Jestli něco nelze korejskému simulátoru života inZoi upřít, jsou to ambice. Bere si do mířidel jednoho z největších herních molochů: The Sims. A neexistuje snad nikdo, kdo by mu nepřál úspěch – však hegemonie hry na život od Electronic Arts trvá už celé dekády a titul, který by ji dokázal narušit, by byl jak dar z nebes.
Inu, zatím se nestalo a simíci dál pevně svírají žezlo, ale není potřeba zahazovat výzbroj v obilná pole: inZoi rozhodně má potenciál zatřást celým žánrem. Akorát k tomu bude potřeba ještě pořádný kopec práce.
Tvořivý ráj
InZoi vám sice nabídne vzít pod křídla jednu z předpřipravených rodin, ale to je jak zajít do luxusního steakhousu a objednat si spařený špenát. Dovolím si předpokládat, že drtivá většina zájemců si bude chtít vytvořit vlastní postavy – a v tu chvíli může klidně přijít výbuch nadšení, protože místní editor zaslouží nejhlubší poklonu.
zdroj:
Krafton
Nechá vás měnit obličej do nejmenších detailů, posouvat a upravovat každičkou část tváře, obočí, vlasů i očí. Koho vytvoříte, pak už opravdu závisí jen na vaší dovednosti a trpělivosti, protože sám editor vám pod nohy žádné klacky házet nebude.
Při tvorbě vizáže si též lze všimnout tlačítka pro snímání vlastní tváře uživatele. Ano, také jsem se okamžitě zaradoval nad zajímavou novinkou, ale rovnou vás zklamu: Bohužel se ale nejedná o funkci, která by oskenovala váš obličej a umístila ho na postavu. Jde pouze o snímání vašeho výrazu, který pak postava opakuje. Jasně, ksichtit se a pozorovat to na obrazovce je chvíli docela zábava, ale skutečný herní přínos je nulový.
zdroj:
inZOI Studio
Z vlastních zásob vás hra ale nenechá použít jen obličej, prakticky všude lze aplikovat také vlastní textury – a to už je opravdová pecka pro každého tvořivého stavitele. Na každou část oblečení, na jakoukoliv plochu nábytku, na zdi, na podlahu, do rámů na stěnu, zkrátka kamkoliv totiž lze načíst vlastní obrázek.
Chcete mít na zdi nebo třeba na tričku sadu vlastních kreseb? Nebo bude vašim svěřencům viset na stěně kupříkladu symbol Hordy? Nebo záclony jak z ložnice Nebelvíru? Tapeta z červených obláčků z Naruta? Možností je prakticky nekonečno a limitem pouze vlastní představivost.
Tedy... Představivost a trochu zvláštní filtr, který čas od času váš obrázek prostě a dobře odmítne nahrát. Účelem je nejspíš držet hráčská obydlí v alespoň trochu civilizovaných mezích, ale na systém v současné době není příliš velký spoleh: Při pokusech, kam až se dá zajít, mi občas bez problémů povolil dost divoké nepřístojnosti, aby mi pak hned vzápětí zakázal i zcela nevinný obrázek.
Technologie zkrátka bude chtít ještě trochu přeleštit. A to samé lze prohlásit o další novince, totiž „3D tiskárně“, což je funkce editoru, do níž můžete nahrát fotku předmětu a hra se pokusí vytvořit jeho trojrozměrný model, který pak lze použít v domácnosti.
Což je na papíře naprostá bomba, jenže reálné výsledky se momentálně pohybují na škále od víceméně snesitelných, ale ne úplně pěkných, až po tragikomické patvary. A to i v případě, že použijete naprosto jasnou fotku třeba skříně bez jakéhokoliv pozadí. Nemluvě o tom, že některé úhly či zejména lesklé povrchy jsou schopny rozhodit generátor z rovnováhy tak moc, až rovnou vzdá jakoukoliv snahu a hra se místo tvorby modelu radši zhroutí na plochu.
Ale víte co, já vůbec nemám chuť se kvůli tomu posmívat. Naopak mě velmi těší, že měli tvůrci odvahu zkusit zakomponovat nové technologie způsobem, jaký nikde jinde není k vidění. Ze srdce doufám, že se funkce podaří pořádně vyladit a hotová hra nám jednou vyrazí dech svými pokrokovými možnostmi. Načíst si do virtuálního obydlí svůj vysněný nábytek, šperky nebo třeba sochy z reality by totiž byl opravdu nářez.
A co dál?
V editoru postav se opravdu dá vyřádit a budováním či krášlením příbytku není problém strávit celé hodiny. Jenže jakmile je dílo hotovo a vaši zbrusu noví svěřenci stanou na scéně, připraveni poprat se strastmi života, brzy zjistíte, že žádné drama nepřijde, protože tu zatím není moc co dělat.
zdroj: inZOI Studio
Hra nabízí několik základních smyček hratelnosti, ale ty známe už z prvních The Sims. Používání předmětů, sprcha, záchod, postel, jídlo, odchod do práce. Několik koníčků, dovedností a systém nálad, který se chová jako přesná kopie svého protějšku z The Sims 4: Dílčí pocity pramenící z nedávných zážitků, potřeb, ale i okolního prostředí se sčítají v jednu celkovou náladu, která pak ovlivňuje, co vaší postavě třeba zrovna dobře půjde, co hůř a podobně. Soustředěný člověk se lépe učí, klidný má větší radost z odpočinku, rozněžnělý má mocnější libido a podobně. Kdo hrál The Sims 4, bude okamžitě doma, mechanismus je jednoduše totožný.
Své velkolepé divadlo života můžete rozehrát na prknech dvou krásných, avšak momentálně dost potěmkinovských měst plných falešných obchodů, do kterých nelze vstoupit. Jejich ulicemi se ale především prochází několik set obyvatel. A stejně jako ve skutečném životě leží těžiště zážitku v sociálních interakcích.
Kterých je na papíře vážně dost: S kolemjdoucím či přáteli můžete probírat celé tucty témat, zavést hovor na to či tamto, mluvit rozverně, přátelsky, vstřícně, ale i přezíravě či rozhněvaně. Na přetřes může přijít počasí, nové popové písničky, oblíbená káva, prověřený recept na pizzu nebo třeba jemné nuance malířství.
Problém je, že i v tu chvíli cítíte pod rukama jenom kulisu. Protože ve skutečnosti je úplně jedno, o čem mluvíte. Nesejde na tom, jestli jste zrovna s protějškem u stolu prodiskutovali oblíbeného zpěváka či pomlouvali souseda, když to po herní stránce funguje vždycky úplně stejně: Kliknete na hovor. Postavy gestikulují. Nad hlavami jim vyskočí plus na znamení zlepšení vztahů. Klik. Gesta. Plus. Klik. Gesta. Plus. Klik...
Což je po chvíli prostě nuda a nic moc jiného si ve hře zatím nezkusíte. Podívejte, opravdu nehodlám pranýřovat vcelku raný předběžný přístup za to, že nabízí méně obsahu než konkurence, která už je na trhu desetiletí a její poslední díl dostal už asi tak gorilion placených expanzí... Ale faktem zkrátka zůstává, že po pár hodinách už v inZoi prostě není do čeho píchnout.
Hra dle mého názoru v tomto ohledu trošku trpí na svou realističnost. Na rozdíl od The Sims totiž opravdu vypadá jako skutečný život, jenže... Ten už tak nějak máme. A simulovat si ještě k tomu druhý je, ruku na srdce, menší zábava, než bych býval čekal.
Je proto esenciálně důležité, aby inZoi zaujalo tím, že své hráče nechá vyzkoušet věci, ke kterým ve skutečnosti nemají příležitost, vůli nebo odvahu. Stát se influencerem, otevřít vlastní podnikání, živit se vařením piva, být celebritou, získat michelinskou hvězdu, trénovat na olympiádu nebo třeba páchat zločiny a podobně. Nic z toho zatím nejde. Ale jasně, obsah bude časem přibývat.
zdroj:
inZOI Studio
A také je škoda, že tvůrci při společenských interakcích vlastně pouze kopírují systém z The Sims. Od podobně moderní hry, která se nebojácně snaží implementovat pokrokové technologie ve svých editorech, bych tak trochu čekal třeba možnost klábosit s ostatními panáky pomocí umělé inteligence. Protože proč by ne, však moderní chatboty si mažou Turingův test na chleba levou zadní, jen mi je dejte do hry!
Což mimochodem opravdu v plánu je, akorát pouze při chatování přes telefon. Z očí do očí se nejspíš bude nadále hovořit pouhým klikáním na témata. Což je škoda, protože hra dokáže uhranout nebývalým množstvím svobody při tvorbě i stavbě. Zcela volné rozhovory, které by se nějak promítaly i do chování postav, by mohly být přesně tou průkopnickou třešinkou, kvůli které by si pak člověk kupoval celou hru. Ale jsem každopádně rád, že to jednou půjde alespoň při onom telefonním chatu.
Kafe v pěsti
Ve hře také v současném stavu narazíte na celou řadu technických prvků, které bude potřeba ještě přeleštit. Třeba autonomie postav, která občas předvádí docela divoké žebříčky priorit: Když mi třeba můj mládenec uprostřed žhavého rande, které už téměř končilo v posteli, vstal a sám od sebe odjel autobusem někam do města, protože na pláži zrovna probíhala nějaká akce, zůstal jsem jen nevěřícně zírat.
A se zhruba stejným výrazem lze též pozorovat skutečnost, že lidé v inZoi umí v rukách držet předměty. Ano, jistě, to v principu není až tak šokující koncept, většina z nás to ostatně s trochou snahy zvládá také. Na rozdíl od reality ale herní postavy zapomínají držené předměty odkládat. A to i při činnostech, kdy by se to vysloveně hodilo... Úroveň mistrovství, když se milovník zvládne věnovat divokému horizontálnímu tangu a u toho bez problémů balancuje v dlani misku rýžových knedlíčků, nelze než závidět.
Ve hře také existuje systém karmy, který bych osobně úplně zrušil. Nedává totiž smysl: Vlídné a přátelské skutky zvyšují vaši karmu, zlé a podlé ji zas snižují. Fajn, jenže mechanismus také funguje na úrovni celého města a hra počítá celkovou karmu komunity. A začne vás trestat, pokud je moc nízká, což je, nezlobte se na mě, kardinální nonsens, protože celkovou karmu prakticky nemůžete ovlivnit – počítá se z automaticky generovaných stovek a tisíců interakcí počítačem ovládaných postav.
Vaši rodinu pak klidně můžete proměnit ve skupinu naprostých světců, ze kterých by si i Gándhí radši šel kleknout do kouta, ale beztak vám to není nic platné, když se hra rozhodne, že na sebe ostatní byli zlí, a srazí karmu komunity. A pak se třeba za trest přestanou rodit děti a město pomalu vymírá, aniž byste na tom nesli jakoukoliv vinu. Ne, pardon, tenhle systém je potřeba od základů překopat. Nebo smazat.
zdroj:
inZOI Studio
A když už jsme u vypočítávání věcí, které bude potřeba předělat: inZoi nutně potřebuje možnost rychlejšího přeskakování času. I po zvolení nejsvižnějšího režimu totiž hodiny ubíhají poměrně pomalu a pokud váš svěřenec třeba zrovna spí či odešel do práce, nezbývá než celé minuty se slinou v koutku zírat na prázdný byt. Což se samozřejmě nedá prohlásit za úplnou herní extázi.
Základy, jak se patří
Hra potřebuje pravidelné infuze obsahu a technickou péči. Pokud se jí obojího dostane, nemám problém věřit, že jednou budeme mít tu čest s titulem, který The Sims 4 pořádně prožene po imaginárním poli. Základy jsou totiž pevné a bytelné, hra je překrásná, tvůrčí svoboda omamná, koncepty (většinou) funkční a vývojářská odvaha s implementací nových technologií velmi chvályhodná.
Nákup inZoi ale v současné době lze brát spíš pouze jako vyjádření podpory tvůrcům v jejich bohulibé snaze – předběžný přístup je velmi raný a k samotnému hraní toho za své peníze zatím moc nedostanete. Tak pozor na to, ať nejste zklamaní.
