The Inner World - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC, MAC

Verdikt: Většina adventur z poslední doby se hraje přeci jenom lépe. Protentokrát to ale autorům klidně můžeme odpustit. Vše totiž vyvažují netypickou kombinací dětské stylizace a dospěláckého vyprávění, která tady už dlouho nebyla a asi ani nebude.

Hodnocení redakce 7/10

Jak hodnotíme

metacritic 72/100

Objednat na JRC.cz - obchod plný zábavy

14. 10. 2013 v 20:30 - Recenze Autor: Daniel Kremser Komentáře: 0

V poslední době rostou adventury jako houby po dešti a už dávno za to nemohou pouze němečtí vydavatelé. Tradiční point and klick kousky si zkrátka našly své publikum a hlavně menší vývojáři je chrlí jako na běžícím páse. I tak se ale většinou dočkáme pouze schematických příběhů dvojího typu. Buďto se jedná o dospělá vyprávění zabalená do klasické grafiky, nebo o hodně naivní kreslená dobrodružství, která cílí hlavně na mladší publikum. Kombinace obojího jsou hodně vzácné, a když už se objeví, zpravidla nemůžeme mluvit o povedených spojeních. The Inner World ale dokazuje, že z každého pravidla existují výjimky.

The Inner World - recenze

Spojení, které vás dostane

Když se na Inner World zběžně podíváte, vytanou vám na mysli všemožné asociace spojené s dětskými hrami. Ostatně, začínáte jako naivní, v paláci vychovaný a od okolního světa odstřihnutý chlapec, jenž se náhodou dostane mezi běžný lid a pomalu se seznamuje s tuze bizarním světem Asposie, kde se uctívají větry a vzduchem létají podivná stvoření.

Příběh téměř dospělého Roberta bych však dítěti nevypravoval ani po dvojité kontrole německých cenzorů. Za roztomilou fasádou se totiž skrývá metaforami protkané vyprávění, které se nebojí naťukávat, ba rovnou rozsekávat témata, jako je homosexualita, totalita nebo drogová závislost. A to prosím poměrně bezskrupulózním způsobem.

Faktem ale je, že právě tento kontrast mezi snovou stylizací a tvrdou realitou táhne Inner World směrem vzhůru a dokáže vás u monitoru udržet až téměř do konce. Podobné spojení důsledného scénáře a stylizované grafiky se zkrátka jen tak nevidí. Škoda jen, že v samém závěru začne příběh nepochopitelně sklouzávat k frašce. Možná bych se nebál použít ani slovo kýč. Vyznění Robertova příběhu je ale i tak zatraceně silné.

Velkou měrou za to může právě vizuální ztvárnění Asposie. Grafika Inner World je takovým malým uměleckým dílem a rozhodně nejde pouze o kreslené postavičky či bizarní stylizaci. Skutečné kouzlo audiovizuálního zpracování spočívá v tom, jak se mu daří nastavovat druhou tvář.

Zatímco úvod vás ještě ponechává v iluzi plné barev a hravých témat, s blížícím se koncem se autoři nebáli stále častěji používat tmavší barvy a ponuré kulisy. Dystopie je asi silné slovo, ale moc daleko k němu Inner World rozhodně nemá. Jestli totiž svoji pouť začínáte v pestrobarevných kulisách jakž takž fungujícího města, končíte ji tváří v tvář zlovůli diktátora a podivuhodného panoptika mrtvol.

...

Jako sloni v porcelánu

Škoda jen, že se směru nastoleného obalem nedrží i obsah. Inner World se především po technické stránce doslova topí v začátečnických chybách. Hned několikrát jsem například zápasil s hádankami, protože příslušná aktivní oblast nebyla umístěna na předmětu, nýbrž pár centimetrů mimo. Pochvalu rozhodně nezaslouží ani nahrávací časy, které jsou vzhledem k podobě a velikosti hry až příliš dlouhé. Takováto autorská nedůslednost ovšem není způsobena neumětelstvím, nýbrž lajdáctvím. Tady zkrátka někdo odbyl testování.

Zdaleka největším problémem je ale fakt, že výše zmíněné chyby někdy postihují i základní principy hádanek. Obtížnost je jako dítě na houpačce - směšně lehké problémy střídají zbytečně složité, přes několik obrazovek roztahané puzzly, které by přitom šly navrhnout mnohem lépe. Ve výsledku se tak Inner World bohužel neubrání pár nelogičnostem. Jako vysvětlení většiny z nich se sice nabízí fantaskní pojetí herního světa, ale hráči je to v danou chvíli jedno, protože tápe a neví jak dál! Autoři se prostě chovali jako sloni v porcelánu, kteří neměli jasnou vizi a z jejich snažení „něco“ vyplynulo.

O problémech přitom vývojáři ví, nebo je v Německu minimálně tuší. Nápověda je totiž libová! Zpočátku vás lehce popostrčí, a pokud se nechytnete, rovnou vám správné řešení vyzradí. Provedení je navíc elegantní a nenásilné. Nechybí též ani dnes už zcela elementární zvýraznění použitelných objektů. Naštěstí tak nikdy zbytečně dlouho nepřešlapujete na místě a hra příjemně odsýpá.

Okouzlující vypravěčka

K lehce absurdnímu konci se dopracujete za docela chabých 5 hodin. Možná je to tak ale lepší. Nikdy se díky tomu nezačnete nudit a lokace se střídají v ty nejvhodnější okamžiky. Klasickou herní dobu okolo desíti hodin by hádanky, které do žánru nepřinášejí nic nového a ještě sem tam mají problémy s logikou, rozhodně neustály. Už tak se ostatně Inner World herně řadí do skupiny lehce nadprůměrných kousků.

Z těchto vod jej ale tahá neprůstřelný obal, který autory podržel v dobrém i ve zlém. Ačkoli tahle adventura nesahá po úplně nejvyšších hodnoceních, vaši pozornost si rozhodně zaslouží. Za přiměřené peníze totiž dostanete skvělé vyprávění, které se halí do podmanivých kulis a zanechává hlubokou stopu. Mnohým ze zobrazovaných témat se ostatní autoři spíše vyhýbají a je to jejich škoda. Právě ony totiž nakonec dělají z Inner World hru, kterou si budu pamatovat ještě dlouho.

Tagy: adventura

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.