• Splněný sen bratrů Španělových
zdroj: tisková zpráva Bylo nebylo, v jedné malé zemi si jednoho dne dva bratři usmysleli, že vytvoří hru podle svých představ - takovou hru, kterou svět ještě neviděl. Nadšení a elánu měli dost, ale brzy poznali, že pouze to nestačí. Jenže bratři se nedali zviklat ve svém přesvědčení a nakonec se ukázalo, že se vydali po správné cestě. Jako každá správná pohádka i tento příběh spěje k dobrému konci. Až na to, že náš příběh je na rozdíl od pohádek skutečný… Bratři se jmenovali Marek a Ondřej, nesli (a ještě stále nesou) společné příjmení Španěl a tvoří základ Bohemia Interactive Studia. Hru pojmenovali zpočátku jako Poseidon, vlivem vrchnosti (myšleno vydavatele) se přes Flashpoint: 1985 Status Quo dostali až ke dnešní Operation Flashpoint. Poslední otázkou zůstává, zda se jim jejich letitý sen splní a Operation Flashpoint (dále jen OFP nebo Flashpoint) se stane mimořádně úspěšnou hrou. A to se pokusí odhalit tato recenze.

Asi jen naprostí diletanti mezi vámi vůbec netuší, co je Operation Flashpoint za hru. Jistě nebudu moc přehánět, když prohlásím, že celý svět se na OFP doslova třese a pěje chválu na každém kroku. U nás v Čechách je čekání asi ještě napínavější a zvláště plně počeštěná verze hry za solidní cenu 999 Kč by pro vás měla být opravdu velkým lákadlem. K popularitě hry ještě před jejím vydáním také výrazně přispělo zhruba před třemi měsíci vydané demo, které toho sice samo o sobě mnoho nenabídlo, ale díky práci a nadšení mnoha příznivců hry jste si mohli do dema přidat desítky jiných misí. Kromě toho určitě stojí za pozornost i to, že demo se mezi hráčskou rodinu rozšířilo jako lavina a počet jeho downloadů se pohybuje v řádech miliónů. Vlastně si říkám, jestli má vůbec cenu recenzovat něco, o čem jsem i já sám osobně na těchto stránkách napsal mnoho článků, nad čím jsem strávil (podobně jako hodně z vás) desítky hodin času a o čem se již dá těžko napsat něco nového. Byla by však škoda tak skvělou hru, jakou OFP bezesporu je, nerecenzovat v její konečné podobě. Naopak, problém je spíš v tom, jak do recenze vtěsnat všechny podstatné aspekty hry. Tak tedy hurá do toho.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Pestré náplně misí
Tak je uvedena singleplayer kampaň hry, která je nosným prvkem základní verze hry. Během ní se vypracujete z obyčejné pěšáka až na velitele družstva, zkusíte si zalétat ve vrtulnících i letadlech a bojovat budete v obrněných (ale i zcela neobrněných) vozidlech. Na úvod vás uvítá scéna z výcvikového střediska NATO, kde trávíte volný čas s ostatními poslechem zpráv z rádia. O tom, že se píše rok 1985, vás mimojiné přesvědčí zpráva o vítězství Československa nad Kanadou na mistrovství světa v hokeji v Praze, ale pro vývoj hry jsou spíše důležité informace o problémech v Rusku a následném obsazení zmíněných ostrovů rebeli. Následná první mise je ještě cvičná, kdy si zkusíte několik základních věcí v ovládání hry, ale vzápětí již odjíždíte rovnou “na frontu”. Pak se již na vás valí jedna mise za druhou, většinou na sebe volně navazují, jsou prokládány videoscénami a přesuny po bojišti. Kromě kampaně si můžete zvolit i z několika jednotlivých misí, které jsou něco jako “BEST OF FLASHPOINT”.

zdroj: tisková zpráva Náplně jednotlivých misí je opravdu různorodé - přepady kolon, vyčištění měst a vesnic od nepřítele, přepady nepřátelských hlídek, kladení náloží, ale třeba i samotná evakuace, probíjení se z obklíčení, zneškodňování důležitých osob, tanková podpora pěchoty, krádeže důležitých materiálů atd. Vůbec nejlepší jsou pak mise, kde plníte několik zcela rozličných úkolů najednou. Design misí je většinou naprosto dokonalý a smekám před autory klobouk (paradoxně jsem ho v životě na hlavě neměl, také asi proto, že ho vůbec nemám, prý se po něm dělá pleš :) za to, jak se se ctí zhostili tak náročného úkolu. V tomto směru je Flashpoint (téměř) dokonalý a rozbor náplně jednotlivých misí vyjde v budoucnosti bezpochyby nejméně na samostatný článek.

V každé misi si můžete zvolit obtížnost mezi volbou Cadet a Veteran, a to i během kampaně. Rozdíl mezi nimi je kromě lepších nepřátel i to, že při volbě Veteran nemáte k dispozici kompas a nevidíte na mapě vlastní pozici, takže se klidně stane, že zakufrujete někde v lese. Velmi podstatnou věcí ve hře je také možnost uložení mise, což je ale možné pouze jednou! Je to myslím velmi dobrý kompromis mezi tím, když by byla možnost ukládat hru každou chvíli, a tím, kdy to nejde vůbec (problém třeba ve hře Project IGI). Někdy je těžké se rozhodnout, zda nadešel ten správný okamžik pro uložení mise - když ji uložíte příliš brzy, budete mít problém ji dokončit, když ale budete s uložením vyčkávat příliš dlouho, hrozí, že si ji nakonec neuložíte vůbec a můžete hrát misi od samotného počátku. Pozitivní je i to, že se v některých okamžicích mise ukládá automaticky sama, zvláště po počátečních dlouhých a víceméně nudných přesunech.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Naprostá volnost pohybu
To, co dělá Flashpoint zcela bezkonkurenční hrou současnosti, je naprostá volnost pohybu i samotné akce. V briefingu na počátku akce jste sice informováni, co kde (případně kdy a jak) je třeba udělat, ale jak toho docílíte je čistě vaše věc - hlavně když splníte úkol. Některé úkoly jsou ale splnitelné pouze v rámci daného časového rozpětí. Takovým klasickým případem je zničení nepřátelské vojenské kolony předtím, než dojede z místa A do místa B. Ovšem v momentě, kdy kolonu vrtulníkem zničíte a má následovat návrat na základnu, se klidně můžete proletět po celém ostrově a někde ještě nepřítele poškádlit. Ano, celý ostrov víceméně žije svým životem, takže se vám klidně stane, že v největším zapadákově, kde lišky ani nedávají dobrou noc, narazíte na nepřátelské jednotky.

zdroj: tisková zpráva Za vynikající nápad také považuji rozdělení misí na tři různé ostrovy - Malden, Everon a Kolgujev, z nichž každý má rozlohu okolo 100 kilometrů čtverečních. Vzájemně jsou odlišné co se týče vegetace, hor, pláží, cest a vesnic. Ostrov Malden jsme mohli poznat již v demu, kdy ho byla pokryta jen určitá část. Jde asi o největší ostrov s velkými převýšeními, mnoha skálami a stromy a křoviska dosahují jen malých velikostí. Oproti tomu Everon je plný velkých smrkových lesů a celkově je podstatně více pokryt vegetací. Perličkou na ostrově je pak zbořenina hradu, z jehož polorozbořené věže je skvělý výhled do širokého okolí. Třetí důležitý ostrov Kolgujev je zase charakteristický tím, že většina vesnic a budov jako takových je zničena, což dodává pocit, že před několika hodinami tudy prošla válka. Pro nové mise (nebo multiplayer) také mohou být zajímavé malé ostrůvky okolo ostrova.

• Z jakékoliv pozice
Absolutní volnost ve hře ale není jen v libovolném pohybu z místa na místo, ale také v tom, co si zvolíte za pozici. Konkrétní příklad - jedete do tankové bitvy a je (většinou) pouze na vás, zda si zvolíte v tanku pozici velitele, řidiče či střelce - zbývající posty pak obsadí další vojáci. Tím, že vám hra umožňuje podobné volby, nabízí vám vlastně hrát jednu misi ze tří zcela jiných pohledů, což jen dále zvyšuje hratelnost. Zcela specifickou a nejzajímavější (ale také vůbec nejtěžší) možností ve hře je pak velení určité jednotce vojáků. Systém příkazů není vyloženě složitý, ale než ho řádně dostanete do krve, trvá to dost dlouhou dobu. K tomu přispívá i to, že v některých případech není na první pohled zcela jasné, co zadání toho kterého příkazu způsobí. Nepochybuji, že se mezi vámi najdou tací, kteří si oblíbí mise, kde se budou jen řídit pokyny. Stejně tak je mně jasné, že se někteří z vás mohou bavit jen tím, že budou zadávat rozkazy typu vztyk-leh-vztyk-leh-vztyk a vzpomínat na doby, kdy zažili na vlastní kůži, jaký je rozdíl být bažantem nebo mazákem. Ještě že v menu nejsou speciální příkazy typu “sahara” …

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Malé nedostatky umělé inteligence
S předchozím odstavcem úzce souvisí téma umělé inteligence (AI) ve hře. Pokud ji budu hodnotit jako celek podobně jako škole (mimochodem, těšíte se na své vysvědčení? :)), pak je výsledná známka zhruba na úrovni jedna mínus. Protivníci jsou většinou docela těžkým oříškem, reagují na střelbu tím, že zalehnou, snaží se krýt, v momentě, kdy odhalí vaši pozici, nejen, že vás ostřelují, ale také se vás často pokusí obklíčit. Vlastní spolubojovníci se také vzájemně kryjí, neběhají bezhlavě proti kulometu nebo tanku (proslulý japonský styl banzai), zaměřují kolikrát lépe než vy, inteligentně poznají prioritní cíl a především se snaží splnit misi. Vůbec tak není nereálné, že misi splní i bez vás, zatímco vy si někde v lese budete opékat buřty (sakra, taková vymoženost ve hře vlastně není). Pokud jste v pozici velitele a máte již zažitý systém rozkazů, dají se s celou jednotkou dělat opravdu zajímavé věci. Již zde ale začínají první problémy s umělou inteligencí. Kolikrát nepochopíte, proč tamto pako, které má ležet na kopci a čekat na průjezd nepřátelské kolony, spadlo ze skály dolů a tím zhatilo celou misi. Neříkám, že je to pravidlem, ale kočírovat celým tým vojáků je opravdu věda.

zdroj: tisková zpráva Umělá inteligence má ale i další drobné nedostatky - občas se třeba stane, že vás zasáhne někdo z vašich vojáků. I když ono je vlastně otázka, zda je to chyba, protože ve válce je to poměrně častý jev. Ostatně i já sám jsem při hraní čas od času střílel (samozřejmě nechtěně) do vlastních řad, protože velmi těžko se někdy na první pohled pozná, zda je to přítel nebo nepřítel (maskáče vypadají skoro stejně). Asi nejzávažnější chybou v umělé inteligenci je pak chyba, která se dala poznat lehce již v demu. Mám na mysli boj na minimální vzdálenost, kdy vás prostě nepřítel nevidí. Od vydání dema na tom pravděpodobně autoři zapracovali, ale zcela odstranit se jim to nepodařilo. Dost divně tak působí situace, kdy ležím v lese a modlím se, aby mě rojnice Rusáků nenašla, a dva vojáci projdou okolo mě ve vzdálenosti pár metrů a nevidí mě. Pokud to risknete a spustíte palbu, ostatní sice zalehnou, ale stejně nejsou schopni vás nalézt. Ještě jsem si teď vzpomněl na jednu chybičku v AI - v některých případech zasažený nepřítel patřičně nezareaguje na první zásah od vás a vaše druhá rána již mu pak nedá šanci na reparát. Víceméně to jsou ale všechno jen méně podstatné nedostatky v umělé inteligenci, za kterou se celkově autoři také nemusí vůbec stydět, a pokud ji budou v následných patchích ještě vylepšovat, pak to bude jen dobře.

• Ovládání a zrychlení času
Na úrovni si hoši v Bohemia Interactive Studia vypořádali i s tak citlivou věcí, jakou je bezpochyby ovládání hry, které by vám nemělo dělat větší potíže. Autoři se úspěšně vyvarovali šílených klávesových zkratek, defaultní rozvržení na klávesnici je velmi intuitivní a podobá se i většině akčních her. Celý princip ovládání hry spočívá v kombinaci klávesnice a myši, na které je velmi vhodné mít kolečko. To slouží (druhou možností je klávesa Enter, což ale není zdaleka tak pohodlné) k vyvolání tzv. akčního menu, které vám nabídne možnosti, co vše můžete učinit - změnit či nabít zbraň, nastoupit (vystoupit) z vozidla, zapnout (vypnout) motor apod. Pohybem kolečka si pak v menu danou položku vyberete a dalším stiskem aktivujete. Opravdu skvělé využití kolečka na myši, které výrazně zlepšuje ovládání hry.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Za pozornost také stojí možnost akcelerace času (1x, 2x, 4x) ve hře, kterou můžete využívat při delších přesunech bez jakékoliv akce. Záhodno je také občas využívat third-person pohled na hru, který je v některých případech podstatně přehlednější. Týká se to především těch okamžiků, kdy sedíte v některém bojovém vozidle nebo vrtulníku. Mimochodem, vozidla je lepší ovládat pouze směrovými klávesami, neboť myš je na to příliš citlivá a udržet se pak na silnici není zdaleka jednoduché.

Koukám, že jsem popsal již 4 stránky textu a přitom mně to připadá, že jsem ještě ani pořádně s recenzí nezačal. Myslím si proto, že bude lepší celou podrobnou recenzi rozdělit na několik části - tu další čekejte za pár dnů, vaše názory a dojmy o Operation Flashpoint uvítáme ale již teď v diskusním fóru.