| Autor: Jiří Sládek Publikováno: 28.června 2006 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglickáDoba recenzování: 5 dnů nonstop |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Při prvním zvýšení úrovně si musíte vybrat jednu z osmi specializací. K dispozici jsou například hned dvě bojovnická povolání: Warrior (zaměření Warfare) je bijec zběhlý zejména v útočné fázi, což znamená, že sice nemá ve svém repertoáru příliš obranných schopností, ale dokáže třímat dvě zbraně naráz, drtit nepřítele ničivými ataky nebo je třeba ochromit zatroubením na roh. Defender (Defense) se naopak dokáže vyhýbat útokům a mnoho jeho schopností je spojeno s používáním štítu. Pro obě válečnické specializace je nejdůležitějším parametrem síla. 
zdroj:
tisková zpráva
Na obratnost sázíí jiné dvě profese. Hunter (Hunting) je klasický lovec, který kosí nepřátele zejména smrtonosnou střelbou z luku. V záloze má různé specialitky včetně mnohonásobného výstřelu, v boji pak musí být hodně pohyblivý, aby mohl uniknout z dosahu nepřátel, kteří se k němu stihnou přiblížit. Rogue je vrahounský zabiják, který dokáže brutálně poškodit jednoho protivníka, ale v boji proti záplavě slabších nepřátel už je to horší. Hrát za něj znamená využívat „hit and run“ taktiku. Ti z vás, kdo mají v oblibě různé sviňárničky, určitě ocení jedy a podobné chuťovky.Hráči holdující magii si v Titan Questu také mohou opravdu přijít na své, protože autoři z Iron Lore Entertainment (v čele s Brian Sullivanem, jedním z tvůrců Age of Empires) pro ně přichystali hned čtyři čarodějně zaměřené postavy. Stormcaller (Storm) a Pyromancer (Earth) připomínají klasické kouzelníky zaměřené na destruktivní magii. Zatímco první jmenovaný je specialistou spíše na boj proti jednomu či dvěma silným soupeřům (jak pomocí ničivých kouzel, tak třeba díky zmrazení), druhý dokáže vydrtit zástup slabších protivníků. Mimojiné si umí přivolat zemského elementála, který je skutečně pomocníkem do nepohody. Voliče Strany zelených jistě potěší lesnímu druidovi podobná postava Wanderera (Nature). Ten totiž ovládá přírodní kouzla, což mimo jiné znamená, že umí léčit, vyčarovat ochranné aury a v neposlední řadě zvládne přivolat na pomoc zvíře nebo nymfu s lukem. Posledním z osmičky hrdinů je Theurgist (Spirit), který trochu jako nekromant v jiných hrách vysává z nepřátel energii a umí vyvolávat nemrtvé. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Používání speciálních schopností Při vyzkoušení různých postav a povolání mi připadalo, že hraní za ně je opravdu dost odlišné. Zvláště ze začátku je standardně nejsnazší řezat nepřátele s bojovnicky založenou postavou, ale proti tuhým bossům je zas leckdy lepší magie znalý hrdina. Díky možnosti zkombinovat dvě profese tu máme opravdu velké množství možností (pokud dobře počítám, tak 28) a snad každý si vybere svůj styl. U kouzelníků ovšem více než u jiných postav zamrzí trochu nepohodlné používání speciálních schopností (tedy kouzel). Je sice fajn, že si je můžete přiřadit k jednotlivým numerickým klávesám do quickslotu v dolní části obrazovky, ale pro jejich vyvolání musíte kliknout nejprve na příslušnou klávesu a pak ještě označit myší cíl. 
zdroj:
tisková zpráva
U některých kouzel naštěstí není potřeba zaměřovat a stačí stisknout jen číselnou klávesu (třeba ochromení okolních nepřátel nebo vyvolání pomocníka), ale u útočných kouzel musíte mířit na protivníky. A co hůř, naopak na sebe musíte zaměřovat léčivá či ochranná kouzla. Je pravda, že díky tomu můžete magicky chránit či léčit i ostatní členy družiny (v multiplayeru) nebo vyvolané nohsledy, ale občas se stane, že v bojové mlýnici kliknete na jinou postavu, než byste chtěli. A nemusí pomoci ani navolení nejpoužívanější speciality nastálo na pravé myšítko. Mnohem častěji samozřejmě budete používat základní útok levým tlačítkem, prostě jako v Diablu. Zde naštěstí nemusíte vyloženě zběsile klikat, stačí útok držet stisknutý a váš rek sám nepřátele s gustem porcuje.• Rozmanití nepřátelé A věřte, že boje jsou opravdu časté a na počet protivníků bohaté. Nepřátel je ve hře docela hodně druhů, přičemž mi připadá, že jsou celkem vhodně rozmístěny do jednotlivých prostředí. V lesích se prohánějí satyrové a kentauři, u rozpadlého chrámu narazíte na kostlivce, v jeskyni na pavouky a pavoučí humanoidy, v opuštěné kobce na démony, v poušti na přerostlé supy a škorpióny a v labyrintu na magické sochy. Mezi jednotlivými lokacemi herního světa lze přecházet bez potřeby nahrávání. Na větší vzdálenosti (třeba z Řecka do Egypta) se hrdina přemísťuje pomocí lodě. Příliš volnosti při pohybu mít nebudete, jdete v podstatě pořád vpřed a nic vás nenutí se vracet. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Většina humanoidních protivníků existuje v několika variantách, například bijec / střelec / šaman, což hráče nutí i v rámci akční řežby alespoň trochu taktizovat. Je samozřejmě lepší jako prvního zneškodnit kouzelníka, který vydrží jen dvě tři rány a přitom vám svým ohnivým kouzlem způsobuje větší poškození než jeho tři mečem se ohánějící nohsledi dohromady. Čas od času narazíte na extra tuhé protivníky, jako je třeba kyklop nebo pavoučí královna. Spousta nepřátel se samozřejmě rekrutuje ze starověkých bájí a pověstí, takže se nebojte, že byste byli ochuzeni například o legendární minotaury, harpyje či obří skaraby. Vítám, že ze zabitých nepřátel vypadají předměty naprosto logicky. Už se tedy nekonají kraviny typu „zabij malého netopýra, vypadne z něj plátová zbroj“. Pokud na vás někdo střílí z luku, vypadne z něj luk. Ze zvířat a nevyzbrojených nestvůr toho obvykle moc nezbude, jen velmi vzácně speciální trofej (monster charm), například jedový váček, netopýří zub a podobně. Na druhou stranu zamrzí, že i třeba v půlce hry vám vypadne z nepřátel slabá dýka nebo obyčejný kyj, což je samozřejmě k ničemu. • Tuny předmětů 
zdroj:
tisková zpráva
Kromě vybavení nepřátel si můžete bágl nacpat také věcmi z nalezených truhel, a samozřejmě na vás čeká i spousta obchodníků. Užívání zbraní, brnění a magických šperků je klasicky omezeno hodnotou základních vlastností a levelem postavy. Kromě mraků nemagických kousků budete dost často narážet i na očarované předměty, včetně některých opravdu vzácných. Nechybí ani speciální sady, po jejichž zkompletování získá hrdina bonusy navíc. Předmětů je ve hře neuvěřitelné množství, i když je pravda, že mezi nimi není příliš mnoho vizuálně unikátních.Vybavení lze vylepšit speciálními upgrady, mezi něž patří již zmíněné monster charmy, a také relikvie (relics). Pokud najdete více takovýchto vylepšení stejného typu, můžete je zkombinovat a dodat jim větší sílu. Jedná se vlastně o variaci na vylepšování předmětů pomocí gemů v Diablu II. Samozřejmostí jsou flakónky na doplňování zdraví a many, kterých budete nacházet opravdu hojně (ovšem hojně je budete i chlemtat, jelikož regenerace zdraví a many mi připadá dost pomalá). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Specialitkou á la Guild Wars jsou pak barvičky na oblečení. Příjemné je, že si časem rozšíříte svůj úložný prostor a poberete více harampádí. I to, že můžete mít navolené dvě různé zbraňové kombinace (třeba meč + štít jako jednu a luk jako druhou) a snadno mezi nimi přepínat. • Vývoj hrdiny 
zdroj:
tisková zpráva
Postupným vývojem pochopitelně neprochází jen vaše vybavení, ale i samotný hrdina. Při zvýšení úrovně si můžete rozdělit bodíky mezi základní vlastnosti – zdraví, magická energie, síla, obratnost, inteligence. Jejich význam snad netřeba vysvětlovat. Kromě toho obdržíte několik skill pointů, lze rozdělit mezi vylepšení specializace jako takové (přidává bonusy a umožňuje přístup k lepších skillům) a jednotlivé schopnosti.Ty se dělí na aktivní (kouzla, speciální útoky) a pasivní (bonusy, rychlejší obnovení některých aktivních skillů a podobně), a lze do nich vložit i více bodíků, čímž se posílí jejich efekt. Pokud po čase zjistíte, že byste si rádi skilly přeorganizovali, můžete tak učinit u mystika v některém z měst. Ovšem není to zadarmo. Ač za nejlepší variantu vývoje postavy v aktuálních titulech považuji princip z Oblivionu, v rámci akčních RPG přichází Titan Quest sice s nepříliš originálním, ale docela dobře fungujícím a vyváženým systémem. • Hlavní vs. vedlejší úkoly Poměrně dlouhým příběhem (několik desítek hodin) se budete prokousávat plněním hlavních questů. A dlužno podotknout, že příběh je v tomto ohledu poměrně lineární, což notně snižuje znovuhratelnost. Cestu si však můžete zpestřit plněním vedlejších úkolů, za které na vás čekají zajímavé odměny. Již předem přitom víte, co za splnění dostanete – a mohou to být peníze, zkušenosti, zvýšení statistik, magický předmět... prostě klasika. Nepovinné úkoly vás často zavedou do chrámů a jeskyní, které budete při cestě míjet, ale pro posun v příběhu je vůbec nemusíte navštěvovat. Ústřední příběh na poměry akčních RPG působí docela fajn, vedlejší questy jsem však po čase – ač to obvykle nemám ve zvyku – začal vesměs ignorovat, jelikož jsou opravdu dost na jedno brdo. Drtivá většina úkolů klasicky spočívá v prosekání se na určité místo, kde musíte s někým promluvit, někoho zabít nebo získat konkrétní předmět. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Teleporty, oživovací studánky, obelisky I když si postupně z nesmělého floutka vypěstujete superhrdinu se vším všudy, stejně se občas nevyhnete smrti. Ta vás vrátí k poslední oživovací studánce; stejně jako v Diablu ani zde nemůžete svůj postup svobodně ukládat a studánky tak slouží jako jakési checkpointy. Legendární předlohou se Titan Quest inspiroval i v oblasti teleportace z boje do relativního bezpečí vesnice. V každé kapitole je přitom několik míst s teleportačními portály. Kromě toho jsou po krajině roztroušeny také obelisky, které dočasně hrdinu posílí, ať už nějakou resistencí nebo třeba silnějším útokem. 
zdroj:
tisková zpráva
• Vizuální nádhera Grafika je jednou z nejsilnějších stránek tohoto titulu. Krásné a detailní prostředí jde ruku v ruce s různými stíny, odlesky a dalšími efekty, při nichž starší grafické karty dostanou infarkt. Střídání dne a noci je už v současné době samozřejmostí, ale i tak potěší. S kamerou lze zoomovat, ale nikoliv rotovat, což je ale jen dobře, jelikož hra je díky tomu přehledná. Velmi hezky jsou zpracovány jednotlivé postavy – a to jak hlavní hrdina či hrdinka (samozřejmě mění vzhled podle výzbroje a výstroje), tak NPC či rozmanití protivníci. Špičková grafika si ovšem vybírá daň v podobě vyšší hardwarové náročnosti – ani na testovacím stroji Athlon64 3400+ / 1 GB RAM / GeForce 6800 se hra při zapnutí nejvyšších detailů, filtrování a rozlišení 1280 x 1024 nehýbala úplně bez škubnutí. Kvalitní je i ozvučení a celá hra je navíc user-friendly. To znamená například pěknou mapu s ikonkami důležitých míst a postav, možnost zvýraznit předměty na zemi pomocí klávesy ALT, automatické srovnávání zvoleného předmětu s odpovídající věcičkou, kterou má hrdina nasazenu, a podobně. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů • Málo originality Ano, to je asi nejvýraznější neduh téhle hry. Titan Quest je prostě řemeslně dobře zpracovanou záležitostí, ale nepřichází v podstatě s žádným originálním nápadem. Poměrně neokoukané může být jen prostředí (a tím pádem i některá monstra, hrdinovo vybavení, ale také zajímavé odkazy na bájné postavy včetně vtipálka Imothepa, populárního velekněze z filmu Mumie), ale jinak se zkrátka jedná jen o poskládané nápady z jiných ARPG. Diablo přineslo většinu uznávaných principů, v Sacred jste mohli osedlat koně a užít si značnou volnost, série Dungeon Siege nabídla přepravování věcí na oslíkovi nebo vykrmování elementálů magickými předměty... ale Titan Quest nepřináší snad ani jednu originální myšlenku. A to je škoda. I přes značnou neoriginalitu se Titan Quest velmi příjemně hraje, obtížnost je docela vyvážená. Nový rozměr dostává hra v multiplayeru (info), zvlášť proto, že poměrně dost ochranných/léčivých/posilovacích kouzel lze aplikovat nejen na sebe, ale i na ostatní členy družiny, což přispívá k širším taktickým možnostem. 
zdroj:
tisková zpráva
Kladem je také to, že s jednou postavou můžete hrát střídavě singleplayer a hru pro více hráčů, včetně kooperativního postupu s kamarády. Potěší i integrovaný editor a snadný import nového dobrodružství do hry - je dost možné, že v budoucnu se na internetu objeví spousta příběhů od různých nadšenců. Pokud zrekapitulujeme vše výše řečené, vychází nám dost nadprůměrná záležitost. Nejde o hru převratnou nebo dokonce průlomovou, ale jedná se o kvalitní akční RPG, u kterého se fanoušci tohoto žánru mohou pobavit opravdu dlouho. Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa, Cheaty... Související články: Novinky |
| Jiří Sládek | |
| autorovi je 29 let, věnuje se marketingovým konzultacím, mediální komunikaci, přípravě GameStaru v časopise PC World a psaní do dalších médií; preferuje RPG, strategie, taktické hry a vesmírné obchodní simulátory (divná kombinace, že? :-) |
