Joe Danger: Special Edition - recenze

Xbox 360

Recenzovaná verze: X360

Vychází na platformách: PS3, X360

Verdikt: Skvělá arkádová hříčka, které se povedlo namíchat ten správný poměr výzvy a zábavnosti. Pokud patříte mezi fanoušky Trials HD nebo snad stařičkého Excitebike a Joe Danger ještě nevlastníte, není s vámi něco v pořádku.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

24. 1. 2012 v 20:00 - Recenze Autor: Pavel Válek Komentáře: 0

Starší mezi vámi si určitě pamatují na hru Excitebike, která vyšla na konzoli NES od Nintenda. Váš úkol zde byl prostý - měli jste motorku a před vámi byla trať plná překážek. Pokud jste chtěli vyhrát a odemknout si další závody, museli jste celou trať projet a překážky překonat v časovém limitu, čímž jste porazili ostatní závodníky, kteří se po trati proháněli s vámi. Co to má ale společného s aktuálně recenzovanou hrou? Jednu docela závažnou věc: pamětníci si při hraní Joe Danger: Special Edition (upgradovaná verze hry, která vyšla již dříve na PSN) na Excitebike nejednou vzpomenou.

joe-danger

Samozřejmě se nejedná o přímou kopii, této, dnes již přes dvacet let staré hry. Vývojáři si z Excitebike vzali to nejlepší, přidali k tomu to nejlepší z Trials HD, což je také skvělá hra s motorkami v hlavní roli a vzniklo jim něco neobyčejného. Joe Danger je pomyslné dítě dvou zmíněných her... a je to dítě velice nadané.

Noční můra všech pojišťováků

Tvůrci vás navlečou do hodně stylizované kůže jistého Joa, motorkářského kaskadéra, který se jednoho dne snažil udělat ten nejšílenější trik – přeskočit nejdelší řadu autobusů. Bohužel se mu to nepodařilo, havaroval, a protože se jeho léčba protáhla, přišel o všechnu slávu a popularitu. Povrchní lidé na něj zapomněli. Vaším úkolem tedy je, pomoci Joeovi, aby se dostal zpět na vrchol popularity a neskončil buď s vyčpělými historkami o zašlé slávě na jazyku a levnou kořalou před sebou v zaplivaném nádražním pajzlu, nebo aby rovnou nevzal provaz a neudělal ze sebe na nejbližším dubu krmení pro ptáčky v zimě.

V cestě za tímto cílem vám bude stát několik soutěží plných více, či méně obtížných závodů. Ty jsou přesně to, co vám bude každou chvíli připomínat dvě výše zmíněné hry. Trať je vždy rovná a až na pár závodů, ve kterých proti vám nastoupí i další závodníci, je vaším jediným protivníkem čas.

Začínat budete na krátkých tratích s maximálně pár skokánky, ale jak budete postupovat dál, tratě budou stále šílenější a šílenější, až dojdete do stavu, kdy budete pomocí trampolín proskakovat obručemi, pod vámi si budou v kádích plavat žraloci a vaší hlavní starostí bude provádění triků, aby násobitel neskončil na nule.

Stejně jako u Trials HD je úspěch podmíněný tréninkem, musíte fyziku motorky dostat takříkajíc do ruky, což zde funguje jako hlavní složka zábavy a funguje to výborně. Odladěná obtížnost vám umožní pokrok ve zvládnutí zkoušek udělat přesně v tu chvíli, abyste neměli pocit, že je hra příliš jednoduchá, nebo že vás hra trestá a směje se do vám obličeje.

Dokumentuje to fakt, že krom zvládnutí překážek a jízdy je tu ještě onen všudypřítomný časový limit, sběr hvězdiček (které fungují jako zápisné do dalších závodů, takže je nemůžete ignorovat) potažmo vytyčení místa, kam musíte na dané překážce dopadnout. Herní náplň to neuvěřitelně zpestřuje, takže pocit stereotypu ne a ne zaklepat na dveře, což je u podobných her podmínkou úspěchu.

A aby toho nebylo málo, pokud se vám povede splnit v daném závodě všechny úkoly, dostanete speciální medaili, která vám otevře nějaký šílený kostým pro Joa. K dispozici je od začátku hry také laboratoř, která obsahuje vše, co již bylo zmíněno a ještě něco navíc. De facto to je největší přídavek, který XBLA verze nabízí oproti původní verzi hry pro PSN.

V laboratoři na vás čeká zhruba padesátka nových úrovní, kde tvůrci zcela zjevně popustili uzdu své fantazii a naházeli do nich šílené nápady, které v levelech v rámci klasické kariéry neuvidíte. Znamená to, že sem tam narazíte na slabší kus, ale v celkovém kontextu se to ztrácí.

Výborný je třeba nápad s tzv. bosáckými levely, kde musíte skutečně využít všechno, co jste se v sérii několika předchozích úrovní postupně naučili, nebo spíše měli naučit. Obecně totiž platí, že obtížnost levelů v laboratoři je opravdu vysoká, takže je raději nezkoušejte hned ze začátku, ale počkejte, až se s herními mechanismy hry důkladněji seznámíte. Budete se bavit mnohem více, než když do laboratoře vlezete hned a odejdete se staženým ocasem.

Kutil Tim by měl radost

Patříte-li mezi kreativní typy, nebo se vám zdá, že dokážete navrhnout lepší tratě, než vývojáři, máte možnost své umění předvést v sandbox módu, který se dá kromě tvorby úžasných tratí využít jako tréninkový program na složitější typy překážek. Stejně jako u všech her s podobnými editory budete ze začátku bojovat s tím, jak vůbec složit sjízdnou trať, ale jak do tajů herních mechanik proniknete a začnete tvořit tratě plné překvapivých momentů, stane se ze sandboxu hlavní náplň vašeho hraní.

V tomto ohledu trošku zamrzí limit na počet jednotlivých překážek. Od každé máte k dispozici jen pár kusů, takže při tvorbě delších tratí může dojít k tomu, že ke konci nebudete mít, co na trať umístit. Pokud ale přece jen vytvoříte něco, co nebude vypadat jako pytel lega rozsypaný na podlaze, můžete trať poslat svým přátelům z friendlistu a soutěžit s nimi, kdo ji dokáže projet rychleji, nebo se předhánět v kreativitě při tvorbě z „ničeho“.

V rámci preventivního boje proti stereotypu, který ani po mnoha hodinách hraní nebude nikde poblíž číhat a lákat vás k něčemu jinému (třeba četbě knihy nebo učení se na zítřejší zkoušku), rozházeli vývojáři napříč kariérním režimem disciplíny, které jako by z oka vypadly těm ze FlatOutu. S Joem tak budete trénovat třeba nálety na cíle různého druhu, čímž si vyčistíte hlavu pro další snažení na tratích.

Hra nabízí i multiplayer, ale jedná se opravdu jen o okrajovou záležitost, protože máte k dispozici jen pár tratí a hrát můžete pouze s jedním dalším hráčem ve splitscreenu. Stejně je mnohem zábavnější vytvářet tratě se spoustou skrytých sviňáren, předhazovat je kamarádům a vzájemně se tak špičkovat o to, v jakém čase ji zajedete.

Opakování matkou lepšího skóre

Spřátelte se také s tlačítkem opakovat, protože ho budete používat častěji, než si dokážete představit. Vývojáři ho naštěstí namapovali přímo na tlačítka ovladače, takže ho nemusíte každých pár sekund nahánět někde hluboko v menu. A protože vám hra po každém restartu ukáže, o kolikátý pokus právě jde, není problém se v některých případech dostat i hodně přes číslo 30, což se stává zvláště v případech, když se snažíte splnit více úkolů dohromady.

Co ovšem ze všech těch opakování nevznikne, je pocit jakékoliv frustrace. Právě naopak, občas si část trati zopakujete schválně, protože při jízdě narazíte na skrytý bonus, alternativní cestu, která vám pomůže zachránit cenné sekundy, nebo vás bude jednoduše tak moc bavit.

Ovládání je vypilované do detailu, a ani jednou se nestalo, že by hra zareagovala pozdě, nebo snad vůbec, což je u hry, kde úspěch zaručuje pilný trénink a dobré a přesné reflexy, podstatnou zábavy. Nachystány nejsou ani žádné špinavé triky typu propadávání pod texturu, či náhodné smrti, takže když něco zkazíte, budete vědět, jakou chybu jste udělali a jak se jí příště vyvarovat.

Joe Danger je opravdu povedená hra, u které se dají strávit spousty hodin opakováním jedné tratě, ale bavit vás bude stále stejně. Jediná výtka směřuje na konto smutné tváře vychrtlého multiplayeru, který si zasloužil trošku více pozornosti. Na druhou stranu je jeho ořezání vykompenzováno spoustou obsahu pro jednoho hráče a možností stavět vlastní tratě.

Tagy: Závodní logická

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.