Guild Wars 2 - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC

Verdikt: „Nejlepší MMORPG hra současnosti“, to je výraz, kterým žádný soudný recenzent nechce plýtvat, protože netuší, co bude ve hře za rok. Momentálně však není zbytí - Guild Wars 2 je nejzajímavějším online titulem na scéně.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

metacritic 90/100

28. 9. 2012 v 00:50 - Recenze Autor: Karel Drda Komentáře: 0

Čekání na originální MMORPG hru se rovná čekání na Godota, který stále nepřichází. Po nedávno vydané mystice The Secret World však dorazil ten nejotřepanější žánr, jakým bezesporu fantasy je, s naprosto zdrcujícím úderem. Guild Wars 2 totiž baví a překvapuje současně! A to se prosím nekoná vůbec žádná revoluce. Je to prostě jen další MMORPG hra s fantasy tématikou, která vychází z úspěšného titulu a pokouší se svým tvůrcům vydělat nějaký ten dolar.

Guild Wars 2 - recenze

V tom je celé kouzlo tohoto byznysu. Hráči vždy hledají nějaké poselství, tajemství nepochopeného a nevyřčeného a on je to prostě jenom obchod. Jenže už po hodině hraní Guild Wars 2 lze nabýt dojmu, že tentokrát je všechno jinak. Ano, stále je to klasická online RPG hra ve fiktivním fantasy světě, který se svým alter egem musíte zachránit. V tomto ohledu se nám v Guild Wars 2 dostává něčeho tak průměrného, že lepší slovo snad ani nenajdeme. Jakmile ovšem začnete hrát, tak i jako hodně velký skeptik začnete nabývat dojmu, že před sebou máte titul, který míří k metám nejvyšším.

Výběr postavy

Já upřímně řečeno nevím, co jsou vývojáři Guild Wars 2 zač. Tím chci říci, že to nejsou známí, nesetkal jsem se s nimi ani na žádném veletrhu, a nikdy jsem s nimi ani nemluvil. Pro mě to, do té doby, než jsem začal hru poctivě hrát, byla prostě anonymní skupina lidí, která makala na pokračování úspěšné značky. Nevidím do jejich nitra, ale začínám asi tušit, co se téhle partě vývojářů honilo hlavami, když to celé dávali do kupy. Je to snad poprvé, co si někdo dal tu práci, aby zjistil, co v MMORPG děláme rádi, co nás nebaví, co naopak vyhledáváme.

Guild Wars 2 tak působí dojmem, že více než jakýkoliv jiný titul je ušitý na míru představám masového hráče. Hranice mezi požadavky náročné komunity a casual hráčů je zde nalajnována s téměř chirurgickou přesností a je to snad vůbec poprvé, co se daří vyhovět téměř všem. Klidně bych i věřil tomu, že na zdi v ArenaNet měli velký nápis: Nikdo se nesmí nudit.

Vstup do hry není ničím neobvyklý: vytvoříte si postavu, vyberete jednu z pěti ras a zvolíte profesi, která následně ovlivní celý další pohyb ve hře. Těch je celkem osm a každý by měl při výběru najít přesně to, co mu vyhovuje. Asi nejzákladnější je dělení na boj z blízka a na dálku, na hrubou sílu a magii. Vše ostatní jsou pak různě poskládané mixy, které dělají nabídku zajímavější a současně i vylepšují vlastní hraní.

Chcete-li například být tím, kdo se nebojí přímého střetu s protivníkem, chce to opravdu fyzicky nepřátelům nandat, ale zároveň ho láká být tak trochu mágem, může si vybrat místo klasického bojovníka postavu guardiana. Dokonale se tak ohání obouručným mečem i magickou holí, ale současně disponuje celou řadou pasivních kouzel, které pomáhají ostatním v družině. Tvorba postavy však nekončí jen volbou rasy, případně dlouhým probíráním vhodnými účesy. Tvůrci vlastně hned na začátku ukazují, že se vydali trochu odlišnou cestou. Volba totiž padá na možnost ovlivnit svůj sociální původ. Právě tento detailní postup při tvorbě hrdiny umožnil vývojářům přinést do hry skutečně zajímavý a hlavně neokoukaný osobní příběh, který se zároveň stává jakýmsi průvodcem devastovanou Tyrií.

Chcete pocházet z řad lůzy, městské smetánky nebo snad šlechty? V Guild Wars 2 se vám tak nestane, že vaše činy a skutky v osobních úkolech budou dělat všichni vaši spoluhráči. Postupný vývoj osobního příběhu navíc bude ovlivňovat vztahy s vašimi NPC přáteli i nepřáteli. Časem tak zjistíte, že několik verzí odpovědi na otázku vás nepřivede vždy ke stejnému řešení, že se vlastně příběh každého jedince může posunovat zcela odlišným směrem. I protože si tvůrci řekli, že chování NPC postav v osobním příběhu musí vypadat realisticky. Jednáte tak s dokonale vykreslenými charaktery, ne nemastně neslanými postavami.

Pokud si tedy nebudete při čtení dialogů krátit čas klikáním myši, tak zjistíte, že některá rozhodnutí těchto postav jsou motivována různými prvky. Někdo touží po opravdové pomoci královně, jiný chce více slávy, další touží po moci. A vy jste malým kamínkem v mozaice velmi propracovaných vztahů. Časem tak můžete třeba zjistit, že jste se dali na špatnou stranu, že chování vašich virtuálních přátel vám ne úplně sedne. V tomto ohledu jde u Guild Wars 2 o naprosto fantasticky zpracované příběhové pozadí, které neovlivňuje jen vaše kroky, ale nenápadně i celý svět.

Svět k uvěření

Co je pro MMORPG nejdůležitější, aby se dočkala úspěchu? Není to ani grafika, ani složitost úkolů, ale vlastní svět a projekce hráče do postavy. Svět, v němž se začínáte pohybovat s prvním zapnutím hry, vás musí chytnout a pohltit. Musíte mu věřit. Musíte vědět, kam vaše postava jde, proč se dala na stranu dobra nebo zla, a musíte si ji i představit prostorově zasazenou v prostředí, kde momentálně žije. Tamhle je sever, kousek dolů se rozkládá moře, město s obchodníky je na východě!

Představivost je něčím naprosto zásadním, co vám usnadní splynutí se světem a jeho pochopení. Nejde o to mít Tyrii rád, to je stále málo. Věřit! V tomto ohledu má Guild Wars 2 geniální tah na bránu. Hned z počátku jste vrženi do překotného, ale stále smysluplného děje. Nevíte toho příliš. Možná máte něco načteno z časopisů a internetových portálů o dracích, co plenili a teď zase hrozí nějaká válka, ale vy tohle vědět nepotřebujete! Vy jste prostě jen hrdina, co rád přiloží ruku k dílu a má chuť objevovat nepoznané krajiny. Navíc, vaše vlastní minulost vás nutí k dalším činům a posunuje vás neúprosně kupředu. Svět Tyrie je skutečně uvěřitelným a realistickým místem.

Pompézní velkoměsta, kde nakoupíte téměř cokoliv, rozlehlé planiny, lesy, velehory, ale také podzemní komplexy a zvláštní svět sám pro sebe, pod vodou – to všechno jsou fascinující kulisy pro nejednoho dobrodruha. Popsat ve stručnosti ohromující dojem tohoto světa, kterému samozřejmě napomáhá i velmi slušná grafika, je téměř nemožné. Teď nehodnotím možnosti rozlišení a detaily jednotlivých lístečků na stromech, ale spíš geniální kompromis mezi úctou k žánru fantasy a realistickému zpracování prostředí. Pokud tedy nepožadujete pastelově naivní barvy, budete nadšeni.

Úkoly, které baví

Zásadní a dopředu vytrubovaný rozdíl oproti jiným hrám, tvoří v Guild Wars 2 systém úkolů. Když se po nějaké době člověk zamyslí nad tím, co dělá ve hře, musí vlastně uznat, že pořád to stejné. I zde questy představují především zabíjení nepřátel a sbírání čehokoliv. Zásadní rozdíl je v tom, jakým způsobem je tato činnost prezentována.

V Guild Wars 2 našli tvůrci cestu k něčemu průzračně jednoduchému, ale současně i funkčnímu a zábavnému. Je to inteligentní způsob, jak se vylhat ze skutečnosti, že se toho zase tolik nezměnilo. Úkoly a mise v mnoha MMORPG hrách se staly zdrojem vtipů už před několika lety. Přijdete do vesnice, kde místního zemědělce zrovna zužuje atak pavouků, kteří si vybrali jeho sad jako základnu k plenění. Nad farmářem svítí kolečko, vykřičník, otazník a vy hned víte, že tady ten trouba nabízí za úplatu úkol. „Můj sad přepadli zlí pavouci. Můžeš jich prosím tě patnáct zabít a přinést mně z jejich mrtvých těl devatenáct nožiček?“ Sakra!

Tohle směšné schéma se opakovalo snad v každé online hře a mnohdy působilo značně nelogicky. Zabili jste patnáct pavouků a nožičky jste měli jen tři, protože loot nožiček byl velmi vzácný. Pak si říkáte: „Hergot, to ty ostatní pavouci neměli nožičky?“ Ale měli, jen duševní stav vývojářů pohltila vlastní psýcha a ego! Tady nikde žádné symboly nad hlavami NPC postav nesvítí. Problém s pavouky tu může být také, jen je podán trochu jinak a rozhodně lépe.

Jakmile se totiž objevíte v katastru daného questu, objeví se vám na monitoru potřebná informace a vy můžete plnit zadání. Nemáte žádný daný počet mrtvých těl, ani nožiček! Úkol se totiž většinou skládá z více činností. V jedné zóně tak můžete zabíjet nepřátele, likvidovat kukly nějakých potvor a současně třeba opravovat plot. Všechny aktivity se vám načítají, a jakmile vše dokončíte, přijde vám od zadavatele zpráva s odměnou a přibude potřebná zkušenost.

Právě pestrostí úkolů a způsobem, jakým je získáváte či aktivujete, se Guild Wars 2 výrazně odlišuje od ostatních her a jejich klasického modelu. Nebudete mít pocit, že děláte stále jednu a tu samou věc. Jednotlivé úkoly se od sebe liší - byť si časem začnou být trochu podobné, nikdy nejde o stejnou věc.

Při putování světem navíc potkáváte NPC postavy scoutů, jakýchsi průzkumníků, kteří vědí o dané lokalitě opravdu hodně a mají dění v okolí v malíčku. Stačí na scouta kliknout a on vám velmi rád ukáže na mapě, kdo kolem vás potřebuje pomoc. Vlastní kapitolu by zasluhovaly questy spojené řekněme s rozložením sil dané lokality. I na ty narazíte tak, že je vlastně náhodou potkáte, nebo se vám prostě místo jejich plnění ukáže na mapě. Za naprosto parádní věc lze považovat jejich řetězové propojení a možnost je plnit kdykoliv se vám zachce.

Kentauři brání rekonstrukci mostu! Kouknete na mapu a hned víte, kam vyrazit. Na místě už je dobrá desítka hráčů a všichni společnými silami odráží útočící vlny koňů s lidskými hlavami. Podařilo se odrazit útok, ale čtyřnohá pakáž se vyrazila přeskupit na nedalekou pevnost. Začíná tak event číslo 2, kdy musíte pozabíjet kentauří oficíry a ještě ničit jejich balisty. I tady jste uspěli? Jenže stejný problém je o kus dál. Kentauři se rozhodli zaútočit na lidskou pevnost. Zahledíte se již okem znalce do mapy a vyrazíte správným směrem.

Tento způsob řetězení úkolů do jakýchsi misí je naprosto strhující, takže se zapojíte do děje, ani nevíte jak. Je to nakažlivě a chytlavé. Když pak dokončíte celý řetěz, můžete jít dál, nebo si znovu počkat na začátek celé „série“. Navíc vám hra neustále nabízí možnost se v rámci serveru přesunout do paralelně provozovaného světa. Výhoda? Nikdy nebudete na plnění takových úkolů sami.

Hra sama nabídne inteligentním a nenuceným způsobem spojení více hráčů. Samozřejmě je otázkou, jak bude upravována například obtížnost těchto zón v pozdějším období, kdy úvodní vlna hrajících zmizí do lokací pro vyšší úrovně. Tvůrci systému questů říkají dynamické události, ale nazval bych to spíš parádní jízdou na horské dráze.

Skutečně zadarmo

Nejkrásnějším pocitem při hraní Guild Wars 2 je samozřejmě dokončení každého eventu. Kromě zkušeností získáte ještě finanční obnos a karmu. Oboje platidla slouží k nákupu u vendorů, za klasickou měnu můžete například kupovat i na aukcích. Karmu bych definoval jako takové bony Guild Wars 2. Platí jen u některých obchodníků a lze za ní někdy získat lepší výbavu.

Základní informace ohledně systému financí a plateb zní ovšem takto: v Guild Wars 2 všechny zbraně a výbavu nakoupíte za in-game měnu, případně si vše sami vyrobíte. Systém mikrotransakcí je zde více než férový, což hru odlišuje od jiných titulů, které tento systém používají. Vývojáři se rozhodli udržet možnost hrát zdarma (když nepočítám úvodní investici do hry samotné) zjevně za každou cenu. Platit skutečnými penízky můžete vlastně, jen když chcete vyšperkovat vzhled, k čemuž slouží drahokamy. I k těm však vedou dvě cesty a jedna z nich nutně nemusí trestat vaši kreditku.

Ta jednoduchá a méně pracná cesta k drahokamům však vaši platební kartu prověří, a pokud nechcete utrácet přes internet, lze si koupit klasický předplacený kupón a nabít si svůj účet. Druhá a pracnější cesta je směnárna, v níž lze dle aktuálního kurzu vyměnit herní měnu za gemy. Protože ale peněz není nikdy dost, i já jsem skončil u plýtvání rodinným rozpočtem. Ale to už, jak říkávala moje babička, patří ke švindlu. Guild Wars 2 však obecně přistupuje k žánru mnohem zodpovědněji a férově se chová ke všem hráčům – ať už chtějí, nebo odmítají utrácet skutečné peníze.

Šampónovy deníky

Výrazným kladem hry je pestrost. Možnosti ve hře jsou opravdu netušené a je jasné, že na některé vychytávky jsem nenarazil ani po měsíci hraní. Hodně z toho, co ve hře můžete i musíte dělat, jsem popsal v denících. V recenzi se už nechci vracet k některým vychytávkám, jakými disponuje například craftování či přístup do banky. Unikátnost světa Tyrie na hráče doléhá každým okamžikem stráveným ve hře.

Naprosto zásadně pak titul mění přístup k různým skupinám hráčům. Pokud patříte mezi ty, kdo nejraději chodí světem sami, neradi PvP a už vůbec ne kolektivní plnění úkolů, můžete. Jestli vás naopak naplňuje podstata MMORPG her a rádi se účastníte bojů v zónách, máte možnost. Guild Wars 2 je hra, kde stále cítíte, jak zodpovědně vývojáři ke svému titulu přistupovali. Konečně někdo přemýšlel nad tím, co hráče baví, co dělají rádi, co naopak nesnášejí.

Jistě, mnoho úkonů je zjednodušeno až na samou dřeň. Třeba takové cestování pomocí teleportů, kterých je na mapě opravdu požehnaně, je možná až za hranou. Na druhou stranu jednoduchost přesunu na mapě světa usnadňuje pohyb a dělá hru dynamickou. Pokud někdo chce čekat, až přijede loď, která jede jen jednou týdně, nechť se vrátí do Everquestu!

Máte-li chuť vstoupit do téměř geniálního díla, které by si zasluhovalo vydržet na scéně mnoho let, máte nyní jedinečnou příležitost. Guild Wars 2 je casual hra, která však nabízí solidní zábavu celému spektru hráčské komunity. Vyhovět všem je někdy nemožné, tentokrát se to však lidem z ArenaNet podařilo téměř na sto procent.

Tagy: online fantasy RPG

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.