Teď se legenda, která definovala Rockstar Games, vrátila. Do havajské košile oděný Tommy Vercetti se na mobilních platformách utká o vaši přízeň s hrami, které, na rozdíl od Vice City, byly na iOS a Android stvořeny. Máloco se na přenosná zařízení hodí míň, než velká hra s otevřeným světem, hromadou úkolů a dlouhotrvající hratelností. Papírově. Naštěstí je Vice City tak povedený kousek, že mu kompaktnější verze na krásách nic neubrala. Naopak.
Bohužel/bohudík, záleží na úhlu pohledu, tu máme co dočinění s HD portem. Ne s remakem. Postavy mají hezčí ruce, scény jsou líp nasvícené a celé je to trochu přežehlené. Hra jako taková ale zůstala prakticky nedotčená, a tak těch pár věcí, které nás štvaly tehdy, nás budou štvát i teď. Za nepřeskočitelné instruktážní filmečky během misí bych tvůrcům naordinoval trochu českého popíku z osmdesátek. A mise, ve kterých musíte zase někomu novému dokázat, že na to máte, jsou ekvivalentem MMO moru "zabij 10 prasat".
Negativ je ale míň, než herních postav s čistým trestním rejstříkem. Pozitiva jsou velká jako ňadra Candy Suxxx, ale stejně jako obří implantáty místní pornohvězdy vám už Vice City nepošle čelist dolů raketovou rychlostí jako kdysi. Holt, bejvávalo. Pro pamětníky to bude příjemná vzpomínka. Pro nováčky, kteří PS2 éru GTA her nezažili, zase zajímavý výlet do minulosti. Naštěstí pro obě skupiny to nebude nic bolestivého.
Rockstar Games nejsou žádní blbci a pochopili, že házet deset let staré klacky pod nohy dnešním mobilním mládežníkům nemá smysl. Největšího strašáka, ovládání, se nemusíte vůbec bát. Funguje to. Dokonce tak dobře, že nepopulární misi s dálkově ovládaným vrtulníkem a bombami jsem dal na první pokus. Moje druhá velká obava bylo střílení. Z pohledu třetí osoby funguje díky stoprocentnímu automatickému zaměřování skvěle. Tak skvěle, že byla poslední mise možná až příliš jednoduchá. Střílení z pohledu první osoby je už horší, ale to byste napočítali na prstech jedné ruky.
Ovládání samozřejmě není ideální. Gamepadu se dotykový displej nevyrovná. Je ale překvapivě dobré, a když už jsem musel opakovat nějakou misi, tak to bylo kvůli vlastní blbosti, ne kvůli ťapkání po obrazovce. Některé mise jsem sice nedal na první pokus s přehledem, ale jen tak tak. V souvislosti s mobilním formátech hry může být drobný problém váha. iPad není žádný drobek a GTA není hra navržená pro krátké herní seance. Po delším souvislém hraní mě už z držení velkého iPadu (2) bolely ruce a chtě nechtě musela přijít přestávka.
To je už ale opravdu zbytečné nimrání se v detailech. Které se navíc týkají jen 10 palcových tabletů. Menší tablety a telefony budou v pohodě. Jakékoliv problémy ale mizí ve chvíli, kdy pojedete na chopperovi při západu slunce, do toho vám začne hrát nějaká vypalovačka ze stanice VRock a v dálce se na vás bude usmívat skokánek. Přidáte plyn, nasadíte labužnický úsměv a všechno ostatní jde stranou. Z takovýchto momentů nám před deseti lety vibrovaly nejen pevné disky, ale celá těla. Dnes to sice flashová úložiště ani těla neroztřese, ale pořád to jsou momenty, které si budete užívat.
Stejně tak vás budou pořád bavit osobité postavy a jejich mise. Ty nezestárly zase tolik, jak by se mohlo zdát. Nebo, a to je pravděpodobnější, se ostatní hry s otevřeným světem v podání příběhu zase tolik neposunuly. Jedno klišé střídá druhé, všechno jste už viděli jak ve hrách, tak ve filmech, ale nic z toho vás neurazí. Ani nenadchne. Naštěstí je ve hře pořád, co dělat a kdyby vás náhodou omrzely mise, můžete si zahrát na taxikáře, rozvážet pizzu, vyhledávat skokánky, nebo prostě jen dělat bordel.
Bohužel se ani Grand Theft Auto nevyhnulo menším technickým nešvarům. Je ale poměrně obtížné určit, jestli se budou týkat všech hráčů na všech zařízeních, nebo jsem měl smůlu jen já. Framerate byl na iPadu 2 bezproblémový, ale jednou za čas hra na pár vteřin bezdůvodně zacukala. Nebylo to při složitějších scénách, ani při přejíždění mezi ostrovy. Na pozadí neběžely žádné aplikace a hrál jsem se zapnutým letovým režimem. Nebylo to ale nic hrozného a stávalo se to jen občas.
zdroj: Rockstar Games
Co už bylo dost nepříjemné, bylo časté padání. Nikdy v průběhu hry, ale vždycky, když jsem vstoupil na ukládací ikonu kazety. Nepočítal jsem to, ale zhruba každý pátý pokus o uložení hra spadla. Naštěstí se automaticky ukládá po splněné misi, takže nebylo třeba žádnou opakovat, ale cokoliv uděláte po cestě z mise do hotelu, tak pak musíte znova. Opravdu ošklivý bug, ale zase je těžko říct, jestli je to hrou, nebo iPadem. Taky jsem se setkal s podivným bugem, kdy pokaždé po uložení a nastoupení do auta nehrálo rádio. Stačilo vlézt do menu nebo do mapy a vše bylo zase v pořádku. Bug, nebo feature?
Pár menších chybek a trochu zastaralé herní mechanismy by vás ale od GTA: Vice City neměly odradit. Podobných her na mobilních zařízeních moc není a je příjemné si takhle zavzpomínat. S nadšením jsem zapůjčený iPad Petrovi nevracel a klidně bych si ještě zahrál. Trochu si zalétat s letadlem pod mosty, skákat na motorce přes skokánky, nebo si jen tak v klidu taxikařit. Drazí vývojáři z Rockstaru, doufám, že příští rok vydáte port San Andreas. Těším se už teď!