S pojmenováním procesorů Intel je to těžké. Všechna ta označení „Lake“ mohou být pro nezasvěceného čtenáře matoucí, obzvlášť když k tomu připočtu odlišný vývoj u desktopové a notebookové větve. Ale všechno se dá vysvětlit, stačí to trošku zjednodušit.

Takže v kostce: Zatímco ve sféře notebooků už Intel přestoupil na vymodlený 10nm výrobní proces a novou architekturu procesorových jader, u desktopových modelů se mu to dosud nepodařilo. V noteboocích tak najdeme 10nm procesory s kódovým označením Ice Lake, zatímco v desktopu jsou posledními čipy procesory Comet Lake-S ještě na 14nm výrobním procesu. Obě řady jsou ale souhrnně označovány jako 10. generace procesorů Intel Core.

Od začátku roku se na trh nicméně začíná dostávat i další generace notebookových čipů, v pořadí jedenáctá, která nese dále vylepšená 10nm jádra. Intel ji označuje kódovým názvem Tiger Lake. V nabídce Intelu tak chvíli panoval stav, kdy notebookové čipy odstartovaly už svou 11. generaci, zatímco procesory do desktopu zůstávaly v generaci 10.

zdroj: Foto: Intel

To už je ale nyní minulost. Intel totiž představil 11. generaci procesorů do desktopu, pojmenovanou Rocket Lake-S, čímž číslování dorovnal. Jako už poněkolikáté v řadě jsme se ale nedočkali dorovnání technologií – nové čipy Rocket Lake-S jsou totiž znova postaveny na vousatém 14nm výrobním procesu.

Došlo ale k jedné zásadní změně, kvůli níž jsem vás trápil tímto obšírným úvodem. Procesory Rocket Lake-S totiž přebírají novou architekturu z notebookových 10nm jader Ice Lake. Intel tak v desktopu konečně opustil starou architekturu Skylake z roku 2015, kterou dokázal s menšími či většími úspěchy optimalizovat prakticky až do nedávné minulosti.

Nová architektura znamená výrazné navýšení IPC (instrukcí na takt), což by mohlo značně vylepšit výkon. Intel mluví údajně až o 19 % navýšení IPC. Ale je tady samozřejmě háček. Převod 10nm jader na 14nm substrát se neobejde bez kompromisů, a tím je maximální počet jader, který může nová generace nabídnout. Fyziku totiž nejde ošálit. Deset jader architektury Ice Lake, která byla navržena na 10nm proces, nelze při využití 14nm procesu vměstnat na stejnou plochu. 10nm tranzistory jsou prostě menší. Nové procesory Rocket Lake-S tak končí na 8 procesorových jádrech, což je oproti minulé desktopové generaci Comet Lake-S zhoršení (ta měla maximum 10 jader).

zdroj: Foto: Intel

Můžeme tak očekávat, že v úlohách, které jsou citlivé na počet jader, mohou nové procesory oproti těm předcházejícím zaostávat. Mohlo by to vykompenzovat vyšší IPC, které by navíc mohlo popohnat výkon v jiných scénářích, ale to se dozvíme až po nezávislých testech.

Pro zákazníka bude nicméně zásadní, že v generaci Rocket Lake-S budou mít čipy i9 stejný počet jader jako i7. Lišit se budou vyššími takty a přítomností dodatečných technologií, jako je například Thermal Velocity Boost, který dokáže frekvence ještě dále zvýšit, pokud čip operuje do určité teplotní hranice.

IPC ale není jediné vylepšení, které platforma Rocket Lake-S nabídne. Především jde o podporu PCI Express 4.0, která na rozdíl od procesorů Ryzen v desktopu Intelu chyběla. Rychlejší revize sběrnice by měla fungovat i na deskách Z490. Druhým přídavkem je možnost přetaktování pamětí i na uzamčených modelech bez K a zároveň i na nižších čipsetech, než je overclockerský „Z“. Rychlejší moduly RAM tak půjdou popohnat s levnějšími modely i7, i5 či i3, a to i na čipsetech B560 a H570.

zdroj: Foto: Intel

Vlajkovou lodí generace je model Intel Core i9-11900K s 8 jádry a 16 vlákny, taktem až 5,3 GHz jednoho vlákna a TDP 125 W. Řada i7 nabídne nejvýše osmijádro s 16 vlákny Intel Core i7-11700K s taktem až 5 GHz při stejném TPD. Ale jak víme, TDP je u Intelu údaj, který moc neodpovídá realitě, protože už dřívější generace se se svou spotřebou v zátěži dostaly klidně i na dvojnásobek.

Řada i5 nabídne dostupná šestijádra s 12 vlákny, Core i3 pak čtyřjádra s 8 vlákny. To ale není žádnou novinkou, Intel u všech procesorů Core zavedl HyperThreading již v minulé generaci.

Poskočily ale ceny. Nejvyšší model, i9-11900K, vystoupal na cenovku 539 USD, což je v přepočtu na české koruny i se započtením DPH asi 14500 Kč. Desetijádro Core i9-10900K přitom startovalo na 488 USD.

zdroj: Foto: Intel

zdroj: Foto: Intel zdroj: Foto: Intel

Lepší volbou do herních PC se tak zběžným pohledem zdají být čipy řady i7, které nabídnou stejný počet jader, jen mírně nižší takty. K řadě i7, konkrétně modelu i7-11700K, se navíc váže kuriózní situace. Některé obchody nezvládly uhlídat data prodejů a procesory vypustily na trh předčasně, prakticky ještě před oznámením. Intel Core i7-11700K se tak dal koupit v prodejní síti. Sehnat kus se povedlo například magazínu AnandTech, který se nebál uveřejnit kompletní test procesoru.

V něm redaktoři potvrdili 19% nárůst IPC ve výpočetních úlohách, což se ale překvapivě nepromítlo ve hrách. Při zátěži všech jader tak má novinka oproti předchůdci jasný náskok ve všech scénářích, nicméně ve hrách už to jednoznačné není, a dočkali jsme se dokonce i výkonnostní regrese. To vše při brutální spotřebě, která se dokáže dostat až na 290 W, a vysokých provozních teplotách.

Je ale třeba jedním dechem dodat, že výsledky jsou předběžné, pravděpodobně bez finálního BIOSu a bez updatu firmware desek. Dokud je neporovnáme s recenzemi po pádu embarga, nemůžeme si být závěry jisti. Stát by se tak mělo 30. března, kdy se nové procesory rovněž objeví na pultech obchodů.