Veškeré Rambourgovo vyprávění je nejprve uvedeno shrnutím pozadí vzniku GOGu. Příběhem o tom, jak zakladatelé CD Projektu na polském trhu přeplněném piráty kdysi dávno uspěli s prodejem velmi levných edic starších her s tunou bonusového obsahu – a navzdory saturaci neplatičů zde uspěli. "Od té doby bylo v mnoha oblastech prokázáno, že piráti jsou ochotni za hry platit, pokud cítí, že cena je ekvivalentní hodnotě. Tehdy bylo ale podobné uvažování šílenstvím. Michal Kicinski a Marcin Iwinski tímto ale neskončili: když to fungovalo v Polsku, proč by to nefungovalo celosvětově. Snažit se o to bez protipirátské ochrany bylo jenom logickým důsledkem tohoto smýšlení."
Co je tedy jádro úspěchu GOG mimo fakt, že hráči jsou pořád ochotní za PC hry platit? Především prý pověst. "Důvěra a respekt ve vašeho zákazníka jsou vcelku univerzální hodnoty. Bohužel však vždycky nebyly dost populární v herním průmyslu. Zkušenost našich zakladatelů z polského trhu byla důležitá, protože ukázala, že můžete vystavět úspěšný byznys model čistě na důvěře, dokonce i v obtížném trhu. DRM je neefektivní nástroj, jelikož znechucuje platící zákazníky, přičemž piráti mají paradoxně méně svázaný herní zážitek. Je to šílené. Naše víra v důvěru a respekt hráčů jsou klíčovým jádrem GOGu a toho, jak k zákazníkům přistupujeme."
Rozhovor nabízí ale i neocenitelný pohled přímo na fungování GOGu – třebas vyjednávání distribuce DRM free kopií s vydavateli. V počátcích existence GOGu to dle Rambourga bylo navýsost náročné, a to ačkoliv za GOGem stál CD Projekt s jeho solidními konexemi u velkých ryb průmyslu. Nejde přitom jen o obavu ze snazšího pirátění DRM free verzí, ale i náturu starších her: "Vydavatelé nechtěli investovat čas a peníze do znovuoživení svých starých značek. Z jejich perspektivy to bylo pochopitelné. Z perspektivy hráčů pak smutné."
zdroj:
tisková zpráva
Guillaume Rambourg
GOG nakonec prý smlouvy získal pouze tím, že za vydavatele vykonal veškerou kancelářskou práci s dohledáváním licencí, práv, poskytováním zákaznické podpory apod, takže na velké ryby zbylo jenom podškrtnutí připravených smluv. Co se týče strachu z pirátění, nakonec pomohl argument, že většina starých her byla už dávno milionkrát zkopírovana. Co následovalo, bylo už záležitostí reputace GOGu. "První k nám naskočil Interplay a my tak byli schopní zahájit prodeje. Od té doby už naše hodnověrnost stoupala spolu s prodeji, a ty přesvědčily mnoho velkých společností."
V závěru pak dojde i na probírání zimní "výprodejové" akce, v jejímž rámci si každý mohl zadarmo pořídit Fallout 1,2 a Tactics (pokud jste tak neudělali, můžete litovat, protože všechny Fallout hry nyní mizí z nabídky GoGu). Právě zde se tak trochu ukazuje, že ne vždy pozitivní přístup platí – všechny tři díly byl totiž s koncem roku odstraněny z prodeje kvůli stažení prodejních práv ze strany Bethesdy. Nicméně i zde může zaujmout, že nešlo jenom o tradiční slevovou akci ani o pouhou pomstu Bethesdě, nýbrž především fikanou snahu o rozšíření počtu zákazníku.
zdroj:
tisková zpráva
"Rozdávání Falloutu (zadarmo) bylo hlavně naší snahou oslovit mladší hráče, kterou tuhle značku her znají jenom z posledních dvou dílů – Falloutu 3 a Falloutu: New Vegas – a nikdy se necítili na její starší díly. Herní průmysl nevěnuje velkou pozornost zachování své historie." Podobné akce a hlavně masivní slevové akce a balíčky (bundly) zlevněných her jsou ale omezenou událostí, a Rambourg zmínil, že může nadejít den, kdy GOGu i průmyslu naopak zlomí vaz: "Mnoho hráčů získává hry v bundlech, střádají si velkou sbírku. Z krátkodobé perspektivy je to pro hráče výhodné, ale není to výhodné pro průmysl z dlouhodobé perspektivy, protože nakonec dojdeme k bodu, kdy nemůžeme hry prodávat za plnou cenu, protože hráči vědí, že hra bude brzy k dostání za zlomek své původní ceny."
Celý původní rozhovor můžete najít zde, mimo GOGu řeší i celkovější náhled na DRM nejen ve hrách, ale i hudbě a dalších vydavatelstvích. A ano, zazní i argument o tom, že "většina pirátů by za hru nikdy neplatila tak ani onak". Přitom pomineme-li úvodní a závěrečnou rétoriku o respektování hráčů a pirátství, paradoxně čpí z celého interview především skrývaná vypočítavost. To však může překvapit snad jen naivy. Tak či onak, ať už se zabýváte programovou nesnášenlivostí vůči DRM, nebo naopak rádi ryjete do Pirátské strany, může se jednat o jedno z nejzajímavějších počtení vašeho dne.
