Dokonce i samotné zasazení je patřičně podivné. Nastává totiž konec všeho, vesmír se hroutí, a poslední výspou života jsou podivná stvoření známá jako Exoformy. Jde o hodně vzdálené příbuzné spojení člověka a stroje, kteří nyní vesele očekávají svou destrukci ve vesmírné aréně, kde po sobě pro zábavu střílejí lasery. Protože proč ne.
Háček je v tom, že se tihle tvorové umí proměňovat. Začínají jako jediná malá kostička, co by nebyla schopná zabít ani Seana Beana, ale postupně požírají tzv. Hmotu, díky níž se vyvíjejí ve stále silnější podoby. Finální verze, Omega, je pak neskutečně ničivý obr, jehož laser je schopný během chviličky proměnit v prach cokoli, co mu stojí v cestě.
zdroj: Archiv
Podob je celkem sedm, a u každé z nich najdete jak přednosti, tak slabiny. Trochu to tak připomíná například mód Arsenal (respektive Gun Game) v sérii Counter-Strike, až na to, že zde své nepřátele kvůli novým zbraním/podobám nutně nemusíte zabíjet. Místo toho je klidně možné běhat po úrovni a sbírat opuštěné kousky Hmoty, přestože pokud chcete, pochopitelně je můžete vysát i z roztříštěných těl svých soků.
Jedno kolo by mělo zabrat přibližně 10 minut hraní, a bude to pořádně rychlé, zběsilé hraní. Ze záběrů se mi kombinace rychlosti a jednobarevného prostředí (nemluvě o zvláštních kostičkovaných nepřátelích) zdá poněkud nepřehledná, ale tyhle věci nikdy nelze adekvátně posoudit z pouhého videa. Lepší bude si to za týden osobně vyzkoušet a zjistit, jestli se tvůrcům z Reflections změna stylu vyplatila.
