Forgotten Realms: Demon Stone - rec.
7/10
zdroj: tisková zpráva

Forgotten Realms: Demon Stone - rec.

5. 1. 2005 0:00 | Dojmy z hraní | autor: Redakce Games.cz |

Licence Dungeons & Dragons sice zavání spíše RPG, ale co když se někdo rozhodne použít tohle oblíbené fantasy prostředí pro pořádnou akční mlátičku na způsob Return of the King? Právě na tom staví nová hra Demon Stone.

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 5.ledna 2005
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická pro PC
Doba recenzování: pár dnů


Obrázek zdroj: tisková zpráva Když se řekne D&D a počítačové hry, každého, kdo ví, o co jde, okamžitě napadne jediné – RPG. Licence Dungeons & Dragons je sice marketingově poměrně silná, jenže erpégéčka mají tak nějak nálepku hardcorovosti – a to není pro vydavatele pomýšlející na prodej hry širokým masám zrovna ideální. Takže co takhle skloubit známou licenci a „lehčí“ žánr? Což takhle udělat akci s několika málo RPG prvky a ozdobit jí zvučnou značkou? Tak přesně o tohle se pokouší firma Atari společně s vývojářským týmem Stormfront Studios známým například díky konzolovému hitu The Lord of the Rings: Two Towers nebo staršímu Pool of Radiance II. A hned v úvodu můžeme prozradit, že se jí to docela daří.

 Bylo nebylo...
Byli nebyli dva strašliví padouši. Vůdce slaadů Ygorl a generálka gythianků Sererka. Tito dva zlouši mezi sebou bojovali o to, kdo se svými armádami vtrhne na poklidný kontinent Faerun a nadělá tam pořádnou paseku. Mezi tím, co se mezi sebou mydlili, prokoukl jejich plány moudrý čaroděj Khelben Blackstaff a uvěznil je v magickém vězení pomocí artefaktu Demon Stone.

Jenže... jak už to tak bývá, nic netrvá věčně. Ygorl a Sereka se dostanou na svobodu a začnou se mezi sebou opět hašteřit. Hašteří se bohužel pomocí svých armád a ničivých kouzel. Kam šlápnou, tam tráva ani jiná droga sto let neroste. No a hráč musí udělat co? Ano, správně, hráč musí této pohromě učinit přítrž. A nebude na to mít jen jediného osamělého hrdinu, ale hned trio chrabrých reků. Oni totiž mimo jiné tak trochu za osvobození padouchů mohou, a čest jim velí svoji chybu napravit.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Zápletka je pohříchu neoriginální, ale příběh je na druhou stranu vyprávěn celkem poutavě. Podílel se na něm i R. A. Salvatore, autor mnoha knižních románů z prostředí D&D. I proto jsou ve hře postavy a místa (nebo alespoň odkazy na ně) dobře známá ze světa Forgotten Realms, jako třeba již zmiňovaný Khelben, ale také třeba proslulý drowí ranger (ne, slovo hraničář skutečně rád nemám) Drizzt Do´Urden. Ze zajímavých lokací pak jmenujme Khelbenovu věž, džungli Chult nebo Síň Mitrilu. Hráč je udržován v ději celkem pěknými in-game videi, podrobnější informace (třeba pár zajímavostí o původu hlavních hrdinů) navíc může získat ze speciálních sekvencí, které se odemknou vždy po dohrání kapitoly.

 Tři hrdinové
Už jsme řekli, že Demon Stone je akcí s prvky RPG. Co přesně to znamená? Jádro hry leží v akci. V deseti kapitolách se budete postupně prosekávat, prořezávat a propalovat zástupy a mračny nepřátel, a to naprosto lineárně, pořád kupředu. Hra je klasickou bojovkou, nejlépe bychom jí na PC asi mohli stylem přirovnat k titulu LoTR: Return of the King od EA.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
K dispozici tedy máte trojlístek odvážlivců, mezi kterými lze jednoduše přepínat, přičemž zbylí dva hrdinové, které zrovna neovládáte, se o sebe snaží postarat sami. Postavy jsou velice, ale opravdu velice typické - silný a v boji na blízko zručný bijec Rannek, tajemný čaroděj Illius ze Stříbroluní a zlodějka Zhai, na které je na první pohled vidět její (ač jen z poloviny) drowí původ.

Ač se většina potyček odehrává téměř stejně – tedy tělo na tělo, meč na meč (nebo meč na pařát), užijete si občas i útoků na dálku nebo plížení. Je asi jasné, že v zabíjení nepřátel na delší vzdálenost vyniká čaroděj se svými kouzly (i když i ostatní občas po soupeřích něco metnou), a plížení je zas pro Zhai. Nečekejte ale žádnou stealth akci, prostě občasné příjemné zpestření, kdy brutální řežbu na chvilku vystřídá pobíhání zlodějky ze stínu do stínu (místa pro úkryt jsou ve hře jasně vyznačena) a likvidace nepřátelských stráží (po opuštění stínu je Zhai ještě chvíli „neviditelná“ a může nic netušícího soupeře zabít jednou ranou).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Solidní ovládání
Ač je Demon Stone předělávkou konzolového titulu, ovládání pomocí myší a klávesnice je téměř stejně dobré jako na gamepadu. Otáčení pomocí myši, dva základní útoky levým a pravým tlačítkem, pohyb obligátní čtveřicí WSAD a pár specialit na sousedních klávesách je docela zvladatelná kombinace, i když pořádný gamepad to úplně nenahradí.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Hrdinové ovládají několik typů útoků na blízko, atak na dálku, obranu a také speciální útok (ten je využitelný jen v případě, že zabijete hodně nepřátel a nabije se vám speciální ukazatel). Navíc můžete použít i útok všech tří hrdinů najednou. Kromě toho má ještě každý hrdina specifickou dovednost danou magickým artefaktem – Zhai může jako jediná skákat, Rannek může dát obrovskou ránu pěstí (což je dobré hlavně na rozbíjení dveří a podobných objektů) a Illius zas může odhodit kouzelný korálek a pak ho nechat vybuchnout.

Obtížnost hry je střídavá, zabrat vám dají hlavně někteří bosové a vůbec části, kde nejde jen o to rozsekat na kousky dav řadových nepřátel. Mnoho hráčů jistě bude láteřit nad nemožností libovolného ukládání hry. Sejvovat lze jen mezi kapitolami, hra se naštěstí sama ukládá i v průběhu jednotlivých misí, a to na docela logických místech. Tady ovšem pozor – tyto autosejvy fungují jen při hraní, pokud hru skončíte a po čase se k ní znovu vrátíte, budete muset rozjet znovu celou kapitolu.

 Dobré nápady
I když je Demon Stone hlavně mlátičkou, povedlo se autorům vklínit do více méně tupé řeže pár dobrých nápadů a zpestření. Kromě soubojů s finálními bossy, které prostě vyžadují trochu jinou taktiku, vás čekají i akce, ve kterých je potřeba kromě propichování nepřátel ještě něco ubránit (třeba bránu, na kterou nepřátelé trochu nešetrně klepou katapultem) nebo naopak něco rozbít (například štít kolem magického kamene, jenž se chystáte uloupit). Pěkný je i nápad s ledovými trolly, které lze usmrtit jen rozpálenou čepelí, což znamená, že během boje musíte čas od času odbíhat ke kotlům s ohněm nahřát své zbraně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Během hry si také občas na chvíli „půjčíte“ jiné postavy. Tak třeba Illius v jedné pasáži na dálku ovládá obřího magického golema, který rozsévá v nepřátelských řadách zkázu svoji velkou sekerou. Znalce Dungeons & Dragons a příznivce světa Forgotten Realms zvlášť pak potěší možnost ovládat v jedné části hry slovutného Drizzta, který svými scimitary dělá mezi soupeři pěknou paseku.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Sbírání zkušeností a peněz
Před chvílí jsme zmínili RPG prvky, pojďme si o nich říci více. Jde v podstatě jen o to, že během nelítostných bojů sbíráte zkušenostní body a peníze, které můžete mezi jednotlivými kapitolami utratit. Zkušenostmi si doplňujete repertoár dovedností – jde o vylepšení útoku či obrany, zvýšení počtu hitpointů, ale třeba i o nové útoky (obvykle se jedná o komba, které vyvoláte kombinací několika kláves). Zhai si navíc může vylepšovat své plížící schopnosti, Illius zas může studovat nová kouzla. Je kladem, že tyto dovednosti jsou inspirovány featy a kouzly z D&D, i když vše je samozřejmě notně zjednodušeno pro potřeby akční hry.

Za peníze si pak samozřejmě můžete vylepšovat své vybavení – můžete přidat nějaká ta kouzla do zbraní a brnění, potěší i speciální předměty, jako je třeba Prsten regenerace. Kromě těchot předmětů jsou ve hře i další věci – konkrétně lahvičky a podobné cetky na jedno použití. Ty ovšem nelze nakupovat, ale sbíráte je přímo na bojišti. Škoda jen, že je nelze nasyslit do zásoby – když lektvar seberete, hrdina jej hned použije.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Technické zpracování je slušné, ale je na něm dost vidět, že se jedná o konverzi z konzolí. Na první pohled hra vypadá hezky, ale je fakt, že když se vám do obrazu připlete nějaký objekt hodně zblízka, je na něm vidět, že textury nejsou nejkvalitnější. Trochu lepší by mohla být i kamera, ale známe o dost horší případy. Povedený je hudební doprovod i dabing, který do hry sedí a není kýčovitý jako v některých jiných fantasy titulech.

 Škoda těch záporů
Asi největší výtku si nechávám nakonec. Takže: JE TO KRÁTKÉ. Pokud nebudete moc často opakovat některé úseky, dohrajte hru za deset hodin úplně v klidu. Jasně, jsou i kratší akční hry, ale přeci jen bych od titulu, který má nálepku D&D, čekal trochu víc.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva A další mínus – ve hře vůbec není multiplayer. A že by se kooperativní hraní (klidně na jednom počítači) u mlátičky očekávat dalo! I přes tyto dva větší nedostatky je ale Demon Stone docela fajn zábava. Je jen na vás, jestli vám deset hodin zábavy stojí za ty peníze, ale objektivně musíme tuhle hru označit jako nadprůměrnou a zábavnou mlátičku s dobře využitou licencí D&D.

Stáhněte si: Videa, Cheaty...

Související články: Novinky


Jiří Sládek
autorovi je 27 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-)


 
 
Jiří Sládek

Verdikt:

I když se nejedná o dokonalou hru, na PC mnoho lepších mlátiček nemáme. Největší slabinou je kratší herní doba a absence multiplayeru, největšími klady docela pěkné zpracování, vysoká hratelnost a slušně využitá licence D

Nejnovější články