Autor: Jiří Sládek Publikováno: 5.ledna 2005 |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Už jsme řekli, že Demon Stone je akcí s prvky RPG. Co přesně to znamená? Jádro hry leží v akci. V deseti kapitolách se budete postupně prosekávat, prořezávat a propalovat zástupy a mračny nepřátel, a to naprosto lineárně, pořád kupředu. Hra je klasickou bojovkou, nejlépe bychom jí na PC asi mohli stylem přirovnat k titulu LoTR: Return of the King od EA. ![]() K dispozici tedy máte trojlístek odvážlivců, mezi kterými lze jednoduše přepínat, přičemž zbylí dva hrdinové, které zrovna neovládáte, se o sebe snaží postarat sami. Postavy jsou velice, ale opravdu velice typické - silný a v boji na blízko zručný bijec Rannek, tajemný čaroděj Illius ze Stříbroluní a zlodějka Zhai, na které je na první pohled vidět její (ač jen z poloviny) drowí původ. Ač se většina potyček odehrává téměř stejně – tedy tělo na tělo, meč na meč (nebo meč na pařát), užijete si občas i útoků na dálku nebo plížení. Je asi jasné, že v zabíjení nepřátel na delší vzdálenost vyniká čaroděj se svými kouzly (i když i ostatní občas po soupeřích něco metnou), a plížení je zas pro Zhai. Nečekejte ale žádnou stealth akci, prostě občasné příjemné zpestření, kdy brutální řežbu na chvilku vystřídá pobíhání zlodějky ze stínu do stínu (místa pro úkryt jsou ve hře jasně vyznačena) a likvidace nepřátelských stráží (po opuštění stínu je Zhai ještě chvíli „neviditelná“ a může nic netušícího soupeře zabít jednou ranou). ![]() ![]() ![]() Solidní ovládání Ač je Demon Stone předělávkou konzolového titulu, ovládání pomocí myší a klávesnice je téměř stejně dobré jako na gamepadu. Otáčení pomocí myši, dva základní útoky levým a pravým tlačítkem, pohyb obligátní čtveřicí WSAD a pár specialit na sousedních klávesách je docela zvladatelná kombinace, i když pořádný gamepad to úplně nenahradí. ![]() Obtížnost hry je střídavá, zabrat vám dají hlavně někteří bosové a vůbec části, kde nejde jen o to rozsekat na kousky dav řadových nepřátel. Mnoho hráčů jistě bude láteřit nad nemožností libovolného ukládání hry. Sejvovat lze jen mezi kapitolami, hra se naštěstí sama ukládá i v průběhu jednotlivých misí, a to na docela logických místech. Tady ovšem pozor – tyto autosejvy fungují jen při hraní, pokud hru skončíte a po čase se k ní znovu vrátíte, budete muset rozjet znovu celou kapitolu. Dobré nápady I když je Demon Stone hlavně mlátičkou, povedlo se autorům vklínit do více méně tupé řeže pár dobrých nápadů a zpestření. Kromě soubojů s finálními bossy, které prostě vyžadují trochu jinou taktiku, vás čekají i akce, ve kterých je potřeba kromě propichování nepřátel ještě něco ubránit (třeba bránu, na kterou nepřátelé trochu nešetrně klepou katapultem) nebo naopak něco rozbít (například štít kolem magického kamene, jenž se chystáte uloupit). Pěkný je i nápad s ledovými trolly, které lze usmrtit jen rozpálenou čepelí, což znamená, že během boje musíte čas od času odbíhat ke kotlům s ohněm nahřát své zbraně. ![]() ![]() ![]() Během hry si také občas na chvíli „půjčíte“ jiné postavy. Tak třeba Illius v jedné pasáži na dálku ovládá obřího magického golema, který rozsévá v nepřátelských řadách zkázu svoji velkou sekerou. Znalce Dungeons & Dragons a příznivce světa Forgotten Realms zvlášť pak potěší možnost ovládat v jedné části hry slovutného Drizzta, který svými scimitary dělá mezi soupeři pěknou paseku. ![]() Před chvílí jsme zmínili RPG prvky, pojďme si o nich říci více. Jde v podstatě jen o to, že během nelítostných bojů sbíráte zkušenostní body a peníze, které můžete mezi jednotlivými kapitolami utratit. Zkušenostmi si doplňujete repertoár dovedností – jde o vylepšení útoku či obrany, zvýšení počtu hitpointů, ale třeba i o nové útoky (obvykle se jedná o komba, které vyvoláte kombinací několika kláves). Zhai si navíc může vylepšovat své plížící schopnosti, Illius zas může studovat nová kouzla. Je kladem, že tyto dovednosti jsou inspirovány featy a kouzly z D&D, i když vše je samozřejmě notně zjednodušeno pro potřeby akční hry. Za peníze si pak samozřejmě můžete vylepšovat své vybavení – můžete přidat nějaká ta kouzla do zbraní a brnění, potěší i speciální předměty, jako je třeba Prsten regenerace. Kromě těchot předmětů jsou ve hře i další věci – konkrétně lahvičky a podobné cetky na jedno použití. Ty ovšem nelze nakupovat, ale sbíráte je přímo na bojišti. Škoda jen, že je nelze nasyslit do zásoby – když lektvar seberete, hrdina jej hned použije. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Technické zpracování je slušné, ale je na něm dost vidět, že se jedná o konverzi z konzolí. Na první pohled hra vypadá hezky, ale je fakt, že když se vám do obrazu připlete nějaký objekt hodně zblízka, je na něm vidět, že textury nejsou nejkvalitnější. Trochu lepší by mohla být i kamera, ale známe o dost horší případy. Povedený je hudební doprovod i dabing, který do hry sedí a není kýčovitý jako v některých jiných fantasy titulech. Škoda těch záporů Asi největší výtku si nechávám nakonec. Takže: JE TO KRÁTKÉ. Pokud nebudete moc často opakovat některé úseky, dohrajte hru za deset hodin úplně v klidu. Jasně, jsou i kratší akční hry, ale přeci jen bych od titulu, který má nálepku D&D, čekal trochu víc. ![]() Stáhněte si: Videa, Cheaty... Související články: Novinky |
Jiří Sládek | |
autorovi je 27 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-) |