Dreadlands se s vámi příliš nemažou. Po úvodním intru na vás nevyskočí žádné menu, kde můžete něco nastavovat a měnit a prohlížet a zbytečně se zdržovat. Šup, vyberte kmen a jdeme hrát! Na výběr máte Tribe-Kin a Scrappers, což jsou v podstatě druidové a inženýři. Třetí kmen Skarbacks zůstává zatím zamčený.

Jakmile jste si vyvolili svůj národ, váš úkol je jasný: vzít svých pár kumpánů, přežít a rozšiřovat svůj vliv napříč apokalyptickým světem, a to přemýšlivým, strategickým způsobem. Žádné střílení z pohledu první osoby, tady budete dumat, jaký tah uděláte příště, a pokud to bude tah špatný… No, váš kmen si to možná pěkně odskáče.

zdroj: Fatshark

Umění války

Jakmile se ocitnete ve své základně, máte prakticky volnou ruku ve všem, co, kdy a jak budete dělat. Můžete plnit questy hlavní dějové linie, nebo prozkoumávat mapu a hledat úkoly vedlejší. Na světové mapě se pohybujete v reálném čase, kdežto souboje jsou tahové.

Právě tahové souboje jsou jednoznačně nejzajímavější a nejlepší částí celé hry. Váš cíl je téměř vždy totožný – pozabíjet nepřátele. Ale způsobů, jakými požadovaného výsledku dosáhnete, jsou spousty a hra vám nerýsuje přísné hranice. Což jí jedině prospívá.

Především je nutné si uvědomit, že jste se ocitli v postapokalyptickém světě. Co to znamená? Nikdy ničeho není dost, a tak jste rádi za každý kousek šrotu nebo bandáže. Takže je třeba dobře rozmýšlet, zda vůbec využijete střelnou zbraň, když vám dochází náboje a vy už žádné další nemáte. Aby toho nebylo málo, zbraň se může při častém používání rozbít. A nemáte-li sadu na opravení, už si nevystřelíte.

To samozřejmě nabízí spoustu možností, jak taktizovat a správně volit další postup. Každá vaše postava má dvě akce a jak je využije, je zcela na vás. Těmi základními možnostmi jsou samozřejmě pohyb a útok, mezi ty další patří nabití zbraně, léčení nebo využívání bonusů do dalšího kola. Taková tahově strategická klasika s přidanou hodnotou ztenčujících se zdrojů.

S umělou inteligencí je to ovšem všelijaké. Jednou se zdá, že vaši nepřátelé nejsou úplně hloupí, protože se šikovně vyhýbají nastraženým pastem, aby záhy oživili svého parťáka v zóně, kde jste sestřelili radioaktivní sud a parťák tak opět lehl mrtvý k zemi. Sám nevím, co si o AI myslet, protože často střídala geniální okamžiky s těmi naprosto neandrtálskými.

Žádnej idiot nejste, Švejku

Funguje zde i jakýsi základní systém craftingu. Z různě posbíraného šrotu jste schopni vyrobit například právě náboje. Důležitou součástí hry jsou lékárničky, pomocí kterých můžete léčit těžší zranění svých vojáků, ale pouze v základně. Nečekejte, že vám někoho sejmou a vy si ho potom hezky pěkně za spotřebovanou lékárnu vyléčíte. Lékárničky jsou nedostatkovým zbožím a zároveň jich potřebujete poměrně dost. Berte je tedy pokaždé, kdy jen to půjde.

Se smrtí to tady není tak jednoduché. I když jsou Dreadlands nehostinnou zemí, kde nic nedostanete zadarmo, vykoupit se přece jenom můžete. Pokud některý z vašich bojovníků padne pro vyšší dobro, máte tři kola na to, abyste ho přivedli zpět k životu. Samozřejmě k tomu potřebujete správné léčivo, v tomto případě bandáže. Kéž by to i v reálném světě bylo tak jednoduché!

Plány vám samozřejmě může zkřížit protivník, který za cenu obětování jedné další akce může vašeho padlého nekompromisně popravit. Pak ho nespasí ani Matka Tereza. Celý systém funguje i naopak, takže vy můžete soupeře popravovat také. Z hlediska taktizování jde o hezkou možnost, i když vás možná naplní falešnou nadějí, protože protivník téměř ve 100 % případů popravu provede a s vámi je amen.

Dreadlands nabízí ještě jednu zajímavou inovaci. Před každým bojem máte na výběr taktické kartičky – bonusy, které vám kolikrát mohou zachránit krk. I když nějaká bitva vypadá beznadějně, nezapomínejte, že stále máte doslova eso v rukávu!

Čest poraženým

Při hraní bohužel často poznáte, že jde o early access. Pohyby vaše i vašich nepřátel jsou po většinu času trhané a nepřirozené a po zvukové stránce to také není žádný zázrak. Naopak vůbec špatné nejsou dialogy. Je vidět, že tvůrci mají smysl pro humor a umí ho do své hry přenést.

Na jaké další chyby jsem narazil? Někdy se mi stávalo, že můj bojovník odmítal zaútočit na nepřítele, přestože jsem měl akční bod a oponent byl dostatečně blízko. Velkou výtku mám k nemožnosti jakkoliv se rozhlížet po světové mapě. To mě vyloženě iritovalo. Jinak jde ale vesměs o kosmetické vady, které neznepříjemňují hru natolik, abyste ji odmítli hrát.

Co mě poměrně překvapilo, byl fakt, že velice pomalu levelujete. Dostat někoho ze svých kumpánů na druhý level je poměrně oříšek, a to i přesto, že soubojů absolvujete více než dost. Zvyšování úrovně je urychleno pomocí volby „nejužitečnějšího hráče zápasu“. Jakým způsobem je ale tento seznam tvořen, je mi záhadou. Mně se většinou zobrazovali ti, co padli v boji jako první, aniž by uštědřili nějaké poškození. Možná se klade důraz na obětavost?

Co se týče obtížnosti, hra není příliš těžká, což ji samozřejmě zpřístupňuje širšímu publiku, na druhou stranu může odradit zaryté stratégy. S přibývajícím časem a lepšími nepřáteli ve vyšším počtu se už z partií stávají výzvy, ale možnost zvolit obtížnost bych určitě uvítal.

Sláva vítězům

Nic z toho, co jsem řekl, ovšem nemusí platit dlouho, protože se zdá, že tvůrci mají se svým dítkem velké plány. Plánují zpřístupnit PvP, takže hra bude fungovat i v online prostředí. To si dovedu poměrně lehce představit a zní to jako zajímavý tah, který hře může jenom pomoci.

Maličko mi tu ale chybí takový ten postapokalyptický pocit. Sice máte všeho nedostatek, jak jsem zmínil výše, ale když s proprietami dobře hospodaříte, dokážete se udržet poměrně jednoduše při životě. Nemusíte se starat o jídlo, náladu, kromě bojů ani o zdraví... Možná jsou tím postapo hry přehlcené a v Dreadlands se chtěli vydat jiným směrem, ale já osobně mám survivalové mechaniky rád. No, třeba se objeví v dalších fázích vývoje.

V této chvíli je nejdůležitější, že Dreadlands jsou nejen hratelné, ale i velice zábavné. Pár hodin v nich určitě šťastně strávíte, jen je otázkou, zda vám hra postupem času nebude připadat příliš jednoduchá a jednotvárná. Řekl bych, že v budoucnu se nějakých lákadel, která udrží hráče v plné polní, ještě dočkáme. A to je jedině dobře. Dreadlands si zaslouží hráčskou pozornost.