Kult: Heretic Kingdoms - recenze
7/10
zdroj: Archiv

Kult: Heretic Kingdoms - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

19. 10. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Slovenští vývojáři 3D People konečně dokončili svoje akční fantasy RPG, které se honosí řadou zajímavých a originálních prvků. Stačilo to však k vytvoření skutečně výborné hry nebo se něco pokazilo? To zjistíte jen u nás.

Autor: Frix
Publikováno: 19.října 2004
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1,5 týdne


Obrázek zdroj: Archiv Žánr RPG se narozdíl od kdysi blízce příbuzných adventur těší rozkvětu díky přiklonění se k akčnějšímu pojetí. Diablo udalo před sedmi lety (opravdu už to je tak dlouho) nový tón a s většími či menšími výjimkami se dnešní RPG čím dál více podobají komplikovaným akčním hrám s trochou osobnostního růstu a lepším příběhem. Prvotina slovenských tvůrců 3D People s názvem Kult měla být konkurenci pro Sacred nebo Beyond Divinity. Ačkoliv je v řadě věcí se zmíněnými kousky shodná, nabízí odlišný zážitek díky propracovanému příběhu, který není klasicky černobílý a dává hráči pocit, že jej tvůrci převáděli do herní podoby s radostí. Taková vlastnost dovede přebít i řadu větších či menších chyb, které se v Kultu dají nalézt.

 Kacířská království
Příběh Kultu se odehrává v zemi Corwenth, kde byl Bůh zabit vlastními služebníky a církev se stala nezákonnou. Vrah se jmenoval Arkor a z jeho linie se objevil jistý Taryn Arkor, který si uzurpoval magickými prostředky moc a prohlásil se neomezeným vládcem, Teokratem. Po smrti despotického Teokrata, který devastoval zemi svojí zlovůli, funguje nyní inkvizice na trochu jiném principu, než bychom z našich kulturních dějin mohli čekat.

Inkvizitoři a inkvizitorky vyhledávají jakékoliv zbytky církevního řádu, který si Teokrat pro sebe vybudoval. Hráč dostává pod kontrolu novicku v řadách inkvizice, jejímž cílem je nalézt Godslayer - meč, jenž slouží jako hlavní symbol Teokratovy vlády a chová v sobě ohromnou sílu. Potíž se samozřejmě najde: pokud by meč padnul do rukou někomu, jemuž v žilách koluje krev bývalé vládnoucí rodiny, stal by se novým Teokratem. A kdo ví, jestli nemůže být jednou z linie Arkor třeba naše hrdinka?

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Tvorba postavy je velmi jednoduchá, možná až příliš. Není možné vybrat si pohlaví postavy nebo její stáří, fixně jde o ženu těsně po dvacítce s daným vzhledem, změnit jde pouze barva a styl vlasů nebo oblečení. Jistě, při hraní je to vcelku jedno, ale přeci jen jsme zvyklí na trochu větší komfort při výběru – koneckonců, člověk by měl mít možnost stvořit si hrdinu přesně podle svých představ. Co se charakteristik týče, není na výběr žádné povolání, pouze čtveřice základních atributů. Jde o útok na blízko a na dálku, magii a rychlost.

Netradičně se bodování atributů počítá jako v americkém známkovacím systému, tedy od nejhoršího F po nejlepší A, včetně plusů a minusů. Zlepšení vlastnosti o jednu „známku“ stojí hráče fixních 100 bodů, které však pochopitelně bývají s postupem hry obtížnější k získání. Stačí vybrat jméno a vydat se na cestu za Godslayerem, skrz řadu různorodých lokací a opravdu hodně questů, povinných i nepovinných.

 Ladím, ladiš, ladíme...
Zvětšit zdroj: Archiv A není tu řeč o rádiu. Attunement, tedy ladění, je jednou z nejdůležitějších vlastností Kultu, které ze hry činí netradiční kousek. Systém ladění nahrazuje klasické skilly a magické schopnosti flexibilním schématem, které člověka o něco méně svazuje, ale také vyžaduje o něco větší používání logiky. Magicky obdařené postavy v Kultu mají schopnost naladit se na stejnou vlnu s esencí určitých předmětů a využít tak jejich speciálních možností, které jinak zůstávají skryté oku. Různá naladění se z předmětů dají „vyloupnout“ jejich používáním, přičemž si jde dynamicky kontrolovat, kolik ještě zbývá k cíli. Po jeho dosažení již není daný předmět nutně potřeba a hráč jej klidně může zahodit, naladění zůstane volně k výběru.

Existují naladění jednoduchá i komplikovaná a řada z nich je svázána buď s jedním ze čtyř přírodních elementů, nebo s nutností např. používání určité třídy zbraní nebo brnění. Kupříkladu ohnivá koule funguje jakožto naladění spojené s ohnivým elementem, a pokud nepoužívá hráč zbraň s ním spojenou, nebude moci dané naladění použít. Systém ladění je po praktickém vyzkoušení velmi lehce pochopitelný, jeho vysvětlování ale představuje daleko větší problém, což mj. dokazuje i herní manuál, z něhož jsem princip ladění příliš nepochopil.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Jelikož ladění představuje nejatraktivnější novinku ve hře, popišme si ještě její hlubší dopad na postavu jako takovou. Používáním určitého typu naladění se vlastně kompenzuje absence herních tříd, avšak narozdíl od běžného systému lze mezi těmito třídami do určité míry přehazovat vyhýbky podle momentální potřeby. Během hraní jsem inklinoval především k ohnivé sféře a díky tomu jsem nahromadil především solidní řádku ohňových kouzel, které ale můžu používat jedině, pokud držím v ruce předmět, který je aktivuje. Pokud si tento předmět vyměním za podobný, ovšem pro sféru vzduchu, aktivují se mi naladění vzduchová, která by jinak nefungovala.

Má to ovšem háček – v závislosti na vyspělosti postavy jde mít současně vybraných jen několik naladění, zbytek je ve stádiu nepoužitelnosti. Nelze tak pouhým měněním vybavení konstantně měnit také zaměření a schopnosti postavy. Naladění se dají měnit vždy během spánku, který jde realizovat pouze na k tomu určených místech. Tento krok vypadá zpočátku nelogicky, ale v souvislosti s naladěním získává smysl. Zbývá jen doplnit, že naladění je ve hře přes stovku a prakticky není možné nalézt úplně všechny, jednak hra není dostatečně dlouhá a hráče by stěží bavilo muset používat každý nový předmět v honbě za naladěními. Mana v Kultu neexistuje - efekty naladění, jako třeba zmíněný fireball, se prostě časem samy znovu nabijí.

 Vstupte do Světa snů
Vedle běžného světa se inkvizitorka dovede díky svým magickým schopnostem přenést také do snového světa, který existuje paralelně s tím normálním. Zjednodušeně řečeno, jde o svět duchů a mystiky, kde hráč přijde k řadě úkolů a také jich zde několik přímo splní. Vstup do snového světa se děje jednoduchým zmáčknutím tlačítka, obraz se přenese do tmavých odstínů a začne ubývat čas, který zde hráč může strávit. Bez specifického naladění je možné zůstat ve snovém světe pouze něco málo desítek vteřin, poté je třeba chvíli počkat.

Obrázek zdroj: Archiv

Využití Dreamworldu je různorodé. Hráč se tak může třeba dostat do zad nepřátelům, nebo před nimi zkusit utéct, ovšem potíž vyvstává v tom, že ani duchové nebývají zrovna pokaždé přátelští. Těžko potom někoho potěší, že utekl od partičky lapků, když na něj na „druhé straně“ čeká smrtící ničitel duší. Nejčastěji ovšem jde využít svět snů ve chvílích nouze, kdy se nedaří najít další klíčový kousek v příběhovém puzzle. Místo bloudění se vyplatí přepnout mezi světy a zkusit najít nějaký předmět nebo osobu, které by mohly v postupu pomoci. Hned na začátku hry jsem tak strávil pěkných pár minut bloumáním co dál, přitom stačilo jednoduše změnit světy a hned se vše objasnilo.

 Zajímavé léčení, plytké boje
Kult disponuje opravdu dobrým systémem léčení, který si uchovává špetku realismu a přitom nejde o nic, co by komplikovalo hratelnost. Narozdíl od obligátních léčivých lahviček, které vypadají stejně v každém RPG už desítky let, funguje Kult na principu omezení počtem zranění. Postava má od počátku balíček léčivých bylinek, který dovede zranění vyléčit, ale celkový počet hitpointů se dočasně sníží každým provedeným léčením. Jedinou možnosti kompletního vyléčení je odpočinek v táboře nebo hostinci, během kterého se také dají měnit naladění. Je to dobře fungující systém a pokud si hráč dává pozor, klidně může vydržet jen s pomocí bylinek na nohou dost dlouho, ale na druhou stranu s jejich pomocí realisticky nelze vyléčit nemožné.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Bojové schéma je bohužel slabinou Kultu, což je u daného typu hry chybou celkem dost výraznou, která shazuje značným způsobem hratelnost. Oproti drtivé většině příbuzných her neexistují žádná komba nebo speciální útoky, s každou zbraní jde provést jeden jediný útok a jako kompenzace jsou zde jen naladění. Kult je poměrně krátká hra, dá se dokončit za něco málo přes 10 hodin, ale ke konci už je systém levého a pravého tlačítka myši (první slouží pro pohyb, druhé pro útok) dost unavující.

 Dobrák nebo cynik?
Velmi na mě zapůsobila atmosféra Kultu, která v sobě má hodně realismu a cynického pohledu na svět běžný i herní. Zatímco většinou jde o klasické konflikty dobra a zla, inkvizitorka v Kultu má mnohokrát na výběr strany v menších neutrálních konfliktech a její poznámky mě dovedly spolehlivě překvapit. Spor mezi dvěma znepřátelenými gangy ve městě může člověk vyřešit tak, jak se mu zachce a neexistuje dobré nebo špatné řešení. Za zmínku určitě stojí poznámky hlavní postavy i NPC. V hlavě mi utkvěla reakce jistého vesničana na nabídku vyřešení jednoho z mnoha problémů, s kterými se potýkal: „Máš snad nějakou patologickou potřebu pomáhat lidem?“. Jednak jsem se zasmál a také jsem si uvědomil, jak pravdivý je tento komentář.

 Technické zpracování
Zvětšit zdroj: Archiv Nejdřív k chybám – Kult nepochybně potřebuje patch a tvůrci to sami přiznávají na oficiálních fórech, kde sympaticky reagují na připomínky hráčů. Hra po určité době zahltí paměť a nahrávání lokací, které se děje sotva každých pár minut, se nechutným způsobem zpomalí a následuje nutný restart hry. Příliš často jsem se setkával s padáním hry a to v krajně nevhodných okamžicích, jako například při ukládání pozice. Občas také zazlobí grafika, vypadnou textury nebo se třeba nepovede v inventáři otevřít balík. Inventář je sám o sobě dost titěrný a balíky fungují pro ukládání věcí na další úrovní. Pokud je tam umístíte a nemůžete se k nim již znova dostat... Update - k dispozici je už patch 1.1

Vzhledově je Kult přijatelný, ale nejde mluvit o žádné hvězdné kvalitě vzhledem k dlouhému vývoji a mnohonásobně menšímu týmu autorů oproti konkurenci. Pochválit mohu různorodost prostředí a jejich celkový dojem, který působí opravdu výtečně. Na druhou stranu je obrazovka většinou příliš statická. Rozlišení se nastavuje fixně podle nastavení pracovní plochy ve Windows, což příliš nechápu, nicméně není obtížně si jej změnit po dobu hraní, pokud chcete.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší galerii

Kvůli možnosti zoomování po několika skocích a speciálním efektům působí většinou Kult slušně a velmi nízká hardwarová náročnost zařídí, že s ním nebudou mít problémy ani vlastníci starších strojů. Škoda, že obzvláště pěkná vnitřní prostředí postrádají jakékoliv možnosti interakce, člověka to vyloženě nutí trochu se v těch krásně prokreslených místech zabydlet. Chybí také automapa, ale slovo chybí není zcela na místě. Rozsah prostředí totiž není nijak ohromující a ztratit se prakticky nejde, nicméně by tato drobnost určitě přinesla do hraní větší komfort.

Zvuk je standardně dobrý a není si na co stěžovat, hudba neruší a naopak skvěle dotváří fantasy atmosféru. Snad bych jen zmínil další z nedostatků, když někdy nefunguje správně detekce typu povrchu a postava tak běží po trávě, zatímco se ozývají zvuky nárazů bot na kamenné chodbě. Dabing, který se vyskytuje jen sporadicky, je skutečně dobrý kvůli přítomnosti profesionálního herce Toma Bakera.

 Závěr
Zvětšit zdroj: Archiv Kult má své chyby, není jich málo a někdy dovedou být pěkně otravné. Také ale nabízí pár opravdu zajímavých novinek a dobře promyšlený příběh, který překonává svoje příbuzné ve hrách stejného typu o několik koňských délek. Stojí za to si Kult zahrát? Pokud patříte mezi fanoušky žánru, potom každopádně, jestliže ale hledáte pobavení u akčních RPG poprvé, možná by stálo za to nejdřív sáhnout po některé z klasik a teprve poté se věnovat inovativnímu, leč někdy problematickému Kultu.

Stáhněte si: Demo, Trailery, Patch...

Související články: Rozhovor, Novinky

 
Frix
autorovi je 18 let, píše pro Tiscali Games & Level a dlouhodobě žije ve Finsku, kde studuje helsinskou Open University of Economics; hraje akce všeho druhu, trpí úchylkou pro stealth žánr, GTA a Warrena Spectora (všechny články autora)



 
 
Frix

Verdikt:

Jako autorská prvotina a pokus o inovaci akčních RPG rozhodně dobrá práce. Kvůli řadě chyb však zřejmě Kult nezaujme tak široké spektrum hráčů a nezíská takové ovace, jaké by teoreticky mohl.

Nejnovější články