Mortal Kombat - recenze

Xbox 360

Recenzovaná verze: X360

Vychází na platformách: PC, PS3, X360, VITA

Verdikt: Skok správným směrem a symbolický dárek všem, kdo stahují nejrůznější ultimátní edice s desítkami mortalovských postav a vzpomínají na staré dobré časy. Tohle jsou staré dobré časy v moderním kabátku s koňskou dávkou nadšení a dobrých nápadů do budoucna. Kulatý desátý díl, který nás čeká příště, by mohl vychytat poslední chybičky a dostat Mortal Kombat zpátky na trůn krále žánru. Do té doby si můžete užívat v podhradí - i tam na všechny čeká velký kopec zábavy.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 85/100

Mortal Kombat: Komplete Edition DIGITAL

28. 4. 2011 00:26 - Recenze autor: Václav Rybář Komentáře: 0

Dějové kejkle u posledních Mortal Kombatů začaly až nebezpečně připomínat zápletky Ordinace v růžové zahradě a dokonce ani crossover Mortal Kombat vs. DC nedosáhl podobných kvalit jako konkurenční Marvel vs. Capcom. Jeho třetí díl na Street Fighter IV enginu je mimochodem pro Mortal Kombat solidní konkurencí. Oba pojí 2,5D herní systém (3D postavy v 2D ringu), ale tam, kde si Capcom hraje a kombinuje mnohdy nezkombinovatelné - v dešti orgastických megakomb - tam se Mortal Kombat pokorně vrací ke svým kořenům a servíruje snad nejmacatější kampaň jednoho hráče, kterou jste kdy v bojovce zažili.

Znovu, jinak, ale pořád po kolena v masokostní moučce

Úvodní menu nového Mortal Kombatu je hodně košaté. Přes dva tucty postav z prvních tří dílů (tohle je mimochodem devítka, jestli to pořád ještě někdo počítá) můžete prohnat po klasickém žebříku od ubohých protivníků až po úlisného Shao Kahna nebo zkusit štěstí ve věži plné miniher, kam se vrátilo i oblíbené přerážení čehokoliv, co lze na sebe vršit, hraní skořápek a další "blbůstky", co vás zaměstnají na dlouhé hodiny.

Pak je tu samozřejmě hra dvou hráčů, žebřík pro dva hráče (Mortal Kombat poprvé v sérii umožňuje tagování během zápasů a pro tento účel hra nabízí i speciální komba), tréninkový mód, v němž lze snadno a bez stresu našprtat kromě základních ohňostrojů i fatality. Mezi vším tím obsahem, jehož plněním se zasloužíte především o pořádný průvan v tzv. Kryptě, kde přibývají oblečky, zbraně, arény a další vychytávky, skoro až zapadne položka Story Mode. Přitom právě tady tasí Mortal Kombat své největší kombo.

Abyste se mohli vrátit na začátek, je nejdřív potřeba všechno rozdrtit na prach, takže intro začíná na konci posledního sólového Mortalu, přičemž většina bojovníků je rozčtvrcena, udupána, proklána, vykoupána v kyselinovém jezírku a nabodnuta na lichý počet háků. Na nohou stojí už jen Raiden a Shao Kahn, přičemž s bohem hromu to vůbec nevypadá dobře.

I proto fandy oblíbený chlápek v klobouku pošle mentální esemesku svému mladšímu já z prvního dílu. Bum… a rázem jsme ve hře se starým Shang Tsungem, chrčícím Gorem a všichni jsou nadržení se do sebe pustit. Jen Raiden ví, že tentokrát to všechno musí proběhnout trochu jinak, aby se apokalypsu povedlo poslat do p… aralelního vesmíru. Nebo tak něco.

Děj o šestnácti kapitolách si odehrajete za šestnáct různých postav, které si nemůžete zvolit. Celkem vám to zabere poctivých pět, šest hodin - a to i v případě, že budete prohrávat jen jednou za čas. Mezi každým zápasem (na jednu postavu vyjdou tři čtyři) se děj posune o kus dopředu a pokryje mytologii mezi prvním a třetím dílem, včetně většiny postav, které se v nich objevily.

Jak už ale bylo řečeno, ne všechno proběhne tak, jak si někteří z vás pamatují. Potkáme pár postav předtím, než je někdo proměnil v roboty (Cyrax, Sektor, Smoke) a robotizace se dočká i někdo, koho jsme doposud vídali jen v člověčí formě. Pokud jste v mezidobí nehltali mortalovskou wikipedii, měla by vás většina zvratů a nových informací příjemně překvapit. Pro znalce je pak připraveno mnoho pomrknutí v kulisách jednotlivých arén, kde jsou k vidění postavy ze všech možných dílů, včetně spinoffů jako Sub-Zero Mythology nebo Shaolin Monks. Je vidět, že tuhle procházku dějinami vzali autoři z gruntu, ale při samotném hraní budete nejčastěji vzpomínat na úvodní trilogii.

Levý hák do koulí

Pokorný návrat ke starým známým byl asi jediným možným krokem, protože sedmý Mortal Kombat se svými 63 bojovníky a možností namíchat si nejen vlastní postavu, ale i vlastní fatalitu, působil jako vykolejený satelit, nenávratně mizející v nekonečném vesmíru. Vztahy mezi postavami se rozpadaly a mlácení kvůli tomu ztrácelo říz. Restart v hollywoodském stylu byl to nejlepší, co mohlo sérii potkat, tím spíš, že jde tenhle nostalgický útok až na dřeň - při povedeném uppercutu se dokonce v dolním růžku objeví kukuč Dana Fordena, vrchního zvukaře a charakteristicky pištivé "toastyyyy". Kdo si pamatuje podobný vtípek z prvních dílů, ten je hned doma.

Ostatně nemusíte mít nakoukané všechny sezóny CSI, abyste odhalili i další indície - arénové fatality, v žebříku ukrytý souboj s Noob Saibotem, babality , povědomá komba z trojky, svatá trojice superhajzlů Goro, Kintaro a Shao Kahn… jako pamětníkovi všech dílů mi prvních pár soubojů vmetlo do tváře tolik flashbacků, že jsem kolikrát prohrál jen kvůli rozhlížení se po aréně.

To se samozřejmě nevyplácí. Jakkoliv je Mortal Kombat trochu neohrabanější než u konkurence restartovaný Street Fighter, jakmile někoho chytnete kombem, začne lítat vzduchem všechno, co není přibité. Oproti starším dílům se trochu změnil styl ovládání (co tlačítko, to končetina plus změna postoje, blok, přehoz na předních tlačítcích joypadu), takže je trochu víc user-friendly k nováčkům. Těm ostatně hra vychází vstříc mílovými kroky.

Nejen že jim převypráví celý děj hezky od začátku, ale jednotlivé kombinace jsou snažší, a než se nadějete, budete fofrovat brutus komba, co žerou půlku energie, nebo velmi fotogenické fatality. Vzhledem k tomu, že si je lze nacvičit předem a je extrémně snadné je namačkat (jen si musíte dát bacha na vzdálenost od protivníka, ta se u jednotlivých ukončováků liší), trochu se vytrácí jejich kouzlo. Jejich nápaditost ale popřít nelze. Protivník vám ale může pobyt v aréně výrazně zpestřit i během boje na život a na smrt.

Rentgen zabíjí

Herní mechanika je tak snadno pochopitelná, že můžete svůj první žebřík (alespoň na první dvě obtížnosti) vyhrát prostým button mashingem - prostě mačkáte, co vám přijde pod ruku, a pokud si uvědomíte, jak udělat spodní hák, podkop a rychlá pěstní komba, nebude vám virtuální nepřítel klást odpor.

Nepopiratelný vliv na rychlá vítězství má nabíjecí metr ve spodní části obrazovky. Ten má celkem tři části. S třetinou můžete zesilovat běžné supercviky (Nightwolf místo jednoho šípu vystřelí tři, Jax s vámi bude házet trochu déle a silněji apod.), se dvěma můžete blokovat soupeřova komba a navazovat na ně vlastní sérií, ale zdaleka nejzneužívanější je plný metr, který vám současným stisknutím pouhých dvou tlačítek umožní tzv. rentgenový útok - což není nic jiného než bratranec Super útoku ze čtvrtého Street Fightera.

Kamera se přesune do filmovějšího úhlu a protivník se do vás pustí vším, co má po ruce (magie, sečné, bodné a střelné zbraně). Díky rentgenovému renderu a množství praskajících kostí, šlach a svalových vláken je radost to pozorovat a správně načasovaný úder vám ubere od třiceti do čtyřiceti procent energie.

To samo o sobě ovšem trochu kazí herní rovnováhu. Rentgeny se sice dají blokovat, ale často jsou odhozeny ve víru boje a rozhodnou ve prospěch slabšího hráče. Nemluvě o tom, že Shao Kahnův rentgen bere přes půlku energie a CPU ho samozřejmě použije, když jste ve vzduchu a nemáte se jak bránit.

Podobné drobotiny trochu kazí staronovému Mortal Kombatu jméno - ostatně ani tagovací kooperace dvou hráčů není bez výhrad a online multiplayer trpí mírným lagem. Projevuje se, že spoustu vychytávek zkoušejí autoři z NetherRealm Studios poprvé, a jakkoliv ze srovnání s konkurencí vycházejí se ctí, bude do dalších let a dílů potřeba ještě nějaké to oťukávání.

Ten třetí vzadu

Přílišné vycházení vstříc rekreačním hráčům možná Mortal Kombat nedostane do profesionálních heren - lepší hráči beze známky potu sejmou začátečníka díky účinným teleportačním kombům a možnosti zimprovizovat řetězení jednotlivých úderů. Je však jisté, že se po letech stagnace a nesmělého vykukování za oživeným Street Fighterem a Tekkenem znovu dostává Mortal Kombat do popředí - tentokrát jako neuvěřitelně macatá (obsahově) a zábavná bojovka, která chytne a nepustí, aniž by se nějak zásadně provinila proti zaběhlým pravidlům žánru. Postavy jsou vyvážené, ovládání intuitivní, brutalita je ředěná humorem a nadsázkou a materiálu je tu dost i na dva hrnce nastavované kaše. Takové, na kterou jsme obvykle u podobných her s vysokou číslovkou zvyklí.

Z Mortalu místo pohodlnosti autorů sálá spíš snaha nakopat zadek ostatním a vystřelit kdysi slavnou sérii zpátky na výsluní. Kromě hry totiž už pár týdnů vychází online kraťasy Mortal Kombat: Legacy, které filmovými i bojovými kvalitami snadno předčí starší hollywoodské pokusy o mortalovskou adaptaci. Obojí sponzoruje Warner Bros., jehož jediným cílem je zaseknout Scorpionovo kopí do vašeho temene tak silně, že ho v následujících týdnech z hlavy nedostanete.

Sám patřím mezi četné oběti - po dohrání kariéry jsem zhruba v půlce Challenge Tower a můj sociální život se pronikavě zlepšil. Neustále si totiž domů někoho zvu, abych ho zmlátil. Online neonline, u podobných bojovek je nejlepší gaučový multiplayer, kdy můžete na soupeře řvát, případně zkoumat jeho reakce. Kdo chce použít Rentgen, ten nejdřív začne cukat levým malíčkem. Bacha na to!

P.S. Recenzováno z X360 verze, která oproti playstationové nemá žádnou bonusovou postavu! Zatímco péeskaři mají Kratose z God of War, my sušíme hubu. Přitom takový Master Chief by si určitě uměl zjednat respekt.

Tagy: bojovka

Kupte na Xzone.cz

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.