| Autor: Martin Holas Publikováno: 25.července 2007 | Verze hry: finální/anglická/PC Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Místo činu bylo zvoleno stejně pečlivým způsobem jako hlavní hrdina. Poskytuje nemálo atraktivní mix otřepané okoukanosti a vlastní osobité atmosféry. Ihned po příjezdu do šedivě deštivého uskupení domků, které má odvahu si říkat vesnice, vás trknou pocity tak dobře známé ze čtení Stockerova Draculy nebo Lovercraftových úchylných představ kolem bytosti Cthulhu (na démony se stovkou chapadel nenarážím jen tak náhodou, ale to už zasmrádá příběhovým spoilerem). • Horor na sto způsobů Nic ze zažitých hororových prvků nezůstalo opomenuto, a tak navštívíte i starobylé panství protkané sítí tajných chodeb, obývané duchy a podezřelým komorníkem, který se vás samozřejmě snaží okatě přesvědčit o tom, že se jedná o pouhé skučení větru. Zavítáte na hřbitov s rodinnou hrobkou zdejších pánů či do chatrče staré ježibaby, vařící své lektvary v obřích kotlících. Dostane se i na ztracený pirátský poklad, dávné smrtící prokletí a pověrčivé vesničany (u nich jsem do konce hry marně čekal, že začnou mluvit lámanou angličtinou s moldavským přízvukem :-) Samotné dialogy jsou napsány poměrně pěkně. Oceňuji hlavně jejich věcnost a související střízlivost volby hutnosti textu. Ta je totiž dostatečná na to, aby byl hráč řádně vtažen do děje, a přitom nebyl mořen scénářem, jehož tloušťka by stačila k umlácení velryby. Postavy jsou maximálně uvěřitelné, do bezmála dvou třetin příběhu si nebudete moci být jistí nikým a ničím. Finvinerro se sem tam projeví i jako inteligentní vtipálek, což lze považovat za velmi vítané zpestření jinak vážného tónu děje. Pochvaloval jsem si i podrobný deník událostí, do kterého se zdaleka nezapisují jen indicie k hádankám. Najdete v něm spoustu Finvinerrových doplňujících myšlenek a všechny nalezené dokumenty. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Adventura jen na klávesnici??? Krom výborné atmosféry klasického hororu vás po příjezdu na pochmurný ostrov klepne přes prsty už méně příjemná věc, a to ovládání. Bůh ví, že si odvahy k experimentům vysoce cením. Jenže čas od času se u vývojářů bohužel vyskytne neodolatelná touha inovovat hlavně tam, kde to není ani trochu potřeba nebo ještě hůře, kde se degraduje kvalita výsledného produktu. A že je Dead Reefs typickým příkladem druhého případu, snad už ani nemusím dodávat. Ovládání je prostě katastrofální. Zaprvé se Streko Graphics zapomněli někde v čase a zřejmě nezaregistrovali výborný vynález zvaný myš. U čistokrevné adventury s jasným cílením na PC platformu je k pláči, pokud se po světě (byť ve 3D) proháníte za pomoci WASD. Interakce s okolím je vyřešena šipkami, ke kterým se pevně váží klasické akce jako rozhovor, prozkoumání předmětu, atp. Když připočtu ostatní nestandardní kombinace kláves, kterými je vyřešeno například kombinování předmětů v inventáři, mám ten pocit, že méně jsem si kdysi lámal prsty u bojových komb v Mortal Kombatu. Situaci vám nic neulehčí ani při louskání puzzlů, kde se použití myši nabízí s takovou intenzitou, že pokaždé podvědomě po hlodavci sáhnete v naději, že programátory osvítil Duch svatý a podporu dodatečně implementovali. Pokud nikomu během testu nepřišlo křečovité řešit klávesnicí úkoly typu „rozdělte x zlodějů y čarami tak, aby byl každý v samostatné cele“ nebo „přemístěte x zápalek pro získání požadovaného obrazce“, mně tedy ano. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Druhým hříchem je pak kamera. Jakoby designer vstal každé ráno jinou nohou napřed a nemohl se rozhodnout, co to bude tentokrát. Umístění pohledu se nejspíše náhodně přepíná mezi třetí osobou (kamera sleduje záda hlavního hrdiny) a pevným, většinou docela nevhodným, umístěním někde v okolí po vzoru série Alone in the Dark nebo Resident Evil. V zájmu zachování dostatečné zmatečnosti jsou navíc oblasti působnosti takových kamer velmi malé. Asi už tušíte důsledek – dezorientace v těsných prostorách a časté opilecké potácení postavy kolem stěn a ostatních překážek. Máte pravdu. Naštěstí se ve hře prakticky nevyskytuje pixelhunting. Veškerá aktivní místa jsou umístěna nadmíru zřetelně. Tím ale nechci ani omylem říct, že je Dead Reefs adventurou pro nováčky! Co obtížnost ztrácí na absenci lovení pixelů po monitoru, to si bohatě vynahrazuje zapeklitými kombinacemi předmětů, hádankami a indiciemi záludně skrytými v textu. Samozřejmě na tom není nic špatného, korektně nabytá obtížnost je jen a jen vítaná. Nabídnuté problémy jsou originální. Musím zmínit třeba odchycení živého úhoře a jeho využití k uvolnění ztuhlého nebožtíkova těla nebo klasickou reprodukci melodie s tím rozdílem, že tentokrát je úkolem vybrnkání hrací skříňky na úplně jinak znějící piano. Další nebudu prozrazovat, neboť objevování je na každé adventuře to nejlepší, ale v případě Dead Reefs budete s hádankami pravděpodobně více než spokojeni. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii 
zdroj:
tisková zpráva
Po technické stránce dopadl Dead Reefs slušně. Jak již bylo řečeno, atmosféra prostředí je odpovídajícím způsobem tíživá. Pochopitelně opět žádný next-gen, ale to zde jaksi ani není účelem a výčitky tímto směrem by rozhodně opodstatněné nebyly. Animace jsou vyvedeny pěkně přirozeným způsobem, přesto bych nepohrdl lepší mimikou obličeje. Zvuk, dabing a ne moc výrazná hudba jsou čirým průměrem a samostatný odstavec si ani nezaslouží. Stáhněte si: Demo, Trailer Související články: Novinky |
| Martin Holas | |
| autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |
