Autor: Lukáš Codr Publikováno: 10.listopadu 2004 | Verze hry: finální/prodávaná pro PS2 Doba recenzování: 10 dnů |
Po drsném newyorském GTA3 a sympaticky dekadentním miamském Vice City se spousta lidí bála, aby scénáristům nedošel dech a připravili něco přinejmenším stejně dobrého a originálního. I stalo se. Hlavním hrdinou San Andreas totiž není žádný nažehlený elegán, ale pěkně drsný „west coast nigga“, Carl Johnson – česky bychom řekli Karel Černoch. Jednoho krásného dne let devadesátých vystoupil na letišti v Los Angeles, pardon, samozřejmě v Los Santos, kam se vrátil na pohřeb své matky. ![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek ![]() Že je na tom dialogu něco divného? Že jste ještě neslyšeli mluvit černocha hanáckým nářečím? Máte pravdu, černoši mluví slangem, ale ten slang je pro většinu lidí srozumitelný stejně, jako pro cizince některý z moravských dialektů. Pokud neovládáte černošskou mluvu, nemáte šanci vychutnat si skvělý černý humor a dvojsmyslné hříčky, kterými jsou všechny rozhovory prošpikované. Jestli jste někdy viděli film Bad Boys v originále, můžete si udělat o stylu angličtiny celkem jasnou představu. A nezapomeňte, že v San Andreas žije i početná hispánská komunita Comprende, pendejo? Ne, nebojte se, v příběhu se budete orientovat i s průměrnou znalostí angličtiny, jenom si budete připadat, jako když jíte svíčkovou bez omáčky. Pochopíte, že vaše domovské gangy z Grove Street ztratily vliv, že se vám doslova za barákem roztahují konkurenční Ballas, že támhleten strejda vaří drogy, tenhle chce být rapperem, a jiný že zas obchoduje se zbraněmi. A pochopíte i narážky na pád berlínské zdi a rostoucí vliv ruské nebo vietnamské mafie. Okres na severu Podobně jako ve Vice City nebo GTA3, i tady je mapa rozdělená na tři části. Začnete v Los Santos, které dokonale vystihuje atmosféru skutečného Los Angeles. Rozsáhlé rezidenční čtvrti s nízkými papundeklovými domky (prakticky celá jižní část skutečného LA) střídají vyšší komerční čtvrti (staré centrum Beverly Hills, západní Wilshire blvd), je tu samozřejmě přístav, letiště, centrum s mrakodrapy i „hollywood“ s luxusním bydlením celebrit a hvězdnými chodníky. Pak je tu kopcovité San Fierro s nádhernými starými tramvajemi. Jestli si pamatujete na filmové honičky, kdy auta skákala přes horizonty desítky metrů daleko, tak těch si tu užijete víc než dost. S pořádnou károu si můžete zahrát na Pavla Ploce v Garnisch–Partenkirchenu. ![]() ![]() ![]() Za San Fierro by si vývojáři zasloužili metál – atmosféra chudinských čtvrtí je naprosto autentická, opravdu máte pocit, že „takhle nějak“ to v reálu vypadá (aby ne, když si grafici nafotili skoro půlku města). Pro fajnšmekry je tu Las Venturas, schované ve vyprahlé poušti, kam naštěstí nemusíte jet čtyři hodiny po dálnici bez zatáček s rychlostí omezenou na 120 km/h. Skutečné Las Vegas je město neřesti a GTAčkové Las Venturas je... město neřesti. Místní zábavní podniky nezavírají a nikdo vám nebrání strávit zbytek života v kasinu. ![]() Jak už asi (správně) tušíte, herní svět San Andreas je mnohem větší než u GTA3 nebo Vice City. Herní mapa je hrubým odhadem stejně velká jako třeba u True Crime (do kterého si grafici rejpnuli na jednom billboardu), kde nebyl problém jet z po dálnici centra Los Angeles na letiště patnáct minut na plný plyn. Ze začátku musíte počítat s velkými problémy s orientací (systém víceúrovňových křižovatek zmate i zkušené turisty) a nepomůže vám ani mapa, kde i na maximální zoom jenom stěží rozeznáte jednotlivé ikonky – a to je řeč o hraní ve widescreenu na bezmála metrové obrazovce Sony Wega. Postupně ale začnete objevovat skryté zákonitosti rozvržení jednotlivých lokací a zjistíte, že to s tou orientací není zas tak zlé. Většina klíčových míst je od save pointu dosažitelná stylem „rovně, rovně, skrz zkratku mezi domy, rovně, po schodech nahoru a zase rovně“. Jakmile najdete šikovně schované postranní uličky, odbočky do prázdných odvodňovacích kanálů nebo železniční tunely, máte vyhráno. Žena za pultem Základní herní princip se drží osvědčeného modelu předchozích dílů – ukradnete auto, dojedete si pro zadání mise, jedete plnit misi, splníte misi, ukradnete další auto, flákáte se po městě, sejvnete a jedete si pro nový úkol. A tady zdá se vývojáři narazili na tzv. „šmoulí syndrom“ (terminus technicus pro trable textařů šmoulích diskosongů, kterým po čtyřech deskách došla prostředí, kde by mohli Šmoulové vesele skotačit – prakticky nic jiného než veselé skotačení totiž šmoulí licence nedovolovala). V GTA, GTA2 i GTA3 se jezdilo, mlátilo a střílelo, ve Vice City to samé a všem bylo jasné, že jednou ty baráky a postavičky lidi omrzí a další díl si nikdo nekoupí. ![]() ![]() ![]() V San Andreas tak budete jezdit, běhat, střílet a – pozor, změna – tančit, ladit auta, balit holky, chodit k holiči, stříhat trávu, jezdit s vysokozdvižným vozíkem, plavat, skákat padákem, hrát basket, jezdit na kole, vyhazovat bedny z vlaku, hasit požáry (ručním hasičákem, ne jenom autem), hrát kulečník, tlakovat tlumiče kabrioletu do rytmu muziky, přejídat se pizzou, zvracet... prostě můžete tu dělat skoro všechno, co vás napadne. Celé San Andreas je našlapané minihrami a nechybí ani kooperativní úkoly, kdy můžete využít druhý dualshock. ![]() Rozpaky kuchaře Svatopluka San Andreas se v žádném případě nedá očesat na obyčejné popojíždění od jedné mise ke druhé. Jeho největší síla se skrývá v obrovském detailně propracovaném světě, který vám leží u nohou. Neustále budete žasnout, co všechno vývojáři stihli do hry zapracovat – hlavně co se RPG prvků týče. Hlavní hrdina má tolik měřitelných vlastností, že by se za ně nemusel stydět ani v poslední edici AD&D. Věci jako respekt, výdrž, plavání nebo řízení asi nikoho nepřekvapí, ale když se ve statistikách objeví sex appeal, svaly, tuk nebo jízda na kole, to už chce přinejmenším kafe. Systém přibývání svalů a tuku je zajímavý sám o sobě. Začínáte jako naprostý rachetik, ale vytrvalým posilováním (rozuměj nekonečným mačkáním křížku a kolečka) se můžete vypracovat na celkem solidní korbu. Ztracenou energii doplňujete jídlem z fastfoodů (tedy pokud chcete – když jenom plníte mise, nemusí vám nějaké jídlo zajímat), ale tady pozor. Vegetariánské menu = žádný tuk. Dvojitý hamburger = spousta tuku. Deset hamburgerů = pozvracená podlaha restaurace. Můžete vzít jed na to, že si budete po týdnu hraní objednávat salát i v reálném KFC nebo McDonaldu. ![]() ![]() ![]() ![]() ...a s tím souvisí i hlavní problém s hratelností San Andreas. Tahle hra je ze začátku dost náročná na přesné ovládání a v žádném případě nepočítejte s tím, že by vám tvůrci něco odpustili. Není nic horšího, než když se veterán z Vice City posadí do prvního rozumnějšího auta rozjede se vstříc křižovatce, strhne volant, zmáčkne ručku – a skončí v hodinách. Ono je to logické, s driving skillem na nule se nedají dělat zázraky, bohužel logika v tomto případě nejde ruku v ruce s hratelností. Podobný problém se najde u střílení, dokonce kamera se chová trochu jinak než minule a je potřeba si na tyhle jemné rozdíly zvykat. Počítejte, že první dvě hodiny budete hlavně zkoušet, co všechno se dá v San Andreas dělat, a na nějaké hlubší úvahy o hratelnosti nebudete mít čas. Postupně začne přituhovat, objeví se první „mission failed“, „wasted“ nebo „busted“ a v tu chvíli vám začne spousta věcí vadit. Jaktože se auto po nárazu do sloupu roztočí, když to ve Vice City nebylo? Proč se sakra netrefuju? Proč se sakra trefuju zrovna do policajtů? Kdo se má v těch dálnicích vyznat? Pocit frustrace nemá daleko k totální rezignaci, rozdupání ovladače a obřadnému spálení DVDčka se hrou. Od nějaké sedmé hodiny dál se díkybohu všechno vrací k normálu. Konečně si zvyknete na „přesně nepřesné“ řízení, vypracujete si dovednosti se zbraněmi, zlepší se vám síla i respekt a hlavně objevíte další naprosto netušené možnosti. San Andreas si totiž nejvíc vychutnáte, když ho budete hrát podobně jako MMORPG. Jasně, příběh je fajn, ale to je jenom půlka zábavy. Co si třeba pořídit krásný kabriolet low rider a chodit po nocích krást televizory, aby bylo na tuning? Na haupnu plameny, do motoru nitro a závodit jako v Burnoutu, včetně rozpliznutého obrazu při maximální rychlosti. Nebo chcete jenom randit s přítelkyní? Žádný problém, ale bacha – dělá fóry, ostatně jako každá ženská (tahle restaurace jí štve, tady se jí nelíbí, tady už byla, chce častější rande...). ![]() ![]() ![]() Co takhle si udělat pořádné americké panděro? Stačí se pár dní přejídat a hned budete mít pupek jak Škromach po vládním rautu. Tančit o peníze na diskotéce? Vozit lidi taxíkem? Živit se jako zemědělec? Hrát kulečník v baru? Nebo skákat base jump z mrakodrapu? Překecat pár černochů, aby se přidali k vám do party a společně vystřílet konkurenční gangy z okolních čtvrtí? V pohodě, dokonce budete mít u domečku ikonku s penězi, kde si můžete kdykoliv „dočerpat“ z výpalného. A když budete mít těch peněz opravdu hodně, klidně si koupíte vilu v kopcích nad městem. Fajnšmekři navíc můžou přestříkat všech sto konkurenčních tagů, které nahrazují populární balíčky. Plechová kavalerie Podobně jako všechno ostatní nabobtnala i nabídka aut, která můžete řídit. Teda, říkat všem těm vehiklům auta, určitě není příliš košer – vždyť třeba letadel a vrtulníků je dohromady celkem dvacet, od klasického Doda, až po moderní obdobu letadélka Káněte, VTOL Fighter. Když vás letadlo omrzí, klidně vyskočte padákem a stopněte si něco na zemi. Koneckonců s auty si užijete taky spoustu legrace. Že se při nárazu rozpadají, to není nic zvláštního, ale počítejte s tím, že budete muset často využívat střelbu do slabých míst – konkrétně do pneumatik a nádrže. ![]() Představte si, že se řítíte coby spolujezdec na motorce odvodňovacím kanálem a v patách máte motorky konkurenčního gangu. Najednou na vás shora sletí tahač s návěsem (tady někdo viděl Terminátora 2) a vy musíte rychle zničit jeho gumy a zastřelit skrz sklo řidiče, aby vás splašený kolos nerozmašírovat na kaši. Spousta aut má navíc speciální funkce – ať už jde o tlumiče u low riderů, které ovládáte pravým analogovým stickem, nebo o vidlice vysokozdvižného vozíku. Lahůdkou je jízda na BMX ve vypuštěném bazénu. S trochou šikovnosti můžete zavzpomínat na Mat Hoffman's Pro BMX a vyseknout nějaký ten trik. Skvělé nápady designérů by se daly počítat na stovky a upřímně řečeno, zasloužily by si o něco lepší grafiku. Právě úroveň grafiky je asi největší slabinou GTA: San Andreas – narozdíl od zbytku hry je „jenom“ výrazně nadprůměrná a hodnotit ji odděleně, byla by z toho jasná osmička. Zpracovat takhle obrovskou mapu muselo dát neskutečnou práci, stejně jako naprogramovat všechny možné i nemožné světelné efekty (hlavně západy a východy slunce), ale často nesedí kolize a postavičky mají k ideální inverzní kinematice dost daleko. Schválně zkuste vymlátit restauraci a uvidíte, jak se budou mrtvoly zasekávat o stolky a jak se tu a tam zaseknete v nějakém nepřehledném prostoru. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší galerii Další problém představuje zdlouhavé nahrávání při každém vstupu do interiéru nebo změně vzhledu postavy – třeba takový nákup oblečení je kvůli nahrávání dat prakticky nehratelný. Jistě, mnohé je dáno technickým omezením konzole a bezprecedentním rozsahem hry, ale i tak spousta věcí zamrzí. Tady se dá jenom hlasitě odpouštět, nikoliv mlčet a tvářit se, že je všechno v pořádku. Všichni se ptají, komu to hrají Vice City mělo jeden z nejlepších herních soundtracků všech dob a San Andreas mu zdatně konkuruje. Je jenom na vás, jestli dáte přednost osmdesátým létům s černým Michaelem Jacksonem, nebo jestli si naladíte léta devadesátá na jednom z jedenácti rádií San Andreas. Hudební styly kopírují americkou scénu poloviny 90’s – od hiphopových Public Enemy, přes funky Kool and the Gang, rockery Kiss nebo Toto, rádobyrockery Depeche Mode a Faith No More, až po takové „klasiky“ jako Cypress Hill, Dr. Dre nebo Ice Cube. Černým koněm hudební nabídky je country rádio K-Rose. Představte si, že jedete po ulici s tahačem, spokojeně drtíte chodce a k tomu vám hraje nezapomenutelný Hank Williams svojí Hey Good Lookin’. Pro všechnu tu luxusní muziku zapomenete i na úděsně nasamplovanou střelbu, která zní jako klepání řízků na nedělní oběd. ![]() Stáhněte si: Trailery Související články: Preview, Novinky, Vše o Grand Theft Auto III nebo GTA: Vice City |
Lukáš Codr | |
autorovi je 25 let, přispívá do časopisů OPS2 a Level; natáčí herní část LevelTV a konzolové díly GamePage; studuje posledním ročníkem vysokou školu, specializuje se na vojenské hry, závody a netradiční žánry na všech platformách (všechny články autora) |