| Autor: Miloš Bohoněk Publikováno: 12. srpna 2010 |
oficiální obrázky od výrobce Anebo další sekvence, chvilku po přistání. Otevřené klidné prostranství v základně Helghastu bylo podezřelé a hned se i ukázalo proč. Vyletěla na mě dvojice nepřátel s okřídlenými jetpacky a z už tak zle vypadajících vojáků se na pohled vyklubali doslova pekelníci; když kolem mě poletovali, rozsévali zkázu a upřeně si mě odměřovali svýma rudě žhnoucíma očima, připomínali padlé anděly. Tyhle drobné detaily jsou ale tím, co Killzone 3 už teď odlišuje od všech ostatních FPSek, a co jej na dělá tak skvělou. •Nohy nad zemí Netrvalo to dlouho a poté, co jsem létající Hellgasty sundal, i Sevovi se naskytla možnost vlézt si do jetpacku. Anebo jinak – Guerrilla Games se naskytla možnost vynést požitek z hraní Killzone zase na jinou úroveň. Doslova. Kromě pohybu dopředu a dozadu se najednou mohlo létat i nahoru a dolů a všechna místa, kde byl jetpack využitelný, se tomu přizpůsobila. Zdolával jsem několikapatrové domy či ledovcové trhliny a přitom jako dravec nalétával na dole zmateně pobíhající vojáčky. A sestřeloval je jak zajíce na honu. 
Zaměřování a obecně pohyb mi v Killzone 3 přišel preciznější a méně těžkopádný, takže nebyl problém bojovat i ze vzduchu. Co vám budu povídat, dýchánek s jetpackem byl asi tím nejlepším momentem z novinářského dema Killzone 3 vůbec. Dojmy z něj jsem si ale v hlavě ani nestíhal urovnávat, protože hned po přistání na mě z pozadí výše položeného bunkru vyjel nepřátelský tank, pálící jednu (snad i naváděnou) střelu za druhou a já už se krčil za betonovým panelem, bleskově sháněl raketomet a brzy to plechovému monstru oplatil. Říkal jsem, že oponenti běhali zmateně, ale to bylo v prvé řadě proto, že byli překvapení, že nevěděli, co se děje, když se najednou objevil létající ničitel z řad ISA. Jinak totiž i demo stačilo, aby byl vidět posun v umělé inteligenci. Nejenže se rudoočkové kryli, když jsem na ně spustil palbu – jednou jsem ale takhle vešel do místnosti, o které jsem si naivně myslel, že je již vyčištěná, jenomže pak na mě ze strany vybafl pečlivě číhající oponent. A ne, nešlo o skript, protože předtím jsem tento určitý kus budovy ostřeloval i z boku a nikoho tam nenechal dýchat. •Klid zbraní Střílení v Killzone 3 je prostě fenomenální, ale jak známo, autoři jej ve trojce obohatí i o souboje nablízko. V rámci prezentace ukázali snad patnáct různých způsobů, kterými lze nepřátele zlikvidovat holýma rukama, pažbou zbraně, nebo nožem, ale v demu se mi vždy povedl jen jeden chvat. To když jsem k nepříteli přiběhl, kopl jej a tím se již spustila automatická sekvence, kdy Sev svůj protějšek ještě otočil o 180 stupňů a bodl mu nůž do zad. 
A dál? Z prezentace hlavního level designéra Guerrilla Games jsem si odnesl pár dalších poznámek. Sliby o větších úrovních, větších bitvách, větších zbraních, větších nepřátelích a více vehiklech jsou snad samozřejmé (Killzone značka JE Hollywoodem mezi hrami aneb „bigger-better-more, baby!“). Kromě zamrzlé základny s pradávnými relikviemi a typicky zašedlého industriálního komplexu se ale před Sevem otevřou i post-nukleární pustiny trochu ve stylu Falloutu, džungle, a dokonce se podívá i do vesmíru. Tím by měli mít hráči představu o Helghanu kompletní. •Ve 3D Dojmy z největšího taháku novinářského dema Killzone 3 jsem si nechal nakonec. Sony nechala ozkoušet svou nejslavnější moderní střílečku i ve 3D a mně z těch trojek tady už začíná jít hlava kolem. Televize s podporou trojrozměrného obrazu jsou čerstvou novinkou a když si náruživý hráč v hlavě přemítne, že by měl hrát pravděpodobně nejintenzivnější a snad i nejlépe vypadající střílečku dnešní doby ve 3D, právem se mu začne potit zadek. A jedno musím trojrozměrné verzi dema nechat – obraz rozhodně vtáhne. Díky depth of field technologii (a samozřejmě i technologii 3D) má dění na televizi hloubku a vypadá to přinejmenším neotřele. Tady se ale osobní dojmy a preference různých hráčů srážely snad nejvíce z celé výstavy E3. Někteří nadšeně hlásali, že díky hlubokému obrazu je hra nejen více pohltila, ale také se jim lépe zaměřovalo i orientovalo v prostoru aneb zde figurovala nová technologii jako prvek mající přímý dopad na hratelnost. 
další obrázky v galerii Mě osobně sice trojrozměrné dění také vtáhlo, ale musím konstatovat, že se mi v něm hrálo o něco hůře a nejvíce se mi stejně líbily asi tak ty sněhové vločky, které mě jakoby šlehaly do obličeje a zacláněly. Oči mám v pořádku, ale 3D obraz mě dráždil a strany jsem pak měl již vysloveně máznuté. Navíc mi nevoněly 3D brýle. Z ryze konstrukčního hlediska mi zážitek kazila jejich mohutnost a váha, takže trochu tlačily na nose a stejně jako v kině, na lidech prostě vypadaly vtipně. Nutnost stát víceméně přímo před televizí byla samozřejmá; jestli se nepletu, 3D obraz obecně moc nefunguje, když se na obrazovku díváte ze strany pod úhlem. Nejvíce mi ale vadilo občasné problikávání obrazu, ze kterého vysloveně bolely oči (stěžoval si na to i vedle stojící kolega) a brýle se navíc párkrát samy od sebe vypnuly a trvalo pár vteřin, než se po stisknutí tlačítka ON opět synchronizovaly s 3D obrazem. •Ledy roztají v roce 2011 
Už teď je ale jasné, že Killzone 3 je ohromně našlapanou, explozivní non-stop akcí, která vás nekompromisně vtáhne do vroucího dění a vyplivne vás s osmahnutým obočím a nosem plným sazí. Právem si odnášela ocenění pro nejlepší a nejlépe vypadají střílečku veletrhu. Tady prostě nebude co řešit. Já osobně si ji ale ve 3D skoro určitě pouštět nebudu.Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Novinky, Recenze Killzone 2 |
| Miloš Bohoněk | |
| autorovi je 18+ let a dříve se podepisoval jako Moolker; momentálně studuje v USA, píše i pro SCORE a PlayIN a nejvíce si užije tituly fantasy, akční a strategické; věnuje se závodnímu lyžování, lacrossu, lezení po horách, horské cyklistice a cestování; píše blog Moolker.cz |
