Recenze
Titan Quest: Immortal Throne - recenze
15. 3. 2007
|
Redakce Games.cz
Titáni byli poraženi, ale síla a odvaha antického hrdiny je znovu zapotřebí. Pochmurná říše mrtvých, noví nepřátelé, úkoly a mocné artefakty už čekají v datadisku pro osmičkové hack&slash RPG z loňska.
Hinterland - recenze
15. 10. 2008
|
Redakce Games.cz
Napadlo vás při hraní Diabla, že by mohlo být fajn stát se i vůdcem celého Tristramu? Tak právě nová kombinace hack&slash a budovatelské strategie od tvůrců Caesara IV zkusí splnit váš sen.
Untold Legends Dark Kingdom recenze
21. 7. 2007
|
Redakce Games.cz
Hack n´slash žánr neušel od Diabla 2 dlouhou cestu. Jak dalece se ale zážitek z takové fantasy řežby promění při hraní na pořádné HD televizi, to bylo donedávna otázkou. PS3 pokračování PSP série přineslo odpověď.
Warhammer 40,000: Mechanicus - recenze
7. 1. 2019
|
Mars Vertigo
Games Workshop rozdává licence ke svému oblíbenému universu s grácií Ježíška, v důsledku čehož se doslova a do písmene v poslední době roztrhl pytel s herními tituly s visačkou Warhammer 40,000. Z toho pochopitelně těží především menší nezávislá studia hledající cestu na výsluní hráčské přízně anebo třeba řemeslníci z francouzské dílny Cyanide Studios, autoři posledních adaptací Space Hulka. Jejich krajánci z Bulwark Studios se tedy také vydali na křížovou výpravu skrze legie cizáckého hnusu, za svatým grálem kladných recenzentských hodnocení v tahovce Warhammer 40,000: Mechanicus.
Silverfall - recenze
12. 4. 2007
|
Redakce Games.cz
Tvůrci hack&slash RPG to mají těžké. Jednou přišlo nějaké Diablo a od té doby jsou všechny podobné hry označovány jen jako jeho klony a většinou házeny do koše. Měl by tam letět i Silverfall? Ani náhodou, protože...
Alone in the Dark – recenze nemastného, neslaného návratu slavné značky
20. 3. 2024
|
Pavel Makal
Tahle hra zůstane sama v temnotě
Zombasite - recenze
28. 1. 2017
|
Pavel Skoták
Je vůbec možné udělat hack and slash RPG bez toho, aby bylo alespoň v některém ohledu srovnáváno s Diablem? Snad každý rok se na scéně vyrojí nové tituly, které se snaží napodobit pekelnou řežbu s větším či menším úspěchem. A pak je tu Zombasite. Hra, která se na první pohled tváří podobně, ale ve skutečnosti se jedná o virus, který hráče napadne, a jen tak ho nepustí.
Syndrome - recenze
14. 10. 2016
|
Ondřej Švára
Kvalitních survival hororů není nikdy dost. Bohužel, zrovna Syndrome jejich řady nerozšíří. Což o to, děsit umí mistrovsky, jenomže na všech frontách. Temnou atmosféru na prokleté vesmírné lodi kazí špatné technické zpracování, odpudivý level design a mizerná AI. Hledáte-li alternativu k Dead Space, System Shock či Soma, berte dílo od studia Camel 101 s velkou opatrností.
Kingdom Under Fire – The Crusaders – recenze
2. 5. 2020
|
Zbyněk Povolný
Korejská společnost Blueside se proslavila především značkou Kingdom Under Fire, která vyniká spojením klasické real-time strategie s dalším žánrem a vzniká tak pozoruhodně namixovaný koktejl. V roce 2019 vyšla dlouho odkládaná a ještě déle očekávaná hra Kingdom Under Fire II, která klasickou strategii propojila se základy akčního MMO, kritici však výsledkem nebyli příliš potěšeni a u fanoušků titul také kdovíjak nezazářil. Nejspíše i proto se v Blueside rozhodli, že jejich další krok nebude nová hra, ale opětovné vydání populární Kingdom Under Fire – The Crusaders, která vyšla před čtrnácti lety na původní Xbox.
Sacred 3 – recenze
3. 8. 2014
|
Jakub Kovář
Pokud máte rádi hack 'n'slash RPG, akce a mlátičky všeobecně, pravděpodobně vám něco říká i název Sacred. První dva tituly v sérii byly poctivým akčním RPG, kde jste prozkoumávali rozlehlý svět, sbírali a zlepšovali si výbavu i schopnosti a u toho zabíjeli všechny ty dotěrné nepřátele. Sacred 3 však z tohoto osvědčeného receptu přebírá jen likvidaci nabíhajících protivníků a zahazuje zbytek důležitých ingrediencí.
Metroid Prime Remastered – recenze návratu dokonalé hry
17. 2. 2023
|
Pavel Makal
Dvacet let a v plné síle
Warhammer 40,000: Boltgun – recenze boomer shooteru s mariňáky
23. 5. 2023
|
Pavel Skoták
Za Císaře!
Starlink: Battle for Atlas – recenze
5. 11. 2018
|
Patrik Hajda
Ubisoft se svou nejnovější hrou Starlink: Battle for Atlas pustil do nejistých vod. A to ne kvůli poměrně osvědčené hratelnosti spadající do žánru space opery, ale kvůli propojení digitálního světa s fyzickými figurkami. Už kolikrát jsme byli svědky neúspěšných fúzí, a i v tomto případě si ještě na definitivní verdikt musíme počkat. Nicméně když se na hru koukám dnešním okem, musím smeknout přilbici svého skafandru. Ono se to vážně povedlo.
Lost Sea – recenze
22. 7. 2016
|
Jakub Kovář
Představte si, že letíte letadlem nebo plujete lodí a čirou náhodou si to namíříte přímo skrz Bermudský trojúhelník. Pak se ozve rána jako z děla, váš dopravní prostředek se zakymácí a najednou vidíte jen temnotu. Nehodu nakonec jako jediný přežijete a před vámi leží ostrov zarostlý džunglí. Zní to jako začátek Robinson’s Requiem nebo drsnější variace na Minecraft, že? Právě touhle cestou se nicméně autoři Lost Sea nechtěli vydat, a místo drsného boje o přežití vás čeká variace na jednoduché hack and slash hry s důrazem na akci, ozvláštněné drobnými adventurními a RPG prvky.
Sword Coast Legends - recenze
31. 10. 2015
|
Jan Slavík
Znovu cítit štiplavý mráz ve tváři při putování přes Planinu ledového větru, z povzdálí minout ježčí bodliny stěžňů a plachet u Luskanu, tábořit v hlubokých lesích, když i poslední blikající světélka města Neverwinter spolyká dálka a temnota večera. Nebo se ještě jednou vydat rozkrýt tajemství stok, jeskyní a zapomenutých chrámů pod přístavem Waterdeep. Srdce každého fanouška Forgotten Realms se muselo rozeznít jak zvon, když studio n-Space ve spolupráci s Digital Extremes oznámilo nové klasické RPG Sword Coast Legends.
Galactic Civilizations IV – recenze zmatené vesmírné tahovky
6. 5. 2022
|
Jakub Malchárek
Do vesmírného baru vejde křeček, terminátor a oživlý strom...
Astebreed - recenze
16. 10. 2014
|
Ondřej Švára
Žánr vesmírných stříleček a japonská zábava k sobě mají tradičně blízko. V sedmdesátých letech, kdy vyšel arkádový hit Space Invaders, se v zemi vycházejícího slunce dokonce zvedla vlna drobné kriminality mládeže, protože bylo potřeba sehnat za každou cenu sehnat mince do automatů. Sedmdesátá léta samozřejmě odvál čas. Přesněji řečeno domácí konzole, kvůli kterým se lidem přestalo chtít za zábavou do arkádových heren. V Astebreed se ale vzpomínky na pionýrskou herní dobu autenticky vrátily. Se spoustou efektů a také s japonským manga stylem vám tahle hra provrtá hlavu a rychlou akcí i notně unaví ruce.
Stasis - recenze hororové sci-fi adventury
3. 10. 2015
|
Ladislav Loukota
Když se hrdina hry probouzí ze spánku na zpustošené vesmírné lodi, jde obvykle o signál zajímavého herního a často i akčního zážitku. Zdání ale v případě sci-fi hororu Stasis klame. Co se totiž na první pohled může jevit jako izometrická akce nebo RPG, je ve skutečnosti tradiční point and click adventura.
Ryse: Son of Rome - recenze
10. 1. 2014
|
Vincent Olejník
Bude to velké, bude to skvělé, bude to exkluzivní, bude to na Xbox One a grafické pozlátko posichruje logo Cryteku na obalu. Tak nějak zněla marketingová omáčka nového hack and slash počinu Ryse: Son of Rome, od kterého si Microsoft bezpochyby sliboval konkurenta God of War. A že novinka nevypadala vůbec špatně.
Nex Machina - recenze
4. 8. 2017
|
Jan Vrobel
Žánr top-down stříleček je prastarý. Jeho kořeny sahají až do šedesátých let, kdy v roce 1962 Steve Russell vytvořil hru Spacewar!, dokonce ještě předtím, než Led Zeppelin nebo Pink Floyd natočili své nejslavnější desky. Historie videoher je zkrátka starší, než kam sahá povědomí řady lidí o nich. A top-down střílečky, proslavené nejvíc hrami jako Asteroids nebo Space Invaders, jsou žánrem, který tu s námi už nějaký ten pátek je. Má i v roce 2017 co nabídnout? Tvůrci Nex Machina jsou evidentně přesvědčeni, že ano.
Dungeonland - recenze
15. 2. 2013
|
Jakub Kovář
Zapomeňte na příběh a upozaďte význam zkratky RPG, který se ve spojení s dungeony a kobkami všeobecně skloňuje. Dungeonland je spíše akční mlátička, než nějaká hra na hrdiny, kde je třeba rozvíjet své schopnosti a činit důležitá rozhodnutí. S oběma přimhouřenýma očima by se hra dala označit za brutálně osekaný hack ‘n’ slash, který vás nejdříve vyděsí šíleně vysokou obtížností, aby vzápětí odkryl chytlavé jádro hry, které spočívá procházení tří víceméně náhodně generovaných prostředí a porážení desítek silných nepřátel. Ideálně v multiplayeru.
Halo 4 - recenze
1. 11. 2012
|
Aleš Smutný
Master Chief a Cortana se vrací. On není napaden Floodem a nezmutoval do podivného superhybrida, ona je AI, které už prošla záruka, a hodiny nemilosrdně odtikávají do okamžiku, kdy se ponoří do naprostého šílenství a zahlcení informacemi. Oba se nachází v troskách lodi, na nichž unikli na konci trojky, oba volá znovu lidstvo do zbraně, aby riskovali své "životy" v boji za ty, kteří se o tom možná ani nedozví.
Nobody Saves the World – recenze
31. 1. 2022
|
Pavel Skoták
Staňte se kouzelníkem, šermířem, vajíčkem...
Wolcen: Lords of Mayhem – recenze
25. 2. 2020
|
Pavel Skoták
Vzpomínáte na Greedfall? To bylo povyku kolem epického RPG, které bylo tak skvělé, že o něm pro jistotu nebyla při udílení cen za loňský rok pořádně nikde ani zmínka. A co si budeme povídat, bylo to právem. Hra byla v mnoha ohledech nedodělaná, její kvality nevyrovnané a přehnané ambice ji srazily na kolena. A právě na Greedfall jsem si vzpomněl při hraní Wolcenu. Bohužel to není lichotivé přirovnání.
Dead Effect - recenze české doomovky
16. 2. 2015
|
Vilém Koubek
Občas je potřeba vykašlat se na inovace, zapomenout na většinu vývoje, kterým prošel žánr FPS, a vrátit se pěkně ke kořenům. Tak nějak nejspíš uvažovali čeští vývojáři z BadFly Interactive, když pokládali základy své střílečky Dead Effect, která loni vyšla pro mobilní zařízení. Jak už se ale stalo zvykem, úspěch hry nakonec vydláždil cestu pro vznik počítačové verze, která vyšla těsně před koncem minulého roku. A jako u většiny podobných konverzí okamžitě nastupuje otázka, zda stojí za to PC verzi téhle doomovky zkoušet, nebo je lepší obrátit se na původní mobilní verzi.
Take On Mars - recenze
7. 5. 2017
|
Lukáš Grygar
Potřebujete navrátit důvěru v lidstvo? Pusťte si záznam přistání sondy Curiosity na Marsu. Pět let staré video má pořád svou sílu, mimo jiné i proto, že jde stále o neuvěřitelný úspěch – úspěch, ve kterém se sbíhá tolik lidských kvalit od inženýrského důvtipu po čirou vášeň pro dobývání vesmíru a posouvání hranic možného. Přistát na Marsu s rekordně těžkým robotickým vozidlem byl úkol na hranici našich technologických možností, a když k Zemi dorazily telemetrické údaje, potvrzující jeho splnění, v řídícím středisku propukla bezbřehá radost.
Poly Bridge - recenze
30. 7. 2016
|
Ladislav Loukota
Kdo v mládí nestrávil alespoň pár (desítek) hodin se starým Bridge Builderem, ten jakoby nebyl. Jeho duchovních nástupců dnes existuje celá kopa, na Steam nejnověji po dvouletém předběžném přístupu dorazila i plná verze nejnovějšího z nich, titulu jménem Poly Bridge (Steam). Jak moc se však tento liší od jiných konkurentů?
Titan Quest - recenze mobilní verze
8. 8. 2016
|
Jan Hrdlička
Od chvíle, co se série mobilních akčních RPG Dungeon Hunter přiklonila k agresivnímu free to play modelu, volali hráči po novém mobilním zážitku, který by se blížil starému dobrému Diablu. Nově se pověst žánru na chytrých telefonech a tabletech snaží zachránit předělávka deset let starého Titan Questu, která nedávno vyšla na App Store a Google Play.
Crush Your Enemies - recenze
2. 8. 2016
|
Pavel Skoták
Určitě jste už někdy měli náladu zahrát si strategii, která nevyžaduje hodiny učení se herních mechanik. Rádi byste trávili všechen volný čas u Civilizace nebo Europe Universalis, ale prostě to není v lidských silách. Na místo toho cítíte neodkladnou potřebu zahrát si něco, co vás uvede do varu, a díky čemuž budete mít dobrý pocit z každého vítězství? Pak jste tu správně, Crush Your Enemies nabízí přesně takové strategické vyžití.