Jak se hraje s adaptivním osvětlením Phillips Hue?
zdroj: Foto: Phillips

Jak se hraje s adaptivním osvětlením Phillips Hue?

28. 1. 2024 15:00 | Hardware | autor: Pavel Makal |

RGB osvětlení není pro hráče ničím novým. Svítí myši, podložky pro ně, klávesnice, reproduktory, stoly a případně komponenty nebo celé kastle počítačů. Samozřejmě si tahle libůstka, jako ostatně cokoli jiného, našla své nadšené zastánce i zanícené odpůrce, kteří celým tím barevným cirkusem opovrhují.

Já osobně mám všechny tyhle technické hračky rád a jakkoli jsem kdykoli ochoten přiznat, že je to zbytečná pitomost, působí mi dětinskou radost, když se třeba moje klávesnice postupně rozsvěcí při loadingu Baldur’s Gate III. Nebo když rudě žhne při hraní Diabla IV, přičemž ještě signalizuje použitelné aktivní klávesy. Pokud podobné blbiny šmahem odsuzujete, rovnou můžete přestat číst dál, protože tenhle článek zcela určitě nebude pro vás. Svítící klávesnice a další maličkosti jsou totiž jen špičkou ledovce.

Pokud totiž domácí světelné show propadnete, dost možná vám brzy zářící tlačítka a pulzující okraje reproduktorů přestanou stačit. A v tu chvíli přichází na řadu nákladný, ale notně působivý upgrade – adaptivní osvětlení.

Hue zdroj: Vlastní foto autora

Technologie Ambilight není taktéž žádnou novinkou. Ostatně společnost Philips letos slaví 20 let od chvíle, kdy ji do svých televizí vložila poprvé. Laicky řečeno jde o to, že obrazovky mají na zadní straně světelné diody, které na zeď promítají světlo na základě barev na okrajích scény. Tím jednak pocitově rozšiřují pole záběru a jednak prohlubují atmosféru při sledování filmů nebo hraní her. Jenže co když nemáte televizi od Philipsu, ani neplánujete její pořízení, protože vám více vyhovují modely jiných značek? Samozřejmě existuje řešení.

Řadu osvětlení Philips Hue asi není třeba blíže představovat, zahrnuje obrovské množství různých chytrých žárovek, LED pásků, vnitřních i venkovních svítidel, lampiček a podobně. Díky veskrze snadnému systému můžete její součásti zapojit do své chytré domácnosti, nastavit si různé scény, stmívání, barevné profily, spojení s hudbou a kdesi cosi. V tomto článku se ale budu věnovat především produktům pro hráče, a to jak na PC, tak na konzolích.

Na počítačích bez zádrhelů

Nejprve se zaměřím na varianty pro PC, kde je celkové fungování výrazně přímočařejší, jednodušší a hlavně zcela bezproblémové. Pro testování jsem měl k dispozici nejdříve Hue Play Gradient Light Tube, tedy světelnou trubici se třemi světelnými zónami. Toto zařízení je primárně určeno jako doplněk k LED páskům, které pokrývají boky a vrchní stěnu obrazovky, a má být umístěno na spodní straně televize nebo monitoru, aby „uzavíralo okruh“. Výhodou je bytelné zpracování kovového šasi, ve kterém je umístěna samotná světelná LED trubice. S tou je navíc možno otáčet, a tak si ji můžete libovolně nasměrovat. Na koncích trubice je pak systém na přivrtání ke zdi, který ale může stejně dobře sloužit jako nožičky, a tak si Light Tube (vyráběnou ve dvou velikostech) můžete klidně postavit na televizní stolek nebo pracovní stůl.

Hue zdroj: Vlastní foto autora

Pro fungování adaptivního osvětlení na PC potřebujete zařízení Hue Bridge, které funguje jako základní komunikační uzel, schopný synchronizovat víc než padesát různých součástí chytré domácnosti od Phillipsu. Spárování se světly probíhá automaticky po stisknutí jednoho tlačítka, následně už jen stačí do PC stáhnout aplikaci Hue Sync, přes kterou budete osvětlení ovládat.

Její menu je jednoduché, velmi intuitivní a nabízí čtveřici režimů. Tím prvním jsou Scény, kdy světla nereagují na dění na obrazovce, ale můžete si zde zvolit z předpřipravených barevných profilů pro ambientní osvětlení místnosti. Režim Hudba nechá světla reagovat na hudbu přehrávanou ze zvoleného zvukového výstupu a dvojice režimů Hry a Video pak nechávají světla v reálném čase odrážet dění na obrazovce. U každého režimu si ještě můžete vybrat intenzitu svícení od velmi jemného až po extrémně výrazné. 

Snadno a rychle

Potěšilo mě, že Philips myslí i na uživatele setupů s více monitory, a tak si v nastavení můžete zvolit, na kterou obrazovku bude Hue reagovat, případně může na obě. Má herně-pracovní stanice vypadá tak, že v úrovni očí mám ultraširoký monitor, pod kterým stojí zmíněná Light Tube, a nad ním je klasický 32’’ 4K monitor vybavený LED páskem Hue Play Gradient PC Lightstrip. Pokud ale v aplikaci nastavím, že chci snímání pouze z jednoho monitoru, přizpůsobí se této volbě obě světla a díky svému rozložení efektivně (a efektně) pokryjí celou zeď.

Ocenil jsem, že samotná instalace LED pásku na zadní stranu monitoru je velmi jednoduchá a hlavně působí spolehlivě a trvanlivě. V minulosti jsem podobné pásky (ovšem bez gradientu a schopnosti adaptivního svícení) od Hue využíval také, ty se ovšem na zvolený povrch lepily úzkými proužky oboustrané lepenky. Protože je Gradient PC Lightstrip poměrně tlustou světelnou tubou, lepí se na zadní stranu monitoru několik plastových držáků, do kterých následně pásek pevně uchytíte. V rámci PC navíc nemusíte řešit žádná kabelová připojení, celé zařízení si vystačí jen s napájením a s počítačem komunikuje bezdrátově skrz Bridge na stejné Wi-Fi síti.

Hue zdroj: Vlastní foto autora

Navzdory tomu jsem za celou dobu využívání nenarazil na jediný problém se synchronizací nebo na jakoukoli latenci. Světla reagují na změny scén zcela přirozeně a okamžitě, největší výhodou je ale absolutní “blbuvzdornost” celého systému, který je v podstatě ihned „z krabice“ připraven k fungování a nepotřebuje složité nastavování.

Dostáváme se ale konečně k vůbec nejdůležitější otázce, a sice – má ambientní osvětlení skutečně výrazný efekt na herní zážitek? Odpověď samozřejmě není jednoznačná. Tak předně: Efekty se liší hru od hry. Samozřejmě nejlepší výsledky nabízejí ty s výraznou barevnou paletou. Jedním z mých prvních zážitků při testování byl bar ze Street Kid úvodu pro Cyberpunk 2077, kde celý systém funguje naprosto fenomenálně.

Z potemnělé chodby totiž vstupujete do neony ozářeného lokálu a ambientní osvětlení skvěle simuluje oslňující přechod a veškeré barevné reklamní poutače. Úplně stejně dobře naopak funguje návrat do temných koutů, kde zeď za vaší obrazovkou naopak chytne lehce namodralý tón. Podobně efektní bylo třeba závodění v The Crew: Motorfest. Ovšem moment, který mi celou tuhle hračku dokonale „prodal“ proběhl v loňském remaku Dead Space. Krátce po začátku, když se na scéně objeví první odporný necromorph, totiž dojde ke spuštění alarmu a ze stropu vyjede točící se oranžový majáček. Adaptivní osvětlení okamžitě přesně zaregistrovalo polohu světelného kuželu a v reálném čase simulovalo jeho točivý pohyb. Tohle byl zážitek, který mi okamžitě připomněl první zkušenost s možnostmi ovladače DualSense.

zdroj: vlastní

V řadě her, které nemají natolik výrazné barvy nebo světelné efekty, je osvětlení spíše jemným doplňkem. Příkladem může být třeba Robocop: Rogue City, který se často odehrává ve tmě, ale světla se rozzáří s výbuchy, případně se vám na určité straně spustí oranžová plápolající záře, když projdete kolem hořícího sudu na ulici. Lesní pasáže Alana Wakea vám pokryjí zeď jemnou zelenou, nebo naopak opět sytou oranžovou při zdejších nádherných západech slunce. Far Cry 6, Saints Row nebo třeba Assassin’s Creed Mirage oplývají velmi příjemnou modrou oblohou, na vrchu obrazovky a zelenými nebo žlutými barvami na okrajích a vespod.

Záleží tedy jen na vás, jestli je pro vás podobné ozvláštnění herního prostoru lákavé, nebo ne. Hlavní dobrou zprávou je, že z technického hlediska vše funguje zcela bez problémů a hlavně dle očekávání, která nemalá investice logicky vzbuzuje. Hue navíc například nabízí barevnou synchronizaci s periferiemi od Razeru, takže pokud chcete, aby vaše klávesnice a další zařízení reflektovaly dění na obrazovce, stačí v aplikaci Synapse povolit plugin of Phillipsu.

Konzolisté mají problém

Ve druhé části testování jsem se zaměřil na konzolové hraní na televizi, kterou jsem opatřil páskem Hue Play Gradient Lightstrip. Jeho instalace je stejná jako v případě monitoru a v nabídce je několik variant délky v závislosti na úhlopříčce vaší televize. I pro televizní variantu potřebujete zařízení Hue Bridge, kromě něj je tu ale ještě další nákladná nutnost v podobě Hue Sync Box, tedy krabičky, do které připojíte všechny vstupy, počínaje konzolemi a konče třeba Apple TV. Skrz ni pak pošlete signál do televize. Právě Sync Box je ale velkým kamenem úrazu, tedy hlavně pro ty z vás, kteří už mají televizi se 120Hz panelem a chtějí naplno využívat možnosti současných konzolí. 

Problém tkví v tom, že Sync Box pořád ještě využívá standard HDMI 2.0, což v praxi znamená, že skrz něj neprotlačíte signál pro hraní ve 4K a 120 Hz. V případě, že budete chtít využívat VRR a různé high framerate režimy, které moderní konzole nabízejí, budete se muset spokojit s rozlišením 1440p. Pokud máte stále panel, který zvládá maximálně 60 FPS, nemusí vás tato skutečnost zajímat, přesto ji považuji za extrémní chybu na straně výrobce, zejména s ohledem na „technologickou trvanlivost“. Philips slibuje, že snad v letošním roce vydá aktualizovanou verzi, která by tento nešvar měla vyřešit a nabídnout tedy i podporu 8K obrazu a vyššího snímkování ve 4K, prozatím je ale dostupná jen zastaralá varianta.

Do Sync Boxu zapojíte až 4 zařízení, které spolu následně sdílejí jeden HDMI vstup v televizi. Na pohodlné využívání je tedy třeba stáhnout si mobilní aplikaci, skrz kterou můžete signály jednotlivých zařízení přepínat a zapínat synchronizaci se světlem, případně lze přepínat přímo tlačítkem na Sync Boxu.

zdroj: vlastní

Protože jsem se odmítal smířit s tím, že nebudu moci PlayStation 5 a Xbox využívat se Sync Boxem naplno, po chvíli pátrání po internetu jsem nalezl řešení v podobě zakoupení aktivního HDMI 2.1 splitteru s vlastním napájením, skrz který se dá problém obejít. Bohužel ale tohle řešení nepřichází v úvahu ve chvíli, kdy chcete mít do televize zapojených více zařízení, jako jsou konzole nebo třeba zmíněná Apple TV. Navíc i v momentě, kdy jsem tedy splitter využil jen pro test funkčnosti s PlayStation 5, docházelo k výrazným problémům se zvukem, které se mi žádným způsobem nepodařilo uspokojivě vyřešit. V praxi tedy platí, že pokud chcete Hue využívat s konzolemi bez omezení, nezbývá než počkat na novou verzi Sync Boxu.

Jinak ale i na televizi vše funguje zcela bez problémů a Sync Box si poradil se všemi typy zařízení, které jsem do něj připojil. Je třeba mít na paměti, že systém funguje skutečně jen se ze zdroji obrazu, které procházejí přes Sync Box, a tak například zrcadlení z telefonu nebo přehrávání videí z USB flashdisku s adaptivním světlem pracovat nebude.

Hue zdroj: Vlastní foto autora

Samozřejmostí je, že všechny zmíněné kusy osvětlení fungují i jako samostatná nebo sdružená svítidla. Můžete je tedy využít i na prosté ambientní barevné osvětlení místnosti, vytvořit různé barevné scény a k jejich zapínání a ovládání použít hlasové pokyny přes asistenty, jako je Amazon Alexa nebo třeba Siri od Apple. 

Skvělé, i když drahé

Celkový dojem z užívání je velmi pozitivní, pokud pominu zmíněné nedostatky Sync Boxu. Adaptivní osvětlení Hue je skvěle a jednoduše řešené a velmi snadno jej může používat sebeméně technicky zdatný uživatel. Sám si vliv na zážitek z konzumovaného obsahu užívám a na PC bez něj už nehraju. Plně si ale uvědomuji, že se jedná spíš o poměrně raritní nadstavbu pro omezené publikum. Z velké části i s přihlédnutím k ceně řešení. Zatímco adaptivní LED pásek k PC v balení s Hue Bridge vyjde na něco přes 5000 korun, v případě zájmu o TV řešení musíte ještě započítat cenu Sync Boxu, který sám o sobě stojí přes 6 a půl tisíce. Tato cenová hladina posouvá osvětlení Hue do kategorie technických hraček pro fajnšmekry.

Na trhu se už samozřejmě objevila celá řada variant často s příznivější cenovkou. Například řešení od Govee, které ovšem například nenabízí podporu Apple Homekit a ani její pásky nepůsobí tak robustním dojmem, který nabízí Hue. Tyto produkty se mi ale zatím nedostaly do rukou, nemohu tedy jejich kvalitu posoudit.

Adaptivní osvětlení je zkrátka dalším způsobem, jak si ozvláštnit nejen samotné hraní, ale třeba i design svého herního koutku. Rozhodně není pro každého a jeho implementace může být nákladná. Řešení od Phillips Hue ale za investované peníze dodává výsledky, které přesně naplňují očekávání. Zapojení je jednoduché, doprovodné aplikace intuitivní a samotné fungování zcela bezproblémové. Zájemcům jen poradím, ať s pořízením Sync Boxu ještě nějaký čas počkají.

Nejnovější články