Za pár dní, 31. srpna, vychází další DLC pro přelomový strategický počin Total War: Warhammer III (ujasněme si, že přelomového především kvůli Immortal Empires, hernímu módu kombinujícímu mapu všech tří dílů dohromady). Shadows of Change už stačily v komunitě vzbudit pořádnou kontroverzi – no a já jsem si je na Gamescomu mohl s předstihem zahrát.
Předem avizuju, že cílem dnešního článku je sdělit vám dojmy z hraní, nikoliv diskutovat o tom, proč přesně na steamové stránce Warhammeru III momentálně svítí negativní hodnocení. Ale abychom si ten kontext patřičně doplnili: Komunitě se vůbec nelíbí poměr cena/výkon nového rozšíření. Lidé mají (matematicky podložený) pocit, že za své peníze toho v minulosti dostávali mnohem víc a že nové DLC prostě nemůže ospravedlnit svoji relativně mastnou cenovku 25 eur. A tak odpověděli starým dobrým review bombingem.
Pojďme se tedy podívat na to, co vlastně Shadows of Change přináší a jestli existují nějaké důvody, proč by si vývojáři mohli myslet, že tenhle kousek obsahu stojí za víc peněz než ty předchozí.
V ukázce jsem si stihl vyzkoušet všechny tři nové legendární lordy – cathajského jadeitového draka jménem Yuan Bo, bosorku Ostankyu z Kisleva a Tzeentchova Měňavce. A neseřadil jsem je náhodně. Stojí za sebou podle zajímavosti, ve vzestupném pořadí.
Yuan Bo
zdroj:
Foto: Creative Assembly
Podívejte, jen málo věcí mi v životě přijde lepších než ovládat chlápka, který se umí přeměnit v obřího draka, přeletět nepřátelské linie, všechno spálit ničivým dechem, pak se zase stát človíčkem a rozsekat dobře mířeným kouzlem to, co zbylo. Yuan Bo je v tomhle zdatným napodobitelem původních dvou cathajských draků.
Na druhou stranu je pravda, že oproti ostatním dvěma novým legendárním lordům jeho kampaň působí… tak trochu obyčejně. Prostě další hra za Cathay, defenzivní, administrativní, zaměřená na hrátky s velkým kompasem. Yuan Bo umí coby hlavní úředník císaře ovládat státní aparát říše, což znamená věci jako urychlení stavby, potlačení zkaženosti… Všechno velmi užitečné, ne že ne, ale necítím z toho vyloženě odlišný styl, jak k Warhammeru přistupovat.
Svoje chvíle s panem Bo jsem si rozhodně užil, ale můj výše vyjádřený dojem mi potvrdil i přísedící vývojář. „Yuan Bo je spíš pro začátečnické hráče, na které jsme se taky snažili myslet,“ vysvětlil. Nic proti tomu… Ale čekají nás onačejší soustíčka.
Matka Ostankya
zdroj:
Foto: Creative Assembly
Kislev měl doteď skoro všechno, co byste od fantasy verze Ruského carství očekávali – šíleného patriarchu, vznešenou carevnu, drsného bojara. Skoro všechno. Protože jedna věc přece jenom chyběla: Baba Jaga.
Ostankya je ta nejtypičtější ze všech typických slovanských čarodějnic. Ošklivější než bradavice na medvědím šourku, naprosto nemilosrdná, schopná nevídaných kouzelnických kejklí. Až na to, že svou značnou moc využívá pro dobro světa… Nebo minimálně pro dobro Kisleva. I když tak trochu oklikou, protože svou pouť začíná v dalekém Naggarothu, kde se postupně scházejí fakticky úplně všichni, aby nakopali zadek chudáku Malekithovi.
Hrát si s Ostankyou mě nesmírně bavilo. Má sice přístup ke klasickým kislevským jednotkám, ale doplňuje je bytostmi, které byste daleko spíš hledali u lesních elfů. Přepadává nic netušící chudáky pomocí obřích pavouků, její zabijáci s luky nejlíp ze všeho bojují mezi stromy, místo klasické kislevské taktiky kladiva a kovadliny spíš rychle udeří a hned se zase rozplyne ve stínech.
Samotná Ostankya se svým kotlíkem na bojišti působí jako mix kouzelnice, dělostřelectva a válečného vozu – a kotlík využívá i v kampani. Postupně sbíráte všechny možné suroviny, z nichž následně mícháte nejrůznější kletby. Ty můžou podporovat spřátelené jednotky nebo města, můžou ublížit soupeřům… A s postupně rostoucí magickou mocí se posouváte blíž a blíž k jedné finální kletbě, která Kislevu zajistí bezpečí a zároveň značí vítězství v kampani. Což mi přijde mnohem přitažlivější než další kampaň, v níž musím prostě a jednoduše přebarvit půlku mapy.
Měňavec
zdroj:
Foto: Creative Assembly
Speciální podmínky vítězství s sebou přináší i zdaleka nejvíc fascinující nový přídavek, Tzeentchův Měňavec. Ten se snaží provést svůj Poslední komplot, ze stínů manipuluje všemi kolem sebe a vůbec se nepokouší nikoho dobývat. Dokonce ani nemůže – když zaútočíte na město a vyhrajete, akorát tam ustanovíte svůj tajný kult. Ten pak může vlastník objevit, ale nemusí. A čím déle zůstanete skrytí, tím líp pro vás.
Skrývání, to je vůbec Měňavcovo forte – na kampaňové mapě je často úplně neviditelný a může manipulovat ostatními frakcemi, podrývat je, dokonce může změnit svou podobu na jiné legendární lordy. Na bojišti pod Tzeentchovou vlajkou pak proto třeba pochoduje Skarbrand nebo Karl Franz.
Měňavec místo dobývání plní nejrůznější drobné i grandiózní úkoly. „Znič tuhle frakci“, „vyhraj pět bitev proti téhle rase“. Proč to dělá, v čem mu tohle všechno pomáhá, čím to přispívá k Poslednímu komplotu? To ví asi jenom Tzeentch, možná ani on ne. Výsledkem je každopádně velmi podivná kampaň, která nehraje podle klasických pravidel série Total War a tahle unikátnost je přesně to, co mě na ní přitahuje. „Jenom pro opravdové veterány,“ varoval mě vývojář.
zdroj: Creative Assembly
Za tu chvíli, během které jsem si stihl vyzkoušet nové DLC, jsem samozřejmě nestačil pochytit úplně všechno. Jsou tu nové jednotky, nový Tzeentchův hrdina – ale mám z Shadows of Change dobrý pocit minimálně kvůli tomu, že porušuje pravidla. Tedy, nemyslím teď ta cenová, to je samozřejmě nemilé. Spíš ta herní, včetně takových, která by mě porušit vůbec nenapadlo.
Až DLC vyjde, plánuju se na něj určitě mrknout blíž. A kampaň za Měňavce si nemůžu nechat ujít.
