Existují hry, které vám nabídnou nečekaný a dechberoucí hororový zážitek. Můžete si ho užít sami v přítmí svého pokoje nebo v záři reflektorů mezi svými přáteli. Hra od Velan Studios míří na obě strany barikády, nicméně již během prvních pěti minut hraní zjistíte, že předběžný přístup k Midnight Murder Club je střelbou spíše do vlastní nohy. A tak už po pár dnech od spuštění skomírá opuštěná v temných zákoutích honosného sídla Wormwood. Bohužel mám pocit, že světlo na konci v tunelu je v nedohlednu, a proto tohle preview bude labutí písní celé ne úplně povedené hříčky.
Atmosférický multiplayer ve tmě s baterkou
Midnight Murder Club je multiplayerovou střílečkou s tajemným, místy až hororovým nádechem. Celá akce se odehrává v potemnělém sídle Wormwood, které je zahaleno do totální tmy. Vy jste do těchto černočerných zákoutích vržení vyzbrojení koltem v jedné ruce, baterkou ve druhé. A v tom tkví celé kouzlo.
zdroj: Velan Studios
Na mapě se pohybujete až v šesti hráčích, kdy tma je váš nejlepší přítel i nepřítel zároveň a světlo ostatních vás může krásně navádět za vaší kořistí. Musím uznat, že temnota ve hře je opravdu neproniknutelná. Bez občasného rozsvícení baterky se takřka nemůžete pohybovat a absolutně netušíte, co vše je okolo vás. Atmosféra a jistý pocit sklíčenosti je něco, co opravdu funguje, byť graficky jinak nijak zvlášť neoslní. Bohužel, takhle rychle klady současného předběžného přístupu taky končí.
Pět režimů nestačí, drahoušku
Hra nabízí momentálně pět herních módů. Kromě tradičního všichni proti všem a týmového deathmatche tu máme režim Thief of the Night, který alternuje slavnější King of the Hill, kdy všichni loví nejlepšího hráče na mapě. Čtvrtým do party je pak režim Headhunters, kdy jedna skupinka nočních vrahů běhá po sídle a ničí totemy a druhá se jim v tomto konání snaží zabránit.
zdroj:
Velan Studios
Posledním a asi nejzajímavějším režimem je Wildcards, kde si všichni hráči zvolí nějakou herní modifikaci, která mění pravidla hry. Z těch se posléze losuje a odehrávají se s nimi jednotlivé mapy. Čím víc kol odehrajete, tím vzácnější a podivnější modifikace odemykáte. Nicméně, pokud odejdete z lobby, tak se vám „nahrané“ karty neukládají a začínáte znovu.
Absence progrese je jeden z prvních zásadních problémů. Hra opravdu nabízí jen pět režimů a nic víc. Temnota a práce s baterkou jsou sice fajn, ale například taková střelba je úplně tristní. Horší pocit ze střílení jsem ve hře dlouho neměl. Že protivník padne na jednu ránu, i když ho trefíte do břicha, mi není úplně po vůli. Naprosto tím mizí napětí i možnost se projevit jako lepší střelec.
zdroj:
Velan Studios
Velké potíže mi pak dělala i stabilita serverů, kdy mi každou druhou hru postava poskakovala jako klokan po mapě nebo mi po pěti krocích udělala dva kroky zpátky. Frustrace z toho, jak v jistých chvílích je hra nehratelná, se velmi rychle zvyšovala s každou další a další hrou. Mizivý počet hráčů, který se z nižších stovek propadl během pár hodin na nižší desítky, pak způsobuje, že se na hru čeká opravdu dlouho.
Nulová motivace pro další hraní
Chvíli jsem si myslel, že by Midnight Murder Club mohl být alespoň hra, kterou si užijete s přáteli, díky dostupnému friend passu. Podobně jako třeba u nedávného Split Fiction můžete poskytnout kopii hry kamarádovi, aby mohl zdarma hrát s vámi. Nicméně během pěti minut pochopíte, že tohle je titul, který vám ukáže všechny karty právě během oněch pěti minut. Dál nemá cenu do něj jakkoliv investovat drahocenný čas.
zdroj:
Velan Studios
Zoufale chybí systém jakéhokoliv postupu. Momentálně v ní nenajdete absolutně nic navíc, jen pět režimů a žádný systém odměn pro výherní tým. Dovolím si tvrdit, že tato hra nebude fungovat ani na streamech, kde lidi obdivují kdejaký bizarní kousek.
Mnoho věci se může jistě změnit, protože stále se jedná pouze o předběžný přístup. Tedy jakési demo, které má nalákat hráče. Jenomže momentální stav předběžného přístupu dělá z klubu půlnočních vrahů doslova tristní záležitost, která ztratila kouzlo dříve, než stačila proniknout do hráčských duší.
Před autory stojí obrovská výzva, aby z nezajímavé kostry vytvořili alespoň trochu zábavnou a plynulou hru, do které budou mít hráči důvod se vracet. Cenovka dvaceti eur společně s nutností na Steamu mít (PC hráči proklínaný) účet PSN rozhodně nejdou masivnímu rozšiřování hráčské základy naproti.
Musím zcela upřímně říci, že jsem si tyhle dojmy vysloveně protrpěl, protože Midnight Murder Club není v dobré kondici. Ani technické, ani obsahové, kdy počet hrajících mizernému stavu zcela odpovídá. A vlastně mě to docela mrzí, protože námět střílečky v noci, kdy váš nejlepší přítel je baterka, zní na papíře docela dobře. Obzvlášť když máte kamarády, se kterými se můžete během večerních herních seancí vyblbnout do aleluja. Zbývá jen doufat, že autoři zvednou hozenou rukavici a ještě hru vylepší, protože to opravdu zoufale potřebuje.
