Aniž bych si to dopředu uvědomil, vytáhl jsem si v redakci tu nejkratší slámku. Skrýval se pod ní příslib účasti na komentovaných streamech proběhlých prezentací Future Games Show a PC Gaming Show, což jsou dva nejhorší zážitky, jaké jsem si z „E3“ odnesl za dlouhá léta.

Za prvním stojí web GamesRadar, za druhým PC Gamer, z čehož mi jasně vyplývá, že herní média by asi neměla dělat rozmáchlé události. Rozhodně ne tímto způsobem. Protože Microsoftu nelze s jeho Xbox & Bethesda Showcase nic vytknout – spousta velmi zajímavých trailerů s jen velmi občasnou průpovídkou někoho z firmy.

Ani Geoffovi Keighleymu a jeho Summer Games Festu nemám nic za zlé. Geoff je neskutečný profík, který se pro moderování narodil, a byť byl na pódiu poměrně často, jeho proslov byl vždy k věci, profesionální, nikoho nestihl nudit, natož štvát.

Nic z toho se nedá říct o Future Games Show a PC Gaming Show. Takže, pokud jste to třeba náhodou neviděli a neprošli si tím peklem na vlastní kůži, v čem udělali pořadatelé těchto dvou streamů chybu?

Dost zbytečných keců!

Obě prezentace mají společnou jednu věc – naprostou přemíru absolutně zbytečného tlachání. Je velký rozdíl v tom, když si svérázný Devolver natočí svůj 20minutový filmeček, v němž je mnohem víc vlastního příběhu než skutečných oznámení, protože takhle to Devolver dělá, a proto ho máme rádi. Navíc 20 minut uteče jako voda, pět trailerů na takové ploše není žádná tragédie a poselství, které video vyslalo do světa, bylo trefné.

PC Gaming Show se pokusila o něco podobného. Dokonce tu byl prakticky stejný „vtip“ s umělou inteligencí, která generuje jednotlivé hry. Ale zatímco u Devolveru to je to hlavní masíčko, tady to bylo UHO – univerzální hnědá omáčka, která je nedílnou součástí PC Gaming Show už pár let a nikdy nám moc nechutnala.

Teď byla ale vyloženě nadbytečná. Je s podivem, že někomu přijde jako dobrý nápad předělovat jednotlivé herní trailery rádoby vtipnými scénkami a zcela nesouvisejícími dialogy, které málokoho rozesmějí a nemají žádnou přidanou hodnotu.

Jejich jediným efektem bylo, že jsme s PC Gaming Show strávili úmorné 2 hodiny a 15 minut. Bez těchto zcela zbytečných sekvencí to celé mohlo být minimálně o půl hodiny kratší a my třeba o 30 % šťastnější, veselejší a energetičtější.

Upřímně to ale pořád bylo o 1 % lepší než u „konkurence“. Protože tady se člověk alespoň občas zakabonil tomu, jak strašně špatný cringe to byl, jenže u GamesRadaru šlo o cringe, kterému už se nejde ani vysmát a informační hodnota byla na bodu mrazu.

Mně je těch dabérů Petera Parkera a Mary Jane Watsonové vlastně líto, protože oni – Yuri Lowenthal a Laura Bailey – neměli k čemukoliv cokoliv říct. A nemyslím si, že je to jejich chyba. Chyběl tomu prostě nějaký scénář.

Takže jejich jediným úkolem bylo po úplně každém traileru, který pokaždé končil oznámením data a platforem, zopakovat, kdy daná věc vyjde a na čem, aby následně museli s pomocí nějakého velmi trapného oslího můstku (často narážejícího na Spider-Mana) jen říct, jaký trailer uvidíme teď. A pak znova. A znova. A znova…

Zkrátka a dobře, Microsoft se mluvení na pódiu prakticky vyhnul, Geoff měl dost soudnosti, aby to zbytečně nezdržoval. PC Gamer s GamesRadarem si zjevně řekli, že hráče ty hry stejně nezajímají, pojďme jim dát pořádnou dávku mluvících hlav, které melou prázdnou slámu a jsou v celé show absolutně zbytečné.

Tempo, tempo, tempo!

Zatímco Summer Games Fest a Xbox & Bethesda Showcase uháněly jak splašený vlak, člověk se nestíhal vzpamatovat z jednoho oznámení a už se do něj hustilo další, tak ve zbylých dvou případech zcela chyběla ta úplně nejdůležitější věc – tempo.

Ano, roli hraje i fakt, že Future Games Show a PC Gaming Show jsou menší projekty (nikoliv však délkou), které do svého programu nepřivábí ty nejočekávanější tituly (a když ano, tak jen nic neříkajícím trailerem k Frostupunku 2). Ale i indiečka dokážou nastavit slušné tempo, když je nikdo neprokládá zbytečnostmi.

Loňský Wholesome Direct byl velmi dlouhý a přeplněný indie hrami, ale já si ho skvěle užil. Tady prostě to tempo neskutečně vázlo a nepomáhalo tomu ani to, že někteří vývojáři dostali až příliš prostoru pro své vlastní vyjádření.

Proč se mám na prezentaci světových rozměrů v živém přenosu koukat na to, jak nějaký vývojář z dalekého severu hladí kamení a mech? Proboha proč? Navíc ve hře, která je teprve ve své alfa verzi a také podle toho vypadá? To zcela nehezké prostředí, kterému logicky chyběly detaily, mě jako mělo nějak nalákat na hru zvanou Pax Dei?

A co ten týpek ve spandexu s jídelním boxem na zádech, který se rozhodl si při prezentaci své – pravda, zajímavě vypadající – hry Parcel Corps holit nohy? Vážně to někomu přijde vtipné a vhodné na takovou prezentaci? Tohle si nechte na vývojářské deníčky, protože tady nám máte vzít dech úderným trailerem!

Bohužel na tempu ubíraly i hry, které nevymýšlely žádné kraviny, poskytly nám bez keců trailer a nesrčelo z nich, že jsou ve velmi rané fázi vývoje. Jenže byly až moc… obyčejné. Letos jsem víc než kdy jindy pociťoval, že některým tvůrcům docházejí nápady a dělají další hru typu akční plošinovka a další hru typu budovatelská strategie bez jakéhokoliv zajímavého twistu, který by mi dal důvod zajímat se o tuhle jejich hru po všech předchozích ze stejného pytle.

Poučte se, prosím, od profíků

Ale to už je jen taková malá výtka na závěr. Hlavní problémy jsou dva – příliš mnoho naprosto zbytečného povídání plného cringe a s tím související narušení tempa, které je při touze odhalit světu během jedné až dvou hodin 50 her naprosto klíčové.

PC Gamer se teď sice může bít do prsou, že se mu podařilo udělat obrovskou prezentaci a GamesRadaru nikdo neupře, že na ploše 80 minut ukázal 50 her, ale kolik si jich reálně pamatujete? Kolik vám utkví v paměti natolik, že si je skutečně zahrajete?

Vychází mi z toho servis, který není dobrý ani pro diváky, ani pro vývojáře. Diváci těchto streamů trpěli. Bylo jim trapně, padala na ně únava (a ne, nelze to svést jen na noční hodiny), už chtěli, ať to skončí, ale nemohli si dovolit odejít, protože co kdyby se tam opravdu ukázalo to Kingdom Come 2…

A vývojáři? Ti zapadli a o jejich hrách se teď neví o nic víc než před oznámením. Během těchto dvou streamů jsme viděli vyšší desítky her a já jich s jistotou vyjmenuju tak 5 až 10, dál už budu hodně tápat.

Zkrátka a dobře, vysoké množství titulů a co největší délka nastavovaná pekelným, umělým způsobem nejsou cesta, jak tyto prezentace dělat ku spokojenosti diváků a vývojářů. Summer Games Fest a Xbox & Bethesda Showcase toho ukázaly míň, měly vysokou kadenci trailerů, nestihly nás nudit, nezdržovaly nás zbytečnostmi, vážily si našeho času a jasně nám ukázaly, jak se to má dělat. Kéž by si z toho do příště GamesRadar s PC Gamerem něco odnesli a nesnažili se předhánět v tom, kdo to udělá hůř…