13. 4. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Po globální katastrofě byla populace zredukována na slabou půlmiliardu. Pořád je to ale dost cvičných cílů na to, aby se tu pohodlně vyřádil i náš bezmyšlenkovitý zabiják-zelenáč Etrom v tomto techno fantasy RPG.

Autor: Martin Holas Publikováno: 13.dubna 2006

Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: 10 dnů

zdroj: tisková zpráva Pokud jste před lety četli naše interview s Fabiem Belsantim, generálním ředitelem PM Studios, dost možná vám na mysl přišla myšlenka, že by tahle hra opravdu mohla stát za to. Etrom zde byl nadšenecky charakterizován jako bezvadné techno-fantasy RPG s příběhem situovaným do originálního prostředí, vypilovaným systémem a grafikou. Nyní je však finální verze hry venku a hodnotit (ne)naplněná očekávání se jeví býti úkolem snadným, bohužel však i bolestivým. • Katastrofický scénář Startovací příběhová zápletka je velmi silná a není úplně obtížné si představit, že v jiném čase, jiném místě a především s jiným vývojářským týmem by na ní šel bez problémů vybudovat poutavý poloapokalyptický příběh na způsob Falloutu. Už z podtitulku článku jistě tušíte, že Zemi stihla katastrofa. Žádné globální oteplování, žádné atomové hříbky - zkáza tentokrát přišla z vesmíru a záhadná nemoc proměnila většinu planety v neobyvatelnou pustinu. Byly zformovány čtyři státy a "zbytky" obyvatel se musely tedy přesídlit do obrovských megaměst, kde od té doby existují pod ocelovým sevřením totalitních vůdců. Etrom byl vojákem jednoho takového režimu. Minulý čas jsem zde nepoužil náhodou, neboť během průzkumné mise mimo město narazil na starodávnou entitu, astrální esenci, která navždy změnila jeho život. Po následném prozření konečně odpoutal od vojenské služby vlasti a rozhodl se přijít pravdě na kloub. Jeho volba se samozřejmě neobešla bez následků. Lidem na těch nesprávných místech se takové jednání vůbec nelíbí a vzhledem k panujícímu zákazu magie (která je člověku ovlivněnému astrální esencí přístupná) se Etrom stává psancem a odpadlíkem. zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Lákavě znějící příběh na obalu hry je ale jedna věc a zformovat ho do smysluplného celku věc druhá. Bohužel musím zmínit, že kdyby se historie počítačových her probírala na školách, Etrom by byl v učebnicích zvýrazněn tučně jako vzorový příklad ubití náběhu na kvalitní titul strašným designem snad úplně všeho. Po pár hodinách "kochání" okolním prostředím, minimálními rozhovory a nekonečnými bitkami bude mít jasno o pozadí vývoje snad každý. Polovina tvůrčího týmu asi na přesčasy netrpěla a zdaleka nejvíc se nadřel technik skladující porouchané keyboardy s klávesami pro Copy&Paste prošoupanými až na vnitřní obvody... zdroj: tisková zpráva • Strašák stereotypu Hrát Etrom je jako jezdit donekonečna na horské dráze. První dvě kola panuje veselí a zábava, pak vás začne svědit rozkrok a mrazit zátylek při pomyšlení, jak dlouho to ještě budete muset dělat. Za dva dny kapitulujete s nadějí, že ještě kdy v životě prožijete cokoliv vzrušujícího. Stereotyp je prostě největším problémem, se kterým se tu setkáte a navíc je vám dávkován v býčí dávce. Úvod hry probíhá na území čtveřice států, na čemž není pochopitelně nic špatného - za normálních okolností by to alespoň vedlo k větší rozmanitosti. Jednotlivá zřízení vtipně parafrázují lidské dějiny. Sakrum je kupříkladu vystavěn na fanatickém křesťanství, Hitland nápadně připomíná nacistické Německo a k do ruda laděnému Ursatonu a jeho pracujícímu lidu jistě nemusím nic dodávat. Proč ale musí mít každé město rozlohu Manhattanu, když je každá ulice k nerozeznání od té druhé, když na vás vybafne pořád ten stejný chlápek ve zbroji, když už od začátku víte, že váš cíl leží přesně uprostřed a ještě je označen na mapě červeným puntíkem? Proč se pak divím, že se každá mapa nahrává půl minuty? Proč je pod každým městem několik mnohakilometrových bludišť s nachlup stejnými texturami a designem, který by bez mrknutí oka stvořilo desetileté dítě? Protože autoři trpěli nejen nedostatkem invence, ale i chronickou megalomanií. Herní doba byla sprostě navýšena (spíše by se hodil výraz "znásobena") tím, že každá z map byla s lehkými úpravami použita znovu a znovu a znovu. Je vymalováno. zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva • Kdepak je betatestu konec? I tím vším by se leckdo prokousal, ale to by se vám nemohly plést pod nohama další klacky. Fatální chyby a nelogičnosti v úkolech dávají těžko uvěřit, že něco takového mohlo projít betatestem. Jedním ze subquestů je například najít a zlikvidovat důstojníka místní policie. Hra se ani neobtěžuje s optáním, zda takovou prácičku přijmete či ne, a rovnou vás vyplivne na cílovém místě s pětiminutovým limitem. Snaž se, chlapče... Vyděšeni si pak možná pokusíte uložit pozici. Tedy ne že by to nešlo, ale moc vám to nepomůže, protože po následném vyvolání časový limit zmizí a požadovaná mise se tak stává nedokončitelnou. zdroj: tisková zpráva Takových rozmrzelostí by se našlo hodně a některé jsou opravdu velmi, chci říct VELMI, frustrující. Pro představu uvedu případ, kdy je vám dáno za úkol zbavit svět šíleného vědce, jenž se zahnízdil kdesi v městském podzemí. Jakmile se po půlhodinovém lopotění k tomuto dostanete a splníte svůj úkol, započne autodestrukce celé základny a na prosvištění celým levelem až k východu vám jsou dány tři minuty. Měli byste to však moc jednoduché, kdyby se po minutě a půl odpočet o minutu neposunul směrem blíž k nule. Ukládat v tomto levelu je ovšem zakázáno. No, abychom to neprotahovali, průměrný hráč nemá moc šancí dokončit podobnou misi napoprvé. Já sám ji procházel čtyřikrát - jednou dokonce jen díky tomu, že se hra během dialogů nezapauzuje, na což se těžko zvyká. • Další hřebíky do rakve Obecně se většina úkolů nese v tónu něčí eliminace, případně nalezení předmětu. Nevynikají sice originalitou, alespoň máte ale vždy povědomí o tom, kam jít a co dělat. Někdy vše zůstane právě u pouhého povědomí a Etrom hráče nechává tápat. Kontaktní osoba se nachází v jednom z milionu identických dveří v jižní části města. Tajnou šachtu najdete kdesi ve východní části levelu. Hezký pokus, jak někoho donutit trochu si úroveň prochodit, ale naneštěstí i velmi otravný. zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva Část viny na tom nesou oživující se nepřátelé. Kdykoliv odejdete z mapy pryč, můžete si být jisti, že po příští návštěvě budou prořídlé řady nepřátel jako kouzelnou hůlkou doplněny. Sice pak máte zkušenosti na rozdávání, ale určitě nejenom mě nebaví po sté zažívat stejnou repetitivní kaši s těmi samými nepřáteli. Z jinak snadných "poslíčkových" úkolů se tak stávají hororová představení, kdy pendlujete po světě Etromu a nakonec i vám přijde na mysl otázka, zda vám vůbec stojí zajít pro odměnu, když z tisíců mrtvol během vaší cesty nasosáte peněz dost. zdroj: tisková zpráva • Postava - míza dobrého RPG Vývoj postavy je velmi jednoduchý, možná i v Diablu a jemu podobných si užijete tohoto aspektu víc. Po nakopání dostatku expů se teleportem musíte vrátit do neutrální svatyně, kde potvrdíte navýšení svých schopností. Poté rozdělíte několik bodíků mezi vlastnosti jako přesnost střelných zbraní, zdraví a manu. Ehm... to jsem vlastně vyjmenoval všechny vylepšitelné statistiky, pominu-li ještě možnost vylepšení vaší astrální sekery, zřejmě nejzajímavější dostupné zbraně. Ńa některé nepřátele prostě většina zbraní působí minimálně, proto se chtě nechtě snížíte k potupnému boji zblízka. Výhodou sekery je i to, že ji lze instantně očarovat elementem, vůči kterému je daná entita nejzranitelnější. Jde proto o vskutku univerzální bojový nástroj pro chvíle nouze. Ani po programátorské stránce se Etrom neobešel bez vady a stabilitou připomíná roztřesenou hrudku rosolu. Sem tam spadne do operačního systému, občas pro jistotu zatuhne úplně a jednou se mi stalo dokonce i to, že postava vyletěla nenávratně vysoko nad mapu. Dementní pathfinding i AI nepřátel je pro hráče také zkouškou nervů. Spoléhat se, že by hlavní hrdina bez vaší pomoci proběhl kolem sloupu nebo NPC, je marné. Pokud budete mít navíc smůlu, Etrom se při zbytečných pokusech prorazit hlavou zeď do zdi opravdu zasekne. Tupější už může být jen neinteligentní kamera (ve stísněných prostorách naprosto lahůdková) a nepřátelé s dvěma módy chování - "Stůj" a "Pronásleduj Etroma po celé úrovni." zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů • Elegantně svižný engine Použitý engine PELLICUS 3D není špatný, i když do dnešního standardu má hodně daleko. Klidně by se obešel bez efektní funkce blýskání a odlesků okolí, kterou jsem stejně po pár hodinách kategorizoval jako pastelový bolehlav a raději vypnul. Malým plusem jsou nižší hardwarové nároky - není problém si zahrát i na podprůměrném stroji s 2Ghz procesorem a grafickou kartou na úrovni GF FX5200. Majitele výkonnějších sestav každopádně vyděsí nemožnost důkladnějšího nastavení a maximální rozlišení pouze 1024x768. Osobně mi ovšem grafika stylově sedla a nemám k ní větších výtek. zdroj: tisková zpráva Zvuky překvapí málokoho. Použitý soundtrack sice pěkně navozuje nostalgickou atmosféru počítačové historie, ale dá se pochybovat, jestli to byl skutečně účel. Pár povedenějších pasáží by se přesto našlo. Na zvucích jsem taktéž nespatřil nic objevného, snad jen větší variabilita by neuškodila, tzn. nepřátelští vojáci se v lepších hrách projevují i jinak než dvěma druhy berserkového "Uááááá !". Buďme alespoň rádi za absenci dabingu u té trochy rozhovorů, na které tu narazíte, jelikož příšerný výkon vypravěče v intru dává tušit, jak by to asi jinak dopadlo... Stáhněte si: Demo, Cheaty... Související články: Rozhovor, Novinky

Martin Holas
autorovi je 20 let, píše i pro Gamestar; studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)

---

Martin Holas