Sci-fi RPG v izometrickém pohledu, s falloutovsky zpracovanými boji, bodovým vývojem postav, několika frakcemi a širokým výběrem implantátů či futuristických zbraní. To zní slibně, že? A jak to nakonec dopadlo?

Autor: Jiří Sládek
Publikováno: 4.září 2005

zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická 1.1
Doba recenzování: 10 dnů

zdroj: tisková zpráva
Sci-fi RPG v izometrickém pohledu, s falloutovsky zpracovanými boji, bodovým vývojem postav, několika frakcemi a širokým výběrem implantátů, futuristických zbraní a dalších vychytávek – to zní slibně, že? Série Fallout ale sedí pevně na trůnu sci-fi RPG, a hned tak nějaká hra ji nesesadí. Ani novinka Metalheart: Replicant Rampage, která se v lecčems snaží legendární perlu napodobit. Přesto se nejedná o úplný propadák, takže se na tuhle gamesku od východoevropského týmu Numlock Software podíváme trochu blíže.

• Klasická zápletka
Úvodní zápletka není zrovna originální – kosmická loď se dostane do problémů způsobených podivným energetickým úkazem podobným červí díře, který do svého středu stahuje všechno v okolí. Posádka zbaběle naskáče do záchranných modulů a prchá do bezpečí, jeden z nich je ovšem protažen červí dírou a přistává na obydlené planetě Procyon. A vy se pochopitelně chopíte vedení posádky právě tohoto vesmírného člunu. A aby vše bylo genderově korektní, družinu tvoří drsný chlapík Lanthana a skoro stejně drsná slečna Cheris. Každý z nich má trochu odlišné počáteční charakteristiky, ale střílet umí oba – a to je na začátku nejdůležitější.

• Neklidná planeta
Po krátkém průzkumu a několika střetech s přerostlými škorpióny (vzpomínáte na radscorpiony ze série Fallout?) se dostanete do nedalekého města (ti hrdinové ale mají štěstí, co?) a začnete zjišťovat, kde vlastně jste. Planeta Procyon je sice obydlená, ale dostat se z ní – což je váš primární úkol – nebude zas tak lehké. Planetu obývají různé sociální skupiny. Lidé, replikanti, mutanti, nomádi a kyborgové. Nepřítelem číslo jedna je více méně pro všechny mocné impérium Nomuri, které de fakto vládne planetě.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Postupem času zjistíte o politické situaci na planetě více a jak už to tak v RPG bývá, na cestě k vytouženému cíli potkáte spoustu postav. S některými budete obchodovat, od jiných získáte nějaké informace, někomu pomůžete a občas narazíte i na zajímavou postavu, kterou můžete přibrat do party. Popravdě řečeno, do týmu můžete nabrat i většinu obyčejných řadových civilistů (pokud jste s danou frakcí zadobře), ale ti vám v boji obvykle moc nepomohou. Samozřejmě ale narazíte i na nespočet nepřátel – ať už humanoidních nebo jiných – se kterými se chca nechca pustíte do křížku.

zdroj: tisková zpráva • Taktické souboje
Boje probíhají po vzoru Falloutu v tahovém režimu (zde se ovšem střídají pravidelně obě strany bitky, nehraje se na nějakou iniciativu) a s použitím akčních bodů. Ty vyjadřují, co všechno každá postava během svého tahu zvládne – obvykle se jedná o pohyb a útok(y). Při boji se můžete i přikrčit nebo úplně zalehnout. Kromě jiného hraje v boji roli také viditelnost, která se snižuje v noci. Boje probíhají celkem svižně, ale přitom vyžadují alespoň základní taktické uvažování, což je celkem fajn.

• Vývoj postav
Po vítězných bojích, ale i po splnění questů, obdrží vaše postavy zkušenosti. V původní verzi je špatně vyřešeno rozdělování zkušenostních bodů mezi jednotlivé hrdiny, ale po aplikaci patche 1.1 je již vše v pořádku. Každopádně čas od času se některý z vašich hrdinů přehoupne na vyšší level, což je spojeno s přídělem skill pointů, které můžete rozdělit mezi jednotlivé atributy postavy. Těch je poměrně dost a jsou zde v jednom pytli jak základní vlastnosti (síla, obratnost...), tak dovednosti a další statistiky, jako je třeba střelba nebo obrana.

Skrze zlepšování atributů samozřejmě zefektivňujete postavu jako takovou – při zvýšení síly unesete víc předmětů a v boji nablízko uštědříte protivníkovi větší pumelici, při zlepšení střelecké dovednosti budete lépe kosit nepřátele, při namáknutí „health levelu“ se vám zvýší počet hitpointů a vydržíte více než dříve – vcelku klasika.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Rozmanité implantáty a další vybavení
Jedním z nejzajímavějších prvků hry jsou implantáty, kterými můžete vylepšovat své svěřence. Ve hře je poměrně široký výběr umělých očí, různých čipů, kybernetických rukavic a podobně. Některé poskytují bonusy k vlastnostem a dovednostem, jiné zvyšují obranné číslo postavy, zrychlují pohyb nebo dokonce umožňují některé speciální činnosti.

zdroj: tisková zpráva Tyto upgrady jsou rozděleny do tří tříd – od nejjednodušších až po opravdové hi-tech vychytávky. Rozdíl není jen v jejich kvalitě a ceně, případně obtížnosti, s jakou se dají sehnat. Liší se zejména snadností použití. Ty nejslabší si prostě nacvaknete a zdroj: tisková zpráva užíváte si jejich bonusy. Používání těch vymakanějších již vyžaduje určitou výši inteligence, případně i speciální manuál. Navíc obvykle spotřebovávají vzácné tactonium, které je tak pro kybáčem nacpané postavy stejně důležité jako třeba zásoby many pro kouzlící postavy ve fantasy titulech.

Kromě implantátů se samozřejmě postavy neobejdou ani bez prozaičtějšího vybavení. Tím máme na mysli třeba pistoli. Nebo kulomet. Nebo automatickou pušku... Zbraní není ve hře možná tolik jako v některých jiných RPG, ale celkem to stačí. K tomu je v rámci vybavení potřeba připočítat ještě různé granáty, lékárničky, jídlo a drogy; je toho prostě docela dost. Ve hře se navíc vyskytuje i spousta méně tradičních předmětů, jako jsou třeba feromony. A také mnoho „zbytečných“ věcí, které je jen potřeba někomu donést v rámci nějakého questu.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Neoriginální questy
Když už jsme nakousli questy, pojďme si o nich říci něco víc. Lze je v podstatě dělit na dva druhy - předem naprogramované a náhodně generované. Rozdíl je asi jasný: zatímco ty první vás obvykle posunou v příběhu nebo minimálně odhalí nějakou důležitou informaci, ty druhé slouží jen a pouze k získávání zkušeností a vydělávání peněz. To by samo o sobě ještě nebylo nic divného, horší je ale fakt, že generované úkoly jsou neskutečně trapné a repetitivní. Jde jen o zadání typu „zabij postavu A, dones tuhle věc postavě B nebo najdi a přines věc C“. Navíc úkoly v podstatě nejsou zabaleny do žádné omáčky, která by těmto primitivním činnostem alespoň náznakem přidala na významu.

Vzhledem k tomu, že náhodně generované mise tvoří drtivou většinu questů, začnete se možná dost brzy nudit. A nezachrání to ani fakt, že na základě vašeho chování se mění obliba u jednotlivých frakcí ve hře nebo že vám zadavatel úkolu vždy dá k zadání fotku cílové oblasti (což je jinak samo o sobě docela zajímavý nápad).

zdroj: tisková zpráva
Příběhové úkoly jsou zajímavější, a občas ke splnění některého z nich dokonce budete muset najmout i nějakou konkrétní speciální postavu. Nicméně i ty jsou docela jednoduché, největší komplikací může být nalezení určitého předmětu na zemi – pohozené věci totiž nelze nijak zvýraznit a občas jsou opravdu špatně vidět.

• Hratelnost, mapa, deník
Kromě toho, že průběh hry je značně neoriginální, má negativní dopad na hratelnost i to, že hra je tak nějak dost pomalá. Souboje sice nebývají dlouhé (i když postavy se při přemísťování v bitce neskutečně plouží), ale pohyb po lokacích je k uzoufání zdlouhavý. Postavy sice mohou běhat, ale po pár vteřinách se vyčerpají a zase se jen vlečou; ještě, že ve hře je globální mapa umožňující rychlý přesun mezi lokacemi.

Mapa jednotlivých lokací ovšem ve hře naopak není, takže pokud nebudete hrát Metalheart v kuse na jeden zátah (což by vás opravdu nebavilo), budete si dost možná načmárat na kus papíru dělat poznámky, v jaké části herního světa se nachází jaká důležitá osoba nebo objekt. Ani deník totiž nepatří mezi nejlepší.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Technické zpracování na první pohled není špatné, brzy ale zjistíte, že zároveň není nijak zajímavé. 2D izometrický pohled sice hře s přídechem Falloutu sluší, nicméně grafika není nijak valná a ani příliš pestrá – třeba většina NPC patřící k jedné sociální skupině vypadá naprosto totožně. Příjemné je, že ve hře je dost namluvených rozhovorů, na druhou stranu s tím souvisí i pár chyb. Hudební doprovod je také jen průměrný. Ve hře je i docela dost menších bugů, dost z nich naštěstí opravuje již zmíněný patch.

• Závěrem
zdroj: tisková zpráva Metalheart je hrou značně rozporuplnou. V žánru RPG poměrně neokoukané prostředí na pomezí sci-fi a cyberpunku, a tím i (alespoň zpočátku) zajímavá atmosféra, určitě potěší. Ve hře je pár fajn nápadů; třeba již zmíněné implantáty a docela dobrá databáze s vysvětlením všech herních pojmů, slušný je i systém soubojů a vývoj postav. Na druhou stranu nijak oslnivé zpracování, značně neoriginální generované questy a hlouposti, které srážejí hratelnost. Celkově „jen“ lehce nadprůměrný titul.

Stáhněte si: Cheaty...

Související články: Rozhovor, Novinky

Jiří Sládek
autorovi je 27 let a pracuje v papírovém herním magazínu GameStar, hry jsou jeho prací i koníčkem, zvláště pak RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-)