Za koho začít v Crusader Kings 3? Tipy a triky
zdroj: Vlastní foto autora

Za koho začít v Crusader Kings 3? Tipy a triky

13. 9. 2020 15:00 | Téma | autor: Redakce Games.cz |

Aleš a Vašek zbožňují Crusader Kings 3, kterážto skutečnost nebude překvapivá pro nikoho, kdo nás tady na Games aspoň trošku sleduje, protože kluci o své náklonnosti k simulátoru feudálního panovníka mluví a píšou moc rádi. A teď, poté, co každý odehráli desítky hodin a vyzkoušeli si hned několik různých startovních panovníků, jsou připraveni udílet autoritativní doporučení.

Na následujících řádcích tedy najdete návrhy, které starty v Crusader Kings 3 stojí za to vyzkoušet, a to včetně dobře míněných rad, jak snáze přežít a jak se co nejlépe zorientovat v zašmodrchané politické situaci.

To neznamená, že by ostatní králové a hrabata byli nudní, kluci samozřejmě nemohli vyzkoušet všechno. A kouzlo Crusader Kings tkví do značné míry v tom, že pokaždé píše jiné příběhy, ať už hrajete za kohokoliv. Teď už ale bez většího zdržování začínáme s naším doporučením.

Aleš Smutný

Robert Guiscard, vévoda z Apulie

Hned moje první doporučení v podstatě garantuje nesmírnou zábavu. Robert je normanský dobrodruh, který si vydobyl území na jihu Itálie a ve svých výpadech se pouštěl dál a dál. Kolem vás leží mnoho malých křesťanských území, která můžete jedno po druhém pohltit. Jelikož je Robert vynikající velitel, ve většině případů soupeře přejedete hrubou silou své domobrany.

Pozor ale na Toskánsko na severu. Pokud vám vyhlásí válku, je lepší mít funkční (a silné) spojenectví, protože čísla hovoří ve prospěch vévodkyně Matildy. A o území na severu rozhodně nechcete přijít, neboť jde o dobrý zdroj příjmů a Robert není mistr ekonomiky.

Stejně jako u mnoha jiných startovních vládců, kteří jsou především bojovníci, je třeba krotit svoje investice a hlavně, což u Robertovy rodové linie platí dvojnásob, budovat spojenectví. Ideálně se snažte vlichotit se do přízně Byzance, protože to je regionální hegemon a na Seldžuky se spolehnout nedá. Bude to ale chtít hodně velkou snahu, protože jste pod úrovní vnímání císaře.

Zástupným řešením mohou být katolická království jako Chorvatsko a Maďarsko. Teoreticky může pomoct i Francie, ale v mé hře byla neustále vyčerpaná spory s Anglií. Tady raději sáhněte po mocných vévodech. Což znamená: Mějte dost dcer a synů.

Nástupnictví je klíčové. Všichni startovní vůdci jsou silní, děti… už nemusí. Robertův prvorozený Bohemund je válečník, a tak se čeká, že bude pokračovat v expanzi. Ale pozor, tady vás může píchnout největší háček hraní za Robertovu dynastii.

Je velmi atraktivní vyrvat Sicílii z rukou slabých muslimských vládců a založit Sicilské království. Jenže v tu chvíli se na vás obrátí zrak Byzance, která Sicilské království chce, což povede ke dvěma věcem. Tou první je, že veškerá diplomacie s císařskými dostane penalizaci, protože prostě chtějí vaše území. Tou druhou, že i kdybyste byli sebelepší vojevůdci, proti obrovské síle Byzance nemáte šanci. Teoreticky můžete uspět, pokud v době vašeho napadení máte za spojence silné Chorvatsko a Maďarsko.

Situaci bohužel nevyřeší intriky. Můj nástupce byl sice mistr vrahoun a zabil šest (!) byzantských vládců, ale válka se v CK3 prostě dědí a nakonec jsem splakal nad torzem držav. Doporučuju tedy s Robertem expandovat za použití velmi aktivní diplomacie, pokračovat dál a čekat na spásné křížové výpravy, které jsou zdrojem peněz a prestiže. Za Roberta ale opravdu doporučuji hrát, protože je zábavné konvertovat celou Itálii na normanskou kulturu.

Harald Hardrada, král Norska

Harald je pro mě, hodně paradoxně, asi nejobtížnější start z těch, které jsem testoval. Sám Hardrada je válečník, jakému snad není rovno. S ním v čele vyhrajete i bitvy, které jsou početně ve váš neprospěch a jeho pověst je legendární. Jeho největší slabinou je ale samotné Norsko, které má mizernou pozici a ekonomiku.

Rozhodně vycouvejte z války s Haroldem Godwinsonem v Anglii! I kdybyste náročnou válku nějak vyhráli, na jihu už se chystá Vilém Dobyvatel, který prostě Anglii uzme. A dvě války po sobě neutáhnete. Rozhodně se vyplatí naopak vyklidit nárok na Anglii a s Vilémem uzavřít spojenectví, protože jde o nejbližší regionální mocnost, která vám může pomoct.

A pomoct potřebovat budete, protože ačkoliv můžete dobývat drobné severské drnohryzy (s jednou výjimkou, ale o té později), vaší hlavní starostí je Švédsko a Dánsko. Můžete se pokusit uzavřít s jedním spojenectví, ale rozhodně si nesmíte dovolit je nechat utrhnout ze řetězu. Z toho důvodu pokukujte i po spojenectví s Polskem (pokud je ještě relevantní) a Svatou říší římskou.

Ve chvíli, kdy dojde na válku, Skandinávie je se svými supply limity náročné bojiště a oba státy mají o něco lepší ekonomiku. Osobně si myslím, že je lepší se soustředit buď na ovládnutí Skandinávie, nebo Skotska s tím, že váš hlavní spojenec bude rodová linie Viléma. A vykašlete se na Island, je to jen díra na peníze, ze které nic není!

A teď velké pozor. Vedle vás leží lákavě modré Laponsko (Lappland). Řekli byste si, že svatou válkou pohltíte pěkný kus území, ale nedělejte to. Laponsko je Vietnam roku 1066 (a těch následujících). Jeho prostředí vám vyčerpává armády, jeho vládce dokáže povolat solidní houfce a hlavně, je na něj napojená síť pohanských spojenců, kteří se k němu okamžitě přidají.

Guide zdroj: Vlastní

Mého potomka, brilantního stratéga (který tedy spal se svou matkou, ale to nebudeme rozmazávat), stálo Laponsko království. Ani s pomocí Polska se nedařilo území definitivně obsadit, protože Laponci a jejich spojenci se rádi vyloďují v týlu a přechod tundry, abyste bránili hlavní město, vás stojí víc a víc mužů. Především ale toho využije jeden z vašich sousedů, většinou Švédsko, a ve správnou chvíli vám vrazí sekeru do zad. Od Laponska ruce pryč alespoň sto let.

Samozvaný král Konan z Britanny (ano, ten malý cancour v dnešní Bretani)

Pro mě zdaleka nejzábavnější hra, v níž jsem aktuálně v roce 1200. Konan a jeho následovníci se zdají být odsouzení k zániku, protože sousedí s mocnou Francií a Anglií. Jenže Konan je, navzdory jménu, dobrý diplomat a vy z něj rozhodně chcete mít diplomata. Hra za Britanny je totiž neustálý diplomatický tanec doprovázený rozvážnou expanzí.

Potřebujete mít za spojence jak Vilémovu Anglii, tak Francii a případně přibrat silného vévodu ze Svaté říše římské nebo aktuálně dominantní sílu ve Skandinávii. Na vaše území si budou brousit zuby především vévodové z Francie a v takové chvíli vám francouzský král nemůže pomoct, proto potřebujete někoho silného při ruce.

Za Konana a jeho potomky musíte praktikovat aktivní sňatkovou politiku, hodně rychle změnit dědická práva, aby se vám nerozpadala říše, a přitom pronikat… do Irska. Okamžitě se vrhněte na fabricate claims na území v Irsku a postupně je pohlcujte. Murchada nechte na konec, ale obkličte jej a zamezte jeho expanzi. Rozmazlujte vlastní šlechtu (nebo jděte cestou děsu a tyranie, ale osobně se mi tohle neosvědčilo) a pak si řekněte, co vlastně chcete. Protože po své cestě historií můžete zakládat celou řadu království, a to znamená štěpení území.

Jenže i to je výhodné. Osobně jsem vyhlásil království Británie (neplést s cílem dobýt celou Británii), po dobytí Irska jsem založil Irské království pro svého syna a postupem času se k tomu přidalo království Badajoz, další ve Španělsku a díky velké aktivitě v křížových výpravách i Jeruzalémské království.

Guide zdroj: Vlastní

Díky tomu míříte za rozhodnutím Dynasty of Many Crowns, na které potřebujete 10 členů vaší dynastie na královském trůnu – a jde to, dokonce i s malou Bretaní. Zároveň máte spojence všude možně a ve chvíli, kdy se vás pokusí někdo šikanovat, zjistí (pokud nejste neoblíbená černá ovce rodiny), že proti němu stojí řada království. A to nepočítáme vaše spojence, kde by vždy měla být Anglie a Francie a nebo silné rody.

Navíc, pokud máte hodně aktivní sňatkovou politiku, se vám může stát, že váš syn zdědí korunu Francie… a pokud je třeba druhý v nástupnické linii, inu, se správným zaměřením tomu jde pomoct. V pozdější fázi lze vystřídat zaměření na diplomacii za Intriky a raději Dread. Hlavně s expanzí území budete mít nepokoje na domácí frontě.

Rozhodně se pak účastněte křížových výprav. Jde o jedinečný přísun peněz, za které můžete provádět masivní výstavbu v Bretani a třeba si i založit Templářský řád. V mé aktuální pozici je král Robert III. pořád na tom samém cancouru země, ale jeho dynastie sahá od severu Skandinávie do pouští Jeruzaléma. Zatímco jeho děd byl všemi milovaný, Robert je všemi obávaný, ale zároveň je žijící legendou (doopravdy, je na nejvyšším levelu prestiže a má díky tomu pěkné bonusy do diplomacie).

Guide zdroj: Vlastní

Hraní za Konana a jeho potomky mi ukázalo spoustu možností, protože mě donutilo neustále splétat diplomacii s expanzí a díky relativně malému území jsem měl přehled o každém členu království. A také jsem díky ní mohl vykřikovat věci jako: „Co ještě ten papež chce víc? Teď dostal vycpaného medvěda, tak mi snad už může dovolit založit další rytířský řád, ne?“

Vašek Pecháček

Vratislav II. je nejlepší Přemyslovec

Je jasné, že startovní bod Vratislava II. jsme vám doporučit museli, když ho jako jeden z těch nejzábavnějších v úvodním menu vyzdvihují samotní vývojáři. Hrát za tohoto přemyslovského knížete, který má nejlepší předpoklady k tomu, aby se stal králem nejen českým, by vás určitě napadlo i samovolně, ale dovolte, ať vám k jeho „kampani“ poskytnu pár dobrých tipů.

Ten nejdůležitější? Být vámi bych se vyhnul lákavé válce s Maďarskem. A ona lákavá skutečně je, protože když v ní zvítězíte, můžete dosadit svého prvorozeného syna Břetislava na uherský trůn. Jenže pokud se tak stane, odtrhnou se od vás všechny synáčkovy interní državy, takže přijdete o celé jižní a západní Čechy. Což je docela vysoká cena, zvlášť když Břetislav kvůli zákonům seniorátu dokonce ani není váš dědic. Navíc má velké problémy uherský trůn dlouhodobě udržet a může se snadno stát obětí šlechtického spiknutí.

Guide zdroj: Vlastní foto autora

Dalším tipem pro případ, že byste přeci jen chtěli, aby po vás dědily děti a ne bráchové, je ony bráchy poslat do přední linie v nějaké válce. Rytířům se na bojišti často stane nějaká zcela nepředvídatelná nehoda, například je někdo flákne palcátem do lebky, a to se pak cestička ke královské koruně pročišťuje hodně rychle. 

Ale je to taktika nejen nemorální, nýbrž i riskantní: Přemyslovců není nekonečno, takže když je neprozřetelně necháte vyzabíjet a vaše děti se nebudou množit podle vašich představ, rod by taky mohl zaniknout.

Ať už ovšem za Vráťu a Břéťu budete hrát jakkoliv, připojím ještě jedno varování: Nehleďte do minulosti. Vyhněte se dřívějšímu startu za Přemyslovce Neklana, protože tento start je velmi obtížný a zcela nevhodný pro začátečníky. A pokud se někomu z vás podaří v Čechách zachovat slovanské pohanství, aniž by ho sousedé ubili křížem, zaslouží si můj nehynoucí respekt.

Sancho II. Kastilský (případně jeho sestřička)

Pokud je nenápadné zabíjení vlastních sourozenců vhodnou taktikou ve střední Evropě, na Pyrenejském poloostrově to platí dvojnásob. Místní politická situace je totiž velice delikátní: Třem křesťanským říším vládnou tři bratři, kteří po sobě navzájem dědí. A i když by se teoreticky všichni měli spojit proti muslimské hrozbě, velmi pravděpodobně napřed půjdou po krku jeden druhému.

Sancha jsem vybral z jednoho prostého důvodu. Mezi jeho dvořany patří jistý Rodrigo Díaz de Vivar, lépe známý jako El Cid. Je to dokonce nejlepší přítel samotného panovníka a jeden z nejlepších vojevůdců, jaké může raný středověk nabídnout. Ale vy spíš než meč k dosažení svých záměrů použijete dýku nájemného zabijáka.

Zabíjet své příbuzné je samozřejmě strašlivý hřích, takže pokud se rozhodnete rozšířit svoje území třeba na úkor chudáka Alfonsa, ujistěte se, že je vaše vražda naplánovaná skutečně velmi pečlivě. A když se konečně promanévrujete do pozice úhlavního křesťanského vládce ve Španělsku, vaše práce ani zdaleka nekončí, protože přijde čas zahájit reconquistu.

Guide zdroj: Vlastní foto autora

Španělská kampaň za libovolného vládce je sympatická v tom, že je, podobně jako například ta irská, silně koncentrovaná do jedné geografické oblasti. Pravděpodobně nebudete vyrážet na dobyvačné výboje do Francie nebo Itálie, a nemusíte tak příliš důkladně řešit politickou situaci daleko za hranicemi. Což je v případě Čechů, kteří mohou expandovat kamkoliv, ale taky jim ze všech stran hrozí nebezpečí, naopak povinnost.

Mimochodem, kdybyste chtěli skutečnou výzvu, zahrajte si za nejstaršího sourozence téhle povedené rodinky, infantku Urracu. Ta k dosažení moci potřebuje opravdu hodně intrik a opatrnosti, ale její cesta bude zábavná, pokud tedy nejste zavilými odpůrci incestu, poněvadž milá Urraca spí se svým bratrem Alfonsem.

Alfréd Veliký

Abyste si užili i dřívější start v roce 867, doporučím vám ještě kampaň za Alfréda, možná Velikého, to podle toho, jak se vám bude dařit. Pro toto doporučení mám jeden konkrétní důvod: Tematiku Británie napadené velkou pohanskou armádou.

Je extrémně fascinující se na tuto dobu, tolikrát přibližovanou ve hrách (Expeditions: Viking, Assassin’s Creed Valhalla), seriálech (Poslední království) i filmech (Alfréd Veliký), podívat optikou Crusader Kings. Nevidět klíčové politické postavy té doby jako NPC hrdiny či nedotknutelné hybatele děje, ale jako figurky na šachovnici – nebo možná loutky, které budou tancovat tak, jak hbité máte prsty.

Guide zdroj: Vlastní foto autora

V tomto případě vám ani nechci dávat žádné konkrétní tipy, spíš vám jen doporučím, abyste si užívali obrovský potenciál pro roleplay, který tenhle startovní bod nabízí, pokud máte rádi dané období. A pokud vaše sympatie leží jinde než ve Wessexu, klidně se staňte krutým Halfdanem nebo jiným dobyvačným seveřanem, který si místo modlení po večerech raději trochu poplení.

Několik obecných tipů na závěr

Kontrolujte si nástupnictví a to, kdo dědí. Často je lepší mít elektorát a ovlivňovat ho, než přímé dělení dědictví.

Někdy vám hra nabídne možnost zkusit něco nového, kupříkladu když na jeruzalémský trůn usedla moje (Alešova) dcera, hra sama vybídne, jestli nechci změnit vládce. Někdy to zkuste, najednou se dostanete do zcela odlišné pozice.

Rozhodně nemějte na pozici Spymastera někoho, kdo vás nesnáší. Opravdu. Ne.

Naučte se pracovat se stresem. Někdy se vyplatí jít do stresových situací a následně je krotit pomocí lovu, hostiny nebo… alkoholu. Sebemrskačství tolik nedoporučujeme, tedy pokud se nechcete daného vládce zbavit.

Neždímejte papeže o peníze moc často. Pak vás nemá rád, a když zrovna chcete založit rytířský řád, velmi těžko se mění jeho názor.

Zaměření na svádění není jen pro roleplayové prvky. Pokud máte jako milenky významné ženy (nebo muže), funguje to stejně dobře jako „tradičnější“ diplomacie. Jen pozor, občas je příliš mnoho partnerů zdrojem stresu, někdo to na vás může zjistit a katolíci se na nevěru dívají skrz prsty…

Pozor na Laponsko!

Nejnovější články