjčil svoje závodnické jméno herní sérii World Tour Kart, která přichází na západoevropský trh v aktuálním ročníku 2004 od vývojářů 10tacel a vydavatele BigBen Interactive.

 O co jde?
Hra Michael Schumacher World Tour Kart 2004 je zasazena do prostředí závodů motokár. To jsou stroje s jedním sedadlem, volantem, neodpruženými koly a jednoválcovým malo-objemovým motorem. Zpravidla nemají převodovku a jejich mechanika je značně zjednodušená, aby se maximálně snížila jejich hmotnost. Kola jsou opatřena malými širokými pneumatikami s velice měkkou směsí. Bržděná a poháněná bývá pouze jedna náprava, a to zadní.

Podstatným aspektem motokár je absence diferenciálu, který by rozděloval hnací moment z motoru rovnoměrně na obě hnaná kola. Ta jsou navíc zpřažena pevnou osou, která neumožňuje kolům kopírovat jejich vlastní poloměr zatáčky, a tak je vnitřní kolo neustále ve smyku. V zatáčkách tedy motokára sama od sebe zpomaluje.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Herní módy
Hra Michael Schumacher World Tour Kart 2004 (dále už jen MSWTK) nabízí tři druhy obtížnosti propojené bonusovým systémem, při kterém se odemykají náročnější tratě při dosažení určitého počtu bodů nashromážděných v šampionátu předchozím. Tento systém je dále rozvinutý s možností získávat hezčí vybavení pro vámi řízenou motokáru, což zahrnuje její vnější design, jinou přilbu, barvu hledí přilby, kombinézu a pneumatiky. Že by však přinášelo lepší jízdní vlastnosti, to jsem si bohužel nevšiml.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Vedle toho je ve hře přítomna možnost jezdit samostatné závody a trénink, ve kterém se utkáváte proti nejlepšímu vámi dosaženému času, jež je uložen v podobě tzv. ghost caru. Ghost car však občas citelně vadí ve výhledu vpřed, neboť není transparetní (průhledný), ale je tvořený běžnou texturou a zaclání. Všechny dosažené časy a rekordy lze odeslat přes internet na speciální server a porovnat dosažené výsledky s těmi nejlepšími virtuálními závodníky. Hra obsahuje také multiplayer po síti nebo internetu pro až 10 lidí současně, ten jsem však neměl možnost otestovat.

 Arkáda nebo simulace?
Série MSWTK není (a nikdy nebyla) žádným simulátorem. Fyzika a model chování vozítka na dráze je značně zjednodušen. Přestože jde o arkádu, dají se u této hry nalézt některé prvky, kterými se autoři hru snažili přiblížit realitě.

Za prvé: motokára, kterou ovládáte jako pilot, skutečně v zatáčkách zpomaluje. Za druhé: malo-objemový motor se rozjíždí velice pomalu. Žádná raketová akcelerace nehrozí a je třeba ho neustále udržovat ve vysokých otáčkách, aby si motokára zachovala rychlost. Za třetí: Na tratích existují místa, kde můžete dostat smyk a kde se vám kola pod plným plynem protočí. V takovém případě zpravidla následují obligátní hodiny.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Protivníci
Ostatní závodníci jsou řízeni počítačem. Kromě toho, že neustále jezdí naskriptovanou (ideální) stopu, která není vždy ideální a není vždy nejrychlejší, se jim občas povede výrazně překvapit. I oni dělají chyby a protože ve hře fungují vzájemné kolize, čas od času můžete zkusit vystrčit soupeře z ideální stopy a uvolnit si tak cestu vpřed. To samé je však možné i opačným způsobem a dlužno podotknout, že si počítačoví soupeři servítky vskutku neberou. Okruhy nejsou přespříliš široké a obzvláště v první zatáčce po startu nastává ten správný maglajz (tedy situace, pro níž se ujal slovenský výraz "trma vrma").

 Tratě
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Autoři se v tomto směru nijak nesnažili přiblížit realitě, a tak jsou závodní okruhy ve hře čistě dílem jejich fantazie. Nelze upřít snahu o různorodost. Dlouhé rovinky střídají pomalé i rychlé zatáčky a šikany. Na celkem devíti tratích se nachází utažené i otevřené sektory a občas se dráha zavine tak, že spíše připomíná hlemýždí ulitu. Existují na nich rozdvojení, bariéry z pneumatik a vjezdy i výjezdy z depa. Plusem jsou například kopečky a sjezdy, prudké vracečky a klopené zatáčky nebo tunely a podjezdy.

Na některých tratích jsou kluzká místa, neboť na ně chatrnou střechou haly prosakuje voda a stejně nevyzpytatelné jsou i horizonty. Jindy je trať pokryta ocelovými rošty, a tak závodník musí pečlivě volit ideální stopu. Všechny tyto faktory dělají hru velice zajímavou, neboť dráhy jsou dobře vyváženy (tedy nikoliv přeplácány pitominkami pro nic za nic) a dají se jezdit i obráceně nebo pozpátku.

Nápadné jsou však některé detaily, kvůli nimž je závodění v této hře poněkud uniformní. Dám příklad. Tratě popsané jako Peru, USA, United Kingdom (Great Britain) a Australia se sice nenacházejí v zastřešené hale, tedy nikoliv v interiéru, ale v exteriéru. Nicméně všechny do jedné jsou obehnány stejnými mantinely. Osobně jsem trochu postrádal extrémně rychlé venkovní tratě obehnané jenom obrubníky, za nimiž se většinou nachází vyhoblovaný trávník a ledabylá bariéra z nabarvených starých pneumatik. Tedy reálné tratě, které kladou na závodníky ty nejvyšší nároky…

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Občas nastane situace, kdy se vyplatí projet zatáčku po svodidlech. Je to mnohem bezpečnější, neboť nehrozí smyk. A zároveň rychlejší, protože není nutné zbytečně brzdit a zpomalovat. Od mantinelů je také možné se bez následků odrážet bokem motokáry nebo vnějším zadním kolem a získávat tak rychlost navíc.

 Grafika
S tratěmi úzce souvisí i grafická stránka hry. Hned na úvod bych řekl, že je rovněž vcelku vkusná, dalo by se říci "normální". Zároveň svým způsobem běžná, jakou vídáme v tomto typu her poměrně často. Odlesky světel jsou něco na způsob (pět let staré) Quake 3 Areny, nejsou však použity žádné z moderních technologií, nekonají se ani žádné extra hi-res textury a jejich nasvětlení je šedý průměr (někdy doslova).

Některé efekty nicméně potěší. Motokáry jsou ztvárněny vcelku věrně, ačkoliv moc polygonů nepobraly. Jejich kola pak na trati zanechávají černé stopy představující zbytky ohoblovaných pneumatik. Dokonce se jim kouří z výfuků podle toho, jak intenzivně je jejich motor vytočen. Kolem tratí se občas cosi mihne v tom smyslu, že se například na stožáru zatřepotá vlajka nebo v dálce projede motorový člun.

 Chudé možnosti nastavení
Nastavení grafiky a jednotlivé s tím spojení možnosti však značně pokulhávají. Ne že by se snad nedaly ubírat detaily nebo měnit rozlišení obrazových bodů. To ano. Jenomže autoři jaksi pozapomněli na nastavení kontrastu a jasu, které jsem ve hře, jakožto majitel monitoru se značně zlikvidovanou kontrastní vrstvou, marně hledal. V některých případech jsem tedy absolutně neviděl, kam jedu. A to zejména na těch tratích, které se autoři rozhodli "zpestřit" tím, že se jedou za tmy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Volba správné stopy je přitom u každé závodní hry klíčová. U motokár jakbysmet. A pokud virtuální závodník nevidí na cestu, těžko si může správně najíždět do zatáček... Umístění pohledové kamery je jinak dobré a hráč si může zvolit, jestli chce pohlížet na hru zpoza motokáry, z jejího předního nárazníku nebo z pohledu pilota (s výhledem na volant).

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Určitou výtku mám k nastavení jako takovému. V průběhu testování hry jsem například nepřišel na to, jak změnit počet kol závodu (??). Když se vám nějaký okruh líbí a chcete si na něm jen tak jezdit proti počítačem řízeným protivníkům, třeba i delší dobu a relaxovat, zdá se, že nemáte jinou šanci, než neustále pouštět závod znovu a znovu, protože každý z nich má svojí pevně stanovenou délku. A to mi nepřijde zrovna nejšťastnější řešení.

Stáhněte si: Demo

Související články: Novinky

Cappy
autorovi je 26 let, momentálně pobývá v zahraničí a specializuje se na hardware, dříve se podílel na vývoji několika počítačových her


 
 
Cappy

Verdikt:

Spíše arkádové závody z prostředí motokár nijak nezklamaly, ale také neoslnily. Vzhledem k faktu, že jde o několikáté pokračování stejné série mohlo to být lepší. Hra je velice krátká, ale poměrně dobře hratelná.

Nejnovější články