Arma 3: Win – výborný závěr příběhové kampaně
zdroj: tisková zpráva

Arma 3: Win – výborný závěr příběhové kampaně

2. 4. 2014 20:15 | Dojmy z hraní | autor: Jakub Kovář |

Není důležité vyhrát, ale přežít a přizpůsobit se? Ben Kerry si to nemyslí a navzdory útrapám prožitým ve dvou předchozích částech Arma 3 kampaně je po setkání se silami NATO celý žhavý vyrazit na Altis a vyhnat odsud okupanty z CSAT. Po krátké debatě s plukovníkem Armstrongem (mrk na fanoušky), který jej i přes pochybnosti zařadí zpět do aktivní služby, se Kerry ošije, když dostane pouze podřadný úkol ve formě patroly. V rychlém sledu potom následuje setkání s partyzány a v roli Kerryho opět přeberete velení nad malou skupinou, na jejíž bedra bude velení klást zajímavé a náročné úkoly.

Poprvé v rámci Arma 3 kampaně si vyzkoušíte, jaké to je bojovat s podporou moderní vojenské mašinérie. Nové mise proto nabízejí úplně jiný zážitek, než víceméně guerillové půtky z prvních dvou částí. Tentokrát máte pocit, že jste jen jedno kolečko ve vojenské mašinérii, které má sice důležitý úkol, ale celý svět se kolem něj rozhodně netočí. Zažijete silnou podporu ostatních družstev motorizované pěchoty, budete navigovat letecké útoky a konečně si můžete bez velkých omezení zavolat na pomoc opravdové dělostřelectvo.

Design jednotlivých zaslouží pochvalu. Laťka obtížnosti je nastavená ve správné výšce a v průběhu hraní nekolísá. I proto můžete většinu misí bez problémů proletět na první pokus a s maximálním zážitkem, který vám rozhodně nechci kazit zbytečnými spoilery. Snad jen dodám, že autoři vědí, jak silný pěchotní simulátor mají v ruce a nerozpakují se tento aspekt na maximum využít. Navíc přijdou pokaždé s lehce odlišnou náplní mise (trocha plížení, trocha bránění, trocha útočení a k tomu již zmiňované navádění dělostřelectva), která povedené střílení oživí.

Dobře namazaný stroj

Na dobrém pocitu z hraní se podílí i příjemná absence výrazných bugů (s výjimkou jednoho popsaného níže) nebo chování AI, která spořádaně střílí tam, kde má, přestože v rámci kampaňové části Win prožijete hlavně velké operace, kde je v případě sandboxu prostor pro chybu větší, než u malých přestřelek. Vojákům pod vaším velením se dokonce od minula zlepšil výcvik pohybu terénem a tentokrát vás konečně poslušně následují a nezůstávají někde vzadu, jako se občas poštěstilo v kapitolce Adapt.

Chybou umělé inteligence však bohužel zůstává jízda autem, kdy AI, pokud jede ve formaci, trvá neúnosně dlouho než odbočí na křižovatce. Stejně tak zůstává problematická jízda skrz město. O to více mě udivuje, že autoři jedno takové „svezení“ začlenili přímo do jedné z kampaňových misí – naštěstí v ní ale dostanete na výběr, zda se na místo dostat pěšky, nebo využít právě auto. Doporučuju vzít to pěškobusem.

Tento bug je však v rámci třetí části kampaně jediný, který doopravdy praští do očí. O to víc pak zamrzí, když zjistíte, jak je Win vlastně krátká. V podstatě zahrnuje pouze šest misí, z nichž každá vám zabere kolem půl hodinky. O nějakou tu hodinku lze hru natáhnout, když si v předposlední misi vyberete variantu A nebo B, podle níž se také liší konec a vyznění celého příběhu. Zřejmě pak budete chtít zažít napodruhé jinou variantu...

zdroj: Archiv

Příběh uhaní jako splašený Abrams

Jestliže zatím víceméně chválil, nemůžu odpustit několik rýpnutí do příběhu. Zaprvé mi přijde celý děj Win trochu přitažený za vlasy a hlavně brutálně uspěchaný – válka vyhraná v několika málo operacích nepůsobí důvěryhodně stejně jako fakt, že na konci může o všem rozhodnout pouhý seržant. Scénáristicky mi též dosti vadí právě možnost volby dvou konců: pokud neuvidíte oba, nepochopíte kus děje a zvláště u jednoho z nich autoři nevysvětlili vůbec nic.

V obou případech mi navíc mise nepřišla hodná toho, aby zakončila kampaň, dodala potřebnou katarzi, předvedla co Arma umí nejlíp a naznačila, že jste dohráli skvělou hru. Aby nedošlo k omylu, obě finální úrovně byly povedené a zábavné, ale chybělo jim obtížně popsatelné kouzlo či atmosféra něčeho speciálního. Nezachránily to ani nově přidané achievementy.

Kampaň jako celek (tedy epizody Survive, Adapt, Win) se však povedla na výbornou. Tvůrci z Bohemky si konečně vzpomněli na skvělé mise z Operace Flashpoint a nadesignovali skutečně zábavnou hru pro jednoho hráče. Pokud Arma 3 máte a ke kampani jste se nedostali, nebo jste čekali s koupí na její dokončení – určitě se do ní pusťte. Budete se velmi dobře bavit a kampaň vám vydrží na více než deset hodin zábavy v kůži pěšáka. A to nepočítám povedené singleplayer mise...

Nové hračky pro velké kluky

Poslední kampaňové DLC ale nepřidalo jen poslední epizodu kampaně. Hráči se dočkali nových letadel, jejichž předvedení si vyžádalo i novou samostatnou misi. A je nutno uznat, že létání je příjemné, protože změn se dočkal i letecký model. Slétáním možná nejsem až takový kamarád, ale ovládání letadla bylo bezproblémové a v rámci leteckého modelu bylo znát spoustu realistických prvků při zachování ovladatelnosti na myši a klávesnici. Letadla nepřipomínají papírové modely a je znát, že jde sice o silné, ale mimořádně křehké nástroje.

K naší recenzi na Arma 3 můžeme konečně přidat i ohodnocení posledního dílu příběhové skládačky a smeknout před tvůrci klobouk. Povedlo se jim z třetího dílu vojenského simulátoru udělat povedenou hru, která potěší fanoušky i nové hráče, a nabídne jim spoustu obsahu k prozkoumání a zábavě.

Nejnovější články