The Walking Dead: Survival Instinct - recenze
3/10
zdroj: tisková zpráva

The Walking Dead: Survival Instinct - recenze

18. 4. 2013 20:00 | Recenze | autor: Aleš Smutný |

Walking Dead je v těchto měsících fenomén. Z dobrého komiksu se vyklubal kvalitní seriál (ano, druhá řada byla do dvou třetin utrpení, ale ricktatura to snad vynahradila) a bylo jen otázkou času, kdy se objeví hry, které by ze seriálu Walking Dead vycházely. Dočkali jsme se tedy adventury Walking Dead od Telltale, a ačkoliv ji nehodnotím tak vysoko, jako skalní fandové, za zpracování předlohy ji rád pochválím.

Proč se ale spokojit s jednou úspěšnou hrou, když by známá značka utáhla více projektů. A právě tady přichází na scénu akční hry The Walking Dead: Survival Instinct. Na pomoc si bere toho nejpovolanějšího, totiž vidláka Daryla, který se propracoval z vedlejší postavy rasistického rednecka s kuší až na post miláčka publika, co má jen nedořešené problémy se starším bratrem Merlem.

Vývoje The Walking Dead: Survival Instinct se chopilo studio Terminal Reality, které stojí třeba za GhostbustersKinect Star Wars. AMC dala nejen požehnání vzniku hry, ale dokonce zařídila, že Daryla a Merleho namluví jejich seriáloví představitelé Norman Reedus a Michael Rooker. Když si k tomu přičtete základní koncepty hry, je tu potenciál na dobrý FPS survival horor, ne? Ale vy už jste asi viděli tu trojku v hodnocení...

Jak to mělo být aneb pohádka o dobré hře

Čistě dle zamýšleného konceptu by Survival Instinct měla být opravdu zajímavá zombie střílečka s kvalitní stylizací a hlavně prvky, které navzdory přesycení zombie žánru moc často nevídáme. Daryl cestuje vylidněnou a přezombíkovanou Georgií při hledání a opakovaném nalézání svého bratra. U pasu má vždy svůj věrný nůž a k tomu nějakou tu sekeru, kladivo a samozřejmě střelnou zbraň. Častěji ale sáhne právě po chladné zbrani a to hned z několika důvodů. Kupříkladu střeliva není nikdy nazbyt, čili je třeba dvakrát měřit a jednou střílet.

Výstřelem na sebe navíc připoutáte pozornost zombií. Abyste se tomu vyhnuli, nastupuje na řadu plížení a probodávání mozků nemrtvých nepřátel z krytu. Navíc ani střelná zbraň nezaručuje, že přežijete větší shluk živých mrtvých. Nejste Supermani. Někdy hodíte flašku, aby se hejno vydalo za zvukem rozbíjeného skla a vy v klidu proklouzli. A pak hop do domu, opatrně jej prozkoumat a sebrat tolik cenné zásoby. Samozřejmě velmi opatrně, nikdy nevíte, zda se v domu neskrývá nějaký zombík, který je od svých kamarádů oddělen dveřmi.

O samotné zásoby jde především. Nejde jen o to mít dost nábojů do zbraně, stejně unesete jen určité množství munice. Potřebujete i jídlo a samozřejmě benzín pro jedno z vozidel, která zprivatizujete na cestě. Případně součástku do auta, protože vůz má tendenci se čas od času porouchat. Je také třeba volit pečlivě cestu. Pojedete „okreskami“, kde spotřebujete nejvíc benzínu, ale spíše narazíte na nějaké ty zásoby, nebo po pěkně široké silnici, kde auto nežere?

Logicky po cestě narazíte i na jiné přeživší. Ne nutně. Někteří jsou skrytí a bude záležet na tom, jak moc prozkoumáte úrovně. Někdy si budete volit ze dvou cest kvůli příběhovému rozhodnutí, a tak přijdete o část hry úplně, což zvyšuje znovuhratelnost. Budete čelit těžkým volbám, koho nechat na silnici zombíkům napospas, protože už nemáte místo v autě. Své společníky budete moci posílat na mise, odkud se vrátí (nebo nevrátí) se zásobami, možným zraněním a na vás bude rozhodnout se, zda je doléčíte a nebo pošlete na misi znovu zraněné. Třeba bude jen stačit, když je vybavíte lepší zbraní...

Rozpadající se ohyzdná tvář reality

Všechno výše popsané byl zamýšlený koncept, který The Walking Dead: Survival Instinct poskytuje potenciál k tomu, aby byla jednou z nejosobitějších zombie stříleček vůbec. I kdyby nemělo jít o revoluci, takhle na papíře to zní jako pekelně zábavná hra z oblíbeného světa. Když se tedy začaly objevovat první kritické hlasy, říkal jsem si, že je třeba pod tím vším uhlím skrytý diamant. Pak jsem začal hrát sám. A vy už jste asi viděli tu trojku v hodnocení...

Jako první vás udeří do oka ošklivá grafika. Nejsem z těch, kteří by hru trhali kvůli grafice horší než je standard, ale The Walking Dead: Survival Instinct vypadá jako hra z PS2 nebo Xboxu. Ale to také není přesné. Vypadá jako odfláknutá hra z PS2 nebo Xboxu.

Nepěkné textury se často prolínají, problikávají a notně ubírají z tolik potřebné atmosféry i autenticity. Hnus velebnosti. Ještě hůř jsou na tom samotní zombíci. Nejen, že dostali nepěkné ksichtíky napůl cesty mezi realitou a stylizovaností adventurního Walking Dead. Oni se i prachsprostě opakují. Po hodince zjistíte, že modelů zombíků je asi pět. Já jim začal přezdívat Vlasáč, Holčina, Pan Vestička atd. Po dvou hodinách už to bylo to jediné, co mě bavilo.

...

Plíživá nuda, která vás pozře

The Walking Dead: Survival Instinct je totiž přese všechen nastíněný potenciál pekelně nudná a repetetivní hra. Zastávka, vymlátit zombíky, sebrat zásoby, popojet. Dokonce ani to zpropadené auto neřídíte. Všechen potenciál byl velmi svědomitě vykastrován. Začněme u společníků. Na ně narazíte, ale jejich další interakce probíhá jen v rámci kartiček. Dáte jim zbraň, řeknete co chcete a pošlete na misi. Snad se vrátí.

Nějaká dramata? Spory? Koření každého pořádného zombie fláku, který hlavně táhne krizová situace mezi lidmi? Ne. Vše dochází do úsměvné absurdity ve chvíli, kdy se rozhodnete někoho ze skupiny vyloučit. Tento rozsudek smrti, nejzazší hranice vnímaná i v seriálu jako extrémní možnost řešení, tady vypadá tak, že prostě zmizí kartička postavy. Ani slůvko od ní. Ani jedna napsaná větička.

Samotné shánění zásob najednou také přestává být potřebným a nosným. Rozbije se vám auto? Hra vás hned hodí do mise, kde najdete potřebnou součástku. Došel benzín? Ale nebojte, máme tu misi, kde bude benzín. A do zásoby je tu mise, kde najdete benzín, náboje i jídlo.

V tu chvíli se zarazíte a uvidíte, že je vám tohle prostředí povědomé. Následně zjistíte krutou pravdu. Tvůrci mají asi tři mapy, které střídají a snaží se vše zamaskovat tím, že vás do nich vpustí z jiné strany nebo je zrcadlově otočí. Možná je jich ještě méně, neměl jsem sílu lineární prostředí nějak víc zkoumat.

Ačkoliv se hra tváří jako částečně otevřená, neustále před vás hází nějaké neviditelné stěny, abyste museli jít jednou cestou. Brilantní. Úplně se cítím jako cestovatel, který se snaží využít prostředí ve svůj prospěch a ví, že může improvizovat. Dobrodruh, jehož nápaditost dovede k cíli snadněji. Vlastně ne, necítím. Cítím se jako nebožák, kterého autoři nutí prolézat ty samé mapy a tvářit se, že nevidí otřesné výpadky AI zombíků a designérské chyby.

Hloupá zombie, hloupá!

AI má rozkošné výpadky. Možná by stačilo kdybych vám pustil jedno krásné a výstižné video. Někdy funguje vše, jak má. Zombíci vás zmerčí, začnou k vám pomalu lézt, skuhrat a za chvíli vás sežerou. Vlastně umlátí, ale to je jedno. Tehdy hra rámcově funguje tak, jak bylo zamýšleno a občas se i drží té správné atmosféry.

Jindy ale zombíkům v nemrtvých mozečcích něco přeskočí a začnou se chovat divně, dokonce i na zombie. Třeba je naštvou dveře a začnou do nich mlátit, i když je sledujete se vším svým šťavnatým masem ze tří metrů a nechápete. Jindy se stane, že na vás zareaguje jedna, druhá ...a zbytek hejna se vydá na druhou stranu. Pak jsou tu bystrozrací mrtví, kteří vás uvidí škvírkou u okna a už vám buší na záda, i když jste byli o třicet metrů dál.

Navíc mají chodci určitý akční rádius a pokud z něj utečete nebo vás oddělí určitý typ překážky, zombíci okamžitě ztrácí zájem a vrací se zpátky na své stanoviště. A tak, aby hra nebyla moc lehká, přidali tvůrci takovou roztomilou věc. Respawn zombií. Je to jako scéna z filmu. Hrdinové se pohádají a pak je, blbce, co nedávají pozor, najednou překvapí zombík, který se odněkud vynořil. Jenže hra je trochu jiné médium. Pokud hraju plíživě, vše paranoidně kontroluji a prohlížím, zombíky pozabíjím, a pak mě zabije trojice chodců, které prostě hra naspawnovala na vyčištěné místo, je to naprostá idiocie a věc, která vás pořádně naštve.

Vrcholem absurdity je pak samotný základ hry, tedy boj. Nejvíce budete umírat na máchání pařátů zombíků, které vypadá velmi směšně. Ve chvíli, kdy se vás totiž pokusí chytnout a kousnout, spouští se snadná minihra, v níž Daryl vrazí zombíkovi nůž do hlavy (nebo umře). Stačí jen trochu nasměrovat hejno, aby na vás nikdo neskočil zezadu, spustit tuhle minihru a zombíci se řadí, aby se nechali vykostit. Vymozkovat. Můj rekord je dvanáct mrtvol, pak mě to přestalo bavit.

Barmani celého světa přežili!

Tím neříkám, že nebudete umírat. The Walking Dead: Survival Instinct umí překvapit - většinou mimo pravidla hry. Třeba zabití nožem ze zálohy je super, ale animace je nekonečná a než se dokončí, většinou vás nějaký vnímavý chodec během ní sundá. Proto je lepší udělat naprostý opak toho, co chtěla hra propagovat jako kýžený styl. Je třeba si najít auto nebo barový pult (!), kam zombíci nedosáhnou, vystřelit, vylézt na tento objekt a čekat, až se sejdou. A pak jen zabíjet, zabíjet a zabíjet, zatímco k vám nemrtví nebožáci zbožně zdvihají své nemohoucí ruce...

O příběhu jsem se ani nezmiňoval, protože to není nic, co by nedokázal vymyslet váš opilý kamarád za pět minut filosofování nad mušlí. Vzhledem k tomu, že mělo jít o prequel k seriálu, je absurdní konec pořádným výsměchem a dalším důvodem k znechucení. Mrzí to o to více, že Reedus a hlavně Rooker se opravdu při dabingu snaží a zjevně to nebrali jen jako nutné zlo, které vyplývá z jejich smlouvy. Jenže dabing dvou postav, z nichž ta jedna tam vlastně ani většinu času není, Survival Instinct nezachrání.

Dobré konce vymřely

The Walking Dead: Survival Instinct je hrůzně uspěchaná a nedokončená hra. Základní prvky, které byly při plánování hry vytyčeny, zní skvěle, ale výsledné provedení je v lepším případě nepovedené, po většinu času úděsné a hlavně nudné. Mlácení zombií tu je nudné. Sbírání stejných věcí ve stejných lokacích taktéž. A vpřed vás nemá co hnát. Roli prequelu hra neplní. Ale protože víte, co bude, nějaké blábolení o vakcíně vás z míry nevyvede.

Symbolická mi přišla scéna, kdy Daryl získá svou ikonickou kuši. Čekali byste cokoliv, nějaké zdůraznění téhle nezbytné propriety, díky níž se také stala postava tak oblíbenou. Ale ne. Nic. Hm, kuše. Mimochodem, brzy ji budete nenávidět, protože pokud se netrefíte, hledání šípu trvá půl hodiny.

The Walking Dead: Survival Instinct je uspěchaný kalkul, který chce těžit z finiše třetí řady seriálu, který hra stihla jen tak tak. Je to nedodělaná a nepovedená střílečka a zároveň stealth akce, v níž za pochvalu stojí jen dabing a koncept, který zůstal pouze na papíře. Stereotypní utrpení, které nejde doporučit ani fandům série, protože nepřináší nic, co by nebylo pokažené.

Verdikt:

Papírově zajímavý koncept se podařilo realizovat do naprosto příšerné a nudné kombinace střílečky a stealth akce, kterou nelze doporučit ani fanouškům seriálu či komiksu Walking Dead. Jediným výrazným pozitivem je pouze dabing hlavních postav.

Nejnovější články