Tedy v obchodním smyslu slova, zdraví se snad těší dobrému. Sice OnLive založil, ale její okolnostmi vynucenou transformaci už bude sledovat jen zpovzdálí. V roli CEO jej nahradí Charlie Jablonski, zatímco Perlman se dle tiskové zprávy půjde „věnovat jednomu z myriády svých dalších projektů“. Tuto změnu zaměstnanci, kteří už byli na Perlmana alergičtí (a nebyli propuštěni), prý vítají. A nejspíše to v koutku duše přivítá i Perlman, byť přišel o své vizionářské dítě...


Původní text z 27. srpna - Vynikající článek Deana Takahasiho, z nějž jen vyjmu pár částí a odkáži vás přímo na něj, zveřejnil server Venture Beat. V něm se podíváte přímo do hlubin problémů, které vedly ke konci prvotní podoby streamovací služby OnLive (viz naše články zde a zde) a kde se i podíváte na smutného hrdinu, idealistu s málem obchodních schopností, Stevea Perlmana, bývalého a možná i budoucího CEO OnLive. Perlman byl brilantní v oblasti shánění nových investic. Jenže právě tato schopnost, spojená s neschopností celý projekt ukočírovat v rámci povinností profíka z byznysu, vedla k uvázání oprátky, na níž se OnLive doslova oběsila. Mnozí vidí jako největší problém fakt, že Perlman prováhal šanci na prodej společnosti.

Jak totiž narůstaly ztráty a problémy OnLive, Perlman nedokázal pružně reagovat. Snad viděl v nějakém romantickém okouzlení ještě cestu ze smrtící spirály dluhů, snad odmítal zatvrzele svůj projekt odsoudit. Faktem je, že když v pátek dostalo dvě stě zaměstnanců padáka, málokdo z nich měl pro Perlmana pochopení. Nikdo se nic nedozvěděl předem, vše přišlo jako blesk z čistého nebe. Nejhorší byl fakt, že po vyhlášení bankrotu byly všechny vydobyté podíly zaměstnanců naprosto bezcenné.

Jak samotný článek naznačuje, nemůžeme nyní soudit, zda Perlman udělal zásadní chybu, nebo nakonec dokázal vykutat z průšvihu hrdinské vítězství – pro sebe. Možná za to mohl i úspěch, který služba měla až do loňského podzimu, kdy se objevily první větší problémy, odliv hráčů a stížnosti na kvalitu služeb. Možná neměl OnLive začínat v USA, ale měl zkusit internetové nejpokročilejší destinace, jako je Jižní Korea či Japonsko. Možná byl problém v tom, že služba neměla opravdu exkluzivní AAA tituly, které by si distributoři odvážili risknout zařadit do nabídky. Možná...

K tomu, abyste si udělali obrázek o pádu projektu, který byl revoluční, možná až moc, vám opravdu doporučuji přečíst zmiňovaný článek. Nedovolil bych si jej přepisovat, ale dovolím si vzít jednu výstižnou větu, která možná dobře nastíní smutnou pravdu - „Někdy být dva roky před zbytkem trhu znamená to samé, jako mýlit se ve svém záměru“. Jednoduše, někdy prostě nemůžete být moc revoluční příliš brzo. Až budoucnost ukáže, zda se OnLive oklepe z tohoto knockoutu.