| Autor: Moolker Publikováno: 18.října 2007 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze: neveřejná MP beta/anglická/PCDoba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ostatní povolání jsem nezkoušel, ale mezi hráči panuje názor, že úplně nejlepší a nejzábavnější hraní je za Marksmana, čemuž odpovídá i jejich hustý výskyt ve všech hubech. Narozdíl od mých chlapců, Marksman, neboli střelec, se logicky zaměřuje na boj zdálky a využívá moderní zbraně jako pistole, pušky nebo raketomety (s neomezenou municí, mimochodem), což se promítá i do možnosti hrát s ním ve first-person pohledu. •Pekelně vyschlé hraní I když jsem se nahoře zmiňoval o MMORPG, není to úplně stejné. Třeba samotný svět. Zapomeňte na jednu velkou hrací plochu, kde byste si volně cestovali. Zde je vše rozděleno do poměrně malých, portály propojených levelů (instancí, dungeonů... vyberte si) a pokud nejste na zabezpečené stanici metra, pořád se s někým musíte kočkovat. Někdy se podíváte i na jakoby známá místa (Britské muzuem, Piccadily Circus apod.), která však své předlohy připomínají jen s dostatkem fantazie. Samozřejmostí je, že oblasti se vám otevírají postupně a všechny jsou zakreslovány na mapu trefně zpracovanou ve stylu plánu podzemky. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Samotný příběh byl v multiplayerové betě nepodstatný a i když ze zásady dialogy nikdy nepřeskakuji, teď jsem tohle osobní pravidlo po nějaké době barbarsky porušil. Vše, co se od NPC dozvídáte, je jen základní kostra úkolu nijak obohacená o příběhové pozadí a k tomu povzdechy typu „Moolker... you are our only hope.“. Za deset minut putování v Jade Empire jsem se toho dozvěděl více než za deset hodin hraní multiplayeru Hellgate. Navíc dialogy nejsou namluvené (ne že by v JE byly), jsou dosti primitivní (to tam také nebylo, ale teď to už je plus) a jenom podtrhují to, že od těchto věcí tu bude singleplayer. Ona totiž i samotná hratelnost nepředstavuje žádný Olymp. „Jo, tohle je vážně od Diablovců“ říkal jsem si po první půl hodince hraní, kdy jsem se konečně dostal do víru dění. Jestli si nedovedete představit hack'n'slash RPG v third-person, popř. first-person pohledu, řeknu to jinak - mlátička ve stylu Heavenly Sword, popř. střílečka jako Doom. beta video Singleplayer možná bude trochu jiný, ale multiplayer je prostě takový... primitivní. Hellgate spadá mezi ty hry, v nichž de facto děláte pořád to samé (mlátíte potvory, jestli jsem to ještě neřekl), ale má onu těžko popsatelnou auru, která vás pořád táhne dál, aniž byste věděli proč. Schéma „Dojdi na místo X, zabij breberu Y a přines její nehet Z“ je tady zpracované stejně prostě, jako zní. Pravda, příběhové questy jsou místy přeci jen trochu komplexnější (trošku víc si popovídáte, jednou jsem byl dokonce i překvapen náhlou teleportací do pekla a tak). Jenže když v rámci postranního dostanete za úkol pobít deset netopýřích démonů v ulicích, vyjdete ven, tam jich je třicet, vy jich deset spráskáte a máte splněno, tak to trošku postrádá smysl. Nicméně, ať už jde o jakýkoliv quest, za jeho splnění dostanete různé odměny. Vždy to je něco na přilepšenou, zlepšení reputace v určitém klanu a někdy dostanete navíc na výběr z nějakých hraček. Co se oné reputace týče, ta v betě nehrála vůbec žádnou roli. Ať už jsem byl považován za cizince nebo nejvěrnějšího přítele, žádné změny jsem nikde nezaznamenal. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Stereotypní je i zasazení stereotypních úkolů. Většinu času jsem strávil v podzemí, jenže za ty hodiny a hodiny hraní jsem narazil vlastně jen na jeho tři čtyři typy, což je tristní. Nejde o to, že by se nesly jen ve stejném duchu. Ale například takové démony zaplněné stanice metra jsou všude zcela shodné, snad až na pár výbušných barelů. Co se onoho proklamovaného náhodně generovaného prostředí týče, autoři zcela nelhali. Párkrát jsem do jednoho dungeonu vlezl dvakrát a sem tam byla chodba nebo místnost trošku jinak, avšak nic, co by mělo na hraní vliv. Rozhodně si tedy nedovedu představit, že by tohle měl být prvek přinášející „nikdy se neopakující hratelnost“. Jinak jsou dungeony tvořeny dle klasické formule „pobít dvě stovky zlounů, na samém konci najít zlouna největšího s dárečkem a cestou zpět se znovu probíjet skrz zničehonic se objavší zlouny“. Jednou jsem takhle plnil quest pro klučinu, kterému pětimetrová obluda ukradla umělou nohu a když jsem mu ji vrátil, dal mi za odměnu nějakou jinou hnátu, která byla v daný moment mojí nejsilnější zbraní. Sem tam je Hellgate příjemně vtipný, třeba když se zastavíte a rozhlédnete, uvidíte různé reklamy apod. Anebo samotný tutoriál - „Stiskněte klávesu K pro otevření okna se skilly. Tuhle klávesu budete používat často... třeba hned teď, abyste to okno už zase zavřeli.“ Ale to jsem trochu odběhl. Jak jsem už naznačil výše, jednou za čas vystrčíte své růžky na opravdu škaredý povrch zemský. Všude se potulují démoni, země je rozpraskaná od sopečných erupcí, namísto domů jsou zde jen trosky, auta jsou přetvořena do plechových vraků, obloha se zbarvila do tmava, nad domy poletují obří potvory a když máte štěstí, narazíte i na portál vedoucí přímo do pekla plného extrémně tuhých nepřátel... a pokladů. Prostě apokalypsa. Nad zemí i pod zemí, Hellgate vypadá katastrofálně (v „dobrém“ slova smyslu), leč takové Gears of War zpracovalo podobný námět přeci jen působivěji a věrohodněji. Stejně jako v případě příběhu a questů, i zde bych to viděl tak, že singleplayer na tom bude mnohem lépe. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Spousty nepřátel (které nebudu popisovat a raději vás odkážu na okolní obrázky), spousty zbraní a spousta řezání se. O tom je prostě multiplayerový Hellgate až v prvé řadě. Právě proto mě však zarazilo, jak primitivní soubojový systém je. Vlastně to je vážně jako Diablo. Držíte tlačítko pro útok (ani klikat nemusíte), pobíháte a ubíráte hitpointy. U izometrické rubačky to je pochopitelné, ale u third-person akčního RPG, které si o nějaký vymakaný soubojový systém s aspoň několika komby úplně říká, pro to už takové pochopení nemám. Nemluvě o slabých animacích. Za každý zářez samozřejmě obdržíte nějaké zkušenosti, které se klasicky sčítají a jak dosáhnete určité hranice, postoupíte na další level. Levelování je celkově dosti pomalé. S betou jsem strávil dobrých deset hodin, nekriticky musím říct, že jsem se chrabře hrnul do každé bitky a každého questu, avšak i tak jsem se dohrabal pouze na jedenáctý level. Stejně klasická je i odměna za nový level - body „vlastnostní“ (síla, zdraví, přesnost, mana) a skillové (v dalším odstavci). co-op gameplay video Tedy, JENOM o rubání to není. Samozřejmě tu najdete celou řadu speciálních skillů, které jsou klíčové pro jakoukoliv větší bitku v pokročilé fázi. Každý charakter má přístupný jiný strom skillů. Mého Conana s irokézským sestřihem jsem naučil super-silný útok, potom také super-rychlý a dále jeden do výšky. Pochopitelně jsem si musel osvojit i držení dvou zbraní najednou, překvapivou teleportaci k nejbližšímu nepříteli a i když jsem byl barbar, hodila se regenerace many za mlácení oponentů, protože bez ní nemůžete provádět speciální attacky. Každý skill má několik úrovní a vzhledem k jejich počtu (odhadem třicet) a faktu, že za postup na další level získáte jen jeden bod, vyžaduje jejich výběr celkem dost taktizování. •Předměty Stejně jako Diablo, i Hellgate je hodně o sbírání všemožných předmětů... z nichž devadesát procent nakonec stejně nevyužijete, budou vám zabírat místo v miniaturním a mimochodem i trošku těžkopádném inventáři a nakonec je stejně prodáte. Znáte to. Opravdu, v každé druhé krabici, výbušném barelu nebo nepříteli se skrývá nějaká věcička a poněvadž jsou náhodně generované, pokaždé to je něco jiného. Jednou v sudu najdete pár penízků (platí se zde paladiem), jindy našlapaný meč s bonusovým ohnivým poškozením. Anebo zabijete pekelného psa a vypadne z něj raketomet. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Musím uznat, že tohl mají Flagship celkem vychytané. Narozdíl od klasických hack'n'slash RPG, tady nemusíte pro sebrání na všechno klikat, ale stačí jen stát v blízkosti, stisknout klávesu F a všechny krámy z okolí se vám přesunou do kapes (chechtáky to dokonce dělají úplně samy od sebe). Další prima věc je ta, že už na ležícím předmětu vidíte, zda ho vámi zvolené povolání umí využít, což šetří čas. Bez těchto ikonek by to byl celkem opruz, umocněný navíc tím, že si je řada věciček vzájemně hodně podobná. Hlavně brnění, takové +2 byste od +10 vůbec nerozeznali. Na druhou stranu, někdy se vyplatí sebrat i vámi nevyužitelné předměty, jelikož jsou většinou pěkně silné a když narazíte na správného hráče, můžete na jejich prodeji slušně vydělat. Já osobně jsem tohle ale přestal využívat po dvou hodinách hraní, kdy jsem zjistil, že peníze jsou vlastně k ničemu. Obchod (je v každé bezpečné stanici metra) nenabízí lepší vybavení než to, co najdete a na hráče nabízejícího svoje super předměty jsem ani jednou nenarazil. Takže moje jediné výdaje byly za znovuvzkříšení v případě skonání. Vlastně jsem pak už i přestal používat lékárničky, radši jsem zemřel, zaplatil několik set peněz (postupem času se to zdražuje), objevil se přesně tam kde jsem zmizel (když nezaplatíte, jedete level od začátku) a stejně se pořád topil ve jmění. Stejně jako i v Diablu, i zde jsou ty lepší předměty označené za „neznámé“ a abyste je mohli použít, musíte je nejdřív odhalit pomocí analyzérů. Ty zase tak vzácné nejsou, takže pokud je nepoužíváte na každou blbinku, jste v pohodě. Jinak samotná výbava je celkem tradiční a nenarazil jsem na nic zvláštního. Meče, štíty, samopaly, raketomety, různá brnění, opasky, relikvie permanentně posilující vaše vybavení... Škoda, třeba takovou autory zmiňovanou zbraň střílející brouky, které následně obalí a eliminují oponenta, bych viděl rád. Nechápejte to jako kritiku, netradiční věci přeci přicházejí až při výrazně pozdím hraní. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tím ale kapitola předmětů stále nekončí. V každé stanici najdete různé mašinky nebo šikovné NPC, které s nimi umí dělat psí kusy. Předměty můžete nechat rozebrat a složit v něco jiného, lze je upgradovat a posílit o nějaké nové vlastnosti anebo si rovnou vyrobit vlastní, máte-li ingredience. Ty získáte pro změnu tak, že rozmontujete některé předměty stávající. Ale tyhle součástky lze použít i pro upgrade stávajícího vybavení... •Plácněte ty brouky! Ano, byla to beta a já to beru v potaz. Ale stejně, vydání je za dveřmi a já se neustále potýkal se desítkami větších nebo menších bugů. Pořád se někdo o něco zasekával a třeba takový hopsající pekelný pes neustále visel ve vzduchu. Někdy mi vypadla interakce s okolím, že nešla otevřít truhla, rozbít barel atd. a stejné trable postihly i umělou inteligenci nepřátel. Jindy mi zase nešel splnit quest, protože klíčová NPC se mnou na dané téma prostě odmítala komunikovat. Skoro pokaždé nepřátele reagovali na zásahy s až několikavteřinovým zpožděním, což stále tužší a tužší bitky značně komplikovalo, jelikož jsem rubal do někoho, který byl už vlastně mrtev, jenom se o ještě nepřeneslo na obraz (ne, lagy nebyly). Párkrát jsem se nemohl nalogovat a několikrát mi spadla dokonce celá hra. Opravdu radost mi to udělalo v moment, kdy jsem byl po půl hodině bojů už skoro u další obydlené stanice metra (záchytného bodu) a já po síťové chybě musel vše opakovat znova, protože jak hru vypnete, zapomene na vše kromě vašich zkušeností a vy se tou havětí musíte probíjet znova. Ona vůbec ta technická stránka věci není žádný zázrak. Obrázky okolo textu jsou típané ve vysokých detailech, pouze s vypnutými dynamickými stíny a anti-aliasingem a mně osobně to připomíná dva tři roky starou éru. V DirectX 10 to už však, soudě dle screenshotů, vypadá o dost lépe. No jo, ale v DirectX 10 na Vistě... 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii Umělá inteligence tu jakoby nebyla, démoni se na vás bez rozmyšlení střemhlavě hrnou, což by se však dalo omluvit přirozenou demencí jejich plémě. Pochválit každopádně musím hudbu. Místy to je taková futuristická variace na středověké melodie, jindy úplné techno, ale vždy to sedne skvěle. • Peklo klepe na dveře 
zdroj:
tisková zpráva
I přesto, že se dojmy nesly v poměrně kritickém duchu, musím říct, že Hellgate: London vypadá fajn. Ačkoliv jsem hrál pouze multiplayerovou betu, lze z toho vydedukovat, že hra nepřinese žádnou revoluci žánru, celá pojede v zaběhnutých principech, po čase se stane asi trochu stereotypním... ale stejně má svoje kouzlo, které vás požene dál a dál, aniž byste věděli přesně proč. A pokud poskládáte partu, hodiny strávené u počítače budou naskakovat světelnou rychlostí. Nepřemýšlet, bavit se. Očividně nejsem jediný, kdo si myslí, že to vážně funguje. PC Gamer za sebou již má plnou verzi a v exkluzivní recenzi ji udělil parádních 89%. Plná hra u nás vyjde začátkem listopadu. beta video Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Preview, Novinky |
| Moolker | |
| autorovi je 17 let a momentálně dlouhodobě studuje za velkou louží; přispívá i do SCORE, PlayUPu a HotGames; nejdéle vydrží u kvalitní strategie, akce a fantasy her s dobrým dějem; život by si nedokázal představit bez závodního lyžování a horského kola |
