Recenze

Saints Row: Gat Out of Hell - recenze

„V muzikálovém čísle z Saints Row: Gat Out of Hell vám zazpívá sám Satan“ hlásily novinkové titulky před vydáním hry a hráči byli i tentokrát v šoku. Ačkoliv je tradicí série sypat ze sebe šílenosti v takové míře, že by bohatě vystačily na stovky jiných her, pějící Satan v ní zatím ještě chyběl. Bohužel v ní mnohem více chyběly podstatné změny, na které se autoři i tentokrát vykašlali.

Painkiller: Hell & Damnation - recenze

V Nordic Games měli plán: oprášit Painkillera z roku 2004. Chtěli upravit grafiku a přivézt zpět klasický kompetitivní multiplayer - jen vy, zbraň a nepřátelé. Aby rozhodoval um a ne délka hraní. Rozhodně to byl, alespoň na papíře, chvályhodný pokus o záchranu kdysi tak populární, dnes však skomírající hry a značky. Bohužel, vždycky neplatí, že za pokus člověk nic nedá. Co fungovalo před osmi lety, to nemusí automaticky fungovat i dnes a níže se tedy dočtete, proč byste do nového Painkillera NEMĚLI investovat nejen peníze, ale ani svůj čas.

Heaven and Hell - recenze

Kdo z hráčů strategických her se nechtěl někdy alespoň na chvíli stát neomezeným vládcem nad všemi svými poddanými? Takové přání si můžete naplnit v této real-time strategii coby představitel Boha nebo pána pekel.

Neighbours From Hell - recenze

Pokud se chystáte vyřídit si se svými sousedy nějaké účty, tato neobvyklá a zábavná hra založená na principu televizní reality show by pro vás mohla být docela dobrým návodem, jak na to.

99 Levels to Hell - recenze

Zbraně, bonusy, magie, vtipné pastičky a monstra. Spousta monster. Tak tohle mě čeká v 99 Levels to Hell na doslovné cestě do pekla. Promnu knír, narazím si do čela středostavovský cylindr a nasucho polknu. Vím, že devětadevadesát pokusů šíleného architekta smrti se na jeden pokus přežít nedá.

Neighbours From Hell 2 - recenze

Zapomeňte na trochu stereotypní příbytek z jedničky, protože tentokrát budete svého souseda vytáčet k nepříčetnosti a vymýšlet na něj různé nástrahy a schválnosti během dovolené v Číně, Indii nebo Mexiku.

Painkiller: Battle out of Hell - recenze

Sirotčinec uprostřed bažin s umučenými bytostmi, zdánlivě opuštěný lunapark s klauny a horskou dráhou nebo Mrtvé město s mechanickým velepavoukem. To vše navštívíte v datadisku Battle out of Hell pro Painkillera.

Brothers in Arms Hell Highway - exkluzivní recenze

Největší výsadková operace v dějinách a poslední velké vítězství Němců na západní frontě. Do operace Market Garden vás volají „Bratři ve zbrani“. Nenechte je čekat!

Hello Neighbor - recenze

Jsou různé typy sousedů. S některými je radost si hrát a dělat jim naschvály (Neighbours from Hell), pak jsou takoví, které je radost sledovat (Můj soused zabiják), a pak je tu třetí sorta. Jsou to takoví ti uhlazení, až britští, šviháci s knírkem v malebném domku na předměstí. Jenže právě tihle mají tu nejhorší odvrácenou tvář, kterou odhalíte nešťastnou náhodou. Pak už nezbývá než jako správná ječící oběť zamířit dolů do sklepa. Ano, tohle je ten třetí typ sousedů. Těm je lepší se obloukem vyhnout hned na začátku.

Bzzzt – recenze parádní české plošinovky

Tak i u nás letos vznikla skvělá hra!

Agents of Mayhem - recenze

Elitní týmy, zachraňující svět před nepřeberným množstvím padouchů, jsou snad starší než lidstvo samo. Jenže, vymyslet novou týmovku, vytvořit dostatek zajímavých postav, zasadit je do fungujících reálií, to není žádná legrace. Není proto divu, že vycházet z jiné úspěšné série se může jevit jako skvělý nápad pro začátek. Agents of Mayhem se rozhodli odštěpit od Saints Row a vyzvat na zákulisní souboj jeden velice podobný tým.

Boiling Point - recenze české verze

Několikaměsíční zpoždění české verze akčnímu RPG Boiling Point jen prospělo, neboť již obsahuje důležitý patch, který tuto hru s podtitulem Cesta do pekel ještě zdokonalil. Co dostanete za svých 299 Kč?

RIVE - recenze

Promiňte, měli byste chvilku promluvit si o našem pánu, Ježíši Kristu? Fajn, pojďme probrat rovnou celou Svatou Trojici. Co se stříleček ze žánru shoot 'em up týče, přísahám na Xenon II, R-Type a Banshee, nebo možná spíš příbuznou 1943, v jejíž automatové verzi jsem utopil kapesného, až ani na Pedra nezbylo. S vírou je vždycky mrzení! Taky se mi nikdy nelíbila Jets'n'Guns, a pokud za nejlepší shmup všech dob považujete Raptora, lze konstatovat, že vaši rodiče selhali. Dvacetkrát otčenáš, vykoupat v Ikaruze a namísto večerníčku Jamestown. Dobrý shmup, ať už pospíchá zleva doprava nebo zdola nahoru, potřebuje švih, potřebuje styl a potřebuje člověku vymáchat ústa v bahně, kam ho srazí nejpozději druhým bossem. RIVE má tenhle seznam poctivě odfajfkovaný a pod kapotou ukrývá překvapení: není to shmup.

From Dusk Till Dawn - recenze

Stejně jako filmovou předlohu s Quentinem Tarantinem provázejí i akční hru s upíry From Dusk Till Dawn velmi rozporuplné pocity.

Doom Eternal: The Ancient Gods, Part One – recenze

Ještě pekelnější, ještě božštější

Boiling Point - recenze anglické verze

Vypravili jsme se do Jižní Ameriky, abychom v rozlehlé džungli a žijících městech pod nadvládou mafie a korupce hledali ztracenou dceru v žánrové směsi RPG, adventury a akce. Ale bohužel není všechno zlato, co se třpytí...

Painkiller: Overdose - recenze

Když začaly FPS na přelomu století taktizovatět a vážnět, postavil se Painkiller jako jeden z prvních k protestní zdi. Uchovává si jeho nekompromisní argumenty i třetí (skoro)pokračování původem z Čech?

Anomaly 2 - recenze

Města jsou v troskách. Torza kdysi monumentálních výškových budov se tyčí k nebi jako hrozící prsty, a jen těžko byste uvnitř rumiště hledali lidskou duši. Auta jsou poházená po ulicích, jako když vítr rozfouká podzimní listí. Zemi vládnou stroje pocházející z hlubin vesmíru, které o sobě dávají vědět všudy přítomnými věžkami, které ničí vše živé v okolí. Atmosféra je napjatá a působivá, stejně jako v prvním díle Anomaly: Warzone Earth. A nejenom atmosféra.

Fallout New Vegas: Honest Hearts - recenze

Národní park Zion. V reálném světě jde o fascinující místo plné symbolismu spojeného s dvěma třetinami abrahámovského duchovního světa. Obsidian Entertainment. Jedna z posledních výsep inteligentní a skutečně hravé a inovativní herní tvorby mezi středními až velkými studii. Fallout. Jedinečný herní svět, který byl v drtivé většině svých herních inkarnací tu mělčí tu hlubší studií morálky, kultury a socioekonomických struktur, aniž by se kdy uchýlil k náročnému filosofování po vzoru Planescape: Torment. Všechno dohromady. Záruka kvality? Lidé jsou líní, zvídaví a Bůh vynalezl scrollovací kolečko. Nebudeme si hrát na napínání, všichni jste už hodnocení viděli. Teď už je jen otázka, zda je to kvalita za rozumnou cenu.

Jamestown: Legend of the Lost Colony – recenze

Rok 2011 a já si u střílečky poprvé v životě postesknu: „Je to boží! Jen mě mrzí, že až tohle odehraju, už se do světa Jamestownu nikdy nedostanu. A je to taková škoda! Tolik nevyužitého materiálu; těch možných příběhů; kolik ztvárnění by se dalo na tenhle skvělý svět vymyslet!“ Jenomže stesk se musí potlačit, poněvadž stejně nikam nevede, pak sestoupit zpátky na zem a jen tiše doufat, že BioShock Infinite či Dishonored se možná… možná podaří přiblížit divokým představám, jaké se mi hlavou – v případě Jamestownu – honí.

Doom Eternal – recenze

Je půlnoc a já konečně dohrál Doom Eternal. Po téměř 30 hodinách mám oči podlité krví, rozdrcená klávesnice kliká z posledního a těším se, že konečně ulehnu do nebeského klidu. Jenže ne a ne zabrat. Tepovku odhaduju na 100+ a mysl je stále ve střehu, připravena ve zlomku vteřiny uskočit, změnit směr, vystřelit, rozdrtit démonickou lebku. Hrát nového Dooma je do značné míry intenzivní workout. Pravda, bicáky, jako má Doomguy, nikomu před monitorem nenarostou, ale frenetická akce rozpumpuje váš organismus a nedá vám spát. Doslova.

Diablo II: Lord of Destruction - rec.

Datadisk Lord of Destruction přidává do Diabla II nejen pátý herní akt a rozlišení 800x600, ale i spoustu drobných vylepšení.

Project Eden - recenze

Project Eden se vrací k myšlence Tomb Raidera, ale namísto křehké archeoložky tu máme elitní komando a namísto jeskyní tu je industriální komplex, pod jehož ocelovou skořápkou vás čeká pravé peklo.

Diablo III - recenze konzolové verze

Mít slabost pro konspirační teorie, myslel bych si, že Blizzard to svým nejvěrnějším hack’n’slash fanouškům udělal snad schválně, jen aby je znova popíchl. Když Diablo III vypustilo studio před rokem na domácí PC platformu (viz recenze PC verze), prodalo se sice během prvního dne kolem čtyř milionů kopií, ale pověsti jedné z nejúspěšnějších PC her historie předcházela pověst jedné z nejkontroverznějších. I prostý singleplayer vyžadoval neustálé připojení k internetu, „občas“ vyskočil Error 37, zmizel LAN, přibyl požadavek registrace na Battle.net, legendární předměty padaly jednou za uherský rok a v neposlední řadě tu byla rozporuplná aukční síň s reálnými penězi.

Lost Ark – recenze obřího hitu na poli MMORPG

Pro milovníky skvělých raidů

Mercenaries 2 - mega-recenze PC verze

Zinscenování převratu ve Venezuele nikdy nebylo tak zábavné. Aneb jak šílený Švéd svou zadnici pomstít musel... + JAK OTRÁVIT PC HRÁČE?

Hitman: Blood Money - mega-recenze

Je zpátky. Možná jste ho neslyšeli přicházet, ale jeho strunu na své krční tepně rozeznáte spolehlivě. 47 má svojí práci rád, ale někdo mu hází pod nohy nebezpečné klacky,čemuž se podívala na zoubek první česká recenze