Jednotka duchů nebo strašidel?
V Ghost Recon Online proti sobě bojují dvě jednotky o osmi hráčích a snaží se v daném časovém úseku zvrátit vývoj situace na svou stranu zabíráním či bráněním vytyčených míst. Na výběr máte tři povolání, přičemž každé disponuje čtyřmi schopnostmi. Dvě z nich podporují vojáky, kteří jsou vám na blízku a ostatní dvě jsou určeny především pro osobní použití.
Recon, neboli podpůrná jednotka využívající talentu k boji na dálku, dosahuje nejlepších výsledku s odstřelovačkami a umí používat systém odhalování protivníků či chvilkové neviditelnosti. Assault jednotka je archetypální voják přední linie, disponující útočnými zbraněmi. Jeho exo-skeletonová výbava mu povolí se velkou rychlostí přiblížit k protivníkům a překvapit je, zatímco se ukrývá za silný štít. Velmi příjemnou vlastností je také možnost „vypalovat“ protivníky z jejich krytů. Silným gama zářením, zaměřeným na určité místo, protivníkům zamezuje střílet a nutí je změnit pozici.
Specialista aneb inženýr bojového pole, je považován za podpůrnou jednotku, jejíž kadence s lehkým kulometem je přínosná při každém přesouvání či krytí spolubojovníků. Použití neprůstřelné bubliny či elektromagnetického výboje jsou prasečinky, které od inženýrů tak nějak očekáváte.
zdroj: Archiv
Veškerý kontakt s vaší postavou se odehrává z pohledu třetí osoby. Jediná výjimka je v případě zaměřování, kdy se přepnete do pohledu skrz hledí zbraně. Systém krytí mi velmi připomíná Deus Ex: Human Revolution, ale zdaleka nedosahuje podobných kvalit.
Veliký problém vzniká u rohů zdí. Zde dochází ke konfliktu situací. Buď se schováte dál od rohu, kdy vám není vidět ani zbraň, ale hra vám nepovolí přepnout se do pohledu skrze hledí zbraně a vyhlédnout tak zpoza rohu. Naopak můžete být přilepeni na rožek, je vám vidět půlka těla a jste tak dosti exponovaní, ale můžete střílet. Musím uznat, že tento prvek mohli autoři nechat ve hře schválně a umožnit hráčům, ať se rozhodnou sami, jakým způsobem s ní naloží, ale mně naprosto nevyhovoval.
Konflikt v metru
Dosavadní tři, čtyři mapy v betaverzi nabízejí prakticky jeden systém postupu. Zabírání checkpointů a jejich následné bránění. Téměř pokaždé mi přicházela na mysli první světová válka, jejíž zákopová strategie je alfou i omegou v GRO. Po spawnu běžíte k nejbližšímu checkpointu, schováte se za jeden z několika nepřeberných sloupů či vraků aut a sledujete, kdo z nepřátel se odváží vystrčit hlavu. To samé v bledě modrém na dalším náměstí, nástupišti metra či objektu v továrně.
Doufám, že autoři jsou si vědomi tohoto problému a do plné verze přichystají různé obměny. Jedna z map se snaží vypadat jinak, ale dočkáme se pouze stejného systému v bledě modré. „Díky“ systému obsazování strategických míst nejsou mapy nijak rozlehlé a je vám dovoleno pohybovat se po nijak široké nudli. Na jednu stranu zhuštěný akční zážitek sedí mnoha hráčům a není potřeba se moc daleko přemisťovat, ale taktické možnosti hry tím dost trpí.
Ačkoli čas utíká rychle, není problém hrát jedno kolo i 20 minut. Udržení místa zájmu totiž přihodí další zrníčka písku do přesýpacích hodin a celý kolotoč pokračuje dál. Ve většině případů nevzniká problém s příliš dlouhými koly a díky tomu mise rychle odsýpá. Zkušenosti a body přibývají, kupujete nové zbraně, prodáváte staré, případně upravujete. Odhadem 25-30 hodin reálné hrací doby vám bude stačit, abyste s jednou postavou dosáhli maximálního levelu a měli přístupné veškeré vybavení a zbraně.
Zadarmo ani kuře nehrabe
Free-to-play režim, který hra používá, má své klady, ale i zápory. Hru, jako takovou, si můžete stáhnout zdarma, není potřeba při registraci vyplňovat žádný systém plateb či kreditní kartu, což jistě potěší (nejenom) mladší hráče. Samotný systém mikroplateb by v případě GRO mohl fungovat velice pěkně, protože nelze zapřít snahu netahat z hráčů zbytečně skutečné peníze.
Nevšiml jsem si žádného předmětu, který by byl nevyvážený, ať už na jednu či na druhou stranu. Rozhodně nejste nuceni si cokoli kupovat za reálné peníze. Stačí si nastřádat dostatek takzvaných RP (Requisition Point) bodů a máte přístup k naprosto stejným zbraním, výstroji či schopnostem, jako platící hráči. Jde jen o to, že si to opravdu musíte vyhrát.
Výše zmíněné RP body získáváte za plnění cílů v misi, za zabíjení protivníků a v neposlední řadě jako odměny za zvýšení levelu. Nově vytvořená postava má přístup jen k několika zbraním a schopnostem, přičrmž každý nový level zpřístupní v obchodě nové vybavení. Tudíž ani nová postava, jejíž majitel má dostatek peněz, nebude mít hned od začátku nejlepší zbraň a vybavení. Taková cesta se mi líbí a měla by udržet u hry déle i platící zákazníky.
zdroj: Archiv
Nepotkali se u Kolína
Achillovou patou GRO je synchronizace klienta a serveru. Až příliš často se mi stává, že vystřelím na snipera, kterého uvidím zmizet za zdí ve chvíli, kdy vystřelím a stejně umře. To samé vice versa. U multiplayerové akční hry, kde rozhodují desetiny sekund, by rychlost odezvy serveru měla být AŽ na prvním místě. Bohužel nedokážu zjistit, zdali se připojuji na servery umístěné v Evropě či zda se mě přehazují za velkou louži.
Problém je také špatná optimalizace hry a nemožnost větší měrou zasáhnout do nastavení videa. GRO neoplývá ultra realistickou grafikou, rozlehlými mapami, a tak nevidím jediný důvod k tak vysokým požadavkům. Možná jde jen o nastavení pro beta verzi hry a v ostré verzi se dočkáme aspoň minimálního doladění a vyleštění.
Budoucnost patří aluminiu!
Dle mého názoru čeká GRO vcelku příjemná budoucnost, pokud se podaří doladit několik zmíněných problémů a před vydáním zapracovat na marketingu. Kvalitně nastavená free-to-play verze hry přitáhne spoustu hráčů minimálně do začátků a počet těch, které hra vtáhne a udrží, bude záležet na další práci vývojářů. Rozhodně mají co dělat, zvláště po technické stránce hry.
