Cross Racing Championship CZ - recenze
9/10
zdroj: Archiv
Recenze

Cross Racing Championship CZ - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

4. 10. 2005 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

V novince od tvůrců oblíbeného Insane si zajezdíte hned několik motoristických disciplín - rallyecross, autocross, off-road i dirt-track závody a nechybí ani silniční či okruhová klání. Může takový mix fungovat v jediné hře?

Autor: Marek Beniač
Publikováno: 4.října 2005
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: prodávaná/česká
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: Archiv Znáte maďarský vývojářský tým Invictus? Nechci nikoho podceňovat a věřím, že se najde hodně čtenářů, kteří odpoví kladně. Pro ty ostatní (těch bude asi víc) je tu ovšem nutně menší osvěta. Invictus má na svém kontě hned několik povedených titulů, bohužel žádný se nestal natolik známým, natož pak výrazně úspěšným, aby svým autorům zajistil nehynoucí slávu a finanční prostředky. Možná se ptáte proč? Inu tihle Maďaři mají slabost pro propracované závodní hry, nad kterými sice fajnšmekři hýkají radostí, ale valná část "normálních", neřku-li příležitostných závodníků je považuje za příliš složité a málo zábavné. Co naděláte, hraní je dnes masovou záležitostí a úzce zaměřené simulátory nemají na růžích ustláno.

Závodnická všehochuť
Ačkoliv jsem se nijak nepídil po zákulisních informacích, nový projekt Cross Racing Championship byl od samého začátku evidentně navrhován tak, aby zaujal co možná nejširší spektrum hráčů. Už to není hardcore záležitost jako Street Legal Racing nebo dřívější Insane a zajímavé debaty jistě proběhly i co se námětu týče. Někteří z autorů možná měli zájem pokračovat v dnes tak oblíbeném tématu nočních závodů a tuningu (mimochodem Street Legal tu byl mnohem dřív než NFS Underground) a patrně zaznělo i přání, vrátit se do těžkého terénu, jak ho známe z Insane. Nevím, nicméně nakonec zřejmě došlo ke shodě, jelikož Cross Racing Championship je (jak už název napovídá) skutečným mixem motoristických disciplín.

Tak pestrou paletu závodů v jedné hře opravdu neuvidíte každý den a prodávat něco podobného v teleshoppingu, byla by to jasná „výhodná koupě“ či „čtyři v jednom“ – no posuďte sami. Kde jinde máte možnost zajezdit si rallyecross? Dobrá, hodně blízko je FlatOut, možná i Live for Speed, ale tady je to „skoro doopravdy“. Dále jsou tu offroadové disciplíny a takzvaný dirt-track, které také nepatří k běžné náplni počítačových her. OK, existuje stařičký LeadFoot a jemu podobné tituly od Ratbagu, ale tím to končí...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Ovšem už jste někdy na PC viděli autocross? Myslím tím ten klasický, evropský, ne žádnou americkou zmutovanou šílenost. Kdepak, tady už argumenty docházejí, v Cross Racing Championship má virtuální premiéru. Tím však výčet zdaleka nekončí, kromě výše jmenovaných hra nabízí i v severských zemích oblíbené dovádění na sněhu a v ledových korytech, osvědčené silniční závody a závěr je pak věnován cestovním vozům na okruzích.

 Herní módy
Systém hry je tradičně vázán na kariéru, kdy po instalaci není vyjma několika aut/tratí dostupné vůbec nic a vše se vyjezdí až účastí v turnajích a pohárech. Po vytvoření svého virtuálního já (v tu chvíli vedeného jako amatéra) jste vrženi do prvních závodů. Zpočátku mají všichni řidiči v podstatě tovární vozy s minimem úprav, přesto není problém dojíždět na čelních místech, jelikož obtížnost je nastavena na „seznamovací“ úroveň. Konec konců umístění na stupních vítězů je podmínkou k dalšímu postupu, protože pozvánku do pokročilých sérií obdrží vždy jen ti nejlepší. A podobné je to s výhrou nových vozů či součástek na upgrade – ve světě Cross Racing Championship totiž neexistují žádné peníze či kredity. Všechno vlastně dostáváte grátis od sponzorů, kteří vám za úspěchy v závodě věnují tu nový motor, tu lepší převodovku, jen výměnou za jejich logo na vašem závoďáku. Jak milé.

Zvětšit zdroj: Archiv Stejně se chovají také pořadatelé veškerých klání, stačí vyhrát poslední závod aktuálního seriálu a hned se objeví nabídka na start v „jejich“ sérii. I když kariéra působí na první pohled naprosto nelineárně, ve výsledku stejně odjezdíte závody přibližně v pořadí, jaké autoři nalinkovali. Je to logické, do lepších závodů vás buď nikdo nepozval, v horším případě nemáte v garáži vůz, pro který je konkrétní série vypsána. Úplně nejhorší je pak dobrovolná rezignace – to když máte vstupenku i vhodný vůz, který je ovšem tak nevýkonný, že vám stejně všichni ujedou. Zjednodušeně řečeno, pokud budete v každém závodě končit nejhůře na prvním místě ;) získáte maximální podporu a přízeň, následnými upgrady udržíte své vozidlo konkurenceschopné a pěkně postupně absolvujete všechna klání.

 Po celém světě
Průběh kariéry do jisté míry předurčuje také to, s čím a kde se pojede. Vaše pouť začíná amatérským rallyecrossem, situovaným převážně do země tvůrců, tedy Maďarska. Lokací je mimochodem dohromady šest a každá reprezentuje určitý styl závodů, daný už charakterem tratě a jejím povrchem. Všechny světy jsou pak tvořeny jednou scenérií, kdy je na ploše několika čtverečních kilometrů vymodelována kompletní 3D krajina, po které lze tu více, tu méně libovolně jezdit. Závody jsou vždy vypsány na určitý počet kol a tratě povětšinou pečlivě ohraničeny a vytyčeny – ať už přírodními překážkami nebo svodidly. Správnost průjezdu kontrolují ještě checkpointy a obří světelné tabule na křižovatkách.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Pro zkompletování kariéry je zapotřebí odjet všech 65 závodů - je tedy nasnadě, že v každé lokaci je připraveno přibližně jedenáct různých tratí. Ano, přibližně, občas se totiž závodí také v protisměru. Je docela škoda, že návrháři nevypotili ještě více variant - zvlášť když si modeláři s tvorbou krajiny opravdu vyhráli. Rozcestí a křižovatek je tu víc než dost, stačilo proto rozmístit trochu jinak zátarasy a tratí mohlo být hned dvakrát tolik, ale i tak nyní jich je dostatek.

Zvětšit zdroj: Archiv Zkraje převládá jasně terén, rallyecrossu zaslíbené Maďarsko příležitostně střídá anglický venkov, kde se jezdí v podzimní krajině na úzkých asfaltkách a v blátě. Následuje malá změna stylu, to když začínají dirt-track a autocross klání – kromě šotoliny se přidají americké písčité pláže a horské francouzské serpentiny. Průběžně se odskakuje také do Finska, kde se auta trápí v mrazu, hlubokém sněhu a na zamrzlých jezerech, kariéra (teď již skoro profi jezdce) pak končí v Německu, na klasickém okruhu – klidně by to mohl být i Hockenheim. Při zmínce o Hockenheimu je potřeba říct, že lokace jsou zcela imaginární a hra si v žádném případě neklade za cíl něco napodobovat. Na monitoru se tudíž nezobrazuje žádný konkrétní okruh, trať nebo snad série.

 Závodní auto nebo dětská hračka?
Po chvíli hraní jsem byl ovšem mírně na rozpacích z celkového vyznění některých závodů. Jde o to, že zprvu se hra „tváří“ jako simulátor závodů a působí naprosto uvěřitelným a skutečným dojmem. Jenže ouha, už ve Finsku se jezdí na sjezdovce, přímo pod sedačkovou lanovkou. OK, oni tam lyžují všude, napadne vás ;) No jo, ale co řeknete na Anglii, kdy je část tratě vytyčena v korytu řeky? Zrovna tak mne zarazila americká pláž, kde sice závod u moře získá na atraktivitě, ale proč se musím s kolegy prohánět po molu, kolem majáku a při sjezdu k oceánu používat schody?

Tím chci jen naznačit, že jako celek působí Cross Racing Championship docela nevyváženě. Nic proti atraktivním tratím, ale pakliže prezentace nejdříve vypadá na motoristický sport, sjezdovka a dovádění na pláži to všechno drobet shazuje. Reálný dojem je jako mávnutím kouzelného proutku pryč a vše se pomalu zvrhává v nějakou konzolovou arkádu. Možná je to jen úlet několika designérů, protože velké finále – tedy cestovní vozy na okruhu – už jsou opět v pohodě. Zmíněná lokace s přístavním molem a majákem navíc odhaluje další pihu na kráse, totiž podivný poměr mezi velikostí aut a okolím tratě. Právě v USA působí velké pick-upy na molu spíše jako RC modely, přitom na jiných tratích se stejná auta sotva prodírají po úzké silnici mezi stromy. A podobných příkladů by se našlo mnohem víc. Není to sice nic tragického, ale nevypadá to moc hezky.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Vozový park a upgrady
Během kariéry se v garáži postupně zahnízdí sedm aut, poslední bonusový vůz (T8 Classic) je k dispozici až se ziskem titulu ve finálovém závodě. Jak už bylo napsáno výše, auta vlastně přidělují sponzoři a díky principu turnajů je dostáváte „až když jsou potřeba“. Zpočátku tedy vybíráte mezi dvěma speciály na rallyecross, pak se přidá autocrossová buggyna, těžký americký terénní pick-up, klasický jeep a v závěru také dva silniční okruhové speciály. O licence se opravdu nikdo nestaral, takže názvy jako C-Racer 4x4 nebo Scheforn asi nepřekvapí. Ti všímavější však patrně odhalí, že takový Corus až příliš nápadně připomíná Ford Focus nebo že Quadro AD je asi Audi Quattro. Další auta už jsou pak maskována lépe, nicméně to že T8 Classic bude převlečený Lotus Super Seven a Revo GT je zakuklený cestovní bavorák, mi patrně nikdo nevymluví.

Co se týče upgradů a tuningu, v úvodu si musíte vystačit vždy s takzvanou tovární verzí vozu, která mnohdy není nic moc a nelze ji ani příliš nastavovat. Po úspěších v závodech pak přicházejí jakési sponzorské „tuning balíčky“, kterými vylepšujete postupně karosérii, motor, podvozek, převodovku… až do verze tři. Trochu arkádový systém, ale chápu snahu o maximální zjednodušení. Nakupovat jednotlivé součástky podobně jako ve Street Legal totiž nemusí bavit každého.

Zvětšit zdroj: Archiv

Musíte se proto spokojit s upgrady typu – karoserie číslo dvě (s aerodynamickými vylepšeními a zadním křídlem), náhon číslo tři (umí přední hnanou nápravu, zadní hnanou nápravu nebo pohon 4x4) a převodovka třetí generace, na které si nastavíte jednu z pěti voleb (okruh, rallyecross, těžký terén…). Uznávám, že tohle nevypadá moc profesionálně, ale pakliže na továrním autě nenastavíte prakticky nic, vůz obalený upgrady generace tři již umožňuje pohrát si s diferenciály, rozložením brzdné síly nebo s nastavením tlumičů a pérování. Ve výsledku to tedy není až tak zlé.

 Simulátor pro fanoušky arkád?
Cross Racing Championship byl prezentován jako realistický simulátor, který si ale oblíbí i fanoušci arkád ;) V tomhle ohledu myslím hra dopadla velmi dobře a na stupnici arkáda-simulátor se pomyslná ručička pohybuje dle mého názoru hodně napravo. Není to sice realistická simulace, kterou by mnozí očekávali, na druhou stranu fanoušci arkád by mohli být hodně otrávení z chování aut a složitého ovládání. Už jen kvůli tomu, že tu nejsou žádní pomocníci - zapomeňte na ABS, kontrolu trakce a podobné serepetičky – ukočírovat rozjeté těžké terénní auto chce prostě chvíli cviku...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Stačí přidat víc plynu a jste v hodinách, prudké brždění znamená často smyk a hmotnost vozu se neblaze projeví nejen při překonávání překážek, ale i v zatáčkách, ať už v podobě odstředivé nebo setrvačné síly. Veškerá fyzika se údajně počítá v reálném čase, což se tedy těžko dokazuje, nicméně při pohledu na práci podvozku (zvlášť u speciálů v terénu) není důvod tomu nevěřit. K řízení je samozřejmě ideální volant s force-feedbackem, kupodivu i na defaultním nastavení klávesnice lze po pár závodech v pohodě držet krok s ostatními.

Zvětšit zdroj: Archiv Krapet zjednodušený je také model poškození, které sice má vliv na jízdní vlastnosti a výkon vozu, ovšem fatální nárazy se často neprojeví tak, jako by tomu bylo v reálu. I přesto se ale dočkáte vysypaných skel, pomuchlaných plechů, zdeformovaných ochranných rámů či utržených blatníků, dveří a kol. Za jistých okolností (viz dále) může nepojízdný vrak znamenat i konec závodu, většinou je však k dispozici „servisní vůz“ který ve vteřině zvládne kompletní opravu. Co se destrukce okolí týče, kralování ďábelského FlatOutu zůstává nadále neohroženo, vzhledem k povaze tratí (všude samé zátarasy a svodidla) se to ale dalo čekat. Díky častým strkanicím a kolizím – pravidla závodů jsou dost benevolentní – však co chvíli dojde k uražení směrových cedulí, dopravních značek a podobných zbytečností.

 Odstupňování obtížnosti
Docela vychytaná pravidla má volba obtížnosti. Nikde ve hře si například nelze nastavit úroveň simulace a ať už si zvolíte amatéra nebo profesionála, fyzika a chování vozů se nikterak neliší. Rozdíl je pouze v „povolených“ úlevách a v kvalitě soupeřů. Amatérští závodníci hrají samozřejmě proti průměrné AI, jejich auto neví co je poškození a obsluhu převodovky se spojkou obstarává počítač.

Zvětšit zdroj: Archiv Naproti tomu profík si řadí sám, auto je náchylné na sebemenší náraz a protivníci jsou hodně drsní. V tomhle případě právě nefunguje onen zázračný servisní vůz, takže pokud váš plechový miláček odmítne poslušnost v posledním kole, nekompromisně končíte. Když odejde motor nebo ztratíte část vozu, dá se to unést. Často ale odstoupíte i kvůli sjetým(!) pneumatikám, na kterých už zkrátka nestačíte ostatním. Jízda smykem se prostě nevyplácí ;) Zvolená obtížnost navíc ovlivňuje také bodový zisk (čím větší borec, tím více bodů) a v neposlední řadě též omezuje výběr kamer. Profíci sledují závod pouze za pomoci on-board záběrů, na nějaké poletování kamery za autem zapomeňte.

 Zajímavá umělá inteligence
Potěší také umělá inteligence, která by podle prohlášení Invictusu měla reagovat v reálném čase. Hlášky o inteligentní a nevyzpytatelné AI sice slýcháme prakticky neustále, v případě Cross Racing Championship na nich ale možná opravdu něco bude. Nejde ani tak o to, že soupeři jsou vážně dobří a neberou si servítky. Nakonec v závodech není zakázáno prakticky nic, takže úmyslné karamboly a výlety do bariéry provozují úplně všichni. Občas se ale zdá, že počítač skutečně sleduje dění v zrcátkách a brání svoji pozici. Zatímco v jiných hrách si AI drží stopu a proti předjetí většinou nic nenamítá, tady naprosto samozřejmě mění pozici na trati a nemá zájem nikoho pouštět.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

V rámci objektivity ale musím po tomhle „wow“ zmínit i pár „ach jo“ momentů, to když se tu a tam inteligentní AI netrefí třeba na úzký můstek (zvlášť v prudké zatáčce) nebo se kousne po pár metrech o startovní bránu. Rovněž slepé tlačení se do (obsazené) ideální stopy není nic světoborného a zažil jsem i situaci, kdy se pick-up řízený počítačem ocitnul takříkajíc obkročmo na svodidlech (ano, byla to moje práce) a až do konce závodu se nedokázal restartovat.

 Precizní zpracování
O technické stránce věci se patrně netřeba příliš rozepisovat, vždyť pro případné zájemce byly dlouho před vydáním k dispozici hned dvě dema. Díky neustálým odkladům měli ale tvůrci dostatek času na optimalizaci, kterého zdá se bohatě využili. V klidu tedy mohou být i ti, kdo nadávali na HW nenažranost oněch demoverzí. Finální Cross Racing Championship disponuje rozsáhlým nastavením grafiky a dokáže renderovat v DirectX7 (naprosto bez shaderů), DirectX8 (shadery 1.4) i v DirectX9 (pastva pro oči). Minimální požadavky hovoří o procesoru s taktem 1.4 GHz a dokonce o grafické kartě GeForce 2 MX(!) což je vskutku lidové železo.

Grafika je jinak velice pěkná a některými detaily často překvapí. Díky prodlevě s hledáním vydavatele možná drobátko zastárla a Invictus by to dnes dokázal jistě i lépe, propracovaná auta a slušně vymodelované okolí přesto ostudu nedělají. Zaujme hlavně způsob nasvícení, všechny ty stíny a odlesky počítané v reálném čase vypadají v pohybu výborně a ocenil jsem též obrazové filtry, díky kterým vypadá obraz civilním a uvěřitelným dojmem. Po omalovánkách v podání konkurence je to příjemná změna. Ozvučení už taková sláva není, motory sice vrčí, plechy skřípou, šasi a podvozek v terénu naříká, ale poslouchat po celou dobu hraní jen čtyři drsné závodní skladby je vážně málo. Autoři to ale vědí, jelikož nachystali snadný import vašich MP3 souborů jako kompenzaci.

Obrázek zdroj: Archiv

Třešinkou na dortu, které musím věnovat samostatný odstavec, jsou však skvěle zpracované replaye a především parádní trojrozměrné kokpity. Co se zdálo ještě před pár lety naprosto samozřejmé, je dnes pomalu na vymření a opakovačky, při nichž si prohlédnete celý závod pěkně v klidu a z různých záběrů, jsou často luxus. Hráči je přitom mají rádi a v Invictusu o tom evidentně nepochybují. Připravili proto více jak dvanáct kamer, nabízejících úchvatné fly-by a on-board pohledy, navíc s možností uložení a opakovaného přehrání. Vyložené nadšení způsobí ale 3D kokpity vozů, s funkčními zrcátky, s palubní deskou a pohledem zpoza volantu, po němž přehmatávají řidičovy ruce. Ty je radost sledovat zvlášť v těžkém terénu, třeba když řidič koriguje směr a současně ještě pravačkou řadí. Celý obraz je pak náležitě rozhoupán a rozkýván, podle pomyslného pohybu hlavy – v běhu to vypadá skvěle.

 V podstatě bezchybná práce
Jak už vyznělo z textu, vytknout prakticky není co. Kariéra vydrží na několik dní, i když je trochu uměle natáhnuta délkou závodů. Zvlášť ke konci se totiž nejezdí obligátních 3-5 kol, ale často klidně dvojnásobek, což při délce tratí znamená třeba 10-12 minut na jeden závod. Nic proti tomu, ovšem může to být i maličko nuda – zvlášť pokud se startovní pole roztrhá a kroužíte neohroženě na vedoucí pozici. Po dohrání jsou v zásobě ještě další herní módy, typu rychlý a vyřazovací závod (eliminace), volná jízda a závod na čas nebo trošku podivný bouračkový závod, při kterém po kolizi přesedáte mezi auty. Dříve či později tak pravděpodobně sáhnete po multiplayeru, který lze provozovat na jednom počítači (hot-seat) nebo klasicky po síti (LAN a internet), kde se přidává navíc souboj o vlajku.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Škoda, že tvůrci opět nijak nevyužili rozlehlých a propracovaných scenérií k ještě většímu počtu herních módů. Ocenil bych například volné ježdění mimo vlastní tratě, případně něco na způsob trialu. Při kvalitách fyzikálního modelu by to mohla být docela zábava. Mluví se však o podpoře komunity a editorech, takže krom nových aut se možná v budoucnu dočkáme. Skalní příznivci produktů s logem Invictus by snad mohli být zklamáni z nižší komplexnosti hry a úrovně simulace obecně, je ale potřeba uznat, že při realističtějším chování aut by se závody v takovém terénu a takových rychlostech stávaly pomalu nehratelné. Pokud tato zjednodušení akceptujete, stejně jako pár poněkud bláznivých tratí, chyby se opravdu hledají těžko.

 Hezky česky?
Díky distribuční společnosti US Action naleznete tenhle titul v tuzemských obchodech za sympatickou cenu 299,- Kč v češtině. Tím je vlastně řečeno vše, skvělou cenu (vzhledem ke kvalitám hry) umožnila právě lokalizace textů do češtiny, instalátor nabízí ale i slovenskou verzi. Ačkoliv se překlad závodní hry může zdát zbytečný, zrovna zde by leckomu mohl pomoci, obrazovky s nastavením aut jsou totiž docela upovídané. Kvalita překladu je standardní, občas tedy narazíte na nějaký překlep, některé fráze jsou poněkud krkolomné a tu a tam se objeví i chyba. Prostě klasika.

Zvětšit zdroj: Archiv Kupříkladu nejlepší umístění (na té které trati) je přeloženo jako počet vítězství. To jednoho překvapí, když má všude uvedenu číslovku jedna. Zaujal mne též výraz „okružní závody“. Znám okružní jízdu, soupeření vozů na okruhu bych však pojmenoval jako okruhové závody. Pozoruhodná jsou rovněž moudra, typu „Vyladění auta před závodem je v této hře důležité, ale je nesmírně důležité před tímto složitým a náročným závodem.“ nebo „Tato trať přinese odměnu řidiči, který si najde čas na to, aby se naučil její zákruty a zatáčky. To je vůbec dobrý přístup u všech zasněžených tratí.“ Úsměv nad podobnými perličkami z české verze, by ale některým uživatelům mohl zamrznout kvůli ochraně StarForce, kterážto se ve snaze chránit hru mnohdy nepěkně zachová k operačnímu systému.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Video...

Související články: Novinky...

Marek Beniač
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje






 
 
Marek Beniač

Verdikt:

I přes odklon od simulátorů, na které jsme od Invictusu byli doposud zvyklí, se Cross Racing Championship řadí k těm realističtějším závodním hrám. Pokud překousnete některá zjednodušení, není hře až na pár drobností v překladu co vytknout. Tohle je vážně povedená záležitost, navíc jen za tři stovky.

Nejnovější články