| Autor: Ivan Kratochvíl Publikováno: 5.května 2008 |
zdroj:
tisková zpráva
Zarážející je však šablonovitý scénář mnoha levelů – vstup dovnitř je současně jediným únikovým východem, který pravidelně obsadí policejní složky. Je dost nepochopitelné, proč v jinak otevřeném městě musím povinně utíkat tím nejexponovanějším místem a kazí to zážitek ze hry, kdy by hráč mohl uplatnit svou chytrost při vynalézání nových řešení. Jen skutečně málo misí je natolik jedinečných, že si je budete dlouho pamatovat. Mezi ně určitě patří vykradení banky irským gangem – přestože tady hraje hlavní roli skript, je provedení docela nápadité a udrží vás v tempu bez zbytečné frustrace. Škoda, že podobných nápadů nebylo více. 4) Příběh 
zdroj:
tisková zpráva
Jednou ze silných stránek GTA IV bývá nazýván příběh imigranta Niko Bellica, který přijíždí za svým bratrancem Romanem do Ameriky. Rozporuplná vizáž bývalého vojáka, který mluví s ruským přízvukem, vám ale překvapivě přiroste k srdci, jakkoliv jsou podobná individua v našich ulicích vždycky spouštěčem varovného alarmu v hlavě. Niko je prostě správný chlapík, třebaže se chová jako prodejná děvka a pracuje prakticky pro kohokoliv, kdo nabídne patřičný obnos. To je první věc, která mi na proklamovaném realističtějším příběhu vadila, protože s takovou morálkou by v prostředí organizovaného zločinu nevydržel fungovat ani týden.Rozhodilo mě také pozdější rozdrobení příběhu. Na začátku jsem měl jasné povědomí o tom, co se děje, ale čím více lidí na scéně přibývalo, tím více jsem ztrácel orientaci, kdo je vlastně kdo. Niko pracuje pro tolik lidí, že by společně postavili celou hokejovou soupisku včetně trenéra a masérů. Podvodníci a mafiáni různého kalibru a různých zájmů se občas mezi sebou střetnou, ale silná dějová linie prakticky neexistuje. Nebýt osobní vendety táhnoucí se hluboko do Nikovy minulosti, připadali byste si jako úklidová firma na zavolání. 
zdroj:
tisková zpráva
Velmi jsem postrádal jasnou provázanost mezi jednotlivými zločinci, jejich vztahy, specializaci, místo působení atp. Od většiny z nich totiž dostanete jen pár úkolů a oni potom nadobro zmizí ze scény, aby uvolnili místo nově příchozím. Pár výjimek zůstane v podobě přátel na zavolání, ale do hlavního děje (pokud o něm lze vůbec mluvit) už nezasahují. Krásným příkladem je nadopovaný narcista Brucie Kibbutz, kterého jsem opravdu postrádal a který mohl být zaangažován daleko více. Hlavní padouch Dimitri Rascalov ze hry na poměrně dlouhou dobu vymizí, aby se několikrát ozval po telefonu a výrazněji na sebe upozornil až v samotném závěru. Scénář je prostě takový slepenec osudů mnoha nesourodých charakterů bez výraznějšího dopadu na život samotného hlavního hrdiny (s jednou rodinnou výjimkou). Moje naivní představa z úvodu hry, že se Niko vypracuje z pouličního poskoka na hlavu vlastního gangu, byla skutečně velmi naivní.5) Obtížnost Výše kritizované způsoby ukládání a ovládání se do určité míry podepisují na poměrně značné obtížnosti hry. Nejsem z těch, kteří by si stěžovali na vysokou obtížnost, ale když se k tomu přidá frustrace z vynuceného opakování některých pasáží, pak jde veškerá tolerance stranou. Předně se nabízí otázka, proč nemá GTA IV nastavitelnou obtížnost? Ne každý hráč má tolik trpělivosti nebo umu projít náročné levely a pak je přinucen hru vzdát. Příkladem může být mise ve staré nemocnici, kam musíte dojet autem, poté vystřílet pár gangsterů a nakonec ujet před policií. Než jsem přišel na řešení, zopakoval jsem si tento úsek snad šestkrát, z toho čtyřikrát jsem skončil kvůli problémům s kolizemi nebo ovládáním. A teď si uvědomte, že po každém restartu platíte dost velké peníze za ošetření. Dále si musíte doplnit munici, koupit neprůstřelnou vestu a poté jet přes půl města na místo akce. Tam je teprve nutné vystřílet mafiány a uniknout desítkám donekonečna přibíhajících policajtů. Když se to nepovede, zopakujete si celé kolečko od začátku. Po několika pokusech jsem byl bez peněz, čili jsem musel splnit několik vedlejších misí, abych měl na nové nákupy. Nakonec jsem to vzdal a raději si načítal starší pozici, protože to bylo dále neúnosné. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tohle zbytečné strádání by přitom velmi efektivně řešil výše zmiňovaný automatický checkpoint na uložení pozice těsně před akcí, aniž by se měnilo cokoliv jiného. Kolega recenzent mi napsal „Vítej do světa GTA“, ale přesně o takové uvítání nestojím. Hry mají maximálně bavit a kde je to možné vyvarovat se zbytečného obtěžování. P.S. Sám jsem GTA IV již dohrál a tudíž nepíši tyto řádky kvůli tomu, že bych byl znechucen z neschopnosti dohrát některou misi.6) Doprava Doprava ve městě byla něčím, co mi při hraní neuvěřitelně pilo krev. Je to sice podružný problém, ale natolik patrný, že ho nejde přehlédnout. I v běžném životě jezdím rád trochu svižněji, ale to co předvádí řidiči ve hře, nad tím mi zůstával rozum stát. Především jezdí strašně pomalu, takže veškerý provoz je neskutečně líný. Zřejmě si tam dali dostaveníčko všichni starší pánové v klobouku, protože pěším sprintem lze s nimi po nějakou dobu obstojně držet krok, což je, jak asi sami uznáte, přinejmenším podivné. 
zdroj:
tisková zpráva
Naprosto bizarní situace nastávají na mostech, kde v obou pruzích jedou auta totožnou rychlostí a navíc ještě podivně kličkují z pruhu do pruhu. Vývojářům asi nikdo neřekl, že levý pruh je vyhrazen pro rychlejší vozidla, ale budiž - v Americe jezdí všichni jako s tempomatem. Ale aby mi každou chvíli někdo náhle vjel do mého směru tak, že musím prudce zabrzdit nebo havarovat, to je trochu moc. Mnohokrát jsem také viděl, jak auta stojí na křižovatkách i přesto, že mají zelenou – respektive děsně dlouho jim trvá, než se rozjedou. V reálu by vás ostatní účastnící provozu nemilosrdně vytroubili, ale tady je tempo kráčející zombie standardizovanou rychlostí. Už ani nebudu moc rozebírat, že dát přednost protijedoucímu vozidlu hra neumí, poněvadž chápu, jaký problém by programátoři museli řešit. Snad jen koncentrace vozidel taxi služby a policie mohla být lépe ošetřena, protože jsem se dopočítal i sedmnácti žlutých taxíků stojících za sebou. Takové extrémy by nastávat neměly. 7) Policie Fungování policie se v GTA IV řídí pravidly, které mi moc nesednuly. Zejména systém pronásledování je dle mého mínění značně rozporuplný, neboť je postaven na vyznačení perimetru, ze kterého musíte uniknout. Čím větší ohrožení znamenáte pro život ve městě, tím větší pozornost vám policie věnuje a zmíněný perimetr je rozlehlejší. Pokud jste uvnitř vyznačené zóny, policie o vás neustále ví, ať se schováte kamkoliv. Zkusil jsem se ukrýt na nedostupných místech, na vrcholech mrakodrapů, pod ukotvenou lodí v přístavu - všechno bylo marné. Ačkoliv za mnou nikdo z policajtů nemohl, stáli na místě nebo naráželi vozidly do překážek. Nepomohla ani změna auta, prostě dokud jste uvnitř zalarmovaného prostoru, máte smůlu. 
zdroj:
tisková zpráva
Tohle řešení se mi moc nelíbí. Hra do jisté míry podvádí, protože má neustálý přehled o vaší pozici. Později se sice naučíte pár triků, jak se vyhnout dalším policejním vozům v okolí, aby se perimetr dále nezvětšoval, ale i přesto se domnívám, že v minulosti fungovala policie lépe. Navíc mi vadí, že dodnes hra ignoruje vysokou rychlost, jejíž měření si spojujeme se strážci zákona tak nějak automaticky. 8) Technické zpracování V tomto bodě se nehodlám trefovat do grafiky, která se mi docela zamlouvala. Zejména město v bouřce je nádherné a přestože hra jinak moc neohromí, vypadá stále dost dobře na to, aby se dala chválit. Neměl jsem problémy ani s nějakým doskakováním objektů, ale když jsem se na to zaměřil, všimnul jsem si obvykle na horizontu náhlého vykreslení domu nebo lampy. Tenhle jev je však patrný u obou konzolových verzí, jak na X360, tak i na PS3, které jsem testoval. 
zdroj:
tisková zpráva
Spíše zarazilo, že i na "nových" konzolích je nutné tak dramaticky hlídat počet objektů vykreslovaných ve scéně. Mám na mysli situace, kdy uvidíte na ulici zajímavou situaci, krásný sporťák nebo sexy prostitutku, ale než zabrzdíte, minete je. Ihned se otočíte a zjistíte, že ulice za vámi je prázdná. Nebo naopak, běžíte prázdnou ulicí, ohlédnete se a za vámi jede pět aut. Není to sice pravidlem, ale je to poměrně častý jev. Čím se řídí jeho četnost netuším, ale tohle by si snad nové generace her zasloužily předělat. Dále je tu hodně diskutabilní destrukce objektů. Lampy a semafory ještě přerazíte, ale sloup elektrického vedení už ne. Kdo se v tom má během automobilové honičky vyznat? A když i prosklená autobusová zastávka nebo nepatrný reklamní billboard s přehledem zastaví rozjetý náklaďák, pak není něco v pořádku. Tahle schizofrenní destrukční loterie nejlépe ukazuje, jak je čtvrtý díl jen starým GTA v mírně vylepšeném kabátě.9) Animace Pokud je grafika na slušné úrovni, nedá se to říct o animacích. Ty jsou skutečně chabé, někdy působí docela komicky a to i ve filmových cutscénách. Jestli tohle má být ukázka možností Euphoria enginu nebo kvalit animátorů, pak je docela mizerná. Postavy působí velmi často prkenným dojmem, při gestikulaci nepřirozeně kroutí pažemi, občas jsem si všimnul i nepatrného třesu, který vzniká špatným vyčistěním Mocap zdrojáků. Možná si obrovský rozsah hry vyžádal určité ústupky v kvalitě zpracování, ale já věřím, že již brzy hráči uvidí, jak to lze udělat daleko lépe a bez kompromisů. 10) Drobnosti 
zdroj:
tisková zpráva
Poslední kapitola uvádí jen drobné poznámky, které by na mou výslednou známku neměly vliv. Jen jimi dokresluji svůj celkový pohled na hru, kterou považuji za dobrou, ale zdaleka ne dokonalou. Pominu teď mnohé nelogičnosti, kdy mě třeba v jedné z misí prásknul chlápek, kterého jsem před minutou na ulici úmyslně zastřelil. Spíše mě mrzelo, že hra vám moc neumožní budovat si vztah k vozidlům, kterými jezdíte. Je to spíše jen takové spotřební zboží, které hned odhodíte a obstaráte si nové.Příčinou je poměrně komplikované skladování vozidel, které musíte parkovat jen na určeném prostoru, jinak nenávratně zmizí. Ve hře také nenajdete mnoho unikátních aut, kterých byste se nechtěli vzdát. Jedním z nich je napodobenina Astonu Martin, o který jsem přišel kvůli náhodné explozi a už jej nikde jinde neobjevil. Je škoda, že hra neobsahuje více takových jedinečných vozů, speciální lakování karoserie nebo tuning, ale je to detail, který jiným vůbec nepřijde na mysl. Jakožto milovník automobilových závodů jsem velmi postrádal tachometr, který by mi ukázal, jakou rychlostí právě jedu. Nevím, proč tvůrci GTA tento jednoduchý ukazatel do svých her nedávají, ale jeho přítomnost by snadno mohla rozšířit variabilitu úkolů, zapojit policii do sledování rychlosti atp. Přál bych si znát i vzdálenost k cíli, který mám vyznačen v GPS mapě atd. Je toho celá řada, co by šlo vzpomenout, ale to podstatné již bylo řečeno. Závěr Nedá mi to, abych znovu nezopakoval, že GTA IV je výborná hra. Tento článek může vyznít jako totální kritika hry, ale to není jeho účelem. Předhazuje jen k zamyšlení některé z herních prvků, které, čistě podle mého názoru, nejsou úplně v pořádku a kvůli nimž bych hře neudělil absolutní známku. Přemíra maximálních hodnocení je zarážející, jakoby všichni novináři problémy nonšalantně přehlíželi nebo jakoby se všichni báli dát nižší hodnocení než ti před nimi, aby nevybočovali z davu. 
zdroj:
tisková zpráva
Já sám vidím na hře strašně moc pozitivních věcí, nejen ty špatné. Předně je to neuvěřitelný záběr hry, která vás i po třiceti hodinách hraní dokáže překvapit tak, že vám poklesne čelist. U mě vyvolalo třeba bezbřehé nadšení vystoupení komika Rickyho Gervaise (alias Davida Brenta, přiblblého šéfa z britského seriálu The Office) v jedné ze show. Jeho povídání o AIDS a rakovině mě dostalo tak, že mi téměř tekly slzy smíchem a to není jeho jediné vystoupení. Kvůli těmto věcem budete hru milovat a já, jakožto herní vývojář, jen kroutím hlavou, kolik musely stát všechny licence. Neskutečná promyšlenost se projevuje na tolika frontách, že je nelze všechny obsáhnout. Zmínil bych třeba přítelkyně, které si můžete najít přes internet. Zapomeňte sice na nějaké sexuální hrátky, ale pokud se do vás opravdu zamilují, mohou vám různě pomoci, třeba odvolat pátrání policie. Stačí zavolat mé oblíbené Kiki a ta už má vliv na patřičných místech. Velmi rád jsem poslouchal zprávy v rádiu, které pravidelně informují o tom, co se děje ve městě. A protože vy do dění města budete promlouvat velmi rázně, někdy se nebudete stačit divit tomu, co uslyšíte. Holt novináři jsou všude stejní, i ti virtuální… Ve chvalozpěvu na GTA IV by šlo ještě dlouho pokračovat, ale většinu věcí jste již četli v recenzi. Nadšení a nedočkavost by však neměly recenzentům zkalit úsudek. Když se na to podíváme opravdu bez růžových brýlí, pak GTA 4 nic zásadního nepřináší, naopak staré problémy zachovává. Za sebe bych proto nemohl dát vyšší známku než 8/10+. Otázka do diskusního fóra: A jaký je váš názor na GTA IV? Je to skutečně nejdokonalejší hra všech dob nebo přeceňovaný titul? Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Mega-recenze, Odpovědi recenzenta na dotazy čtenářů #1, Novinky, Preview, Preview #2, Rodokmen série GTA očima hrdiny |
| Ivan Kratochvíl | |
| poznámka editora: autor komentáře nepracuje přímo na Mafii 2, která se vznikem ani obsahem tohoto článku nemá absolutně nic společného |
