Autor: Nukem Publikováno: 22.dubna 2003 |
![]() ![]() ![]() Odlišnosti postav Člověk a gladiátor jsou si v tomto ohledu více podobní. Oba využívají různé typy zbraní pro boj zblízka i na dálku, ovšem vzájemně neslučitelných. Zatímco člověk třímá v rukách pušku s bodcem, u gladiátora jsou palné a bodné zbraně přímo součástí jeho paží. Každá postava má tedy svůj vlastní bojový arzenál (zbraně, výstroj, prvky dodávající zdraví atd.) a jen ona ji může používat. Stejně jako v Diablu, i zde získáváte svoji výbavu od poražených nepřátel, v různých zásuvkách či kontejnerech, nebo ji můžete nakoupit či prodat u obchodníka. Ten je zde pouze jeden a jmenuje se Ona. Ona je muž, ovšem není to člověk. Je to taková veselá rasa, která miluje peníze. Peníze jsou Uan a „Ona miluje Uan.“ I zde platí Diablovské pravidlo, že prodáte téměř vše, ale nakoupíte málo, protože ty nejlepší kousky vybojujete nebo najdete. Takže už tak od třetiny hry máte Uanů přehršel a nevíte co s nimi. ![]() Široký arzenál Množina zbraní, zbroje a pomocných prvků je tu velmi bohatá a hlavně zpočátku budete především zbraně vyměňovat častěji. Každá zbraň se vyznačuje mnoha různými prvky. Základem jsou rozdílné typy „výstřelů“, které dokáže produkovat. Jde především o plazmu, elektrický impuls a elektromagnetický impuls (EMP). Dále tu je toxický či narkotický útok, korozívní, trhavý a materiál rozkládající útok. Každý z nich má různé účinky na různé nepřátele, kterých tu je rovněž nezanedbatelné množství druhů. Tak např. na hmyz velmi dobře účinkuje elektrický výboj, na cyborgy použijete EMP a plasmou udoláte asi většinu nepřátel, i když to někdy trvá déle, než kdybyste použili specifičtější typ útoku. Každá puška, má pak jistý počet možných typů útoků, od jednoho až třeba po šest, s různými stupni jejich síly. Ty lze u mnoha pušek posilovat pomocí tzv. mod čipů, které přidají k základnímu levelu síly ještě nějaký ten bod navíc. Mod čipy mohou ale zvyšovat třeba i rychlost střely či její průraznost, umožňuje-li zbraň impulzivní střelbu. Ta se projeví tak, že střela proletí skrz několik nepřátel a třeba se i odrazí a zasáhne nepřátele ještě jednou. ![]() ![]() ![]() Energie namísto munice Výhodou je, že do zbraní není nutné kupovat žádné střelivo. Jedinou municí je energie, kterou zbraň spotřebovává. Spotřeba každé zbraně je též různá, jakož i délka jejího samodobíjení. To lze urychlit přidáním příslušného čipu, nebo vyhledáním míst se „zelenou“ radiací. Jde o jistá zařízení, která vyzařují energii, jíž zbraň odchytává a využívá pro svoji potřebu. Podobně modifikovatelná je i zbroj. Většina brnění a přileb má několik soketů, kam lze vkládat mod chipy, které zvyšují základní odolnost zbroje proti výše zmiňovaným útokům. V případě gladiátora jde o jeho celé torzo, které si může lehce vyměnit za lepší a přidat do nich mod čipy určené pro gladiátory. ![]() Málo kapes, hodně běhání S výbavou souvisí inventář postav. Jeho velikost je u každé postavy stejná a samozřejmě neměnná, ale přesto je na počátku hry dost malá a asi tak od poloviny hry může být už dostatečná. Jak je to možné? I nu, na začátku budete sbírat všechno, nač přijdete, protože to znamená hodně Uan a Uan je zbroj, zdraví, prostě všechno. Postupem času však budete mít Uanů více než dostatek na to, abyste museli sbírat kdejakou pitomost, pokud tak nebudete činit jen z čisté radosti z obchodování a z pocitu majetnosti. Potom pro vás bude velikost inventáře stále nedostatečná. ![]() Navíc předmětů k sebrání je v každé mapě velká spousta a většina z nich zabírá minimálně čtyři čtverečky v inventáři. Zbraně a především zbroj pak ještě mnohem více. Nejhůře je na tom asi Gladiátor, jehož ozdravovací prvky jsou rovněž čtyřčtverečkové. Jde vlastně o dobíjecí články, a jelikož jeho životní energie klesá hlavně zpočátku velmi rychle, je dobré s sebou nosit i dostatečné zásoby dobíječek. Naštěstí prvních deset ozdravovacích prvků nezabírá v inventáři žádné místo, ale ukládá se kamsi, kam nevidíte. To ostatně platí pro všechny postavy. Alespoň nějaká kompenzace. ![]() ![]() ![]() Jednodušší to být nemohlo Další podobnost s Diablem naleznete ve statistice postav. Každá postava má čtyři hlavní vlastnosti, jednu až dvě unikátní od ostatních, které lze s postupem boje povyšovat. To hlavně po postoupení na vyšší úroveň, či na zvláštních povyšovacích místech (obdoba některých Magic Schrine u Diabla), které rovněž trvale přidají pár bodíků k základní úrovni té které vlastnosti. Dočasně povýšit určitou schopnost lze pomocí mod chipů, nebo prostřednictvím držení určitých zbraní a zbroje. Stejně tak je možnost použít danou výzbroj často podmíněna určitým stupněm jedné či více vlastností. Někdy stačí když součet základní úrovně a bonusů od zbraní či zbroje převýší požadavek dané pušky nebo miny, jindy je třeba mít dostatečný level již na základní úrovni. Zkrátka opět žádné novinky. Grafika v rozumné střídmosti Rozdílnost oproti Diablu najdete zejména v předem definovaných mapách. Ty jsou ale naopak podobně stejnorodé a postupem času i stále spletitější, jako byly zatuchlé chodby Diabla. Narazíte sice na několik typů oblastí - vnitřní technické, nebo kde žije hmyz, či jiná rasa. Jednou se dostanete i na vzdálenou planetu. Tato prostředí jsou pak samozřejmě vypodobněna odlišně, ale lokace spadající do daných prostředí jsou pochopitelně tvořeny stejnými prvky. Textury jsou celkem kvalitní a opakující se chodby jsou často občerstvovány třeba různými komplikovaně vypadajícími technologickými celky. Není to sice detailnost a členitost Fallouta, ale zase o úplně chudé lokace nejde. ![]() Nepřátel nikdy není dost Několikrát jsem se zmínil o protivnících, takže něco podrobněji o nich. I tady je vliv Diabla cítit. Je to jednak celkem velká různorodost typů nepřátel, ale především jejich počet. Za každým rohem na vás obvykle někdo čeká, často i početnější skupiny, které se pak na vás obvykle bezhlavě vyřítí. Jejich inteligence není nijak brilantní a snad jen několik čistě organických bytostí se před vámi snaží ukrývat, kleslo-li jejich zdraví blízko k nule. Ve většině případů však jde o vlny nepřátel, kteří to nevzdají, dokud je prostě nevyřadíte. To, spolu s rostoucí propleteností map, dělá ze hry postupně jednotvárné a nudné procházení nekonečnými bludišti. Na začátku mise se těšíte, jak si to konečně rozdáte s nějakým bosem, ale než se k němu skrz několik zamotaných map prostřílíte, nadšení často opadne. Chce to zkrátka trpělivost. ![]() ![]() ![]() Ale abych nepřátele jen nečernil. Celkem zajímavým prvkem, kterého jsem si u většiny postav všiml, je jejich schopnost střelby do běhu. Dokáží tedy mnohdy přesně odhadnout místo, kam vystřelit, abyste do jejich střely tzv. vběhli. Pokud se tedy včas nezastavíte, je zásah obvykle jistý. Taktika je tedy jasná. Vyběhnout, jakmile nepřítel vystřelí zastavit a pálit do něj. Bohužel běh i střelba se ovládají myší, takže je nelze provozovat současně. Postava však vystřelí jen na váš pokyn, ne jako v Diablu, kde jste klikli na nepřítele a ten dokud byl živý, čelil nepřetržité palbě vašeho hrdiny. Tady je pro nepřerušovanou střelbu nutné držet levé tlačítko myši nad nepřítelem, nebo myš a klávesu Shift pro palbu z místa do požadovaného směru. Jinak je ovládání jednoduché, pokrývající jen několik plně volitelných kláves. Němí hrdinové O grafice jsem se zmínil sice jen okrajově, ale ono není ani co více popisovat. Svůj názor si snad uděláte z obrázků sami, pokud se je povede zesvětlit tak, aniž by se ztratila většina informací ;-) Rozlišení hry je možné až do 1024×768 a zmíněná střídmost v detailech naznačuje, že hra nebude na hardware příliš náročná. ![]() Dějově slabé Příběh hry jsem si nechal pro mne netradičně až na konec, neboť podle mě není zase až takovým důležitým prvkem hry, jaký by měl být. Je to především dáno klasicky tím, že mi je angličtina přece jenom vzdálenější, než rodný jazyk, a pak je trochu i komplikovaný. Tedy ne, že by měl komplikovaný děj, ale komplikovanější jsou souvislosti mezi jednotlivými rasami a jejich vzájemnými vztahy. Prostě příběh psaný cizím jazykem cítíte tak trochu na pozadí a i tak k němu přistupujete, pokud vás vyloženě něčím nezaujme. Ale nad tím jsem se už zamýšlel v recenzi na český Fallout Tactics. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Čili, Harbinger je obrovská vesmírná loď, jejíž kapitánem a diktátorem je Overlord. Vedoucí rasou na lodi jsou Vantirové, po lidech nejstarší rasa na lodi. Ti svojí silou a především penězi, Uany, otročí ostatní rasy. Zejména špatně pak dopadli Scintillové, kteří za Uany vyměnili svoji energii. Bez ní sice mohou žít, ale je to prázdný život. Časy se ovšem mění. Někteří Scintilové se opět „energizují“ a touží po odplatě. Na loď se dostává nová hmyzí rasa - Cimicidaeové a změny na sebe nenechají dlouho čekat. Vy jste členem nepočetné komunity nájezdníků, kteří žijí na okraji všech těchto rasových problémů a snaží se si jenom přivydělat. Na počátku hry se ocitáte na jednom takovém spíše smetišti, kde jsou vašimi přáteli pouze obchodník Ona a kutil-opravář Torvus. K nim se později přidá ještě několik dalších postav. Hlavní slovo tu má však Torvus, který vás znovu a znovu posílá na mise s předem jednoznačně danými úkoly, jež musíte splnit. Zpočátku jde o nějakou tu donášku toho či onoho, ale brzy se další události začnou stále více týkat hlavního dění na lodi. Než se nadějete, stojíte tváří tvář všem majoritním rasám a jste nuceni si skrz jejich široké řady prostřílet cestu až k samotnému Overlordovi. Viděli jsme už lepší ![]() Stáhněte si: Demo, Video, Patch, Cheaty Související články: Novinky |
Nukem připravil: jd |