Že je vám to málo, nuda, zívačka? Pak tedy pokračujte a nahlédněte do jednoho slovenského světa připomínajícího Machinarium bez tolika robotů. Kdo roboty chce, a ještě navíc je hackovat, ten může, ale nemusí, se nutně Tomáš jmenovat. Pokud vás ovšem logický hacking moc nerajcuje, zkuste se s jedním vesmírným mariňákem vybombit z Anathemy. A bojovat nepřestávejte: po 11 letech konečně vyšel Cortex Command! Závěrem? Nejlepší soundtrack hry se zombíky. Tak jdeme na to!

Middle Earth Roleplaying Project | MERP Team

Začnu od konce: ačkoliv tenhle fantasticky vypadající Skyrim mod možná nikdy nespatří světlo světa, fanoušci Tolkiena by i přes to měli jásat na všechny strany, a dát tak razantně najevo, že se zákazem modu v žádném případě nesouhlasí! Warner Bros., vlastník licence Pána prstenů i Hobita, totiž kontaktoval tvůrce z týmu MERP, aby okamžitě zastavili vývoj modu a jeho případnou distribuci mezi fanoušky Tolkienovy fantasy.

Právo na to Warneři samozřejmě mají, ale osobně mi přijde podivné a zbytečné, takto brzdit v rozletu tvůrce, kteří mod dělají z lásky a nadšení - ne pro peníze. Něco tu prostě smrdí a já čmuchám blížící se filmovou trilogii Hobita následovanou duem her na mobily The Hobbit: Kingdoms of Middle-earth a na internetové prohlížeče The Hobbit: Armies of the Third Age, které budou jak free-to-play, tak od vývojářských studií Warner Bros. Interactive Entertainment a Kabam. Ti LotŘi.

zdroj: tisková zpráva

Co můžeme udělat, abychom kluky podpořili? Podepsáním petice rozhodně nic nezkazíme. Už nasbírala k 18 000 hlasů, tak schválně, kolik jich ještě bude třeba, aby se některým lidem z filmového průmyslu rozsvítil projektor? MERP Team si rovněž najal právníka, aby se celá situace mohla nadále řešit a snad i tedy nakonec vyřešit. Jinak se modleme ke všem bohům a mysleme na to, že dobro vždy zvítězí. Vždyť: vzpomeňme si, jak dopadl Sauron.

A teď trochu zvesela. Mapa MERPu bude devětkrát rozlehlejší, než ta ve Skyrimu. Jelikož se pojede podle knižního Pána prstenů, tak se samozřejmě vžijeme do kůže Froda Pytlíka, ačkoliv: tvůrci jsou rovněž nakloněni myšlence, že bychom si mohli zvolit i jinou než hobití rasu. S nápadem na hru za zákonně/chaoticky zlé postavy však nepočítejme – všichni příšeráci podléhají Sauronovi. Možná, ale jenom možná by tvůrci zapracovali na Vrchovcích, Východňanech, Haraďanech a dalších, pro které mají slabost. Možná.

zdroj: tisková zpráva

Hlavní příběhová linka začne 12. dubna roku 3018, což je přesně v den, kdy Gandalf přijíždí do Hobitína, aby Frodovi řekl o prstenu. O deset dní později, tedy když Frodo se Samem opouštějí městečko, hlavní dějová linka končí, čímž teprve začíná opravdové dobrodružství. Budete chtít prsten skutečně zničit, nebo podlehnete jeho moci tak, že ho málokdy sundáte? Je vám blízká Bílá rada? Přidejte se! Chcete se dát zverbovat armádou a zažít slavné bitvy jako tu u Hlásky nebo bitvu na Pelennorských polích, a vydobýt si tak věhlasné jméno? Přidejte se! Je-li vám však blízké bezcílné bloudění světem a dělání čehokoliv, co se zrovna namane, držte se toho.

Líbí se mi, že ačkoliv má být MERP na motivy knižní ságy, ne vše musí být přesně tak, jak se dle Tolkiena stalo. Můžete se tak zasnažit odvrátit události, které se v knihách odvrátit nepodařilo. Můžete zmasit i Balroga, když na to přijde! Jenom zapomeňte na magii po vzoru Skyrimu. Svět LotR má vlastní kouzelnická pravidla, což v praxi znamená, že magií vládne pětice mocných čarodějů (za které pochopitelně nepůjde hrát), pak tu máme elfy a jejich vlastní styl a... tím to vlastně končí.

Když nakoukáte několik herních obrázků, tak by vám měl po zádech přejet mráz. Když se pak dočtete, že tvůrci mají také v plánu tvorbu vlastní hudby a vlastního dabingu (jakékoliv přebírání z filmových adaptací je opět kvůli právům nereálné), dojde vám, že tihle borci to myslí opravdu vážně a jdou si směle za svým snem. Já jim přeji, aby ho dosáhli a aby se s Warner Bros. udobřili. Můj petiční podpis mají.

zdroj: tisková zpráva

Armello | League of Geeks

Trailer na Armello dojede do konce... už potřetí, a já mám pocit, jako bych se koukal na upoutávku ke Hře o trůny... se zvířátky! A možná nebudu úplně mimo. Armello je totiž plánovaná digitální karetka/deskovka, takže kdo ví, třeba se nám tu od australských hochů rýsuje online AGoT? Je-li tomu ale skutečně tak, na to si musíme počkat do příštího roku.

Hra vyjde na všeobecně známé tablety, s modelem free-to-play. Tvůrci naznačili, že jejich free-to-play bude mít velmi blízko k modelu League of Legends, o němž mnozí prohlašují, že je tím nejlepším free-to-play, jaké je momentálně na trhu. Pokud se vám z toho trojslovného spojení tak trochu zamotala hlava, dejte si se mnou Armello ještě jednou... počtvrté. (Taky vám přijde, že se dělá žalostně málo her se zvířátky?)

zdroj: Archiv

Orbitor | Evil Aliens

Další blázni z Austrálie si přes Kickstarter na svou hru Orbitor řekli o 60 000 dolarů (1 172 940 korun). To není zrovna málo na to, co člověk dostane po shlédnutí videa. Jako je to nářez, o tom žádná, jenom mám pocit, že se blbě říká o peníze na něco, co se může jevit jako jednoduše proveditelné. S Kickstarterem to pravděpodobně nedopadne, ale tak snad se najde nějaká jiná cesta, jak Orbitor vypálit mezi hráče.

Herní mechanizmy jsou prosté: s raketkou poletovat solárním systémem, obíhat kolem malých kulovitých těles, a načerpávat tak energii, díky které si pak raketka odemkne bránu do jiného hvězdného systému. Obtížnost se logicky navyšuje, a přichází tak překážky, které mohou raketku hravě zničit. Orbitor je přesně tou hrou, kterou snadno pochopíte, ale hůře pokoříte. Byla by škoda, kdyby tento projekt vyhasl – dlouho jsem neviděl nic tak nevídaně krásného a přitom tak prostého.

zdroj: Archiv

Homestuck Adventure Game | MS Paint Adventures

Přesně nevím, jak moc je původní předloha Homestuck v našich končinách populární, ale to, po čem mě na několikrát chytnul epileptický záchvat, mi přijde boží už teď, a to se hra ani zdaleka nezačala tvořit! Abyste byli na stejné vlně, a chápali tak tok mých slov, začněte u traileru, který nemá na Kickstarteru obdoby. Vážně varuji všechny trpící padoucnicí, aby se na níže uvedené video nedívali.

Nebudu snad daleko od pravdy, když za vás napíšu, že jste nikdy nic podobného neviděli? Já totiž taky ne. A co je mnohem šílenější, než samotné sdělení videa, je fakt, že tvůrci si přes Kickstarter řekli o 700 000 dolarů a vybrali 2 485 506, což je, prosím pěkně, 47 803 708 korun českých. Naprosté šílenství!

Ale něco na tom být musí, takže kde se tento fenomén vlastně vůbec vzal? V hlavě Andrewa Hussieho. Ten totiž dostal nápad, že vytvoří interaktivní internetový hybrid. Vše začalo před třemi lety, kdy Hussie na internetové stránky nahodil první, jednoduše nakreslený obrázek vytvořený v Malování, a čtenáři se tak vůbec poprvé setkali s Johnem, hlavní postavou této kvazihry.

Andrew Hussie si přál, aby se čtenáři k obrázku vyjádřili a navrhli, co by se s Johnem mělo dál dít. Z těch nejnápaditějších (a pravděpodobně také nejšílenějších) návrhů pak některé vybral a vystavil na nich další děj v podobě dalších obrázků. Čtenáři tak průběžně dostávali takřka nekončící vizuální román, na kterém se mohli sami podílet.

Byl to nápad, který by i sám o sobě skvěle fungoval. Hussie však od začátku počítal s nějakou přidanou hodnotou. Tou v případě Homestuck měla být satira na internetovou kulturu, na herní žánry a systémy, a to především klasických adventur. Ve své podstatě je Homestuck jednou velkou parodií textových a klikacích adventurních her. Humor byl pomyslnou trefou do černého a právě díky němu si Homestuck nadále nese kultovní status.

Bylo jen otázkou času, než Andrew Hussie přijde s nápadem na regulérní hru. A tím se opět dostáváme k Homestuck Adventure Game, na níž je vypsán zmíněný Kickstarter. Nepůjde o herní předělávku internetové Homestuck, ale o nové pokračování ze stejného světa. Hussie na ni skočí hned, jakmile dopíše původní internetovou předlohu, což bude někdy v roce 2013.

Datum vydání hry vidí o rok později. Pokud vás video chytlo natolik, že to ty dva roky nevydržíte, můžete si dokolečka pouštět ono báječně ztřeštěné video, číst/hrát Homestuck, sjet si i Hussiovu předešlou satirickou tvorbu Problem Sleuth nebo si do uší pouštět boží rytmy z traileru, což ocení i epileptici, pro které je výše vyvěšené video zakázaným ovocem!

ReMix: Silver Surfer‚ Wanking with the Alien‘ | Midee, prozax

Představte si začátek 90. let na Západě: po škole běžíte s kámoši domů, abyste usedli k tomuhle, pravděpodobně si pustíte něco, co vypadá takhle, zní asi takto, dohrát je to takhle těžký a vy u toho propaříte klidně i tolik dní. Teď si představte, že vyjde něco, co má na krabičce tohle, reálně to však vypadá takhle a je to snad nejbrutálnější a nejhardcorovější hra na NES, jakou jste vůbec schopni unést. Proč? Jednak proto, že jste generace Hardcore, máte moře času a nic podobného jste ve hrách nikdy neslyšeli:

Vžijte se zpátky do 10. let 21. století v českých zemích: po škole usednete k vašemu oblíbenému stroji, spustíte vámi oblíbenou službu digitální distribuce, natáhnete krutě vypadající střílečku, pustíte a zatímco po desítkách kosíte, tak na pozadí hraje toto:

Nevím jak vám, ale mně by taková střílečka přišla naprosto boží! Remixáci Midee s prozaxem tím jenom dokazují, že genialita Geoffa a především Tima Follinových, autorů původní skladby na NES, je zkrátka nadčasová a skvěle funguje i za užití moderních nástrojů hudby. Nejenom že umí potlačit svá vlastní remixérská ega, aby tak podtrhli follinovskou inspiraci hard/prog-rockem, a tedy i kapelami jako Emerson, Lake & Palmer, ale zároveň předvádějí dobrý vkus, když názvem tracku parafrázují Joa Satrianiho a jeho desku Surfing with the Alien z roku 1987!

Až se na několikrát naplno odvaříte, pusťte se i do jejich dalších remixových kusů, především do výborného Axelay ‚Kick My Axe‘ z velmi povedené střílečky Axelay, která v '92. vyšla na SNES. A pokud stránku OverClocked ReMix vidíte poprvé, řádně ji prošmejděte. Na titulce zrovna koukám, že dojíždí Kickstarter k pětidiskovému albu s remixy z FF6...

Gomo | Fishcow Studio

Osmičlenné nezávislé studio ze Slovenska zaujme na první pohled dvěma věcmi... vlastně třemi: 1) jmenují se Fishcow, 2) jejich dokončovaná hra se jmenuje Gomo, 3) Gomo vypadá jako blízký příbuzný Machinaria: „Amanita je inspirací snad pro každého vývojáře, který se věnuje tomuto stylu her,“ odpovídá mi s úsměvem zakladatel studia Martin Bačo.

Martin Bačo založil Fishcow teprve před rokem, ačkoliv chuť vytvářet hry měl už od svých 11 let. S Martinem Horváthem si následně řekli: proč ne, a společně začali shánět další blázny do tvorby her na koleni: „Za celou dobu prošlo projektem 15 lidí. Plány se měnily, lidé se střídali a hra procházela každou chvílí doslova evolucí. Původní plán byl úplně jiný a hra je od původní verze změněna k nepoznání,“ vysvětluje Martin Bačo.

Nikdo z kluků neměl s vývojem her sebemenší zkušenost, a tak si sami museli prošlapat trnitou cestu plnou zbytečných chyb a omylů. Ač se to může zdát neuvěřitelné, chlapci se s vlastní tvorbou neupnuli k žádnému hernímu vzoru ani vývojářské ikoně: „K tomu stylu hry. V podstatě to bylo to první, co nás napadlo. Tak jsme to začali rozvíjet a vzniklo z toho to, co můžeš vidět na obrázcích. Pokud to mám přirovnat k hrám od Amanity, tak něco mezi Machinariem a Botaniculou.“

Když mi pak Martin zlehka nastínil příběh, v němž figuruje příšerka jménem Gomo, která se vydává zachránit svého nejlepšího kamaráda – psa Dinga, opět jsem zpozorněl: „Záchrana psa Dinga... teď mi to zní jak Samorost 2,“ usmívám se a míním to jako pochvalu. „Zajímavé je to, že jsme se o podobnosti příběhu se Samorostem 2 dozvěděli až někdy v půlce vývoje. Do té doby tu hru nikdo z nás nehrál,“ reaguje Martin přesvědčivě.

Máme se těšit na důležitou příběhovou část, a to krádež diamantu, která snad Gomovi pomůže při záchraně věrného psího kamaráda. To vše v krásně nakreslené, skvěle prozvučené, bonusovým materiálem obohacené a v „dnešní době krize“ i lidovou cenou nastavené adventuře Gomo.

zdroj: tisková zpráva

Pokud vás stejně jako mě potěšila výtvarná stylizace a hudba, vypalte si do hlavy dvě jména, vlastně tři: Michal Dudlák, který ručně kreslí na papír, a následně vymalovává na PC, grafik Slavomír Bača, který to na PC následně vymalovává, a zvukař a hudebník Patrik Gebe, jenž má svou autorskou tvorbou blízko ke kouskům od System of a Down či Nickelback. Gomovi však propůjčí mnohem mírnější já: „Záměrem bylo vytvořit hudbu, která bude charakterizovat naší hru, takže něco podobného (co je v traileru) bude i v samotné hře. Zkoušeli jsme i rockovější verzi soundtracku... no, znělo to jako ze Star Treku,“ ubezpečuje Martin, že cestou Nickelback hudba nepošlape.

Gomo je tvořený v Adobe Flash, poněvadž klukům ulehčuje práci se stovkami unikátních animací, které ve hře mají. „Další výhodou,“ dovysvětluje Martin, „jsou nízké systémové nároky hry a build na jiné platformy.“ Pro začátek tak počítejme s verzemi pro PC, Mac a Linux! Časem by se hra mohla dostat na platformy iOS a Android.

Vzhledem k faktu, že Gomo není adventurou klasického formátu, neobsahuje tedy ani klasický adventurní text. Souvislosti, příběh i hádanky budou vyjádřeny pomocí grafické interpretace, tudíž hře porozumí skutečně každý. Pokud se nepřižene nějaká katastrofa, pak by hra měla vyjít koncem roku 2012.

zdroj: Archiv

A Virus Named TOM | Misfits Attic

Pokud vás moc neberou logické hry, ale milujete akční hody vyžadující pohotové uvažování, možná byste se měli na chvíli zastavit. A Virus Named TOM totiž kombinuje obé, a to navíc s možností hrát až ve čtyřech lidech! A až vás přestane bavit si vzájemně pomáhat, prohoďte si strany a jděte si nebezpečně po krku!

Na to že je AVNT akčním puzzlem, je hra orámována i překvapivě vtipným příběhem. Město daleké utopické budoucnosti City of Tomorrow si žije nanejvýš blaze a spokojeně. Tamní společnost je šťastná, vymoženosti nejmodernější techniky se nebouří a všechno je tak nějak trapně skvělé a báječné. Dr. X to ale nedá, a tak přichází se svým nejďábelštějším plánem: vyvinout vir (TOM), natáhnout ho do systému utopického velkoměsta a nechat ho tam tak dlouho, dokud celé City of Tomorrow nezkolabuje a nenavrátí se zpátky do doby kamenné.

Přijde vám to jako dobrá psina? Aby taky ne: TOMa přece ovládáte vy! AVNT nemůžete na Steamu ani Desuře přehlédnout. Pokud vám PC verze nevyhovuje, počkejte si na porty Mac a Linux. Hra možná časem dovalí i na vaše oblíbené konzole.

zdroj: Archiv

Dynamite Jack | Hassey Enterprises

Nedávno do Prahy zavítala britská kapela Anathema. Jakou má spojitost s titulem Dynamite Jack? Podílela se na soundtracku nebo hru dokonce vyvíjela? Ovšem, že ne! Ale doly, z nichž musí ústřední hrdina Jack, vesmírný to mariňák, uprchnout, se rovněž jmenují Anathema. Třikrát hurá originálním úvodům!

DJ je svěží zábavou hned z několika důvodů. Jednak vychází z kultovní série Dyna Blaster, od níž si půjčuje bomby (dynamity) coby herní prvek. Dále předkládá pohled shora, takže herní svět máte jako na dlani. Minimalistické ztvárnění už jenom podtrhává celkovou přehlednost a stylovost tohoto akčního dílka.

V kůži Jacka, který má k ruce bomby a baterku, se probíjíte zástupem strážců, šílených vědátorů, vyhýbáte se dobře nastraženým laserům, robotím pavoukům i jeskynním trollům. DJ je svižný, hra má spád, a až ji pokoříte, tak vám díky přibalenému jednoduchoučkému editoru nebrání nic v tvorbě autorských úrovní. Že si úrovně můžete vzájemně vyměňovat, to dá přece rozum. DJ je dostupný ve verzích Windows, Mac, Linux a iPad.

zdroj: Archiv

Cortex Command | Data Realms

O Cortex Command se toho napsalo tolik, že pění dalších ód je snad již zcela zbytečné. 11 let vývoje, to vám na Googlu vyhodí pěkné číslo. Ale tak abych vás neodbyl pouhým videem, milerád připomenu, v čem tato hra vyniká a v čem mohla být před 11 lety (kdyby tehdy vyšla) průkopnická.

CC je především strategií. Hrajete za centrální mozek, který všechno řídí tak, aby si ochránil vlastní půlky. Jinými slovy: vyrábíte jak vojenské, tak důlní stroje. Vojenské jednotky vysíláte proti jinému centrálnímu mozku a jeho bandě strojů, a těžba zdrojů je snad všem stratégům jasná. Krásné na tom ale je, že tahle strategie se ovládá z bočního 2D pohledu, přesně jako byste hráli Terrarii. Přesně tak: plošinková strategie! Navíc uzpůsobená nekonečným modifikacím!

Pokud jste doopravdy o hře nikdy nic neslyšeli, ale tušíte, že by vás mohla bavit, stvrďte domněnku videem. A co pak? Pak si pusťte Steam a hledejte pod Cortex Command. Hra tam vyšla jak pro Windows, tak pro Mac. A verze pro Linux se už valí!

zdroj: Archiv

Zombies. | bignic

Existují vývojáři, jejichž prvotní nadšení není pro samotnou tvorbu her, ale pro skládání hudby. Jsou i vývojáři, kteří milují hudbu a moc rádi by dělali hudební videa. Jenomže nemají čas ani peníze ani talent, aby se s nimi trápili a následně si pak na YouTube poměřovali péra, jako to dělají profíci. Nic „bignic“ Gorissen mezi ty profíky nepatří a je to jen dobře.

Gorissen si je moc dobře vědom toho, že za šest měsíců není schopný vyprodukovat 30 hudebních videí, jak se to daří leckterým elektronickým mágům. Je si však zároveň vědom toho, že je schopný za šest měsíců udělat hru na Windows a iOS, a vytvořit si z nich takové platformy, díky kterým se jeho hudba dostane k posluchačům stejně účinně jako oblíbená music videa přes YouTube. Ještě jednou vám, drazí čtenáři, představuji Nica „bignica“ Gorissena a jeho ztvárnění hudebního videa – Zombies.

„Tudíž mě napadlo udělat hru se svou vlastní hudbou, která by vyhrávala na pozadí. Tím by ode mě lidi dostali ultimátní „bignic-zážitek“. Takhle by si fanoušci užili hudbu, výtvarné zpracování a suchý humor, vše ode mě a na jednom místě, zatímco by je bavila jedna skvělá miniaturní hříčka,“ chlubí se mi Nic svérázným nápadem. A jak se zdá, tak to tak i vyšlo. Satirické dílko na korporátní mašinu, kterou je třeba zlikvidovat dřív, než nás uklimbá k oživlé smrti zombies.

S parádním nápadem jde ruku v ruce i parádní pixel-artová grafika a samozřejmě chiptune muzika! „Když si vzpomenu na hry mého dětství, jsem stále schopný si vybavit melodie ze všech levelů a pobrukovat si je. Doufám proto, že hráčům přinesu podobný zážitek... vzpomínku, že ode dneška za deset let si i oni budou moct pobroukávat, a jednoho dne si tak řeknou: Pamatuješ na hru Zombies? Ta byla super, co?“ zasní se Nic Gorissen.

Co vám budu povídat: nejenom hra, ale i ta hudba je super! Sice Nicovi moc fandím, ale docílit podobného efektu, jakého se podařilo pionýrům PC/videoherní hudby, je s jeho složitějšími kusy prakticky nemožné. Komu to ale vadí?

V „tomhle posranym století, ve kterym se už s lidma ňák nepočítá,“ jak ostatně praví i nancho (Živel 35, rubrika KOMPOST), se asi nespletete tipem, že bignicova deska taky září jako elektronka. Ano září, skoro až žhaví. Aby Nic namlsal všechny retro-fajnšmekry a pamětníky, odpálil první skladbu Zombies Theme alias Main Menu způsobem, že mi najednou v pokoji podupává Turrican Chrise Hülsbecka, což mě mile překvapilo. Měl jsem totiž za to, že to už dnes není možné.

Bignic má prokazatelně naposlouchanou vkusnou muziku, když se tu odkudsi vynoří Daft Punk (Thump) nebo když okolo projede Kavinsky s tváří Ryana Goslinga (Plosive - Slow Slide) a sveze nás dva rovnou někam do klubu, kde mě normálně na férovku balí a při tom mu bignic předčítá z Book of Days! Jestli mi dneska Ryan nenatrhne prdel, postará se o to zaručeně ona všudypřítomná dunící elektronika!

Ačkoliv se už s lidmi nějak nepočítá, u bignica to nejsou jenom elektrické beaty bez duše, ale chlapec leckdy vypustí i filtrované vokály. Gorissen rozeznívá nostalgické noty a nezapomíná být na nás střídavě tvrdý a měkký. Leckterými názvy písniček je možná až příliš okatě retro do očí bijící (Help, Children of Dune, Bladerunner, Scream), ale díky výbornému obsahu skladeb mě to fakt nežere.

Soundtrack k Zombies je chiptune, elektronikou, dubstepem a velmi kvalitním housem, žádným přiblblým technem! Stojí čtyři doláče / 77 korun, což je za takhle nářezovou hudbu směšné. Deska je slepencem Gorissenových starších kousků: něco jsou remixy, něco doposud neslyšené kusy a něco je naprosto nové. Na důkaz, že je bignic skutečným hudebníkem, si pusťte jeho intimnější melodie vyluzované klavírem (Scent, Scratch, Monkies, Unsure, Sad Drunk Alone and Fucking Miserable). Bignic není velkým nic ani hudebním panicem. Nic Gorissen je totiž potomkem Góra, a já vsadím vlastní uši, že Gór je hudebně nadanějším bráchou Thóra. Jenom se o něm moc neví.

zdroj: Archiv

Máte i vy nějaké nezávislé tipy? Jakékoliv: nedávno zakoupené indie hry, jež byste chtěli doporučit, nebo naopak tituly, od kterých byste rádi čtenáře odradili, nově objevené stránky „zapadlých“ nezávislých tvůrců, tipy na videoherně-filmový / hudební / divadelní / prostě umělecký underground, cokoliv? Pak se je nestyďte napsat do diskuze. Prozraďte rovněž, jakou hru budete v nejbližší době hrát a na jakou další se těšíte?