V jedné egyptské básni se praví: „Nile. Nile, Nile.“ Je to nádherná báseň a svádí myšlenky směrem k nádherné hře. Kultovní Pharaoh patří do rodiny budovatelských strategií z dílny Impressions Games, mezi kterými najdeme i Caesara a Zeus: Master of Olympus, a já ho, stejně jako řada dalších lidí dobrého vkusu, mám velice rád.
Právě egyptská variace na ráj všech stavitelů se už před delší dobou dočkala oznámení remasteru jménem Pharaoh: A New Era. Na časově omezenou dobu bylo k dispozici hratelné demo a byl by skoro hřích si ho nevyzkoušet, pokud jste strávili roky stavbou pyramid. A já, přátelé, hřeším nerad, protože bohové mě sledují.
A co písek, kde ho berete?
Pokud se snad vaše dětství neneslo v duchu totální obsese vším egyptským a chutí hrát si na archeologa, hodí se připomenout pár faktů o hře samotné. Budovatelská strategie Pharaoh vyšla pod hlavičkou Sierra Entertainment v roce 1999, a byť používá spoustu podobných mechanik jako její sourozenci, je obecně považovaná za určitý samorost a obecně taky poměrně přístupný titul. Tedy aspoň ve svých základech.
Principem jednotlivých misí ve Faraonovi není nic menšího než budování měst, infrastruktury a nejrůznějších monumentů – pyramid, mastab, obelisků a nechybí ani Sfinga. V kontextu celé hry jde ale o drobnosti, protože vy jako hráč musíte především zajistit prosperitu celého města. Dostatek jídla je základ, ale rozmlsaní Egypťané postupem času chtějí víc, a vy tak produkujete stále luxusnější zboží. Bojujete s nemocemi a v některých misích i s nepřáteli, snažíte se zavděčit pětici egyptských božstev, staráte se o zábavu, export a import surovin, výběr daní a podobně.
Už ve své původní verzi byl Pharaoh naprosto skvělou budovatelskou strategií, která vypadá svým způsobem krásně i dnes. Nicméně právě grafická stránka věci doznala asi nejviditelnějšího vylepšení a na písčité duny i zelenající se deltu Nilu je v remasteru naprosto dechberoucí výhled. Nejde o žádnou zásadní změnu enginu nebo snad přerod do podoby, kterou se může pyšnit poslední Anno 1800. Pořád se díváme na stylizovanou kreslenou grafiku, která ale prokoukla, získala moderní háv a například umožňuje oddálit (nebo přiblížit) kameru.
Jsou to papaláši!
Modernizovaná verze Faraona obsahuje jak základní hru, tak rozšíření Cleopatra: Queen of the Nile, nicméně v rámci hratelného dema bylo k dispozici jen několik úvodních misí, které si musel projít snad každý tehdejší hráč a zná je jako svoje boty. Autoři z Triskell Interactive se nijak nesnažili zasahovat například do rozložení map (alespoň soudě z dema) – zachovali dokonce i poměr zeleně a písku a podobné drobnosti.
Jednotlivé mise vás provádějí těmi nejstaršími etapami starodávného Egypta. Drobné změny oproti původní hře jsou patrné v tom, jaké budovy jsou ze začátku k dispozici, a například stánky pro architekty hrají velkou roli už v první misi.
zdroj: Dotemu
Velkou změnou, se kterou se postupně seznamujete, je nicméně zcela nové uživatelské rozhraní. Tvrdit, že by bylo špatné, je určitě přehnané. Na druhé straně jde o obrovský nezvyk a přiznám se, že fullscreenový management jednotlivých prvků vaší říše měl v původní hře svoje kouzlo a troufnu si i říct, že byl přehlednější. Zároveň, jelikož se bavíme o demoverzi, nebyly ještě implementovány některé tooltipy a další drobnosti, což orientaci při hraní také příliš nepomáhá.
Sluší se zmínit, že se neproměnilo jen rozhraní pro správce říše, ale také samotná budovatelská část interfacu, která se mi osobně nelíbí vůbec a člověk se musí naučit orientovat pomocí ikonek, které vyjíždějí na stranu a nerolují se v podobě prostého textu pod sebou. Drobnost, nezvyk. Nic, co by mělo bořit hráčský zážitek, zvlášť, pokud se k původní hře pravidelně nevracíte a hráli jste ji naposledy kdovíkdy. To jen v opačném případě je svalová paměť na překážku.
Dlouhá alej s fůrou soch
Samotné budování je tak uspokojivé, jako si ho můžete pamatovat. Snad o to uspokojivější, že díky nové grafické stránce hra vypadá líp než kdy dřív. Ovšem právě budovatelská část přináší patrně největší rozdíl oproti původní hře a jde o vítanou proměnu, která bude pro veterány ohromným nezvykem.
Onou změnou je možnost sledovat, na kterém místě se objevují a následně mizí kurýři (roznašeči?) jednotlivých distribučních budov. Jde o prvek naprosto nezbytný ke správnému fungování a dosažení těch nejpokročilejších typů obytných budov – prvek, který nebyl ve staré verzi hry v podstatě nijak komunikován. Přitom právě na něm stojí v pozdějších misích váš úspěch.
Pharaoh: A New Era vás s tímto principem seznámí hned v první misi a vysvětlí vám i důležitost využívání zátarasů, kterými můžete regulovat trasu jednotlivých kurýrů. Například roznos potravin z tržiště máte pod kontrolou od samého začátku, víte, odkud postavička vyrazí a kde svoji cestu skončí. Aby se vám nezaběhla mimo požadovaný blok budov, prostě a jednoduše na správnou křižovatku umístíte zátaras a budete sledovat, jak se vám obytné části vašeho města mění pod rukama.
Samozřejmě existují precizní plány městských čtvrtí, které pečliví hráči vytvořili už pro původní hru, ale v remasteru by pro spoustu z nás mělo být snazší si rozvrhnout město po svém, zajistit distribuci potřebných komodit do konkrétních míst a nepřemýšlet nad tím, kde jste mohli udělat chybu a jestli náhodou nemáte zátaras postavený na špatné křižovatce.
Toto vylepšení je pro celkový dojem z hratelnosti naprosto zásadní a osobně jsem hodně zvědavý, jak se všem stavitelům povede v pozdějších misích, kdy se už nebudou muset omezovat jen na pár komodit a relativně malá městečka.
Imhotep!
Staronový Pharaoh na mě se svým kratičkým demem udělal velmi dobrý dojem. Nepřekopal toho moc a změny, které autoři do hry implementovali, hráčům do značné míry usnadňují život. Otevřené přiznání a popsání klíčové herní mechaniky by mohlo otevřít egyptské brány zcela nové generaci hráčů, která neměla možnost hrát klasiku na přelomu tisíciletí nebo se dostávala do situací, kdy prostě nevěděla, co dělá špatně. Pro staromilce ovšem může být ze začátku náročnější zvyknout si na nové uživatelské rozhraní, ve kterém budete s přibývajícími misemi trávit větší množství času než v těch startovních.
Jak tedy pravidel klasik: „Jde to, jde to, Imhotep!“ A já s ním souhlasím. Pharaoh: A New Era svému odkazu ostudu nedělá ani v nejmenším a nezbývá než se těšit na vydání plné hry, které podle stránky na Steamu přijde „brzy“.
