| Autor: Moolker Publikováno: 27.září 2005 | Verze hry: ofic. demo Doba hraní: 3 dny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Pro mne osobně byly minulé díly Serious Sama velmi atraktivní z hlediska prostředí. Monstrózní aztécké či egyptské kulisy jsou v dnešní době k vidění jednou za uherský rok (pominu-li katastrofální Will Rock), ale ve dvojce se už do nich nepodíváte, čímž se trochu vytrácí původní duch hry. Někomu se možná nebude líbit ani rozhodnutí vývojářů odstranit přehlednou tabulku, v minulých dílech kdykoliv vyvolatelnou stisknutím pravého tlačítka myši. V tomto příručním „PDA“ byly sepsány veškeré důležité informace o úrovni, objevených nepřátelích a zbraních a v neposlední řadě jste v něm mohli shlédnout i momentální statistiky. Pravé myšítko však převzalo v SS2 povel pro hození granátu, kterému se zde tím pádem dostává velkého prostoru. • Střílení slepic 
zdroj:
tisková zpráva
Jestli se něco ale opravdu nezměnilo, je to samotný styl hraní. Stále se tedy na vás valí hordy oponentů, stále disponují takřka nulovou inteligencí a místo toho volí stejnou taktiku, jakou se proslavil „pápuška“ J. V. Stalin – kašlat na propracovanou strategii, nahnat se tam jako stádo dobytka a nepřítele převálcovat. Po vzoru vojsk SSSR totálně kašlou na nějaké úhybné manévry a z dálky si vás díky „propracované“ AI ani nevšimnou.O váš kejhák v demu usilují zombifikovaní vojáci, výzvědné sondy, bojoví vrtulníci, kyklopové či přerostlá hmyzoidní stvoření. Samozřejmě byl při jejich vytváření aplikován humor vývojářům vlastní, který zajišťuje, po vzoru staršího bratříčka, roztodivné podoby všeho možného i nemožného. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Prostředky pro expres "země – peklo" s první třídou rezervovanou Samovými nepřáteli nejsou kdovíjak inovativní, jak se může na první pohled zdát. Kromě automaticky naváděného kamikadze papouška Kakadu se ve výsledku vlastně jedná jen o klasické kvéry, které však prošli rukama zřejmě „ne zrovna střízlivého“ designéra. Okusíte kupříkladu dvouhlavňovou brokovnici, revolver, UZI, raketomet a samozřejmě rotačák, při jehož získání se však už nedočkáte hlášky „let´s make some serious!“ jako v minulém dílu. Jeho levely byly mnohem rozlehlejší než ten v demu dvojky a také se v něm dalo narazit na všemožné power-upy jako zrychlení nebo znásobení poškození, ale ty se už v SS2 bohužel nevyskytují. • Totální chaos 
zdroj:
tisková zpráva
Co se týká obtížnosti, tak ta spíš klesla. Hrát na tu nejlehčí „Tourist“ je spíše ostuda a ani pátý stupeň „Hardcore“ není konkurencí pro „Nightmare“ v Doomovi. Hraní se dá usnadit tím, že po zamíření na nepřítele vždy zjistíte jeho aktuální zdravotní stav díky zbarvení zaměřovače. To však neznamená, že se při hraní budete moci dloubat ve všemožných tělních otvorech. Paradoxně na tom nemají úplný podíl hordy nepřátel, jako spíše naprosto frustrující hopsací část. V té musíte pomocí trampolín přeskákat z jednoho balkónu na druhý, přičemž to, že vás nepřátelé zasypávají olovem, je starost, která se odsouvá až na druhou kolej. Trapně působí fakt, že toto je jediné místo v levelu, kde můžete spadnout z mrakodrapů. V jiných oblastech vám hra zkrátka bližší prozkoumání chodníku nedovolí.Jiná pasáž se nese v duchu řízení menšího bojového vznášedla, ale nemalý podíl na případném opakování si připisuje špatné ovládání vehiklu. S umíráním je také spjato přidání počtu postradatelných životů, stejně jako ve starých plošinovkách. Přijdete-li o všechny, nenásleduje sice Game Over, ale výrazné bodové penále ve výsledném zhodnocení. Z toho jasně vyplývá, že čím více bodů při hraní získáte, tím více životů obdržíte přímo ve hře. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Podnadpis „Totální chaos“ nezahrnuje pouze pocity z hraní, ovšem i ze samotného menu. V něm je totiž používání scrollovacího kolečko u myši dosti neintuitivní, a také mě nepotěšila nemožnost použít klávesnici pro vytvoření profilu. Jsou to sice prkotiny, ale při jejich větší koncentraci si možná budete rvát vlasy. • Další postřehy Rozhodně mě neuspokojilo tempo hry, které je příliš nerovnoměrné. V jednu chvíli máte co dělat s dvacítkou nepřátel, jindy nastupují úplně hluchá místa. Na druhou stranu je třeba brát zřetel na malou rozlohu herní plochy, na níž z toho důvodu není možné nacpat několikrát více oponentů, aby byly uspokojeny choutky i toho největšího sadisty. 
zdroj:
tisková zpráva
Taktéž by nebylo od věci slyšet při akci nějakou pořádnou muziku, jako tomu bylo ve výborném Painkillerovi, ne nějaké nudné a pomalé melodie. Ale nejen hudba je neodpovídající. Blivno se vám možná bude dělat při poslouchání zvuků zbraní. Samopal připomíná spíše slabou vánoční prskavku a zvuk brokovnice simuluje lépe mlácení do plechového plástu než to něco, co stvořili zvukaři. A multiplayer? V demu nic moc. Hraní ve čtyřech lidech je kvůli takto malému počtu dost nuda (v plné verzi se zvedne limit na 16), což naštěstí kompenzuje přítomnost kooperativního módu. Jinak si můžete vybrat jeden ze čtyř skinů pro vaší postavu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z tété hry najdete v naší sekciscreenshotů • Přehlídka barviček SS2 vypadá pěkně a po vizuální stránce se jedná o jasný nadprůměr. Celé dílko pohání autory vytvořený Serious Engine 2. Nenarazíte na nic, z čeho byste byli úplně paf, ale třeba takový pohled na poslední setiny života nepřátel, kteří se při těchto okamžicích efektně rozprsknou na maso + krev + kosti vypadá jednoduše skvěle. Plus si může CroTeam připsat i za věrohodné chování nepřátel po zásahu, kdy si emzáci menších rozměrů vyzkoušejí na vlastní kůži letecký den díky fyzikálnímu enginu. Kromě postav se autoři trochu zaměřili také na reálnou destrukci objektů, tudíž není problém rozřezat cirkulárkou strom nebo rozstřílet reklamní plochy s motivem hry. Jen by možná neuškodila větší volnost ve zkrášlování prostředí pomocí zbraní. A když už jsem nakousl ty reklamy, tak vám prozradím, že v jedné ze tří skrytých oblastí v demu naleznete obraz s fotkou celého týmu tvůrců. 
zdroj:
tisková zpráva
I přes velikou pestrost, desítky nepřátel, rozlišení 1024x768, zapnuté všechny efekty (včetně 2x anti-aliasingu) můj elektronický kolega s vnitřnostmi P4 3.0 GHz, 512 MB RAM a Radeon x600 128 MB moc neprotestoval a svolil k naprosto plynulému hraní bez sebemenšího cukance, a to i v náročnějším third-person pohledu, do kterého lze přepnout ze standardního pohledu z vlastních očí. Jediné, o co jsem se musel ochudit, je nápis „on“ u řádku HDR a „32-bit“ u detailnosti textur. Loading je příjemně krátký a trvá jen pár sekund. Demo tedy bylo docela zábavné, sympaticky praštěné a potěšilo přidáním vznášedla, takže se těšme na plnou verzi vycházející už začátkem října.Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa... Související články: Novinky, Serious Sam recenze, Serious Sam: Second Encounter recenze |
| Moolker | |
| autorovi je 15 let, bydlí na Mělníku a studuje všeobecné gymnázium; přispívá i do HotGames, Playmobilu a SCORE; nejdéle vydrží u kvalitní strategie, akce a fantasy her; život by si nedokázal představit bez závodního lyžování a horského kola |
