Trine 2 - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PS4, PC, PS3, X360, MAC

Verdikt: Trine 2 je barevná, originální a ve všech ohledech vyladěnější než výborná jednička. Až na respecializaci bez postihu jde o dílko takřka bez chyby, které si užijí všichni bez rozdílu věku.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

metacritic 84/100

13. 12. 2011 v 20:00 - Recenze Autor: Jakub Kovář Komentáře: 0

Betaverze Trine 2 ve mně zanechala velmi dobrý dojem a zároveň vzbudila vysoká očekávání. Plná hra měla tedy za úkol potvrdit, že jsem se již v půlce listopadu nemýlil. Splnilo Trine 2 to, co „slíbilo“, nebo jsem po dvou originálních úrovních z betaverze dostal ve verzi plné jen dalších jedenáct recyklátů, plných již dávno objevených mechanismů?

trine2doclanku

Naštěstí v tomto případě došlo na první variantu. Trine 2 totiž, i přes zachování základu v podobě spolupráce tří rozdílných charakterů a libovolného přepínání mezi nimi, dokázala obohatit hratelnost o nové prvky. Tvůrcům se navíc povedlo mnohem lépe vyvážit všechny tři charaktery, a tak zatímco v prvním díle si řada hráčů neoblíbila postavu věčně hladového rytíře, já osobně s ní ve dvojce strávil dost času. Mimo jiné i pro skvělé hlášky („That’s acid!” „No problem, I’ll dodge it with my shield! I got it acid-proofed recently!”), ale také pro neocenitelnou schopnost prosekat se davy nepřátel a rozbít kamenný zával hozeným kladivem.

Pozadu však nezůstal ani kouzelník, u nějž jsem si co nejdříve odemkl speciální schopnost, která mu umožňovala mít vyčarované najednou hned čtyři předměty. A to nemluvím o zlodějce, jejíž výbušné šípy a možnost přichytit se na jakýkoliv dřevěný povrch mě dostaly z nejedné šlamastiky…

Vylepšování se nám líbí

Tyto schopnosti samozřejmě ani jeden z hrdinů nemá od začátku hry, ale postupně je můžete odemykat výměnou za nasbírané lahvičky se zkušenostmi. Zprvu vypadá zkoušení různých vývojových větví zajímavě a osobně mě velice zajímalo, jak se autoři poperou s tím, když se tvrdošíjně nebudu věnovat rozvoji kouzelníkových schopností (čtyři krabice jsou při hopsání skutečně jednou z nejdůležitějších věcí).

Místo perfektních a jinak řešených hádanek jsem se však bohužel dočkal „jen“ toho, že jsem většinou ani po delším trápení na nic kreativního nepřišel a musel jsem tak trapně použít respecializaci v talentovém menu. A teď přijde to nejhorší: hra mě za respec nijak nepenalizovala! Veškeré přemýšlení a snahu získat všechny dostupné lahvičky tak může bez obav nahradit přístup „jenom se nějak dostat dál, však já v případě nouze respecnu“. Hráč tak bohužel není moc nucen k tomu, aby se snažil řešit ty nejtěžší hádanky, které odemykají cestu k největší náloži bonusových zkušeností.

Pokud se ale přes tento ndostatek přenesete (taky na něj nemusíte vůbec přijít), nabídne vám Trine 2 perfektně fungující koncept. V průběhu hraní příjemným tempem louskáte logické hádanky, vymýšlíte vlastní originální řešení a máte dobrý pocit z toho, jak jste chytří. Vyloženě jsem se tetelil blahem, když jsem poprvé zjistil, že magické prkno jde nabodnout na ostny a tím pádem lze vytvořit elegantní most. To samé, když jsem hru „rozbil“ tím, že jsem zablokoval mechanické soukolí a přinutil herní fyziku, aby mi podržela otevřené dveře.

Potěší též fakt, že spousta puzzlů je řešitelná i jinak, než jak je autoři vymysleli, což činí z každé hry ojedinělý zážitek a otevírá to vrátka případné znovuhratelnosti – zvlášť v kombinaci s kooperativním režimem, který sám o sobě nabídku možností až nemyslitelně rozšiřuje.

Záplava novinek

Jaké by však Trine 2 bylo pokračování, kdyby jenom vylepšovalo již osvědčené mechanismy a nepřinášelo zbrusu nové prvky. Mezi nevýznamnější novinky v celé hře patří hrátky s vodou. V úvodu s ní budete hlavně zalévat kouzelná semínka, později si v ní i zaplavete a naučíte se, jaké vlastnosti má těleso ponořené do kapaliny a k čemu se dají využít.

Velkou legraci si také užijete se sestavováním potrubí, s párou a s portály, které, stejně jako celá hra, občas dají vzpomenout na geniální Portal od Valve – až na to, že si nepamatuji, že bych v Portalu za pomocí portal gunu směřoval plamen ohně tak, aby ohřál vodu v kotli a já mohl na bublině vystoupat až takřka do nebeských výšin. A taky si nevybavuji, že bych v Portalu někdy místo hraní si s portály raději postavil vlastní věž z naskládaných krabic a na veškeré teleportování se vykašlal.

Dobře vyladěný stroj

Trine 2 vám zkrátka dává možnost vybrat si vlastní cestu, a když už je toho přemýšlení moc, předhodí vám hra několik nepřátel nebo rovnou bossáka, abyste si užili trošku té akce. K nabourávání stereotypu patří mimo nových a neokoukaných puzzlů a jejich vtipného střídání i různá obměna herních prostředí.

Přestože hlavní změnu nespatříte v hádankách, ale spíše v grafice, dělá odlišný styl a humorné detaily divy. Což je ostatně možná i důvod, proč jsem Trine 2 za necelých osm hodin dohrál, a ani jsem si neuvědomil, že bych už mohl být na konci.

Trine 2 je působivá a nádherná hra, která trpí snad jen na již zmiňovaný problém týkající se respecializace a na to, jak je krátká. I když se mi u některých her zdá osm hodin jako věčnost, v případě Trine 2 jsem si celou hru užil za dvě odpoledne a nezlobil bych se vůbec za dvojnásobek. Ale když vezmu v úvahu enormně nízkou cenou (jen 329 Kč na Click2Play), české titulky od Comgadu, nádhernou grafiku, propracované herní mechanismy a skvělou variabilitu prostředí, asi bych už chtěl zkrátka moc.

Tagy: akční puzzle plošinovka

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.