K prvnímu GTA jsem se nikdy nedostal, na to druhé ale vzpomínám s ohromnou láskou. Zvonící telefony nabízející mnohdy bizarní úkoly pro ještě bizarnější znesvářené gangy, skvělý komentář, na jehož výkřiky „Busted!“, „Wasted!“ a především „Kill Frenzy!“ se prostě nedá ani po letech zapomenout, stejně jako na přejíždění pečlivě seřazených „školek“ (také jste jim tak říkali?) a na snění o tom, jaké by to bylo, kdybychom to všechno jednou mohli sledovat z jiné než ptačí perspektivy...

Čas od času se objeví titul, který se na zašlou slávu původních dílů Grand Theft Auto pokusí navázat. Zkusil to ostatně sám Rockstar s pozapomenutými handheldovými Chinatown Wars, za zmínku stojí i dva roky starý American Fugitive. Aktuální Rustler od polského studia Jutsu Games nás ale místo rušných ulic velkoměsta bere velmi daleko proti proudu času a ukazuje, jak by koncept GTH (Grand Theft Horse) mohl fungovat ve středověku.

Král je motherfucker, bitch!

Hra se momentálně nachází v předběžném přístupu na Steamu, ale už nyní nabízí relativně slušné penzum obsahu a aktuálně si ji můžete pořídit ve slevě za necelých 18 eur. Hned při spuštění mě potěšilo hrané (!) intro, které svým stylem jednak zcela nepokrytě odkazuje na GTA II, jednak okamžitě upozorňuje hráče, že půjde spíše o nevážnou taškařici než o historicky přesné ztvárnění zločinů v temných dobách, kdy se příliš nedbalo na osobní hygienu a alkohol byl zjevně jedinou radostí prostého lidu.

zdroj: Jutsu Games

Autoři se ostatně rozhodli smíchat vizi temného středověku s moderní gangsta kulturou, a tak první momenty (a vlastně i většinu ostatních) doprovází hiphopový beat, který jako by vypadl z kanálu Beedle the Bardcore (velmi doporučuji!). Když poprvé popatříte na hradby místního města, neujde vašim bystrým očím sprosté graffiti a ulice mají provizorní přechody pro chodce, z prken stlučené dopravní značky a další vymoženosti, které nám třeba Kingdom Come zcela zatajilo.

Jeden z prvních úkolů vás také přinutí přebarvit koně v dílně s názvem Pimp my Horse a vlastně vůbec první věc, k níž vás hra vybídne, je zbití souseda (Kuneš vibes), jemuž vadí, že jste mu v opilosti transportovali krávu na střechu. 

Humor Rustlera je zkrátka extrémně pubertální, případně vykradený z děl, jako je třeba Hledání svatého grálu od Monty Pythonů. Hra má ostatně vlastní dedikované tlačítko na krkání a prdění a jedním ze skillů je metání exkrementů po nebohých nepřátelích. Není to nutně na škodu, ale pokud si potrpíte na jemný a sofistikovaný humor, případně na werichovskou laskavost, asi se u Rustlera a jeho dialogů příliš nepobavíte. Mimochodem, absentující dabing nahrazuje nesmyslné drmolení ve stylu The Sims, jen v poněkud obhroublejším a přiožralejším tónu.

Koniny

Konečně se dostáváme k tomu, jak se Rustler vlastně hraje, a pokud jste někdy vyzkoušeli nějaké staré GTA, budete tu jako doma. V hlavní roli figuruje drban jménem Guy, který se svým kamarádem Buddym (patrně vtipný štulec na vrub southparkovských Kanaďanů) páchá nejrůznější špatnosti, jednak pro zábavu, jednak pro nějaké ty peníze na alkohol.

Herní svět není nikterak rozsáhlý, kromě opevněného města jej tvoří především venkov s malými osadami, jezerem s nemravnou jezerní paní a různě rozeseté tábory lapků nebo ilegální palírny. Pohybovat se po něm můžete pěšky nebo koňmo. Bohužel je třeba si pamatovat, kde jste koně zanechali, protože neexistuje způsob, jak si jej přivolat.

Galerie

S holými pěstmi byste si dlouho nevystačili, a tak přijdou na řadu meče, sekery, halapartny, dokonce i kosa nebo kuše. Protagonista má omezenou nosnost, takže si svůj arzenál musíte pečlivě vybírat. Alespoň ale nemají zbraně na rozdíl od zbroje omezenou životnost. Má radost z nalezeného brnění vzala velmi rychle za své, když plátový krunýř vydržel přesně dva zásahy mečem, než se z něj stal materiál leda do sběru.

Topdown pohled hře svědčí, zájemcům bych ale doporučil, aby místo klávesnice a myši použili gamepad, ovládání je na něm mnohem pohodlnější. Z grafiky si sice na zadek úplně nesednete, autoři ale její nedostatky kompenzují vtipnými detaily cartoonového násilí. O kýble krve a usekané končetiny tady rozhodně není nouze, rozhodně ale hra není prvoplánově brutální a všechny ty ručičky a nožičky v jejím ztvárnění působí spíše směšně.

Při hraní předběžného přístupu jsem se solidně bavil, přesto je tu několik problémů, které by to do finální verze chtělo vychytat. Tak předně, ovládání koně v trysku není úplně precizní a pravidelně jsem se zasekával v překážkách, které jsem kvůli kameře zkrátka nemohl předpokládat. Umělá inteligence stráží, alias místní policie, je navíc zcela nesmiřitelná, o vašem prohřešku se okamžitě dozví a bude vás pronásledovat do úmoru.

Středověké mechanismy

Některé úkoly jsou relativně náročné a vlastně bych ocenil, kdyby obsahovaly checkpointy. Chápu, že stará GTA je neměla a museli jste misi zvládnout hezky na jeden zátah, ale doba pokročila a opakovat nezáživné části úkolu, abyste pak pohořeli v jeho závěru, to zkrátka není zábava.

Jeden příklad za všechny: Rytíři od kulatého stolu vás požádají o pomoc se zničením konkurenční francouzské palírny alkoholu. Abyste se do ní dostali, potřebujete ženskou pomoc. S rytířem tedy jedete za paní jezera, kterou obtěžuje úchylný voyeur, jenž jí ukradl šaty. Toho tedy zabijete, seberete šaty, ale jezerní rajda je mezitím odvlečena církevními hodnostáři a dopadne to tak, že si ženský oděv musí obléct sám Guy a v přestrojení infiltrovat nepřátelskou základnu.

V ní je pak zapotřebí zničit několik sudů s vínem, přičemž se do vás okamžitě pustí celá posádka. I když schválně zničíte jen sudy a ani jednomu žabožroutovi nezkřivíte vlásek na hlavě, jde po vás ještě místní stráž. Zároveň strhnout někoho z koně je mnohem snazší než vytáhnout jej z auta, takže úprk koňmo a přebarvení lichokopytníka představuje tváří v tvář rozlícenému davu nemalý problém. Ve zkratce: Tuhle misi jsem opakoval 4x, a kdybych si mohl úvodní tirádu s infiltrací odpustit, byl bych moc rád. 

zdroj: Jutsu Games

Mezi vtipné úkoly naopak patří třeba strašení banditů v kostýmu smrtky. Pokud se nudíte, můžete se věnovat vedlejší aktivitě v podobě orání pole. Můžete dokonce i levelovat a získávat nové schopnosti, jako je rychlejší nabíjení kuše, větší zdraví nebo lepší rovnováha v sedle a další. 

Rustler je nezávislá, levná hra a tento fakt z ní čouhá každým coulem. Přesto umí být až na frustrující okamžiky zábavná a hraní na lehce nostalgickou strunu jí slušně vychází. Patrně nehrozí, že bychom se o tomhle kousku kdy bavili v kontextu jakýchkoli ocenění nebo kdovíjak vysokých hodnocení, ale jsem aspoň zvědavý, zda se autorům podaří titul do plného vydání zbavit těch nejhrubších problémů, protože pak by mohlo jít o relativně solidní zábavu na pár večerů.