"Jestli jsem u prvního Press Startu pochyboval o úspěšnosti, tak návštěvnost druhého dílu mě přesvědčila o tom, že Press Start skutečně není okrajovou záležitostí. Mezi těmi dvěma stovkami návštěvníků byli zastoupeni autoři her, hráči, ale početnou část tvořili i návštěvníci, kteří aktivně nehrají a chtějí se o nich dozvědět něco víc," potvrdil náš dojem Pavel Dobrovský. "Press Start už není kojencem, je to takový sedmiletý harant, který o sobě ví a začíná se učit - v našem případě od návštěvníků. Příští tedy bude opět dospělejší. Jaký bude jeho obsah, zatím nemůžu ani naznačovat. Rozhodně ale bude dřív, než za tři čtvrtě roku," dodává Pavel Dobrovský

Na to konto si troufneme říci, že až nyní napodruhé se nastíněný záměr, seznamovat s hrami nehráče a pobavit hráče, podařilo v hmatatelné míře realizovat, zejména prostřednictvím přednášky filmového teoretika Zdeňka Blahy o tom, jak se postupy známé z first person stříleček projevují a objevují ve filmech a nejenom v těch moderních. Právě akční hry z pohledu první osoby byly ostatně hlavním tématem Press Start Vol. 2. a hned na rozjezd se je jal všem přítomným přiblížit Honza Modrák, bývalý šéfredaktor Score a neúnavný bloger o všem herním i neherním. Ještě předtím se však na plátně Bio Oko rozjelo intro, které si můžete pustit také (po rozkliku), abyste nabrali alespoň vůni atmosféry, která panovala mezi návštěvníky.

Historie FPSek

Shrnout žánr s tak bohatou a barvitou historií i přítomností, jakým střílečky určitě jsou, je během několika desítek minut nemožné. Petr Ticháček se o do toho loni v létě pokusil opravdu svědomitě a uspěl, i když z toho jako vedlejší produkt vyšla vynikající a přesná skripta pro možný vysokoškolský obor, jak trefně naznačil Miloš Bohoněk ve svém článku. Honza Modrák to tedy v zájmu časové únosnosti vzal trošku více letem světem a díky tomu, že má všechny zajímavé kapitoly vývoje stříleček, včetně řady vtipných historek s tím spojených, evidentně v malíku, podařilo se mu předestřít FPSky ve srozumitelné a vtipné formě i těm návštěvníkům, kteří se s tímto žánrem skutečně přišli seznámit a dozvědět se, proč patřily k nejoblíbenějším a nejprodávanějším před 20 lety a dnes také.

To, že došlo k posunu a přesnějšímu zacílení formy, není náhoda, ale je to záměr tvůrců, kteří se s každým dílem něco nového dozvědí: "Začínám si uvědomovat, jaké publikum na náš komponovaný večer chodí. Press Start zraje. Jako víno. Letošní ročník bude dobrý ročník (doufám, že stihneme ještě jeden díl). Rozhodně to bude pozdní sběr." potvrzuje naši domněnku Bohdan Heblík

Nostalgické vzdechy motivované vlastní zkušeností a vzpomínkami se z publika zahaleného ve tmě ozývalo půl napůl s překvapivými projevy zjištění nového, což byl jasný důkaz toho, že si na své přišly všechny složky přihlížejícího publika. Sem tam se samozřejmě na nějakou tu významnou hru zapomnělo, ale zmínit to nejpodstatnější bez vynechání her, které jsou sice známé, populární a možná i kultovní, ale na rozvoj žánru zas tak zásadní vliv neměly, prostě není možné. Nejpoutavější tak byla první polovina přednášky, která se věnovala id Softu a jejich hrám, zejména Doomovi a nesmazatelnému významu pro celý herní průmysl. Poslední třetina přednášky už byla poněkud stručná na vyprávění a zajímavosti a představovala spíše průlet tím, co by opravdu mělo být zmíněno. Mohlo to tedy vzbudit dojem, že od jisté doby už se střílečky soustředí jen na lepší grafiku, což samozřejmě není až tak úplně pravda.

zdroj: tisková zpráva

A nás v té chvíli napadlo, že bychom si vlastně dokázali představit Press Start ještě více zacílený na vybraný žánr respektive jeho prezentaci, takže by měla celá akce podobu jedné velké přednášky, třeba právě o historii a současnosti. V jejím rámci by se vybraní odborníci a vývojáři střídali v prezentaci té či oné kapitoly a prokládaly to tematicky vybranými ukázkami připomínající ty opravdu nejvýznamnější kapitoly, ze kterých by se dalo navíc odbíhat k rozhovorům a předtočeným vsuvkám. Kdo ví, třeba se k této formě pořadatelé dopracují, možná ale dojdou k něčemu jinému: "Press Start zraje, a jestliže již není kojencem, začne dříve nebo později reflektovat své okolí. A to mě na tom stále baví." vysvětluje Bohdan Heblík a zároveň dokládá, že Press Start je živá věc, která se vyvíjí a s každým dalším dílem i trošku mění.

Všechny tyhle myšlenky však zatípl potlesk publika, které krom jiného dostalo několik tipů na zajímavé publikace, pokud by se chtěli o first person střílečkách dozvědět víc. A spoustě přítomných se určitě v hlavě uhnízdil plán, že si tu nebo onu klasiku musí zase znovu nainstalovat a připomenout si atmosféru, příběh či jen tu zábavu při hraní s více kamarády po síti.

Určitě k tomu přispělo i jedno výrazné vylepšení oproti prvnímu Press Startu – interaktivita. Honza, stejně jako Zdeněk Blaha o nějakou tu půlhodinu později, mohl svůj přednes opřít o videa či ukázky z her a filmů, což jednak oživilo přednášky a zbavilo je to jistého školního nádechu, ale hlavně to umožnilo v praxi ukázat, proč byla ta či ona hra a její herní mechanismus, důležitá. Ostatně, právě možnost pouštět k povídání ukázky byla jedna z nejčastějších připomínek návštěvníků prvního Press Startu a klukům patří uznání za to, že naslouchali a dokázali tento prvek do celého konceptu zařadit.

zdroj: tisková zpráva

Rozhovor s vojákem

Dvojici přednáškových bloků minule rozdělila kouzelná ukázka z chystané české adventure Botanicula, které se podařilo publikum osvěžit a naladit na následující rozhovor. Tento úkol bohužel desetiminutové video z Arma 3 nesplnilo, přestože některé fragmenty z videa byly rozhodně na pohled úchvatné a zajímavé. Kdyby se z toho sestříhaly tři minutky, což by eliminovalo výplňové momentky, byl by výsledek mnohem lepší. Leckdo si alespoň skočil na pivko nebo WC a stihl se osvěžit před nášupem informací o tom, jak se velká hra typu Arma 3 vlastně dělá, které v rozhovoru předestřel designér Martin Vaňo.

Zatímco Honza v předchozím bloku ukazoval, jak vypadají špičkové hry a jejich prvky, Martin částečně přiblížil některé prvky procesu, který za tvorbou potenciálně nesmrtelné a zábavné hry stojí. A jestliže hráči a novináři v publiku o tomto procesu leccos vědí nebo si jej dokáží představit, nehráčům lačnícím po informacím možná rozhovor s Martinem Vaňem otevřel v mnohém oči – tvořit něco, co má bavit spoustu lidí je setsakra složitý proces a zaplaťpánbůh, že ještě v ČR nevymizeli vývojáři a vývojářská studia, která se toho nebojí a investují do tohoto nejistého podniku svůj čas, peníze i schopnosti. Právě tento způsob představování her je pro splnění záměru pořadatelů, což jest prezentovat hry nehráčům, ale zároveň uspokojit i hráče, zdá se velmi vhodný. Oba tábory návštěvníků si přijdou na své, i když každý jinak.

zdroj: tisková zpráva

Herní filmy

Přednáška filmového teoretika Zdeňka Blahy na informační přístupnost rozhovoru s Martinem Vaněm navázala a ze všech tří bloků zdaleka nejlépe načrtla nejenom stále hmatatelnější propojení her a filmu (ostatně, obě jsou to vizuální média), ale též paradoxně představila skvěle i hry samotné, tedy konkrétně FPSky. Jak? Demonstrací herních prvků prostřednictvím filmů. Možná to nebyl původní záměr, ale na publikum to, zdálo se, fungovalo skvěle. A nejde jen o to, že se ve filmové adaptaci hry Doom objevují záběry z prvního pohledu, ve kterých hrdina zachází se zbraní úplně stejně, jako hrdinové ve hrách. Zajímavá byla ukázka starých černobílých detektivek z Hollywoodu, které first person pohled používaly už před 60 a více lety, potažmo použití klasické videoherní struktury vyprávění ve filmu Lola běží o život. Kdo tedy ovlivňuje koho? Vývojáři her filmaře, nebo naopak?

Tato a další otázky určitě nejednomu divákovi vyvstala v hlavě a zasloužila by si odpověď, která během Press Startu nepadla. Přednáška však poskytla námět k zamyšlení, soukromému studiu či dalším přednáškám na toto téma. Zatím ještě nevíme, o čem bude třetí Press Start (co třeba RPG?), který po úspěchu dvojky snad určitě přijde. Pokud by se mohlo hlasovat o tom, co by v něm jistě nemělo chybět, zvedali bychom všechny ruce i nohy za to, aby se dále rozvíjelo téma vzájemného vztahu her a filmů, které patří k nejdiskutovanějším a často se otevřeně řeší i mimo pódium Bio Oko. A to bez ohledu na zvolený žánr.

Jak je psáno v úvodu – úspěch Press Startu se nedá měřit tím, že o tom napíšeme. Měří se počtem spokojených návštěvníků, kterých přišlo (subjektivní pozorování) více než na první Press Start. Mnozí z nich se po skončení akce usadili na baru a debatovali o tom, co právě viděli i slyšeli a debaty to byly často vzrušené. Pokud bylo cílem akce podnítit zájem o tématiku, myslíme si, že se povedl a nejsme v tom sami:

"Z mého hlediska jsou nejlepší dvě věci: když atmosféra v sále není sterilní a návštěvníci se baví, a když se po ukončení akce stojí na baru. To druhé kvůli pozorování, jak se lidé, kteří se do té doby neznali, spontánně začínají bavit o svých herních zkušenostech a diskutují o obsahu jednotlivých bloků mezi sebou i s přednášejícími. Vzniká tam vlastně živá sociální síť. A to je jedna z nejlepších věcí ohledně Press Start - lidé po ukončení neodchází domů, jako když jdou z kina, ale zcela přirozeně pokračují v tématu večera a rozšiřují tak Press Start o neoficiální čtvrtý blok," potvrzuje Pavel Dobrovský náš dojem, že s rozsvícením světel v sále kina Oko Press Start nekončí, ale de facto z jistého úhlu pohledu začíná.

Zároveň je význam živé "debatní části" pro tvůrce jedním z důvodů, proč zatím neplánují živý přenos: "Závěrečné diskuse na baru kina Oko jsou nedílnou součástí akce. Ve čtvrtek jsem si potvrdil, že je to zcela regulérní samostatný čtvrtý blok Press Start. Proto nevysíláme živý přenos, proto nenahráváme jednotlivé bloky." vysvětluje Bohdan.

Jsme tedy zvědaví, s čím Pavel s Bohdanem přijdou příště a kam koncept Press Startu posunou. Možností mají spoustu a forma, jakou to dělají, se také nezdá být uzavřená. Pokud jste tedy na Press Startu byli a rádi byste autorům sdělili dojmy o tom, co se vám líbilo a nelíbilo, a co by se podle vás mělo změnit, využijte nabízené šance a sdělte jim to na Facebooku nebo níže v diskusi. Budou rádi. No a mezitím se můžete podívat na pár dalších fotek, které zachycují dění v sále.

zdroj: tisková zpráva Bohdan (vlevo) s Pavlem stáli většinu akce v pozadí a nechávali prostor vystupujícím. Oni to však dali celé dohromady, takže pokud se vám druhý Press Start líbil, nezapomeňte jim o tom říci.

zdroj: tisková zpráva
Martin Vaňo zamyšlený...nebo spíše upřeně sleduje reakce lidí na desetiminutovou ukázku prostředí a bojových prostředků z Arma 3.

zdroj: tisková zpráva
Když si odmyslíte barvu vlasů, tak jistá podoba mezi Honzou Modrákem a hrdinou Wolfenstein 3D B.J. Blazkowiczem tam vidět je...

zdroj: tisková zpráva
...když se ale člověk podívá na další momentku, na které je Honza s další postavou z Wolfenstein 3D, tak si říká, že spíše než Blazkowicze připomíná Honza robo-Hitlera. Co myslíte?

zdroj: tisková zpráva
Nenechte se zmást, tahle fotka neukazuje skutečný počet návštěvníků Press Start Vol. 2. Byla totiž focena před začátkem akce, takže tam chybí řada opozdilců, kteří se v té době ještě napájeli na baru, aby jim ty informace klouzaly lépe do krku.

zdroj: tisková zpráva
Vřelý vztah Honzy Modráka ke hře Doom se na přednášce pozitivně projevil. Kvantum a hloubka informací o hře daly najevo, že ji Honza má prostě rád.

zdroj: tisková zpráva
Statečný čtenář Games, který vyhrál lístek i úhradu dopravy a nebál se riskovat svoji pověst tím, že se po skončení nechal vyblejsknout s poněkud vyjeveným Petrem.

zdroj: tisková zpráva
Zdeněk Blaha vnesl svojí přednáškou o vztahu her a filmu do celého konceptu Press Start nesmírně svěží vítr, přijde ještě někdy?