Náhle se objevily tři subjekty, jejichž vztahy se změnily – herní firmy, zástupci zbraňového průmyslu a lobby a „veřejnost“, což v tomto případě představuje více či méně upřímné otázky, co je ještě akceptovatelné v rámci propagace zbraní. Kritika „veřejnosti“ se zaměřila jak na spolky výrobců zbraní v čele s National Rifle Association, tak i na celkovou propagaci zbraní, k čemuž hry neoddiskutovatelně patřily a ochotně některé produkty prezentovaly i se značkou na loadovacích obrazovkách a jinde.

Jenže v rámci změněné atmosféry ve Spojených státech se náhle část zástupců zbrojních výrobců pokusila odvést pozornost jinam a přímo z NRA jste mohli slyšet slova o tom, že za masakry nemohou zbraně, ale hry. Samozřejmě v rámci velmi přecitlivělé reakce se „veřejnost“ včetně mnoha hráčů obrátila na výrobce her, zda je fér takto propagovat zbraně, což vedlo z zlikvidování jakéhokoliv propojení s reálnými zbraněmi a výrobci v rámci propagace na stránkách Medal of Honor: Warfighter.

Jak se zdá, Electronic Arts se rozhodli, že se oddělí od negativní publicity v oblasti zbraňového průmyslu a zároveň možná se i tak trochu odplatí za kudlu v zádech od NRA a dalších, kteří hledali vinu primárně ve hrách. Nadále už totiž nebude platit za licencování značek a zbraní ve svých hrách. Což ale neznamená, že v nich najdete vymyšlené zbraně. EA jen prostě nebude platit a bude je využívat v rámci svobodného marketingu, který umožňuje, aby ve hře třeba byla plechovka Coca Coly bez toho, aby bylo nutné značku licencovat. Frank Gibeau to přirovnává k situaci, kdy spisovatel, který použije v knize slovo Colt jej také nemusí licencovat. Prostě to patří k pokročilé formě vyprávění, jehož autenticita takovéto implementování reálných značek dovoluje.

Půjde samozřejmě o velký test americké legislativy a je otázka, zda se zbrojní firmy budou soudit a nebo ne. Prozatím se tak nikdy v historii nestalo a „účast“ zbraní ve hrách může být vnímána jako reklama. Na druhou stranu může jít o reklamu nechtěnou, která v současné době, která je na zbrojní témata v USA citlivá, může být až kontraproduktivní. Právníci nejsou zajedno. Poměrně absurdní, ale asi akceptovatelný argument proti tomuto kroku přednesl profesor Brad J. Bushman: „Může jít o propojení násilného a agresivního chování s danou značkou“, což by se prý nemuselo firmě líbit. Jako kdyby tu zbraně byly od toho, aby se po nich procházela koťátka... Jenže výrobci zbraní asi nebudou chtít obecně být spojováni s virtuální násilnou činností, které se účastní i děti – rozhodně ne po Newtonu.

Bude nesmírně zajímavé sledovat vývoj celé kauzy, protože se týká nejen veřejného mínění ve Spojených státech a jeho vlivu na byznys, ale také nakousne otázku nutnosti licencování takřka všeho v kontextu prostého vyprávění. EA mimochodem momentálně řeší u soudu podobný problémy – soudí se s Bell Helicopter ohledně použití jejich vrtulníku v Battlefieldu, který je dle firmy využit nad rámec kolonky „fair use“. Mimochodem, Activision odmítl komentovat, jak to bude s licencováním zbraní v Call of Duty. A samozřejmě je třeba uvažovat ve dvou rovinách – právní a morální, které ne vždy musí být v souladu.

zdroj: tisková zpráva