Recenze

World of Warplanes - recenze

Wargaming vzal s World of Tanks svět online hraní ztečí a jeho neúprosná marketingová kampaň se valila vpřed stejně jako tanková četa. Nyní se ale mají bitvy přenést do oblak a ve vzduchu zůstává viset otázka, zda byl úspěch World of Tanks poctivě plánovaným postupem, který lze zopakovat, nebo shodou šťastných náhod.

World of Warcraft: Mists of Pandaria - recenze

Nevstoupíš prý dvakrát do stejné řeky, říká se. Pravdou ale je, že jsme se s WoWkem namočili už popáté. Při každé návštěvě řeka vypadala trochu jinak, v mezičase přibylo ryb, ale hlavně se rozšířilo koryto. No, nebudeme dlouho chodit okolo horké kaše, aby nevychladla, a po hlavě se vrhneme do finálního textu o novém datadisku pro World of Warcraft, který jsme si podrobně představili už v prvním, druhém a třetím článku s dojmy z hraní.

FIFA 14 - recenze

Mytický realismus fotbalových her se zdá být navzdory mnoha pokrokům v posledních letech stejně nedosažitelný, jako pohár pro vítěze Ligy mistrů v rukách kapitána některého českých klubů. Jednou jsme mu blíže, podruhé zase dále, ale pořád se motáme daleko pod vrcholem. Abychom se dostali do vyřazovacích bojů, musela by přijít radikální změna či zásah shůry, a nejlépe boží rukou. Ne ovšem tou Maradonovskou.

Starship Troopers - recenze

BROUCI, MILIONY BROUKŮ! Tvůrci střílečky dle sci-fi filmu Hvězdná pěchota nelhali - hustota nepřátel na kilometr čtvereční překonává všechny rekordy, ale už zapomněli dodat, že požehnaně je ve hře i bugů coby chyb.

WRC 4 - recenze

Pětašedesát aut, třináct zemí a skoro osmdesátka tratí. No není ten pohled na světovou rallye nádherný? Bohužel, herní kvalitu nikdy neurčovala čísla, ale spíše pocity, a ty jsou rok od roku temnější. Onen papírový výčet patří k novému ročníku licencované série WRC, ale už fakt, že jde v současnosti o jedinou alternativu k blátivému Dirtu, a že ji opět vyrobili Italové z Milestone (studio se špatnou, nebo vůbec žádnou pověstí), nenabízí mnoho důvodů k optimismu.

Gas Guzzlers Extreme - recenze

Kdo maže, ten jede, a kdo podvádí, tak... vede! Že takové pořekadlo na závodní dráze neplatí? Gas Guzzlers tvrdí opak. Tahle závodní arkáda, co se ve vypulírovaném balení s přídomkem Extreme konečně objevuje i na Steamu, záškodnictví přímo zbožňuje. A staví na něm hratelnost, jakou nutno už podruhé vychválit do nebe. Znovu totiž ujíždí všem současným závodním hrám.

Lost Planet 3 - recenze PC verze

Řeka blbosti jménem Gears of War si může přetékat klidně až po okna Pražského hradu, ale faktem je, že mechanismy krycí střílečky zpracovala jako žádná jiná. Mnozí se oblíbený koncept snažili napodobit a spousta z nich se spálila. Lost Planet 3 je toho ukázkovým příkladem. V křečovité snaze držet krok s dobou se třetí Lost Planet učí krčit za překážkami, jenže jí u toho praskají klouby a zároveň zapomíná na své dědictví. Ty tam jsou velkolepá third-person klání mezi mechy a mrakodrapovým hmyzem Akrid.

Soul Sacrifice - recenze

Opakovaně frkám, že PS Vita nemá dostatek „velkých“ her, které by nepřicházely z PSP respektive PSOne a bylo to něco jiného než plošinovky a spíše „odlehčenější“ hry různého typu. Vážně, před Soul Sacrifice jsem si znovu projížděl nabídku a smutně zjistil, že všech šest her, které mne zajímají, už mám.

New Super Mario Bros U - recenze

Ke konci Sodovkové džungle měl Mario dvacet životů a spokojeně hopkal po plošinkách směrem k hradu s minibossem. A pak, na jednom ošemetném precizním skoku, přišel postupně o všechny životy a vrátil se na poslední checkpoint v polovině džungle.

Retro City Rampage - recenze

Demaky a jiné retro rarity nerecenzujeme tak často, proto bylo Retro City Rampage vskutku neobvyklým soustem ke kritickému zkonzumování. Co je to vlastně za hru? Na první pohled je to další z mnoha pokusů o rozezvučení struny nostalgie. Armáda starších hráčů, ochotných se ohlédnout do minulosti, se samozřejmě každým rokem rozrůstá, a není proto divu, že je současný trh zaplaven obnovenými plošinovkami, mnoha remaky starých fláků a dokonce i starými neupravenými hity, které vydavatel pouze znova zprovozní a označí je nálepkou „classics“.

Yesterday - recenze

V historii počítačových her jsme se setkali s mnoha inovacemi, díky kterým vznikly buď nové žánry, nebo alespoň prvky, bez nichž si dnešní hry už nedokážeme představit. Některým žánrům se však výraznější evoluce vyhnula a pokusy o ni se ne vždy setkaly s úspěchem. Dobrým příkladem mohou být adventury a kontinuální snaha o jejich převedení do 3D světa. Ne, že by neexistovaly kvalitní plně 3D adventury, ale jen málokterá z nich dokáže vykouzlit takovou atmosféru jako hry s ručně kreslenou 2D grafikou, se kterou se u adventur (komerčních i indie) setkáváme v poslední době stále častěji.

Far Cry 2 - rozdílová recenze CZ PC verze

Jaký je rozdíl mezi verzemi hry pro Xbox 360 a PC? Hraje se některá z nich lépe? Vypadá grafika detailněji? Povedla se Playmanovi česká lokalizace? A co multiplayer?

Dead or Alive Xtreme 2 - recenze

Blankytně modré nebe, průzračné moře, barvami hýřící tropický ostrov a kozy, kozy, kozičky. To je svět v podání volného pokračování X360 hitu plného plážových miniher. Recenze není vhodná pro mladší čtenáře a feministky.

Trackmania Nations - recenze

Unikátní projekt vytvořený pro světový turnaj v elektronických sportech, jež si stačí zdarma stáhnout a můžete v chytlavých online závodech trhat jeden rekord za druhým při reprezentování České republiky.

Delta Force Xtreme - recenze

Vezměte 7 let starou hru, převlékněte ji do moderního kabátu, ani se nedotkněte umělé (ne)inteligence, přimíchejte dopravní prostředky a servírujte za poloviční cenu arkádově naladěným příležitostným hráčům.

Battlefield 1942: Road to Rome recenze

Po pěti měsících od vydání především multiplayerové akční hry BF1942 je tady datadisk s přízviskem The Road To Rome, který vás v šesti mapách a s novou bojovou technikou zavede na Apeninský poloostrov.

Field of Glory: Empires – recenze

Stratégův starověk zažívá velkolepý herní comeback. Za poslední rok se nám postupně na scéně sešly hned tři grand-strategické tituly zasazené do starověku převážně helénistického období: Aggressors: Ancient Rome od Pavla Kubáta přišla s nečekaně komplexním systémem správy antického světa především pro náročnější hráče, pak dorazil v základu vykostěný, leč uživatelsky příjemnější Imperator: Rome od Paradoxu, a nyní si o slovo říká nejnovější počin od AGEod – Field of Glory: Empires.

That Dragon, Cancer - recenze

Smrt je ve hrách tématem natolik častým, že digitální Smrťáci musejí být nejvytíženějším fiktivním povoláním vůbec! Jenom málokdy ale ve virtuálních světech můžeme na smrt nahlédnout nikoliv skrze hledí zbraně, nýbrž očima pozůstalých. Adventura That Dragon, Cancer, vytvořená dvojicí vývojářů a zároveň i rodičů smrtelně nemocného dítěte, proto nabízí vpravdě netradiční, i když pro mnohé neskousnutelný prožitek. Svého druhu je titul zároveň důkazem, že definice "počítačová hra" se radikálně mění.

Spider-Man 2 - recenze

Pavoučí muž podruhé zaútočil na světové kinosály a sklízí oprávněné ovace. Nemůže samozřejmě chybět ani doprovod v podobě hry, která se na konzolích povedla. Jak je ale na tom Spider-Man 2 ve verzi pro PC?

FIFA 19 – recenze

Nikdo by se vlastně nemohl moc divit, kdyby se nová FIFA 19 spokojila s nákupem drahých licencí na Ligu mistrů a Evropskou ligu, doplnila je novými soupiskami a dál nic neřešila. I tak by stoprocentně prodala strašlivou hromadu kopií a vyrýžovala jmění na kartičkovém Ultimate Teamu. A tak je překvapivé, že letošní ročník je od toho minulého vážně dost odlišný. „To je dobře, nebo špatně?“ ptáte se. A já odpovídám, že dobře.

PES 2017 - recenze

Připomíná to ty nejlepší romantické příběhy, jaké se kdy zrodily na zeleném pažitu. Šokující řecký triumf na Euru 2004. Leicester zvedající nad hlavu pohár pro anglického šampiona. David Beckham a jeho dva rohové kopy v posledních sekundách finále Ligy mistrů. No a taky PES 2017. Nevelký rozpočet, chybějící licence, za souseda tyčící se obr od EA Sports. Z toho vycházejí vážně titěrné šance na úspěch. A navzdory tomu všemu si už po pár minutách hraní uvědomíte, že tentokrát se v Konami urodilo něco speciálního.

Halo 2 Vista - recenze

Kybernetický voják Master Chief a elitní mimozemský válečník Arbiter. Střet dvou civilizací, které mají společnou jedinou věc – násilné řešení konfliktů. Vyplatí se kvůli bitvě o přežití změnit operační systém?

Shadowrun: Dragonfall - recenze

Bez kontaktů jsi mrtvý, ale s nimi vlastně taky. Krutá rovnice bezpochyby nejlépe vystihuje charakter nového dodatku k loňskému Shadowrun Returns. Návrat do izometrického herního světa, který nebýt Kickstarteru, zůstal by už jen knihám a hrstce zaprášených stolních her, se jmenuje Dragonfall a zhostil se přetěžkého úkolu bravurně.

Divinity: Dragon Commander - recenze

Špičková herní krmě se může od těch nechutných lišit mnoha unikátními vlastnostmi. Například tím, jak citlivě smíchá téměř nemísitelné žánry, aby strávník nežaloval, že někde něco přeteklo a jinde zas něco chybí. A přesně takové je Divinity: Dragon Commander. Je to královská bašta, která téměř nikdy nezklame chuťové pohárky, protože kuchtíci z Larian Studios přesně věděli, kde čeho ubrat a co s čím ladně spojit. Vytvořili dílo s ambicí na michelinskou hvězdičku a mají můj téměř absolutní obdiv.

Natural Selection 2 - recenze

Znáte tenhle? Vejde mariňák do baru a umře. Vejde druhý mariňák a také umře. Třetí taky natáhne bačkory. Až toho čtvrtého napadne počkat na posily s plamenometem. Jo, tak tohle ale není vtip. Takhle nějak funguje přirozený výběr v praxi.

Assassin's Creed III: Liberation - recenze

Assassin's Creed to opět zkouší na handheldech, a tentokrát by to nemuselo dopadnout katastrofálně i díky tomu, že na PS Vita už máme dva analogy. Do čela pokusu o dobytí neobsazené výspy se tak v Assassin's Creed III: Liberation staví sličná asasínka Aveline a její dobrodružství probíhá víceméně paralelně s děním, které jste mohli sledovat ve „velkém“ Assassin's Creed III. Všechny majitele výkonného handheldu, který stále nenaplnil nemalá očekávání, logicky musí zajímat, zda se konečně dočkali pořádného a plnohodnotného Assassin's Creed titulu „do kapsy“. A jak pro tuto hru bude typické, odpověď je ano i ne.

NHL 13 - recenze

Už jsme si tak nějak zvykli naříkat na to, jak se dnešní hry neustále zjednodušují, zkracují a vůbec nabízejí méně obsahu a zábavy, než během „starých dobrých časů“. Nadáváme na nové střílečky, akční adventury i RPG, a v celé řadě případů máme pravdu. Pro jeden žánr ale podobné výtky neplatí. Sportovní hry.

Starhawk - recenze

Na Starhawk jsem se opravdu těšil. Jeho staršího bratříčka jménem Warhawk jsem chytil až ve stádiu, kdy se v něm proháněli hlavně zarytí a zkušení fandové, takže nebylo jednoduché mezi ně proniknout. Nakonec se mi to povedlo a svým chaotickým přístupem k frenetické akci ze sebe Warhawk udělal ideální oddychovou záležitost. Starhawk měl být podobný, a když si k tomu přidáte fakt, že pro hru tvůrci přislíbili pořádnou westernovou sci-fi, což je velmi atraktivní subžánr, už snad nebylo co vylepšovat. Teoreticky.

Vessel - recenze

Ve dvou se to lépe táhne. I když je ten druhý třeba křehký, jako mýdlová bublina a tlačenici na Metallicu má od doktora zakázanou. Ve Vessel, poutavé indie plošinovce, o níž se nikdy moc nemluvilo, byl pro takové třasořitky stvořen nádherný a bezpečný svět, ve kterém si zvykli rošťačit. Překypuje romantikou, steampunkem a hádankami. I vy ho budete milovat. Vemte pár svých věrných bublin a vstupte do něj. Hned po poslední herní obrazovce se v něm rozhodnete žít.

UEFA Euro 2012 - recenze

SLEDUJTE TISCALI.CZ SPECIÁL K EURO 2012!